PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET zve

Do Divadla na Vinohradech i AZylu78

Vážení čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU přátelé, milí diváci,

dlouhých třiatřicet týdnů pro vás nemohl Pražský komorní balet tančit. Odteď už ale počítáme jen dny do chvíle, kdy budeme znovu stát na jevišti. Připravili jsme pestrý program na červen a červenec a těšíme se na všechna představení.

Taneční divadlo Petra Zusky „KYTICE“ vzniklo na motivy Erbenovy sbírky veršovaných balad, která patří k pokladům české poezie a literatury. Pokud jste doposud neměli možnost oceňovanou inscenaci zhlédnout, nepromeškejte jedinečné dva termíny uvedení. Na „Kytici“ se můžete těšit v neděli 6. června a za necelý měsíc opět v neděli 4. července od 19.00 v Divadle na Vinohradech.

Komponovaný večer na motivy starých lidových písní „CARMINA VETERA“ bude uveden v neděli 27. června od 19.00 v Divadle na Vinohradech. Představení tvoří čtyři díla renomovaného choreografa Petra Zusky, pro která se jejich autor inspiroval motivy lidových písní. Přes krásu písní, poezie a etnické hudby se, díky choreografiím, dostáváme do prostředí, které ukazuje skutečné vztahy mezi lidmi a životní etapy, jež právě prožívají.

Na výjimečnou událost a jediné uvedení se pak můžete těšit v rámci letní divadelní scény Azyl78. Komponovaný večer v originálních autorských choreografiích předních tvůrců Petra Zusky, Marka Svobodníka a Viktora Konvalinky s názvem „L.I.VE – loučení Igora Vejsady s taneční kariérouse uskuteční v pátek 2. července v 19.30 v šapitó Azyl78 na Výstavišti Praha. Vynikající tanečník a baletní mistr Igor Vejsada se rozloučí s profesionální kariérou a naposledy zatančí hlavní roli v choreografii „Chvilka POEzie“.

Pojďte s námi opět zažít kulturu naživo!

Těšíme se s vámi všemi na viděnou.


Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Místo piva tanec!

Nový Dům tanečního umění v pražském Braníku otevře své brány již letos v srpnu! Nalezne zde útočiště i zbrusu nový Institut Pavla Šmoka.

Na sklonku léta bude v nově zrekonstruovaném neorenesančním areálu bývalého Branického pivovaru otevřen Dům tanečního umění Praha. Památkově chráněná budova z konce 19. století má velkorysé prostorové dispozice. Nabídne vynikající podmínky vzdělání v oboru tance. A kontinuální činnost profesionálních nezávislých tanečních souborů. Studentům tance umožní využít nabídku dlouhodobých stáží v profesionálních souborech, tedy praktické propojení vzdělávání s profesionální praxí. Výrazně tak přispěje k rozvoji a zvýšení prestiže tanečního žánru a tanečního divadla v České republice.

Zrekonstruovaný Branický pivovar zvenčí….

Nové, kvalitní zázemí v Domě tanečního umění najdou: Konzervatoř Taneční centrum Praha, umělecké soubory: Pražský komorní balet, Balet Praha Junior, Baby Balet Praha, agentury a nadace: Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo a nově zřízený Institut Pavla Šmoka. V místě bude sídlit také Komunitní centrum Branický pivovar, které naváže na stávající aktivity pro veřejnost: Dětské taneční studio, TAP Dance Studio, taneční lekce a semináře pro dospělé…. Propojí se tu taneční umění a volnočasové aktivity. Na pravém břehu Vltavy tak vznikne klastr s nesmírným potenciálem.

Dům tanečního umění Praha bude také důstojným prostředím pro stávající i budoucí spolupráci se zahraničními partnery a umělci. V plánu jsou výměny pedagogů, studentů i profesionálních umělců z celého tanečního světa.

…a taneční prostory zevnitř

Mnoho let jsme intenzivně hledali vhodné prostory, viděli jsme desítky objektů, celý proces nebyl vůbec jednoduchý. Cítíme velkou úlevu, že je mnohaleté martyrium hledání u konce, a že se nám podařilo pro Konzervatoř Taneční centrum Praha a další spolupracující partnery a odborné instituce tanečního žánru zajistit nové a kvalitní sídlo,“ říká Antonín Schneider, manažer Konzervatoře Taneční centrum Praha: „Bývalý Branický pivovar je místo s výjimečnou kapacitou a kuriózním geniem loci. Objekt velmi citlivě rekonstruuje nový vlastník – akciová společnost. Po letech neustálého hledání vhodných prostor pro výkon profesionální umělecké a vzdělávací činnosti bylo totiž třeba hledat prostory v majetku soukromých vlastníků. Hlavní město Praha nám bohužel nedokázalo pomoci vyhledat či dát k dispozici vhodný objekt, ani se podílet na financování a jeho rekonstrukci. S radostí se nyní s kulturní sférou dělíme o první plány a vize, které zde chceme postupně naplnit a také děkujeme všem, kteří se nám pokoušeli pomoci nebo jen zkrátka drželi palce.“

Foto: archiv TC Praha

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Film na paměť zakladatele

Pražský komorní balet připomene páté výročí úmrtí Pavla Šmoka odvysíláním dokumentu o tomto svém duchovním otci a významném choreografovi

Pavel Šmok, génius české choreografie. Choreograf, který posouval estetiku českého tance, tvůrce veliké invence, muzikality i humoru, umělec, který si rozuměl s jevištěm i kamerou, zakladatel Baletu Praha a Pražského komorního baletu. V neděli 4. dubna 2021 uplyne už pět let od chvíle, kdy nás Pavel Šmok opustil. Památku jedné z nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla připomene Pražský komorní balet snímkem pod názvem „Fenomén Šmok“. Ten odvysílá internetová televize Mall.tv od 18 hodin – symbolicky v den výročí. Dokument bude možné zhlédnout až do 30. dubna 2021.

Dokument „Fenomén Šmok“ není klasickým portrétem známého choreografa. Nesnaží se postupně mapovat všechna zásadní období Šmokova baletu, ale pokouší se vystihnout především podstatu jeho uměleckého myšlení. Podstatu jeho umělecké inspirace. Ne nadarmo existuje v kuloárech pojem „šmokovství“, který se právě tento snímek pokusí objasnit. Autor a režisér projektu Ondřej Kepka využil i časosběrného materiálu, který natočil ještě během Mistrova života.

Mistr Pavel Šmok při práci

Blíží se páté výročí úmrtí Pavla Šmoka, výjimečného člověka, skvělého choreografa a jednoho ze zakladatelů našeho souboru. S ním tehdy odešla jedna z bezpochyby nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla posledních více než padesáti let“, říká Ladislava Jandová, současná ředitelka Pražského komorního baletu. „K odkazu tohoto legendárního choreografa se náš soubor stále hlásí a snaží se rozvíjet a inspirovat domácí taneční scénu tak, aby se stále mohl označovat za dědice Pavla Šmoka. Ve spolupráci s odbornou garantkou repertoáru Kateřinou Dedkovou-Frankovou pravidelně studujeme a uvádíme Šmokovy choreografie a v současné době také velmi intenzivně pracujeme na vzniku ,Institutu Pavla Šmoka´, studijním a vědeckém centru, které bude mít své působiště v Praze.“

Podrobný životopis Pavla Šmoka najdete zde, záznam dokumentu pak od 4. dubna od 18.00 na www.mall.tv/kulturazije.

Foto: PKB a archiv TM

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zkouší se »TERAPIE«

Nový režijní i choreografický autorský projekt Petra Zusky, tentokrát pro Dejvické divadlo

Petr Zuska v těchto dnech připravuje nový projekt v pražském Dejvickém divadle. „Terapie“ je původním autorským dílem režiséra, choreografa a tanečníka, který s tímto divadlem spolupracuje poprvé. V inscenaci se potkává a váže poezie s činohrou, činohra s pohybem, pohyb s hudbou a zpěvem a všechno se vším. Tak, aby vznikl kompaktní, svébytný divadelní zážitek. Zkoušky nového představení v těchto dnech vrcholí. Premiéra pro diváky, která byla původně plánována na 30. března, ale proběhne až po uvolnění koronavirových protiepidemických opatření. A následném otevření divadel.

V mnoha ohledech se jedná o titul, který je v Dejvickém divadle něčím neobvyklým, výjimečným. Touha provázat v jednom díle světy různých uměleckých žánrů zrála v souboru poměrně dlouho a osobnost Petra Zusky byla nakonec přirozenou volbou. A proč právě „Terapie“?

V zásadě jde o střet a konfrontaci několika protiv v několika úrovních. Básnického, obrazivého světa se strohou logikou ‚normálního‘ jazyka, logiky a absurdity, skutečnosti a fantazie,“ vysvětluje Petr Zuska. „Nevyhnutelný konflikt mezi ‚realitou‘ terapeuta a zdánlivou iracionalitou jeho pacienta s sebou nese příběh dvou lidí, kteří k sobě hledají dávno ztracenou cestu. Představení má charakter takzvaného totálního divadla, kde se autorské dialogy střídají s poezií českých básníků, různými hudebními pasážemi, občas i autenticky hranými a zpívanými a v neposlední řadě částmi, kde hlavní roli přebírá pohyb – prazáklad lidské komunikace.“

Výše nastíněný fenomén takzvaného totálního divadla byl vlastně od začátku nasnadě. Jak pro Petra Zusku coby tvůrce pohybujícího se většinově v odlišných sférách vyjadřovacích prostředků, tak naopak pro činoherní ansámbl, který má odvahu a motivaci vyplout do ne úplně známých vod.

„Terapie“ se zkoušela v rouškách

»TERAPIE«

Dejvické divadlo

Scénář, režie, choreografie: Petr Zuska

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Kateřina Štefková

Asistentka pohybu: Zuzana Susová

Korepetice: Marek Doubrava

Dramaturgická spolupráce: Eva Suková

Obsazení: Klára Melíšková, Jana Holcová, Veronika Khek Kubařová, Zdeňka Žádníková-Volencová, Pavel Šimčík, Hynek Čermák, Vladimír Polívka, Martin Myšička.

(premiéra 30. března 2021)

Zkraje příští sezóny pak Petra Zusku čeká práce na severu Evropy. Pro Theatre Vanemuine v estonském Tartu bude připravovat novou verzi Čajkovského baletu „Labutí jezero“. „Notoricky známý pohádkový příběh dostane v mé verzi trochu odlišný kabát,“ říká choreograf. „Labuť jako taková se stává čistým symbolem lásky. Láska však může být radostná, extatická, něžná – když máme někoho milovaného u sebe, ale na druhou stranu se může stát důvodem ke smutku, bolesti a zoufalství v momentě, kdy ho ztratíme. Tedy pozitivní a negativní aspekt lásky. Ve chvíli, kdy se radost a štěstí láme do smutku a žalu, se bílá barva (labuť) mění v černou. Podobně jako pozitiv a negativ fotografie… Obvyklý tradiční konflikt mezi dobrem a zlem se tedy v mém pohledu posouvá do trochu jiné, symboličtější dimenze.“

S Theatre Vanemuine bude Zuska spolupracovat podruhé. Mezinárodní, středně velký taneční soubor má již tři roky na repertoáru jeho inscenaci „Romeo a Julie“, kterou původně vytvořil v roce 2013 pro Balet Národního divadla.

Petr Zuska představuje tvůrce evropského formátu, v českém tanečním kontextu zosobňuje výjimečného choreografa, který spolupracuje s významnými světovými baletními soubory. Ve svých dílech využívá širokou škálu tvůrčího rukopisu od vysokého bel canta neoklasického stylu přes inovativní přístup k moderní tvorbě. Jeho inscenace jsou promyšlené, plnokrevné, odrážejí svět symbolů či archetypů, duchovní otázky i morální principy. Jako jeden z mála tvůrců dokáže vložit do svých děl humor, vtip a nadsázku.

»LABUTÍ JEZERO«

Theatre Vanemuine

Dramaturgie, choreografie a režie: Petr Zuska

Scéna: Daniel Dvořák

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Kees Tjebbes

(premiéra 2. října 2021)


Foto: Hynek Glos a Hynek Čermák

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN