Pozor! Je tu MISS SPORT!

Léto a pohyb k sobě neodmyslitelně patří. A proto je tady i Miss Sport . Soutěže, sport i zábava. Můžete se hlásit i vy!

Máte rádi pohyb? Tanec, plavání, kolo, turistiku? Pak je letošní společenská akce Česko, země kultury a sportu” právě pro Vás

V přátelské atmosféře proběhne soutěžní klání a současně také další sportovní aktivity dne 31. 8. 2019 od 15 do 18 hodin, v Praze 4, v areálu Hamrsport-Braniku

MISS (MISTR) SPORT ČR!

Medailisté postoupí do finále MISS WORLD SPORTS Mnichov!!!

Podmínky:

Zaslání přihlášky s názvem MISS (MISTR) Sport (mailem) s fotografií na adresu info@ttour.eu

Věk a kategorie:
Muži: Kategorie 18-30 let
35 let a vice

Ženy: 18-30 let
35 let a vice

Moderuje: Jolana Smyčková

Program: Hudba, zpěv, rozhovory s osobnostmi z oblasti sportu (reprezentanti) a kultury

Scénky, vtipy, dotazy na hosty

Kdo bude mít chuť, může si zatančit

Jolana Smyčková

Soutěž MISS (MISTR) SPORT – Soutěžící se představí, v krátkosti sdělí něco o sobě či svých koníčcích. Budou-li chtít předvést svůj vlastní krátký program, mohou se domluvit s pořadateli

V 18 hodin vyhlášení výsledků soutěže

Ceny:

Věcné ceny od našich partnerů

Vítězky či vítězové postoupí na MISS (MISTR) SPORT do Mnichova, kde proběhne závěrečné kolo při akci „Mnichov, město kultury a sportu” na veletrhu ISPO 2020 a zde budou i představeni novinářům a firmám z celého světa

TTOUR,

TANEČNÍ MAGAZÍN

Radnice Prahy 4 opět pronajímá Branické divadlo

Bývalé Branické divadlo pantomimy hledá pronájemce. Nevrátí se tam opět pantomima?

Radnice Prahy 4 chce opět pronajmout Branické divadlo. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí Jiří Bigas. Minimální nájemné je 10 000 korun bez DPH a zájemci mohou městské části své nabídky zasílat do 30. dubna 2019. Záměr pronájmu radnice zveřejnila nejen na své úřední desce, ale rovněž na realitním serveru. Divadlo městská část pronajala v roce 2016 společnosti BCD CZ principála Václava Čížkovského, které ale nakonec smlouvu vypověděla.

„Praha 4 vnímá Branické divadlo jako tradiční kulturní prostor, který podporuje kulturní život v lokalitě a může nabízet zajímavý program i obyvatelům jiných městských částí. Proto hledáme nového nájemce, který zajistí jeho dlouhodobé fungování a bude vyvíjet kulturní činnost i v silné konkurenci ostatních pražských divadelních scén,” uvedl Bigas.

Zájemci o pronájem budou muset předložit koncepci, zamýšlenou podobu programu a plán hospodaření. Nájemce také bude muset umožnit v budově pořádat akce městské části, jejích organizací a místních spolků. A to v rozsahu deset celých dní v jednom kalendářním roce a 30 krát ročně až na tři hodiny mimo dobu představení.

Smlouvu s nájemcem BCD CZ radnice Prahy 4 ukončila výpovědí smlouvy. Jako důvod uvedla, že nájemce neplatil sjednané nájemné. Na fungování divadla si stěžovali zastupitelé Prahy 4 už v minulém volebním období. Ředitelka divadla Barbora Hanychová a principál Václav Čížkovský v listopadu 2017 napsali otevřený dopis, ve kterém kritiku odmítli.

Branické divadlo bylo před rokem 2016 několik let mimo provoz. Radnice nechala budovu zrekonstruovat. Následně několikrát neúspěšně hledala nájemce. Divadlo vzniklo ve 20. letech, kdy si jej vybudovali obyvatelé Braníka.

TANEČNÍ MAGAZÍN

“REVIZOŘI” se moří i noří

Dlouho očekávaný titul přichází do kin. Velmi dobrá DANA MORÁVKOVÁ ve filmu i tančí! Výtečná kamera. Režisérka EVA TOULOVÁ ve svém vlastním filmu také hraje! Zajímavé scenérie Prahy. Skvělá hudební dramaturgie.

Dlouho očekávaná premiéra TANEČNÍM MAGAZÍNEM často avizovaného celovečerního debutu mladé režisérky EVY TOULOVÉ „Jak se moří revizoři“ je tady. Film je sic deklarován jako komedie, spíše by jej bylo výstižnější označit za “lehce nadhledové komorní soft drama”. Mladá režisérka si troufla na nelehký úkol – nalézt „mezeru“ na trhu mezi ohromným množstvím úspěšných českých rodinných komedií. Je pochopitelné, že se proto snažila nejen najít takříkajíc vlastní parketu, ale i k této bezpodmínečně nutné velké dávce osobitosti přidat ještě něco navíc.

Eva Toulová je – kromě filmové režisérky – rovněž spisovatelkou a malířkou. Nyní si ve svém vlastním filmu sama sobě nadělila i roli herečky. Zařadila se tak historicky po bok Jiřího Menzela, Juraje Herze či Milana Šteindlera a dalších. Bylo to rozumné? To nejlépe posoudí již diváci samotní …

Velkou devízou „Revizorů“ je skvělá kamera Tomáše Krejči. Po celou dobu je výtečná a neklesne nikdy na rutinní či podbízivou úroveň. V jediném okamžiku jí lze vyčíst epigonství. To když při „průhledu“ ledničkou kopíruje legendární reklamní klip ledničky Samsung – Calex režiséra Filipa Renče a kameramana Asena Šopova z počátku devadesátých let minulého století. Škoda, že ne vždy klady práce kameramana podpořil odpovídající a dynamizující střih…

Vznik filmu „Jak se moří revizoři“ se také sám mořil s řadou problémů. A proto spatřoval světlo světa trochu pomaleji. Herečka jedné z hlavních rolí Michaela Doubravová se stačila provdat – stala se Tomešovou. Dále například: poruchovější tramvaje typu Škoda-Porsche, ve filmu zabíraný hlavně z interiéru,  už nyní poněkud mizí z pražské dopravy. Nakonec, natáčení v roce 2016 dokumentuje i jeden z dlouze snímaných aktuálních dobových plakátů na hudební produkci, s výrazným datem “2016” ve svém dolním rohu, z  jistě konečné pražské tramvaje.

Petr Batěk a pražská tramvaj a záplava kontrolovaných lístků, čili jízdních dokladů

Právě výborné scenérie „Prahy dopravní“ jsou další nesmírně silnou stránkou tohoto filmu. Záběry z podzimní Ruské ulice, konečné tramvají na Bílé Hoře, tramvajové tratě i zastávky v Braníku či Modřanech jsou pro Pražana příjemnou připomínkou a pro mimopražského diváka lákadlem. Lokace kolem stanic metra Vysočanská, Palmovka či Skalka, sekvence z Florence i Vysočan patří k nejsilnějším momentům filmu. Praha se tak stala sama o sobě jeho hlavní protagonistkou. Možná, že zde ještě mohla být efektně využita architektonicky zajímavá nová tramvajová trať na Barrandov? Navíc, tramvaje i autobusy film nesmírně dynamizují, dávají mu tempo a rytmus současnosti. Z téměř devadesáti procent jsou dopravní prostředky autentické, se vším všudy. Pouze zarazí záběr tramvaje z Jindřišské ulice a autobusu na Skalce. V těchto dvou případech jsou čísla linek i názvy konečných – jako nepovolená reklama v televizi – rozostřeny. To trochu hodně postrádá logiku.

Režisérka vsadila – v případě hlavních protagonistů – na herce známé z televizních seriálů. Dana Morávková, Michaela Tomešová, Ladislav Ondřej, i v drobnější roli Anna Kulovaná. Kromě Dany Morávkové se nedá říci, že by jednoznačně přesvědčili. Dlužno objektivně podotknout, že například Michaela Tomešová tu však nemá šanci rozvinout svůj muzikální a pohybový talent. Naopak, Dana Morávková dává při tanci rozpomenout na svou choreografickou a krasobruslařskou minulost.

Dana Morávková na pracovním snímku z natáčení

Čím je „Jak se moří revizoři“ pro herce největším úskalím? Jednoznačně minimem akcí! Režijní vedení ve stylu minimalismu je pro interprety nadmíru složité. Ve filmu se sedí doma u stolu, na návštěvě na sedačce, na schodech, ve slamu, v autobuse, v tramvaji, v hotelu na posteli, v kosmetickém studiu, na vyhlašování tomboly… Prostě, všude! Herec se tak zákonitě snaží takzvaně „tlačit na pilu“ a deklamuje pak takřka divadelně. Markantní je to při statických sedících dialozích hlavního protagonisty se svým filmovým bratrem. Navíc, zmíněný herec v titulní roli je ve verbálním projevu strojený i v momentech, kdy se snaží být lidovým a civilním…

Výše zmíněné záležitosti zarazí zvláště za okolností, že film měl vlastní dramaturgyni dialogů. To ještě navíc, kromě standardní dramaturgyně… Naopak, na adresu dramaturga hudebního musí zaznít pouze slova chvály!

K nejsilnějším pasážím filmu patří až formanovsky inscenované vyhlašování tomboly. Zde vše graduje a atmosféra obdobných akcí je vystižena naprosto dokonale. Režisérka Eva Toulová zde bravurně prozrazuje i své dokumentární zkušenosti.

Na rozdíl od předešlého patří mezi slabší momenty “Revizorů” násilné začleňování sponzorů. Mladí lidé se nelogicky, a nikterak v souvislosti s dějem, baví o homosexuálech… To kvůli mediálnímu sponzorovi – konkrétnímu „čtyřprocentnímu“ časopisu. I jistá „studentská“ dopravní společnost je ve snímku představována nad míru únosnou. A totéž lze uvést i o oděvním prodejci. O kosmetickém salonu ani nemluvě.

TomešovouTomešovouJedna z mála sekvencí filmu, kde hlavní protagonista Petr Batěk také chodí

Ač se dialogy (i vnitřní monolog hlavního představitele) sebevíce snaží, nelze z nich vykřesat onu příslovečnou komediální lehkost. K situační komedii má scénář také ještě daleko. A celému filmu chybí výrazná pointa. Stává se jí poněkud šroubovaný happy end, působící spíše ve „výchovném“ stylu amerického televizního seriálu Beverly Hills 90210 .

Bude zajímavé, zda se v budoucnu postaví Eva Toulová po bok v úvodu zmíněných režisérů, hrajících ve svých filmech? Nebo se orientuje na tvorbu dokumentární či výtvarnou anebo psaní?

Foto: archiv filmu “JAK SE MOŘÍ REVIZOŘI”

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN