Vítej na světě II.

Soubor Baby Balet Praha v Divadle na Vinohradech

Celovečerní rodinný titul Vítej na světě II je nová taneční inscenace souboru Baby Balet Praha, složeného ze studentů konzervatoře Taneční centrum Praha, konkrétně žáků třetího až pátého ročníku. V pondělí 19. června od 18 hodin v Divadle na Vinohradech uvede Baby Balet Praha představení naposledy v této sezóně.

Autory textů a hudby k jednotlivým choreografiím jsou Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř, jejichž poetické písně přímo vybízely ke scénickému ztvárnění. Jednotlivých choreografií taneční koláže se kromě Vlasty Schneiderové, která je autorkou scénáře, ujali Tereza HlouškováTereza ChladováJan Schneider, Pavla KönigsmarkováAntonín SchneiderLinda SvidróJitka Tůmová a Eliška Vodičková.

Tým zkušených tvůrců dětských choreografií mapuje inscenaci pět etap lidského života: narození, dětství, školní léta, dospívání a dospělost. „Nejvíce si ceníme toho, že je to dílo společné: osm choreografů, návrhář kostýmů, realizátoři kostýmů, realizátoři světelného a fotografického designu a projekce – to vyžadovalo vstřícnost a velmi úzkou spolupráci všech zúčastněných,“ vysvětluje Vlasta Schneiderová„Opírali jsme se o základní uměleckou kvalitu: texty od pana Svěráka jsou pro děti, ale nejsou infantilní, podbízivé, je v nich skrytá životní moudrost. Hudba a aranžmá pana Uhlíře jsou originální, láskyplné, podtrhují pointu textu.“

Toto současné taneční divadlo nesměřuje pouze k dětským divákům, je to představení určené opravdu všem věkovým kategoriím. Tanečními a scénickými prostředky, doplněnými působivou projekcí, se snaží vyjádřit životní moudrost a humanismus, které jsou v textech písní obsažené. Ve spojení s emocionálními a inteligentními písněmi Svěráka a Uhlíře jde o moderní přístup k divadlu pro děti.

Baby Balet Praha je komorní soubor složený z nejlepších studentů nižších ročníků konzervatoře Taneční centrum Praha (3. – 5. ročník osmiletého studia). Soubor byl založen v prosinci roku 2003, od září 2008 je produkován uměleckou agenturou Mezinárodní centrum tance, z. s. Vítej na světě II bylo první ‚postcovidovou‘ premiérou souboru, kterou studenti nastudovali již ve svém novém sídle – v Domě tanečního umění. Premiéru mělo představení v březnu 2023.

Tvůrčí tým

Námět, scénář a režie: Vlasta Schneiderová

Choreografie (abecedně): Tereza Hloušková, Tereza Chladová, Pavla Königsmarková, Antonín Schneider, Jan Schneider, Vlasta Schneiderová, Linda Svidró, Jitka Tůmová, Eliška Vodičková

Hudba: Jaroslav Uhlíř

Texty: Zdeněk Svěrák

Kostýmy: Roman Šolc, Markéta Kubíčková

Realizace kostýmů: FAMOOD

Scénografie: Roman Šolc, Viktor Svidró a choreografové

Projekce: Viktor Svidró, Vladimír Sojka

Nahrávka zvukové stopy: Ondřej Urban

Producent: Mezinárodní centrum tance, z.s.

Trailer k představení:

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Vítej na světě II.

Baby Balet Praha tančí na písně Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka

Vítej na světě II je celovečerní rodinný titul tanečního divadla v interpretaci souboru Baby Balet Praha, studentů 3. – 5. ročníku konzervatoře-gymnázia Taneční centrum Praha. Premiéra večera se uskuteční v neděli 26. března 2023 od 18 hodin v Divadle na Vinohradech. Autorkou scénáře je Vlasta Schneiderová. Nedělní premiéra bude uvedena při příležitosti Světového dne divadla pro děti a mládež, celosvětové akce vyzdvihující významnou úlohu, kterou může divadlo hrát v životech mladých diváků a tvůrců.

Mikro-scénáře pro jednotlivé choreografie jsou mimořádně chytré a poetické texty Zdeňka Svěráka na hudbu Jaroslava Uhlíře. Autorský tým zkušených tvůrců dětských choreografií mapuje v novém projektu pět etap lidského života: narození, dětství, školní léta, dospívání a dospělost. Jednotlivých choreografií taneční koláže se kromě Vlasty Schneiderové ujali Tereza HlouškováTereza ChladováJan Schneider, Pavla KönigsmarkováAntonín SchneiderLinda SvidróJitka Tůmová a Eliška Vodičková.

Toto současné taneční divadlo nesměřuje pouze k dětským divákům, tanečními a scénickými prostředky, doplněnými projekcí, se snaží vyjádřit životní moudrost a humanismus, které jsou v textech písní obsažené. Ve spojení s emocionálními a inteligentními písněmi Svěráka a Uhlíře jde o moderní přístup k divadlu pro děti – bez náznaku infantility a kompromisní umělecké kvality.

„S pány Svěrákem a Uhlířem jsme se poprvé pracovně setkali v roce 2015,“ vzpomíná Vlasta Schneiderová„Spolupráce s nimi vždy probíhala v klidné atmosféře, problémy překonávali s nonšalancí a nadhledem. Přípravy inscenace i nyní probíhají ve stejném duchu. Spolupracovat s takovými gentlemany, se skutečnými mistry umělci – to je procházka růžovým sadem.“

Baby Balet Praha je komorní soubor složený z nejlepších studentů nižších ročníků konzervatoře Taneční centrum Praha (3. – 5. ročník osmiletého studia). Soubor byl založen v prosinci roku 2003, od září 2008 je produkován uměleckou agenturou Mezinárodní centrum tance, z. s.

Vítej na světě II bude první ‚postcovidovou‘ premiérou souboru, kterou studenti nastudovali již ve svém novém sídle – v Domě tanečního umění.

 Trailer k představení:

Tvůrčí tým

Námět, scénář a režie: Vlasta Schneiderová

Choreografie (abecedně): Tereza Hloušková, Tereza Chladová, Pavla Königsmarková, Antonín Schneider, Jan Schneider, Vlasta Schneiderová, Linda Svidró, Jitka Tůmová, Eliška Vodičková

Hudba: Jaroslav Uhlíř

Texty: Zdeněk Svěrák

Kostýmy: Roman Šolc, Markéta Kubíčková

Realizace kostýmů: FAMOOD

Scénografie: Roman Šolc, Viktor Svidró a choreografové

Projekce: Viktor Svidró, Vladimír Sojka

Nahrávka zvukové stopy: Ondřej Urban

Producent: Mezinárodní centrum tance, z.s.

Stavovske divadlo Praha, 2.2.2016

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Gala Domu tanečního umění

Představení bylo věnováno Františku Pokornému

  1. února 2023 diváci zhlédli Gala Domu tanečního umění. Ten se skládá hned z několika prestižních tanečních škol, mezi ně patří Taneční centrum Praha – konzervatoř, Pražský komorní balet, Terpsichoré, Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo a Nadační fond – Institut Pavla Šmoka.

Večer byl věnován Františku Pokornému, tanečníku, choreografovi, režisérovi, libretistovi a  kritikovi. Narodil se 23. února 1933 v Okříškách, okres Třebíč. Nemohl ale být přítomen z důvodu nemoci.  Největším překvapením večera bylo, že místo Františka promluvil k divákům z plátna důstojný kocour! Projev kocoura  byl distingovaný,  ale  většina publika “kuckala“ smíchem. Je vidět, že sám balet se nebere zas tak vážně…. i když je to velmi náročná dřina a vrcholové umění.

František Pokorný byl významný dramaturg, nekonvenční choreograf, hledal nové tvarosloví a pohybový slovník, české taneční umění velmi obohatil. Nastudoval přes 30 baletních titulů, novinky i tradiční náměty.  Coby choreograf spolupracoval na desítkách operních, operetních, muzikálových a činoherních inscenacích, spolupracoval s televizí a filmem jako režisér.  Zapsal se do dějin české pantomimy jako iniciátor Festivalů pantomimy.

Pokud jde o samotný taneční večer, dá se říci, že všechny choreografie i pohyby tanečníků byly perfektní, dobře se na ně divákovi hledělo a nelze nic vytknout. Přesto – postrádala jsem pestrost kostýmů. Všechny choreografie byly laděné pouze do černých, bílých, možná černo-bílých barev, což divákovi ubírá na radosti. Snad jen malé dívenky měly růžové sukýnky, alespoň nějaké zpestření.

Scéna neobsahovala žádné výrazné kulisy, tu a tam si tanečníci něco s sebou přivzali na jeviště, ale vlastně nebylo toho až tak moc, co sledovat.

Zástupci všech výše zmíněných škol předvedli své umění, viděli jsme Čas plyne…, Pařížskou polku, Jdu po ledu, Sněženky, V Betlémě, Hej Gorale!, Spirituál, Schovám se u tebe, Magnolii, Imagine, Epitaf, Proud Marry, Nebeskou bránu, Černý mraky nepláčou, Ghost Town (fragment), Chronos, Essa, Lidé, které možná znáš a Listy důvěrné (fragment).

Hej Gorale! přípravného oddělení konzervatoře TCP Terpsichoré proběhlo v ostrém rytmu a diváky v hledišti trošku rozhýbalo. Ledaskdo si podupával či lehce potleskával.  Choreografie na skladby  Johna Lennona (Imagine), či  Boba Dylana (Nebeská brána) vyvolávaly nostalgii a silné emoce.

Rovněž okamžiky, kdy  taneční kreace připomínaly spíše cirkusové umění, se  jistě zaryly do paměti všech sedících v hledišti.

Musíme uznat, že to byl krásně strávený večer, zanechal v nás příjemný dojem a vřele doporučujeme.

Dalším milým zjištěním bylo, že Dům tanečního umění Praha, který nyní obývá nově zrekonstruovanou budovu Branického pivovaru, je se současným prostorem pro taneční vzdělávání velice spokojený.

Foto: Archiv Domu tanečního umění

Eva Smolíková

Taneční magazín

Dům tanečního umění oslavil první sezónu své existence

Vítejte v Domě tanečního umění v pražském Braníku

S koncem léta se uzavřela první úspěšná sezóna v Domě tanečního umění v pražském Braníku. Památkově chráněná budova Branického pivovaru z konce 19. století, která byla před rokem velmi citlivě revitalizována a zrekonstruována, poskytuje od loňského září kvalitní zázemí pro taneční vzdělávání i kontinuální činnost profesionálních nezávislých souborů. Jedná se o moderně vybavené, reprezentativní a současně funkční prostory, které jsou důstojným prostředím pro školní výuku i uměleckou činnost.

„Naši poslední absolventi zažili svůj závěrečný rok studia už v nové budově Domu tanečního umění. Po letech hledání, jednání, vysvětlování a přesvědčování se nám konečně podařilo, bez pomoci státu a veřejné správy, zajistit důstojné prostředí pro školní výuku i uměleckou činnost – ve spolupráci s Mezinárodním centrem tance a oběma studentskými soubory: Balet Praha Junior a Baby Balet Praha,“ vysvětluje Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha„Součástí tohoto unikátního projektu je i kvalitní rehabilitační, produkční, propagační a technologické zázemí. Plně mobilní programy tanečního divadla, které mohou být inscenovány i v těch nejnáročnějších podmínkách naší divadelní sítě, včetně zahraničí. Doufáme, že to zajistí ještě kvalitnější ‚profil absolventa‘ a jeho následné úspěšné uplatnění v praxi.“

Precizní rekonstrukce zachovala dřevěné i industriální prvky architektonicky zajímavé budovy. Je tu pět sálů, denně se v nich na zkouškách vystřídá až 170 studentů. Zázemí nabízí posilovnu a rehabilitaci moderně vybavené učebny pro teorii. Do budovy se vešel i sklad pro stovky kostýmů, divadelní rekvizity i kulisy. „Jen za uplynulou sezónu ještě poznamenanou covidovými opatřeními studenti Tanečního centra Praha absolvovali přes padesát představení v osmi městech,“ doplňuje Jan Schneider.

V Domě tanečního umění Praha sídlí nejen konzervatoř Taneční centrum Praha, ale i profesionální nezávislý soubor Pražský komorní balet, studentské juniorské soubory Balet Praha JuniorBaby Balet Praha, agentura Mezinárodní centrum tanceNadace Tanec a divadloNadační fond a Institut Pavla Šmoka, a také Terpsichore – přípravka konzervatoře. Mezi rezidenty Domu tanečního umění vznikla velmi dobrá synergie, neopominutelným faktem je i to, že se díky sdílení prostor a prostředků všem zúčastněným daří snižovat náklady na jejich profesionální práci. Branický pivovar s neopakovatelným geniem loci bezpochyby výrazně přispěl k rozvoji a zvýšení prestiže tanečního žánru a tanečního divadla v České republice.

„Vždycky jsem věřila, že by se dalo najít místo, kde bychom mohli být všichni společně: malé děti se zájmem o pohyb, studenti při již seriózním studiu tanečního umění v konzervatoři a profíci, kteří jim ukazují cestu a cíl k profesionální divadelní práci,“ říká Linda Svidró, umělecká ředitelka Pražského komorního baletu„To se podařilo a navíc zrekonstruovaný Branický pivovar je jako splněný sen: nádherné prostředí plné tvůrčí energie, citlivě zrekonstruovaná architektura, která vaše oči potěší každý den. Moc si vážíme toho, že zde můžeme pracovat a díky spolupráci s konzervatoří Taneční centrum Praha se radovat z umělecké práce,“ pochvaluje si nové působiště.

„Je zvláštní si představit, že by člověk skutečně mohl začít svoji taneční kariéru jako čtyřletý v přípravce, projít osmiletým studiem konzervatoře, spojeným s členstvím ve dvou studentských souborech, už za studia spolupracovat s profesionálním souborem, po absolvování do něj i vstoupit, prožít zde svojí kariéru, do důchodu jít jako pedagog, choreograf, manažer, divadelní technik, nebo zkrátka spolupracovník jednoho z rezidentů Domu tanečního umění… a při tom všem neopustit jeden areál budov,“ doplňuje Jan Schneider„Doufáme, že tento ojedinělý projekt nejen přežije, ale bude se dále rozvíjet. Třeba nám s tím jednou naši absolventi, až se vrátí z uměleckých souborů, kulturních institucí a univerzit – prostě ‚ze světa‘, pomohou.“

Foto: Michal Hančovský 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín