A studio Rubín divadelně i filmově

Derniéruje inscenaci „Klaunovy názory“ speciálně vytvořenou filmovou verzí

Pro derniéru dramatizace románu Heinricha Bölla „Klaunovy názory“ zvolilo pražské A studio Rubín netradiční formu. Vytvořilo speciální filmovou verzi, jejíž prostor se z jeviště Rubínu přenesl do autentického bytu hlavního představitele „smutného“ klauna Šimona Krupy. Příběh o zaslepení vlastním uměleckým posláním postavila režisérka Lucie Ferenzová jako nelítostnou one man show s kaluží kávy a mikrofonem, ve které se ohledává hranice mezi posláním a sobectvím. Filmová verze, která zároveň nabízí možnou paralelu se současnou životní situací mnoha umělců, bude dostupná na Facebooku a Youtube kanálu A studia Rubín od 29. do 31. března zdarma.

Celý příběh vyrůstá ze situace, kdy se hlavní hrdina Hans, po dlouhé době ocitá sám se svém poloprázdném bytě. Mezi vařením a pitím kávy, koupáním se a bezcílným bloumáním se vrací k jednotlivým momentům svého dosavadního života a především k nedávno ztroskotanému vztahu s Marií. Je to takový sebezpyt balancující na hraně sebelítosti a sebeironie. Chtěli jsme se spolu s našimi diváky s touto inscenací důstojně rozloučit. Vzhledem k tomu, že se jedná o takto intimní příběh, který je navíc scénicky budován jako one man show, řekli jsme si, že vytvoření filmové verze, která se navíc odehrává v autentickém bytě hlavního představitele, je nejen možné, ale i nutné,“ říká o chystané derniéře umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová a dodává „K filmovému zpracování jsme přizvali režiséra Jiřího Ondru, který vše zastřešoval na místě.

Toto monodrama rozbíjí mýtus o umělcích, na které je velmi často nazíráno jako specifický „lidský druh“. Zvláště jejich pracovní činnost není okolím, a někdy i jimi samotnými, vnímána jako práce, ale spíše jako poslání a výsada, které podřizují celý svůj život, včetně vztahů. Takový je i případ Hanse. Ten v intenzivním monologu zápasí s bolestivou skutečností, že ho opustila jeho dívka. Mezi všemi vyvolanými vzpomínkami, obrazy, dialogy a také úvahami se ale stále více zpřítomňuje otázka, do jaké míry samotný Hans a jeho bezhlavé naplňování klaunské kariéry, mohli být příčinou vztahového krachu.

Filmová verze zároveň nabízí jistou paralelu se současnou situací umění, umělců a kultury, jejíž existenci ohrožuje pandemická situace s koronavirem a vládní restrikce. Skutečný byt, který obývá hlavní představitel a divadelní herec Šimon Krupa spolu se svými, též divadelními spolubydlícími, se na jeden den proměnil ve filmový ateliér. Kuchyně, ložnice, šatna, technická místnost s pračkou, toaleta a koupelna se staly filmovými lokacemi pro původní divadelní scény. Tuto verzi úmyslně zpracoval profesionální kameraman, zvukař i střihač jako selfie video. Tím dosahuje dojmu, že hlavní hrdina Hans opuštěný a osamocený ve svém nepoužívaném bytě pije a točí sám sebe, aby podal zprávu o mizerii a komice své existence. Může se to vztáhnout na jakéhokoli umělce bez možnosti svoje umění provozovat; je to víc než aktuální, zvláště nyní, kdy nejen herci, ale i další umělci jsou odkázáni na samotu svých lockdownových pokojů a bytů.

Nadále zcela vycházíme z předlohy Heinricha Bölla. Je to zpráva o tom, jak jeden divadelní klaun zjistil, že žil jen svým uměním a pro umění, pro sebe, nehleděl na své blízké, nepečoval o své vztahy, a teď je sám. Je to zábavný, zlý balanc na hraně absurdnosti, mezi komikou a tragédií, kdy všichni zjišťujeme, jak (ne)podstatné naše umění může být...“ dodává k filmové verzi režisérka Lucie Ferenzová, a současně také autorka scénického přepisu. Ta se zaměřila na tenkou a těžko postihnutelnou hranici mezi posláním a sobectvím. „A tak i náš filmový klaun mele, vaří a překapává kávu, ožralý spadne oblečený do vany… kouří na záchodě, obléká si kostýmy v šatně, v rohu pokoje v improvizovaném ,divadelním koutku‘ zkouší jednotlivé scény ze svého života převést v divadelní umění. Proč to celé dělá? Účtuje se svými nejbližšími, s otcem, přáteli, divadelním agentem, potažmo i s diváky, divadlem a filmem, a v neposlední řadě s Marií, která ho opustila… Ale bylo to opravdu tak?“

Speciálně vytvořenou filmovou verzi „Klaunových názorů“ zpřístupní divadlo na Facebooku a Youtube kanále A studia Rubín od 29. do 31. března zcela zdarma. Diváci mohou zavřené divadlo finančně podpořit v rámci jeho kampaně na darujme.cz.

Foto: archiv A studia Rubín

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Losers Cirque Company zvou již na tuto středu

Na on-line novocirkusovou kabaretní show

Losers Cirque Company promění na jeden večer „Divadlo BRAVO!“ na kabaret plný akrobatických čísel i humoru. Již ve středu 16. prosince od 20.00 odehraje tato novocirkusová company on-line představení pod názvem „Kabaret BRAVO Naživo“. To je jejím nejnáročnějším a největším projektem posledních měsíců. Vedle párové i skupinové akrobacie, akrobacie ve vzduchu na šálách i strapsech nebo v obřích obručích zvaných cyr wheel, zavede diváky streamovaného představení i do nejrůznějších zákoutí nyní zavřeného branického divadla.

Partička akrobatů během koronavirového lockdownu přivedla k životu své nejbláznivější nápady. Ústřední postavou projektu je začínající herec Mates, kterému sny o velké slávě zhatilo uzavření divadel. Aby se svými fanoušky neztratil kontakt úplně, začal se věnovat vytváření krátkých skečů na svých sociálních sítích. Pak k němu ale doputovala záhadná zpráva o tom, že „Divadlo BRAVO!“ navzdory tragické situaci v kultuře žije. Vybaven selfie tyčí se rozhodne jednat a do opuštěného divadla se vloupá. Co tam na něj čeká? To se dozvíme během přímého přenosu.

Vstupenky k přístupu na stream lze zakoupit v pěti cenových kategoriích od symbolických 100 Kč po vyšší částky. Ty podpoří soubor v této pro umělce složité době. Diváci se mohou těšit na vysokou kvalitu videa i možnost interakce s účinkujícími.
Více informací na:
https://divadlobravo.cz/kabaret-bravo-nazivo/.

Losers Cirque Company po dlouhých měsících příprav otevřeli svou vlastní scénu v branickém „Divadle BRAVO!“ letos na konci září, aby ji po pár týdnech opět pro veřejnost uzavřeli. Stihli zde uvést premiéru rodinného představení „MiMJOVÉ“, které si na své diváky bude muset počkat po znovuotevření divadel.

Foto: SMART Communication s.r.o.

Silvie Marková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Podzimní a zimní premiéry v Alfredu ve dvoře

V populárním divadle se objeví třeba Jan Burian, Pavel Novotný, Tinka Avramova anebo Peter Gonda

Na podzim a zimu chystá populární pražská letenská scéna následující premiéry:

SAMOMLUVA | Burian, Novotný, Hrdlička

28. + 29. 9. 2020 | 20.00

Samomluva“ sdružuje tři výrazné tvůrčí osobnosti – literáta a překladatele Pavla Novotného, hudebního skladatele a zvukového designera Jana Buriana a multimediálního umělce Jaroslava Hrdličku.

I AM THE PROBLEM | Jan Mocek

5. – 7. 10. – 2020 | 20.00

Originální performance „I am the problem“ vznikla ze zkoumání manifestací pocitů viny na sociálních sítích, jež pramení z rozporů mezi tím jací jsme a jací bychom chtěli být. Divadelní umělci Irina Andreeva, Wayne Jordan a Tinka Avramova si, společně s diváky, v šedesátiminutové performanci udělají selfie pocitu provinilosti a konečně se pokusí stát součástí řešení, spíše než problému.

LA MONEDA | 8lidí

9. + 10. + 12. 10. – 2020 | 20.00 Miguel Littín, novinář a dokumentarista  byl, v 70. letech 20. století, nucený spolu s dalšími 5000 Chilany opustit rodnou zem. Po více než deseti letech se do země vrací pod jinou identitou, aby v dokumentárním filmu zachytil proměnu společnosti řízené totalitním režimem.

SEZNAM PREMIÉR do konce roku 2020: 
PETER GONDA
(28. – 30. 10.)
I WAS NAKED WHEN I MET THE SPIDER AT HOME / Ran Jiao (5. 11.)
NOTHING ELSE, MOTHERS (12. – 13. 11.)
NEDOROZUMĚNÍ / Wariot Ideal (25. – 28. 11.)
VZPOMÍNKY NA TOGOLAND / Handa Gote (3. 12. – 4. 12. + 6. – 7. 12.) 

Foto: archiv Alfred ve dvoře

Pamela Kuťáková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN