A studio Rubín divadelně i filmově

Derniéruje inscenaci „Klaunovy názory“ speciálně vytvořenou filmovou verzí

Pro derniéru dramatizace románu Heinricha Bölla „Klaunovy názory“ zvolilo pražské A studio Rubín netradiční formu. Vytvořilo speciální filmovou verzi, jejíž prostor se z jeviště Rubínu přenesl do autentického bytu hlavního představitele „smutného“ klauna Šimona Krupy. Příběh o zaslepení vlastním uměleckým posláním postavila režisérka Lucie Ferenzová jako nelítostnou one man show s kaluží kávy a mikrofonem, ve které se ohledává hranice mezi posláním a sobectvím. Filmová verze, která zároveň nabízí možnou paralelu se současnou životní situací mnoha umělců, bude dostupná na Facebooku a Youtube kanálu A studia Rubín od 29. do 31. března zdarma.

Celý příběh vyrůstá ze situace, kdy se hlavní hrdina Hans, po dlouhé době ocitá sám se svém poloprázdném bytě. Mezi vařením a pitím kávy, koupáním se a bezcílným bloumáním se vrací k jednotlivým momentům svého dosavadního života a především k nedávno ztroskotanému vztahu s Marií. Je to takový sebezpyt balancující na hraně sebelítosti a sebeironie. Chtěli jsme se spolu s našimi diváky s touto inscenací důstojně rozloučit. Vzhledem k tomu, že se jedná o takto intimní příběh, který je navíc scénicky budován jako one man show, řekli jsme si, že vytvoření filmové verze, která se navíc odehrává v autentickém bytě hlavního představitele, je nejen možné, ale i nutné,“ říká o chystané derniéře umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová a dodává „K filmovému zpracování jsme přizvali režiséra Jiřího Ondru, který vše zastřešoval na místě.

Toto monodrama rozbíjí mýtus o umělcích, na které je velmi často nazíráno jako specifický „lidský druh“. Zvláště jejich pracovní činnost není okolím, a někdy i jimi samotnými, vnímána jako práce, ale spíše jako poslání a výsada, které podřizují celý svůj život, včetně vztahů. Takový je i případ Hanse. Ten v intenzivním monologu zápasí s bolestivou skutečností, že ho opustila jeho dívka. Mezi všemi vyvolanými vzpomínkami, obrazy, dialogy a také úvahami se ale stále více zpřítomňuje otázka, do jaké míry samotný Hans a jeho bezhlavé naplňování klaunské kariéry, mohli být příčinou vztahového krachu.

Filmová verze zároveň nabízí jistou paralelu se současnou situací umění, umělců a kultury, jejíž existenci ohrožuje pandemická situace s koronavirem a vládní restrikce. Skutečný byt, který obývá hlavní představitel a divadelní herec Šimon Krupa spolu se svými, též divadelními spolubydlícími, se na jeden den proměnil ve filmový ateliér. Kuchyně, ložnice, šatna, technická místnost s pračkou, toaleta a koupelna se staly filmovými lokacemi pro původní divadelní scény. Tuto verzi úmyslně zpracoval profesionální kameraman, zvukař i střihač jako selfie video. Tím dosahuje dojmu, že hlavní hrdina Hans opuštěný a osamocený ve svém nepoužívaném bytě pije a točí sám sebe, aby podal zprávu o mizerii a komice své existence. Může se to vztáhnout na jakéhokoli umělce bez možnosti svoje umění provozovat; je to víc než aktuální, zvláště nyní, kdy nejen herci, ale i další umělci jsou odkázáni na samotu svých lockdownových pokojů a bytů.

Nadále zcela vycházíme z předlohy Heinricha Bölla. Je to zpráva o tom, jak jeden divadelní klaun zjistil, že žil jen svým uměním a pro umění, pro sebe, nehleděl na své blízké, nepečoval o své vztahy, a teď je sám. Je to zábavný, zlý balanc na hraně absurdnosti, mezi komikou a tragédií, kdy všichni zjišťujeme, jak (ne)podstatné naše umění může být...“ dodává k filmové verzi režisérka Lucie Ferenzová, a současně také autorka scénického přepisu. Ta se zaměřila na tenkou a těžko postihnutelnou hranici mezi posláním a sobectvím. „A tak i náš filmový klaun mele, vaří a překapává kávu, ožralý spadne oblečený do vany… kouří na záchodě, obléká si kostýmy v šatně, v rohu pokoje v improvizovaném ,divadelním koutku‘ zkouší jednotlivé scény ze svého života převést v divadelní umění. Proč to celé dělá? Účtuje se svými nejbližšími, s otcem, přáteli, divadelním agentem, potažmo i s diváky, divadlem a filmem, a v neposlední řadě s Marií, která ho opustila… Ale bylo to opravdu tak?“

Speciálně vytvořenou filmovou verzi „Klaunových názorů“ zpřístupní divadlo na Facebooku a Youtube kanále A studia Rubín od 29. do 31. března zcela zdarma. Diváci mohou zavřené divadlo finančně podpořit v rámci jeho kampaně na darujme.cz.

Foto: archiv A studia Rubín

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Mezinárodní site-specific projekt Divadla CONTINUO

Herci, tanečníci, performeři, výtvarníci i muzikanti. Pozorně si pročtěte a popřemýšlejte, zda máte zájem? Zatím je ještě čas…

Od 15. července do 18. srpna 2019 pořádá Divadlo Continuo mezinárodní divadelní site-specific projekt. K účasti na projektu jsou zváni: herci, performeři, tanečníci, výtvarníci, muzikanti, kteří mají divadelní, výtvarné nebo hudební zkušenosti a upřímný zájem o účast na projektu.

Pavel Štourač

Divadlo Continuo je mezinárodní nezávislou divadelní skupinou, vedenou režisérem a uměleckým vedoucím Pavlem Štouračem. Od roku 1995 skupina trvale sídlí a tvoří v malé jihočeské vesnici Malovice, 25 km od Českých Budějovic, v prostorách bývalé zemědělské usedlosti pojmenované Švestkový Dvůr. Pro hereckou práci Continua je charakteristické hledání autentického, osobního výrazu spojováním výtvarného znaku a fyzického herectví, rytmu a muzikality.

Za dobu svého dlouholetého působení vytvořilo Divadlo Continuo téměř padesát inscenací a uspořádalo přes dvacet mezinárodních divadelních site specific projektů, kterých se zúčastnilo přes 400 umělců z celého světa.

Základní myšlenkou letních projektů Divadla Continuo je tvůrčí setkání divadelníků, odlišných přístupů a profesí z různých zemí při společném díle. Účastníci spolu několik týdnů žijí a pracují na Švestkovém Dvoře, sídle Divadla Continuo a ve vybrané nedivadelní lokalitě v okolí (letos je zatím v jednání stará budova vodárny v Písku z roku 1900). Připravovaná inscenace je vždy inspirovaná daným místem a neopakovatelným setkáním. Po premiéře následuje šest repríz a derniéra.

Inscenace vzniká z výsledků pohybových, hlasových a výtvarných tvůrčích dílen, které probíhají během projektu. Dílny i následný tvůrčí proces povedou členové Divadla Continuo pod supervizí Pavla Štourače, uměleckého vedoucího Divadla Continuo.

Profil účastníka: 

Prvotní je zájem, energie a vytrvalost, ochota pracovat a sdílet své umělecké vize ve skupině, touha objevovat nové možnosti tvorby, nabízet, zkoušet, poznávat. Předpokladem je dobrá fyzická i psychická kondice – půjde o intenzivní několikatýdenní práci nejen v divadelním sále a zkušebnách, ale hlavně ve staré pro veřejnost uzavřené budově a venkovních prostorách.
Účast je nutná po celou dobu projektu.

Přihláška:
Výběr účastníků projektu proběhne na základě přihlášky, CV, motivačního dopisu (v angličtině) a ukázky dosavadní umělecké tvorby (všechny materiály v anglickém jazyce)
performeři, tanečníci, herci: odkazy na videa se záznamy vlastní umělecké tvorby

výtvarníci: portfolio svých prací, prezentací a projektů


muzikanti: nahrávky, nebo odkazy na videa se záznamy vlastní umělecké tvorby

Uzávěrka přihlášek je do půlnoci 19. 5. 2019.


Přihlášku na letní projekt naleznete na: stránkách www.continuo.cz/prihlaska-letni-projekt/ 

V případě problémů s vyplněním či odesláním přihlášky nás kontaktujte emailem: team@continuo.cz

Divadlo Continuo

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Stydlivá premiéra a nebeská derniéra se blíží

Nikdo není opuštěnější než andělé. Trpělivě čekají, ale nikdo nepřichází…

10.3. / 19:30

Andrea Vykysalá, Karolína Křížková, Eva Stará: Study / PREMIÉRA

Zrychlený srdeční tep, sucho v ústech, pocení kůže. Nová inscenace trojice mladých tanečnic zkoumá širší psychologickou a fyziologickou bázi studu.

Study-Alta-web-5-of-25

11.3. / 19:30

Vanda Hybnerová, Lucia Kašiarová: ANGEL-y / DERNIÉRA

Nebeská clowneska. Nikdo není opuštěnější než andělé, strážci u nebeské brány. Trpělivě čekají, ale nikdo nepřichází. Ticho. Čas plyne. Jsou zbyteční. Musí se nějak zabavit.

bez názvu

Taneční magazín