Taneční »CoFestival« letos jinak

Mezinárodní festival současného tance pouze on-line

Vzhledem k pandemickým opatřením ohledně koronaviru se letošní ročník tanečního festivalu „CoFestival“ uskuteční on-line. Konkrétně ve dnech od 20. do 25. listopadu 2020.

Součástí programu budou filmová promítání, přednášky, prezentace, živé přenosy představení a workshopy. Do 18. listopadu se šlo registrovat pro účast na dvoudenním ateliéru, pořádaném platformou European Dancehouse Network, který proběhne v rámci festivalu.

Část programu je zpoplatněná, některé z festivalových událostí budou ke shlédnutí zdarma.

Bližší informace o programu lze nalézt zde.

Sdílet

Kontakt: http://cofestival.si/2020/en/

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Opatření Jihočeského divadla

K vládnímu usnesení ze 30. září 2020

Vážení diváci,

respektujeme Usnesení Vlády ČR ze dne 30. září a spolu s ním přijímáme v Jihočeském divadle nová opatření.

Proto s platností od 5. do 19. října rušíme všechna operní a muzikálová představení. Stejně tak omezujeme v souvislosti s vládním nařízením počet návštěvníků akcí a kurzů Ateliéru 3D na 10 osob.

V říjnu našim divákům však stále máme co nabídnout – činohra, balet i Malé divadlo pro Vás hrají naplno. Do divadla se za námi bát nemusíte. I nadále budeme následovat bezpečnostní opatření, dezinfikovat divadelní prostory a dělat maximum pro to, abyste se během návštěvy u nás cítili bezpečně a příjemně.

    Prosíme návštěvníky divadla, aby k sobě byli ohleduplní a dodržovali 2 metrové rozestupy ve frontách i ve všech prostorách divadla mimo hlediště.

    V sálech bez označení sedadel zajistíme každému návštěvníkovi konkrétní (označené) místo k sezení.

●    Upozorňujeme, že bar divadla bude v době představení uzavřený. Nicméně občerstvit se můžete před a po představení v divadelní kavárně.

Děkujeme Vám za přízeň a těšíme se na viděnou na některém z našich říjnových představení.

Gabriela Veselá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Jihočeské divadlo pro děti

Letní prázdninové divadelní dílny Ateliéru 3D. █ Těšit se můžete i na choreografku a tanečnici.█ Poznávání Alšovy jihočeské galerie. █ Za hvězdami divadelními i skutečnými. █

Letos opět připravujeme letní dílny pro děti! Chcete-li, aby i vaše dítka zakusila zábavné divadelní tvoření, neváhejte a hlaste se. Přihlášky můžete již nyní zasílat na tuto naši příslušnou e-mailovou adresu: vendula.kecova@jihoceskedivadlo.cz, kde také získáte další informace.

Za hvězdami

Společně poplujeme do bezedných výšin, odpoutáme se od naší planety a budeme objevovat souhvězdí a jejich podivuhodné příběhy. Divadelně-výtvarná letní dílna pro děti, které mají chuť hrát divadlo, výtvarně tvořit a prozkoumat s námi tajuplný vesmír.

Lektoři: Vendula Kecová a Vít Piskala (Ateliér 3D Jihočeského divadla)
Marta Vaverková a Irena Friessová (Alšova jihočeská galerie)

Termín: 13. až 17. 7. 2020

Čas: 9.00 až 16.00

Pro děti ve věku 9 až 12 let

Cena: 2 500 Kč (včetně obědů)

Letní (vý)let s Petrem Panem

Věříte na víly? Pssst! Dávejte dobrý pozor na to, co odpovíte! Když řeknete, že ne, jedna víla vždycky zahyne! A víte, kde leží země, v níž se nikdy nestanete dospělými? A kde i dospělí musí být znovu dětmi? Za nejbližším smrkem? Za mrknutí okem? Nebo leží ve tvém srdci? Zveme vás na dobrodružnou cestu za Petrem Panem, holčičkou Wendy, kapitánem Hookem a vílou Zvonilkou. Budeme vyprávět příběhy, hrát si i tančit.
Lektorky:
Kamila Mottlová (choreografka a tanečnice) a Michala Piskačová (vypravěčka)

Termín: 27. až 31. 7. 2020

Kde: Malé divadlo, Hradební ul., České Budějovice

Čas: 9.00 až 16.00

Pro děti ve věku 6 až 8 let

Cena: 2 500 Kč (včetně obědů)

www.jihoceskedivadlo.cz

Sdílet

Jihočeské divadlo

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kdo má klíče od „JEZERA“?

V A Studiu RUBÍN aktuálně, objevně i hluboce lidsky. █ Zrcadlící „Jezero“. █ Herecké hvězdy televizního seriálu „Ulice“ v daleko závažnějších úlohách. █ Režisérka s citem i erudicí. █

V malostranském sklepení historického domu „U tří korun“ se hraje nové, autorské a progresívní divadlo již déle než padesát let. U jeho zrodu zde stál legendární režisér Radim Vašinka se souborem Orfeus. Později zde na dlouhá léta zakotvil vynikající režisér a inscenátor Zdeněk Potužil. Pod vlajkou svého tehdejšího Divadla na okraji. A v něm se sešla skvělá parta herců. V čele s Ondřejem Pavelkou, Zdeňkem Duškem, Evou Salzmannovou, Lubošem Veselým, Lenkou Machoninovou, Ivou Hűttnerovou a Radkou Fiedlerovou či Ladislavem Matějčkem a písničkářem a skladatelskou oporou Miki Jelínkem. Nezapomenutelná z té doby je mužská role Hrabalova „Pepina“, v podání hostující Zdeny Hadrbolcové. Na tomto místě také začínal proslulý recitátor Mirek Kovářík s pořady mladých básníků „Zelené peří“. V novém miléniu pak toto divadlo ovládl humor. Byla zde inscenována populární komedie Petra Čtvrtníčka s Jiřím Lábusem „Ivánku, kamaráde“, o fotbalových rozhodčích a jejich uplácení. Úspěch v tomto divadelním sklepení sklidila i tehdy aktuální satira o někdejší političce Kristýně Kočí a jejich kabelkách. Ve stejně nastaveném trendu pak pokračoval dramatik, scenárista a režisér Petr Kolečko, který se zde vydal cestou svých nadlehčených autorských inscenací. Bez zajímavosti není, že v Rubínu také původně působili Michal Dočekal a Daniel Špinar, pozdější režiséři pražského Národního divadla. Nyní se tato komorní divadelní scéna vrací – pomyslným obloukem – opět k vážným tématům.

Anita Krausová, Vojtěch Hrabák a Jakub Gottwald v přestávkovém intermezzu v baru

Úvodem přiznám, že jsem – trochu záměrně – předem nečetl podklad dramatizace, oceňovaný román Biancy Bellové „Jezero“. Chtěl jsem se nechat, bez ovlivnění původním textem, uchopit a manipulovat režijní taktovkou režisérky Lucie Ferenzové.

Když jsem šel do Rubínu, vzpomínal jsem na dávné šansonové představení slovenské herečky a zpěvačky Emílie Došekové. Odehrávalo se pod poněkud dlouhým názvem: „Nepýtaj sa, moje dcéra, kto má klúče od jazera?“. Sice tehdy nebylo v Rubínu, ale v podobném úzkém a pospolitém divadelním prostoru tehdejšího Divadla Ateliér (dnes sídle „Ypsilonky“). Vnější tematika byla poněkud jiná. Jak jsem po půldruhé hodině zjistil, předem jsem se tímto dávným večerem motivoval dobře. Nejen směrem na východ… Obě představení – i když je dělí téměř pět desítek let – měla však velmi společné a silné noty. Civilnost, řešení jen zdánlivě banálních problémů, i problematiku daleko závažnější – ekologickou. A hlavně, ono niterné člověčenství. A toho všeho se režijně Lucie Ferenzová zhostila s nesmírným citem i zkušeností. Že by, jako v úvodu zmínění její zdejší předchůdci Dočekal a Špinar, také tato tvůrkyně mířila vstříc bráně „Zlaté kapličky“?

Jakub Gottwald jako stará dáma. V pozadí Vojtěch Hrabák a Jiří Štrébl.

Tematika z Ruska také skýtala možnost poprat se a konfrontovat s tradiční ruskou divadelní tradicí. Tedy ne, že bych přímo očekával nějaké čechovovské variace…

Jezero se však na jevišti (i v baru) Rubínu stává nejen symbolem, mýtickým pojmem, ale současně něčím, co máme všichni na dosah. Co se nám zdá vzdálené, ale přesto se nás týká mnohem aktuálněji, než si myslíme.

Režisérka i dramatizátorka v jedné osobě má zkušenosti z Divadla Komedie, divadla Na Zábradlí a je také zakladatelkou tohoto divadelního seskupení jménem Kolonie. Lucie Ferencová je navíc nyní v A studiu Rubín vedena jako umělecká šéfka. Nakolik měla volnou ruku? Při dramaturgii i vlastní režijní práci?

Osobně jsem během představení cítil, že je v něm Ferencová daleko silnější jako inscenátorka a režisérka. Jako autorka dramatizace místy sklouzávala v dialozích i monolozích k poněkud efektnějším slovním spojením a divácky oceňovaným „fórkům“. Snad v duchu minulé „Ivánkovské“, „kabelkové“ i Kolečkovy éry Rubínu?  Ale bez znalosti původního textu předem, nejsem nezaujatě schopen  toto  hodnotit objektivníma očima.

Vojtěch Hrabák jako Nami  a  předseda v podání Jiřího Štrébla

V komorním prostoru Rubínu, kde jsou nám herci na dosah, neunikne žádná nejistota, přešlap či přeřeknutí. Divák má vše z první ruky. Doslova jako na dlani…

Mezi herci mile překvapil mladý, talentovaný Vojtěch Hrabák. Jediný zde nebyl zatížen rolemi několika Ustál obdivuhodně tíhu hlavní role. I přes to, že jeho úloha Namiho nebyla lineárně jednoduchá. Nevím, zda je synem tragicky zemřelého dramatika, dramaturga a divadelního kritika Martina Hrabáka? Ale každopádně má skvělý herecký potenciál. Tradičně nezklamal Jiří Štrébl. A to v několika, absolutně odlišných, rolích. Rovněž Jakub Gottwald potvrdil, také hned ve více postavách, že nezahanbí jméno jihočeského hereckého barda, spisovatele a publicisty Vladimíra T. Gottwalda (rovněž nevím, zda jsou spjati příbuzensky). A Anita Krausová obstála ve všech svých ženských hereckých úlohách v „Jezeru“ se ctí, elegancí (a v několika případech) i potřebným nadhledem.

Anita Krausová a Vojtěch Hrabák

Možná je dobře, že se v „Jezeru“ setkáváme převážně s herci z masově sledovaného nekonečného televizního seriálu TV Nova „Ulice“. Alespoň  tedy pro ty, kteří nejsou každodenními návštěvníky divadel. Hrabák zde ukazuje, že umí výrazově odstínit daleko více, než mladého, vyplašeného vyděrače. Štrébl, že není oním šablonovitým zedníkem-alkoholikem a Jakub Gottwald  naopak nikoli černobílým, schematickým ekologickým aktivistou.

Nikoli závěrem musím vyzdvihnout citlivou scénickou muziku Markéty Ptáčníkové.

Jakub Gottwald a Vojtěch Hrabák (zády), v pozadí Anita Krausová (opět v baru)

Viděl jsem druhou reprízu představení. Bylo vidět, že zřejmě oproti premiéře, vyzrálejší a patrně i usazenější.

Soubor Kolonie se v inscenaci „Jezero“ ukázal jako silný tým. Nejen herecky. A režisérka Lucie Ferenzová jako citlivá a kreativní tvůrkyně. A to není málo.

Přestávková část představení se odehrává i v baru divadla. Zde opět Jiří Štrébl v roli předsedy.

»Jezero«

REŽIE: Lucie Ferenzová

VÝPRAVA: Andrijana Trpković a Tomáš Bukáček

HUDBA: Markéta Ptáčníková

HRAJÍ: Vojtěch Hrabák, Jakub Gottwald, Jiří Štrébl a Anita Krausová

Doba představení: 105 minut

1 přestávka

Foto: Dita Havránková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN