HaDivadlo – Taneční magazín

Experiment žije!

33. ročník festivalu Příští vlna/Next wave

Bez experimentu nemá umění budoucnost

Festival …příští vlna/next wave… zve na 33. ročník plný premiér i společenských témat. Letošní setkání divadelní, hudební, taneční, literární, výtvarné a jiné alternativy nabídne více než třicet divadelních představení, performancí, debat, koncertů a site-specific projektů. Ročník s mottem Experiment žije! se uskuteční 18.–24. září v Praze a 10.–12. října v Brně.

„Experiment je podstatou živého umění. Bez ochoty riskovat a hledat by se umění přestalo vyvíjet. Přesto je v současné společnosti často přehlížen a podceňován. Právě tuto skutečnost připomíná letošní motto Experiment žije! Také letos budeme hledat aktuální témata, nezvyklé prostory a společně s umělkyněmi a umělci prozkoumávat netradiční umělecké formy – například demonstrace, divadelní instalace nebo performativní procházky,“ říká umělecká ředitelka a kurátorka festivalu Lenka Dombrovská.

Na festivalu budou moci diváci zhlédnout čtyři premiéry. Vizuálně-hudební inscenace Světlo pro dva souboru Spielraum Kollektiv, určená dětem od devíti let, vypráví příběh dvou dětí čelících válce a migraci a citlivě tematizuje křehkost demokracie. Uskuteční se ve Skautském institutu na Kampě. Site-specific audioprocházka Pražské ptactvo propojuje městskou krajinu kolem metra Vltavská, zvuk ptáků a odkaz ornitologa Veleslava Wahla. Dílo Divadla Setkání otevírá téma paměti města i přírody. Dokumentární divadelní instalace Parsifalky o útěcích z domova a nefunkčních rodinách rozvíjí několikaletou spolupráci režisérky Apoleny Vanišové s klienty a klientkami z výchovných ústavů. Inscenace Round Table akrobatky Elišky Brtnické, které uzavře pražskou část festivalu v Divadle Alfred ve dvoře, odhaluje absurditu grantových systémů a každodenní byrokracie. Prostřednictvím fyzické akce i dokumentárních vstupů tematizuje podmínky vzniku umění.

Významnou dramaturgickou linkou 33. ročníku je Slovenská vlna, která představí tři projekty vztahující se ke stavu tamní kultury. Festival zahájí ve Venuši ve Švehlovce generační výpověď studentů VŠMU a Divadla Petra Mankoveckého Požadujme nemožné, jež otevírá otázky svobody, identity a společenských očekávání mladé generace umělců. V říjnu ji pak festival představí také brněnskému publiku v HaDivadle. Inscenace Divadla Pôtoň Nádherná zahrada po ní zůstala v režii Ivety Ditte Jurčové prostřednictvím osudu Sidonie Nádherné reflektuje vztah společnosti ke kulturním hodnotám a paměti. Její první pražské uvedení se bude konat v Libeňské synagoze. Co všechno je mladý tvůrce schopen udělat, aby uspěl? Nebo alespoň přežil? Sebeironický paradokument s kritickými přesahy do kulturních politik s názvem Inventura představí skupina Unkulunkulu v učebně na brněnské JAMU.

V sobotu 19. září se bude konat veřejné vyslovení Poct za alternativní umění, během něhož jsou každoročně oceněny výrazné osobnosti a projekty české nezávislé scény a zároveň je připomenut význam dlouhodobé, často neviditelné práce mimo instituce. Program slavnostního dne doplní výstava Umění trvá dál, jež dokumentuje protestní performativní akce před Ministerstvem kultury ČR z jara roku 2026. Uskuteční se také kulatý stůl O odvaze psát, který pořádá skupina DÍLO a zaměří se na roli umění, médií a veřejné diskuse v době společenských tlaků a otevře téma odpovědnosti v kultuře. Slavnostní den ve Venuši ve Švehlovce završí koncert kapely Urband, která svou akustickou, pouliční a zároveň konceptuálně vrstvenou hudbou propojuje folklorní, městské i experimentální vlivy.

Festival …příští vlna/next wave… dlouhodobě ukazuje, že experiment není okrajovým žánrem, ale způsobem myšlení o světě i umění. Je prostředkem proměny, rizika a hledání nových forem, jak mluvit o současnosti.

…příští vlna/next wave… 2026

18.–24. září 2026 | Praha
10.–12. října 2026 | Brno

Festival podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Magistrát hlavního města Prahy, městská část Praha 7 a statutární město Brno.

Anna Černá

pro Taneční magazín

Lidi krve

Drama v režii Miroslava Bambuška vstoupí do kin v listopadu 2021

Producent Saša Dlouhý (FREESAM) uvede v listopadu 2021 do kin celovečerní snímek Lidi krve. Filmové drama reflektuje cestu k vlastním kořenům a ke smíření. Odehrává se v současnosti, ale pracuje s reminiscencemi zavádějícími diváka do poválečného Československa. Příběh tvoří osudy skutečných obyvatel bývalé německé obce Vitín. Minulost se tak stává klíčem k přítomnosti. V hlavních rolích se představí Karel Dobrý, Miloslav König, Miloslav Mejzlík, Tomáš Bambušek, Jiří Černý, Jakub Folvarčný, Jakub Gottwald, Juraj Bača či Tereza Hofová. Autorem scénáře a režisérem filmu je Miroslav Bambušek.

Ústřední postavou filmu Lidi krve je Otto Hille (Miloslav König), který je najat, aby zavedl starého a těžce nemocného Leopolda Švarce (Miloslav Mejzlík) do krajiny jeho předků. Symbolické martyrium očistce jej má dovést ke smíření. Vydávají se do roku 1945 do již rozpadlé německé vesnice Vitín, která je středobodem celého příběhu a jejich společná minulost se propojuje. Otto zde potkává přízrak svého děda Otfrieda Hilleho (Karel Dobrý). Stává se svědkem událostí, které objasňují to, co Ottu v nočních můrách děsí a co starý Švarc skrývá.

„Film se zabývá věcmi a událostmi, které nechceme slyšet a které záměrně odsouváme na okraj, protože je obtížné s nimi žít. A toto odsouvání rodí mentální nemoc, nezájem, lhostejnost, která se rozmanitě projevuje v naší přítomnosti tím, jak lidé myslí, jak se rozhodují, jak jednají, jak volí. A tak žijeme ve světě, který je plný otázek, na které nechceme hledat odpovědi, protože jsou nepříjemné, náročné. A tím si vytváříme „mentální Sudety“. Černou díru, o které se radši domníváme, že v ní a za ní nic není. „Mentální Sudety“ jsou propast, kterou jsme zdědili po svých předcích. Naše generace ji nemá chtít předávat svým potomkům,“ dodává režisér snímku Miroslav Bambušek.

Film Lidi krve vznikal šest let, dokončen byl v květnu 2021. Natáčení probíhalo v Severních a v Západních Čechách, v Jihomoravském kraji, na Severní Moravě, v Polsku a na Azorských ostrovech. Autorem scénáře a režisérem filmu Lidi krve je dramatik a divadelní režisér Miroslav Bambušek. Napsal přes čtyřicet divadelních her, dvě operní libreta a filmové scénáře. Dlouhodobě se věnuje projektům, které vnímají kulturu jako platformu pro politické a sociální reflexe. V tomto smyslu v minulosti působil např. v Národním divadle, v Divadle Na zábradlí, v HaDivadle či Studiu Hrdinů. Zaměřuje se ale i na realizace svých projektů v nedivadelní, především industriálních prostorech spojených s pamětí konkrétních událostí (sem patří např. dlouhodobé projekty Perzekuce.cz či Cesty energie). Za své projekty získal mnohá tuzemská ocenění: ceny Alfréda Radoka, ceny Divadelních novin atd. Jeho poslední film Jan Hus – mše za tři mrtvé muže získal cenu Andreje Stankoviče.

Produkci snímku zajistil Saša Dlouhý se svojí společností FREESAM v koprodukci České televize a slovenské atelier.doc. Film byl mimo prostředků producenta a koproducentů finančně podpořen Státním fondem kinematografie, Jihomoravským filmovým nadačním fondem, Česko-německým fondem budoucnosti a Audiovizuálním fondem. Distribuci snímku zajišťuje Aerofilms.

Více informací na www.freesam.org a www.lidikrve.cz.

Lidi krve

Délka filmu: 85 min, Rok: 2021

Režie: Miroslav Bambušek

Producent: Saša Dlouhý – FREESAM

Koproducent: Česká televize, atelier.doc

Premiéra: podzim 2021

www.lidikrve.cz | www.bloodkin.tv

Hlavní herecké obsazení

Otto Hille – Miloslav König
Ottfried Hille – Karel Dobrý
Leopold Schwarz – Miloslav Mejzlík
Leopold Schwarz za mlada – Juraj Bača
Anna Hille – Tereza Hofová
Henry – Jakub Gottwald
Mišel – Jiří Černý
Lékař – Jakub Folvarčný
Pečovatel – Tomáš Bambušek

Tvůrci a štáb

Scénář a režie – Miroslav Bambušek
Producent – Saša Dlouhý
Kamera – Jakub Halousek
Střih – Jan Daňhel
Dramaturgie – Kristián Suda
Hudba – Tomáš Vtípil
Koncepce masek a kostýmů – Zuzana Bambušek Krejzková
Zvuk – Václav Flegl
Výtvarník – Josef Bolf
Výkonný producent – Pavel Vácha
Vedoucí natáčení – Eva Pavlíčková
Architekt – Daniel Tůma
Kreativní producent ČT – Josef Viewegh
Vedoucí Filmového centra ČT – Helena Uldrichová

Eliška Míkovcová

pro Taneční magazín

Divadlo a udr(život)elnost

Happening na náměstí Václava Havla

Noc divadel se letos zaměří na udržitelnost. V březnu uspořádá happening na náměstí Václava Havla

Osmý ročník Noci divadel se uskuteční tradičně třetí listopadovou sobotu – 21. 11. 2020, letos s podtitulem Divadlo a udr(život)elnost. Zúčastněná divadla se totiž zaměří na změnu klimatu, udržitelnost, nadprodukci ad. Ekologickým tématům v oblasti umělecké tvorby i divadelního provozu se ovšem budou organizátoři věnovat v průběhu celého roku. První akce se koná již v březnu na náměstí Václava Havla. Od 24. do 27. 3. vyroste mezi Novou scénou a historickou budovou Národního divadla tematická instalace. Událost spojená s happeningem nabídne prostor pro zamyšlení i diskuzi nad tématem letošní Noci divadel. Vstup je volný.

První událostí letošní Noci divadel, během které bude představeno téma Divadlo a udr(život)elnost, je instalace na náměstí Václava Havla. Termín konání od 24. do 27. 3. byl záměrně zvolen v návaznosti na týden divadelních svátků koordinovaných oborovými organizacemi ITI, ASSITEJ a UNIMA. K oslavám Mezinárodního dne divadla, Světového dne loutkářství a Mezinárodního dne divadla pro děti a mládež se tak připojí instalace na piazzettě ND, kde zúčastněná divadla představí, jak ke změně klimatu samy přistupují. Čtvrtek 26. 3. bude happeningovým dnem. Ve spolupráci s Národním divadlem proběhne od 14 do 19 hodin program pro veřejnost, jehož součástí budou performance, workshopy, diskuse či prezentace. Na akci se podílí Institut umění – Divadelní ústav (IDU), Národní divadlo, Chemické divadlo, Třetí prostor, Rock Opera Praha, HaDivadlo, Divadlo DISK, Fórum Karlín a Divadlo na Fidlovačce.

„Po dohodě se zúčastněnými divadly se každý rok snažíme dát Noci divadel jasné téma. Pod loňským mottem ,30 let divadla a demokracie‘ tak řada zapojených divadel reflektovala výročí sametové revoluce. V letošním roce jsme zvolili aktuální společenské téma související s udržitelností lidské civilizace. Divadla totiž mohou významně přispět k větší citlivosti vůči klimatické krizi,” vysvětluje Martina Pecková Černá z IDU, který Noc divadel v ČR od roku 2013 koordinuje. Kromě březnové instalace/happeningu chystají organizátoři například edukační webináře Zelené čtvrtky, ve kterých se rovněž zaměří na ekologická témata a příklady dobré praxe v divadelním provozu. Možnostem šetrného provozu a tomu, jak uchopit téma klimatické krize v rámci kulturních organizací, se IDU věnuje také v rámci neformální platformy Kultura pro budoucnost, kterou inicioval na podzim 2019.

Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který v roce 2008 odstartovala chorvatská Noc Kazališta. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. V loňskem roce se Noci divadel v ČR zúčastnilo na 40 tisíc návštěvníků a zapojilo 109 kulturních institucí ze 30 měst. V Praze program připravilo celkem 52 divadel a souborů. Noc divadel v ČR je tak největším projektem v rámci European Theatre Night.

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Instalace/happening: Divadlo a udr(život)elnost

3. 9:00 do 27. 3. 13:00

Náměstí Václava Havla, Praha 1

Vstup volný

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Stillera« „u Hrdinů“ nedramatizoval JAN KAČER, nýbrž JAN KAČENA!

Studio Hrdinů připravuje poslední premiéru sezóny – dramatizaci románu Maxe Frische „Stiller“! Můžete se těšit.

Poslední premiérou aktuální divadelní sezóny bude ve Studiu Hrdinů adaptace románu Maxe Frische „Stiller“ v režii Ivana Buraje. Tato inscenace je dalším krokem spolupráce Studia Hrdinů s brněnským HaDivadlem, v rámci které přibližujeme blízké poetiky obou divadel divákům v Praze a v Brně. „Stiller“ je pak dlouhodobě koncipovaný projekt do dramaturgie Studia Hrdinů, která se v poslední době silně zaměřuje na roli umělce ve společnosti. Premiéra proběhne v pondělí 13. května 2019 od 20.00 hodin.

Max Frisch (1911 – 1991) byl švýcarský prozaik, dramatik a esejista. Román „Stiller“ vznikl během Frischova více než rok dlouhého pobytu ve Spojených státech a Mexiku na začátku 50. let minulého století. Prvky kriminálního románu se tu spojují s autenticky působícím deníkovým stylem. Frisch se zde zabývá tématy identity – soustředí se na člověka, který utekl z vlastního já, schopnost být s druhými, smrti a nemožnosti poznat „pravý svět”. Frischův román je předzvěstí konce „velkého subjektu“. V témže roce, co vychází „Stiller“, začal pracovat na románu „Homofaber“, který společně se „Stillerem“ a románem „Mé jméno budiž Gantenbein“ utvářejí trilogii.

Klíčový román poválečné literatury pro Studio Hrdinů zdramatizoval režisér Ivan Buraj společně s Janem Kačenou. Ve své interpretaci Stillera Ivan Buraj opět akcentuje témata, která máme spojená s představeními, která vytvořil ve svém domovském HaDivadle – kritiku antropocentrismu, environmentální a ekologické postoje; neotřele pracuje s perspektivou a úhlem pohledu, interpretuje mýtus o jeskyni, do kterého nás společně se scénografem Antonínem Šilarem díky technice „live cinemy“ vtahují.

„Líbí se mi Ivanova důslednost, se kterou své projekty promýšlí. Ivan dělá bytostně intelektuální divadlo, které ale není odtažité ani elitářské, a to mě moc baví,” říká k první Burajově režii ve Studiu Hrdinů jeho umělecký šéf Jan Horák.

„Po ,tekuté´ éře uplynulých let, kdy jsme se intenzivně zabývali identitou jedince, mi připadá důležité se v kontextu klimatické změny zabývat spíš okolnostmi, za kterých si identitu tvoříme a jaké dopady má naše identita na prostředí, které nás obklopuje. Divadlo zkoumá především mezilidské vztahy, ale myslím si, že v nich můžeme nalézt mnohé z toho, co má dnes celoplanetární důsledky v podobě zničeného životního prostředí. Zdroje jsou vyčerpány a otázkou je, co v nás nás dovedlo do této situace. Zároveň mě zajímá, jak si zobrazujeme svět a jakým právem svůj obraz považujeme za jediný pravdivý, čili rozpor mezi modelem a realitou (materialitou) světa, kdy nám samotné divadlo slouží jako metafora zobrazování si světa člověkem,” říká k připravované inscenaci režisér Ivan Buraj.

Max Frisch: »Stiller«

Překlad: Bohumil Černík

Dramatizace: Ivan Buraj a Jan Kačena

Režie: Ivan Buraj

Dramaturgie: Jan Kačena

Scéna: Antonín Šilar

Kostýmy: Zuzana Formánková

Asistenti režie: Jan Doležel a Marek Pechlát

Hrají: Gabriela Míčová, Magdalena Straková, Hynek Chmelař, Jan Lepšík, Marek Pospíchal, Petr Reif

Premiéra: 13. května 2019 od 20.00 hodin
Reprízy: 18. a 21. května, 16. června 2019

Foto: archiv Studia Hrdinů

Madla Zelenková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN