Viola uvede inscenaci inspirovanou poezií Vladimíry Čerepkové, novou komedii s Taťjanou Medveckou i originální cyklus o architektuře
Divadlo Viola vstupuje do sezony 2026/2027 s programem, který propojí činohru, hudbu, literaturu, architekturu a výtvarné umění. Na podzim uvede inscenaci Moje máma přijde režisérky Beaty Parkanové, která vychází z poezie Vladimíry Čerepkové, v únoru pak českou premiéru hry švýcarského autora Charlese Lewinského Ahoj babi v režii Ondřeje Rychlého. Novinkou bude také cyklus Za fasádou s historikem, publicistou a kurátorem architektury Adamem Štěchem. Program doplní komorní recitály a dvě výstavy: Benátky – Praha Radky Folprechtové a výstava malíře Adama Štěcha, která bude tematicky propojena s osobností Čerepkové.
„Obě naše letošní premiéry spojuje téma touhy po blízkosti, každá z nich k němu ale přistupuje jiným způsobem. Moje máma přijde je inscenací postavenou na poezii Vladimíry Čerepkové a také na tématu nenaplněného vztahu mezi matkou a dcerou. Mimo to máme obrovskou radost, že se Vladimíra Čerepková do Violy, která byla jejím uměleckým domovem, vrací. Ahoj babi naopak přináší humor a nadsázku do tématu stárnutí a mezigeneračních vztahů. Obě inscenace spojuje zájem o člověka, vztahy, ale také bolest z osamění a touha nevzdat se.
Mimo dvou premiér přicházíme s novým cyklem věnovaným architektuře a pokračujeme v hudebních a literárních večerech. Důležitou součástí sezony jsou pro nás také výstavy, které chceme propojovat s tím, co se odehrává na jevišti. Viola je tedy místem, kde se mohou různé podoby umění přirozeně potkávat a vzájemně inspirovat, “říká Beata Parkanová, umělecká ředitelka Divadla Viola.
Tvůrčí tým inscenace Ahoj babi Divadlo Viola
Dvě premiéry nové sezony
První premiérou nové sezony bude 19. a 21. listopadu 2026 inscenace Moje máma přijde. Autorka a režisérka Beata Parkanová v ní pracuje s básněmi a texty Vladimíry Čerepkové a proměňuje je v ucelené jevištní vyprávění. Čerepkové poezie se stává živým materiálem pro příběh o samotě, touze po blízkosti, vzpomínkách a hledání místa, kam člověk patří. Vladimíra Čerepková je zároveň s Violou výrazně osobně spjata. Už v sedmnácti letech se stala kmenovou autorkou tehdejší poetické vinárny, její poezie byla součástí programu a ve Viole se pravidelně účastnila literárních večerů.
Text a režie Beaty Parkanové dávají jednotlivým básním nový kontext a postupně z nich skládají obraz jedné životní zkušenosti, zásadně poznamenané bolestným a nenaplněným vztahem s matkou. Fragmenty, obrazy a emoce vytvářejí svět na pomezí reality, vzpomínky a představy. Výtvarné řešení připravil Marek Cpin, hudbu složil Jan P. Muchow. V inscenaci účinkují Gabriela Míčová a Gabriela Mikulková.
25. a 28. února 2027 pak Viola uvede českou premiéru hry Ahoj babi švýcarského autora Charlese Lewinského. Současná hra s humorem a nadsázkou otevírá téma stárnutí, rodinných vztahů a mezigeneračního setkávání i míjení. Lewinsky staví hru na situaci, která je zároveň absurdní i velmi lidská, a dává velký prostor hereckému setkání. V režii Ondřeje Rychlého se v rolích babičky a vnuka představí Taťjana Medvecká a Filip František Červenka.
„Pro aktuální sezonu jsme chtěli připravit program, který bude propojovat to, co je pro Violu dlouhodobě důležité: silné osobnosti, kvalitní texty a témata, která mají co říct současnému divákovi. V dramaturgii nové sezony se objevuje mimo jiné k Viole patřící poezie, na repertoár nám ale přibude také nová komedie, ty se těší obecně velké oblibě divadelních návštěvníků. Do nové sezony vstupujeme dále s pro nás důležitým Memorandem o spolupráci s Akademií věd ČR, PR divadla přebírá agentura Piaristi, připravujeme nový web, návštěvníkům zpříjemní sezení nové stoly a pro mimopražské plánujeme posílit zájezdovou činnost,“ říká Pavel Vaněk, výkonný ředitel Divadla Viola.
Cyklus Za fasádou přiblíží příběhy slavných architektů a jejich klientů
Vedle divadelních premiér přichází Viola v nové sezoně s novým formátem Za fasádou, který připravuje ve spolupráci s historikem, publicistou a kurátorem architektury Adamem Štěchem. Během sezony nabídne pět večerů věnovaných výjimečným architektům, jejich klientům a příběhům, které stály za vznikem některých ikonických staveb. Historická fakta doplní fotografická projekce a inscenované herecké vstupy.
První dva večery ukážou architekturu prostřednictvím osobních příběhů. Za fasádou: Projekt jako seznamka představí vztah architekta Gerrita Rietvelda a jeho klientky Truus Schröder-Schräder, který začal stavbou jejího domu a přerostl v celoživotní partnerství. Za fasádou: Slunce a měsíc se zaměří na manžele Analu a Armanda Planchartovy, jejichž láska k sobě navzájem i k umění se promítla do podoby jejich vily v Caracasu, kterou navrhl Gio Ponti.
„Architekturu často máme tendenci vnímat především jako výsledek práce jednoho autora nebo autorky. Za fasádou se ale chceme podívat i na lidi a vztahy, které za jednotlivými stavbami stojí. Na architekty, jejich klienty, spolupráce, přátelství i osobní příběhy. Právě ty mohou někdy překvapivě dobře vysvětlit, proč konkrétní stavba vznikla a proč vypadá právě tak, jak vypadá. Každý večer proto přináší jeden konkrétní příběh, který ukazuje architekturu z trochu jiné perspektivy,“ říká ke koncepci večerů Adam Štěch.
Komorní hudební recitály propojí hudbu a slovo
Hudební a literární program zůstává i v nové sezoně důležitou součástí dramaturgie Violy. Komorní recitály nabídnou setkání výrazných interpretů s poezií, literaturou a živou hudbou. Mezi připravované večery patří recitál Báry Basikové, která za doprovodu klavíristy Luboše Přibyla představí písně intimnějšího rázu, šansony, balady i ukázky vážné hudby. Prostor dostane také Škrábanice hudebníka Michala Rataje a básníka Jaromíra Typlta, jejichž dlouholetá spolupráce propojuje poezii, hlas, živou elektroniku a další zvukové experimenty. Komorní formát staví na bezprostředním kontaktu mezi interprety a diváky a umožňuje Viole přirozeně propojovat hudbu a literaturu.
Viola během podzimu nabídne také dvě výstavy
Součástí nové sezony bude také výstavní program. Od 19. září 2026 bude ve Viole k vidění výstava Radky Folprechtové Benátky – Praha. 19. listopadu se pak představí malíř Adam Štěch. Výstava nabídne jeho charakteristický rukopis a vznikne v přímé souvislosti s novou inscenací Moje máma přijde. Štěch pro expozici vytvoří obraz inspirovaný osobností Vladimíry Čerepkové, jejím životem a dílem. Výstava tak rozvine téma inscenace i mimo jeviště a nabídne vlastní výtvarnou interpretaci osobnosti české básnířky.
Tvůrčí tým inscenace Moje máma přijde Divadlo Viola
Aktuální sezona navazuje na dramaturgické směřování Divadla Viola jako prostoru pro komorní setkávání různých podob živého umění. Vedle činoherních inscenací nabídne hudbu, poezii, architekturu a kulturní historii i výtvarné umění, a přinese tak pestrý program pro diváky napříč generacemi. Viola chce svou dramaturgii postupně otevírat i mladšímu publiku a oslovovat nové návštěvníky a zároveň přitom si zachovat svou charakteristickou uvolněnou atmosféru a blízký kontakt s diváky.
Divadlo Viola bylo založeno v roce 1963 a patří k nejstarším pražským divadlům malých forem. Sídlí v samotném srdci Prahy v historickém domě na Národní ulici. Viola se dlouhodobě zaměřuje na komorní inscenace, divadelní adaptace literatury, autorské projekty i poetické večery s výraznými osobnostmi české kultury. Její prostředí i sezení u stolků s možností konzumace během programu vytváří unikátní atmosféru a mimořádně intimní setkání mezi herci a diváky. Od minulé sezony je v čele divadla výkonný ředitel Pavel Vaněk a umělecká ředitelka Beata Parkanová.
Foto: archiv divadla Viola
Tereza Lišková
pro Taneční magazín
