Manželka publikovaného básníka

Studio Hrdinů uvede premiéru inscenace inspirovanou životem básnířky Sylvie Plath

Poslední premiérou sezóny 2021/22 bude ve Studiu Hrdinů monodrama Pavlíny Štorkové s titulem Manželka publikovaného básníka

 Autorskou inscenaci režiséra Jana Horáka prvně uvedeme ve čtvrtek 19. května 2022

Autorský projekt uměleckého ředitele Studia Hrdinů a režiséra Jana Horáka vychází ze života a díla americké básnířky a prozaičky Sylvie Plath a je poslední částí volné trilogie věnované umělcům dvacátého století. První část tvořila inscenace Církev inspirovaná životem a dílem Luise Ferdinanda Célina, která byla vůbec první inscenací Studia Hrdinů. Druhou částí trilogie je inscenace Zlatý řez inspirovaná japonským spisovatelem Jukio Mišimou, která je ještě stále na repertoáru této scény.

Z nevelkého díla Sylvie Plath je zřetelně patrná potřeba vyslovit svůj osud ve světě, který ji obklopoval. A to především mimořádnou básnickou sbírkou Ariel, ale i v próze nevelkým románem Pod skleněným zvonem. Plath nabízí světu intimní zpověď ženy, která se rozhodla, že je/bude umělcem. Toto rozhodnutí má mimo jiné svou naivně trucovitou podobu, která obnažuje skutečnost, že skuteční umělci se málokdy jako umělci rodí. Ve své poslední tvůrčí fázi je pak jasně patrný tragicky vyhrocený konflikt mimořádně zranitelné mladé ženy s podmínkami, v nichž se ocitla, z nichž psala, a na které se pro svou hypersenzitivní povahu nebyla s to adaptovat.

Inscenace není životopisnou poctou autorce, je snahou o vytvoření autonomního světa člověka na okraji reality a snu, který hledá své místo na tomto světě a v rámci této snahy vyvolá démony, se kterými nezvládne bojovat. V osudu Sylvie Plath je mnoho aktuálních rozměrů, které představení akcentuje jako je snaha o naplnění profesního i osobního života, touha po tvůrčí výjimečnosti atd. Text inscenace vznikl volně především podle textů Sylvie Plath.

Sylvia Plath byla americká spisovatelka, autorka románů a krátkých povídekbásnířka a esejistka. Nejznámější je jako autorka básnické sbírky Ariel, ale také pro své poloautobiografické dílo Pod skleněným zvonem. Byla provdaná za anglického básníka a autora literatury pro děti Teda Hughese, s nímž měla dvě děti. Svůj život ukončila ve 31 letech sebevraždou.

 

Manželka publikovaného básníka

autor a režie: Jan Horák

scéna: Lucie Sedláková

kostýmy: Madla Horáková Zelenková

hudba: Natálie PlevákováDominik GajarskýVáclav HruškaPetr Zábrodský

světelný design: Václav Hruška

pohybová spolupráce: Jan Bárta

asistentka režie: Kristýna Tesařová

asistentka scénografie: Kateřina Kejmarová

hrají: Pavlína Štorková

premiéra: 19. května 2022

reprízy: 20. května, 2. a 20. června 2022

 

Magistrát hlavního města podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2022 částkou 6.500.000 Kč.

Projekt je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Hra Hrdinů

Audiovizuální multikanálová videoinstalace na jevišti Studia Hrdinů

Vizuální umělkyně Tereza Velíková připravila audiovizuální multikanálovou videoinstalaci pro jeviště Studia Hrdinů v Praze. V případě Hry Hrdinů si vypůjčila scénáře z nově uvedených inscenací této scény během dvou divadelních sezón, z nichž vypreparovala úryvky nabízející sestavení do nového útvaru. Projekci uvedeme v premiéře 24. listopadu 2021.

„Režisérku“ Hry Hrdinů Terezu Velíkovou (*1979) dlouhodobě zajímají vztahy, které mohou vznikat při zmnožení zdrojů obrazu a zvuku. To ji postupně dovedlo k dialogickým videoinstalacím a následně k využívání již existujících výňatků z divadelních her, v nichž jsou právě dialogy jedním ze základních komunikačních prostředků. Fascinují jí možnosti obsahových transformací a formálních napětí, jež vyplývají ze spojení plynoucího divadelního provedení, filmového záznamu, jeho střihu a montáže. Velíkové postup jako by vycházel z představy, že v souboru jakýchkoliv příběhů a vyprávění jsou ukryty příběhy a vyprávění další, potenciální a čekající na objevení. Autorská role se od psaní posouvá k vyhledávání a následnému sestavování slov a gest v nový obsah. Je docela dobře možné, že v nastudovaných představeních Studia Hrdinů takto čekají ještě jiné příběhy, které Velíková nezahlédla, jenže právě u tohoto typu práce nezáleží pouze na analýze textu a jeho scénickém provedení, ale také na příčném řezu, který je osobní a individuální.

Ve Velíkové divadelním mash-upu se jejími slovy řečeno „odrážejí témata hrdiny, divadelního hrdiny nebo možná hrdiny Studia Hrdinů, který právě prochází krizí své vlastní tvorby. Krizí svého postavení jako umělce ve společnosti, ale i krizí své vlastní identity“. Témata jako vyhoření, demotivovanost, otřes z uvědomění si vlastní průměrnosti, nebo přinejmenším z uvědomění si, že o své výjimečnosti nemáme už ani snít, ovšem aktuálně hýbou nejen uměleckou debatou a zdaleka nejsou ani výhradním projevem nástupu středního věku. Pro Velíkovou, která se svými pracemi vždy snaží prokreslit stratigrafii psychologického pole, které modeluje naše myšlení a jednání, se Hra Hrdinů stává platformou, na níž tato témata může pojednat v živé a překvapivě se ubírající konverzaci.

Herce a herečky Studia Hrdinů nechala Velíková hrát role způsobem, jakým jsou zvyklí z původních nastudování. Jsou divadelními postavami, které se dosud nepotkaly a jejich první vzájemný rozhovor je tím ovlivněn. Divák je tak vystaven neustálému procesu  dohledávání souvislostí v toku slov, pohybů, obsahů a emocí. Naplno je nucen užívat svou schopnost chápat narážku, metaforu či analogii. Pro Terezu Velíkovou je však právě tento přístup ke splétání obsahu z různě silných, barevných a dlouhých nití příznačný. Podobně jako nemáme přestat vnímat, že jsme se ocitli v prostoru mezi hrami z repertoáru divadla, nemáme přestat vnímat ani to, že sdělení není to, co je hned vidět či slyšet, ale leží někde mezi větami, co vyslovíme, a emocemi, jež dáme znát navenek.

Koncepce a režie: Tereza Velíková
Střih, postprodukce: Tereza Velíková
Kamera: Ivan Svoboda
Zvuk: Petr Zábrodský
Zvuková postprodukce: Stanislav Abrahám
Dramaturgie: Jan Horák
Externí konzultace: Jiří Ptáček
Realizace scény: Matěj Al Ali
Technická podpora: tým Studia Hrdinů

Hrají: Agáta Červinková, Cyril Dobrý, Julie Goetzová, Jakub Gottwald, Eva Hacurová, Vendula Holičková, Ivan Lupták, Gabriela Míčová, Kateřina Neznalová, Marek Pospíchal, Petr Reif, Johana Schmidtmajerová, Pavlína Štorková, Halka Třešňáková

Poděkování: Jan Horák a Michal Pěchouček, Miroslav Bambušek, Ivan Buraj, Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska, Jiří Adámek a kolektiv, Katharina Schmitt

Projekt byl finančně podpořen ze Stipendijního programu Ministerstva kultury ČR a Státním fondem kultury ČR.

Studio Hrdinů je financované v roce 2021 Magistrátem hlavního města Prahy částkou 5.400.000 Kč a Ministerstvem kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

STUDIO HRDINŮ uvádí odloženou premiéru inscenace „Ferrante club“

Poslední premiéra sezóny 2019/20

Poslední premiérou sezóny 2019/20 v pražském Studiu Hrdinů bude scénická koláž Ferrante club, kterou připravily režisérky Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska. sto původního termínu v půli března, se premiéra autorského projektu polsko-české režisérské dvojice uskuteční čtvrt roku později. Režisérky se inspirovaly tetralogií Geniální přítelkyně italské spisovatelky Eleny Ferrante, jejíž totožnost je obestřena tajemstvím. Inscenace není adaptací jejího díla, spíš je rámcovaná specifickým fenoménem, který kolem tohoto díla vzniká.

Režisérka Iga Gańczarcyk spolupracovala v pozici dramaturgyně s předními polskými režiséry jako je Krystian Lupa, Agnieszka Holland nebo Anna Smolar. Pracovala na mnoha polských scénách například v Teatru Nowy ve Varšavě nebo v Teatru Łaźnia Nowa v Krakově, kde i žije. Nad autorským projektem Ferrante club se setkala s režisérkou a dramaturgyní Magdou Jiřičkou Stojowskou žijící více než deset let v České republice. Režisérky projektu navázaly přátelství během studií divadelní režie v Krakově. Jejich dospívání je poznamenáno výchovou v katolickém a provincionálním Polsku z doby transformace, dospělost prožívají v odlišných sociálně-kulturních kontextech. “Náš původní záměr divadelně zpracovat komplikovaný osud výjimečné polské umělkyně Katarzyny Kobro se v průběhu práce nad tématem doširoka otevřel tématu specifičnosti ženského světa, svérázného ženského přátelství, a to prizmatem české a polské novodobé historie,” říká k probíhajícímu zkoušení umělecký šéf Studia Hrdinů Jan Horák. “Přesto věřím, že inscenace nebude srozumitelná jen polovině populace,” dodává. Téma emancipace žen režisérský tandem Gańczarczyk-Stojowska zajímá v průsečíku tří perspektiv: osobních příběhů, sociokulturních podmínek a literárních modelů.

Životní rozhodnutí přítelkyň z neapolského cyklu s názvem Geniální přítelkyně, Eleny Greco a Lili Cerullo, se přímo dotýkají osobních zkušeností čtenářů, čtenářek a současně i celé situace žen. Autorka, jejíž totožnost je zahalena tajemstvím, popisuje ambivalenci sociálního povýšení, paradoxy mateřství, násilí na ženách, sexuální iniciaci a výchovu dívek. Přátelství a aspirace Eleny a Lily, jsou poháněny jejich rivalitou, bojem o naplnění jejich snů nebo snahou vyrovnat se s rodinným původem.

Scénář inscenace tvoří fragmenty z prózy, na které v anketách vytvořených inscenačním týmem poukázali čtenáři a čtenářky Ferrante jako na nejvíce zapamatovatelné a nejbolestnější okamžiky textu. Na základě tohoto průzkumu byl vytvořen společný archiv obrazů z knih Ferrante s cílem ztvárnit jej scénicky a zkoumat jeho relevanci v kontextu současných možností seberealizace žen v České republice a Polsku.

Ferrante club

scénář a režie: Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska

výprava: Zuzana Krejzková

hudba: Petr Zábrodský

choreografie: Tereza Ondrová

dramaturgická spolupráce: Linda Dušková

asistentka režie: Anna Mášová

hrají: Julie GoetzováJohana SchmidtmajerováHalka TřešňákováMilada Vyhnálková J

premiéra: 12. června 2020 od 20 hodin

reprízy: 14. a 15. června, 27. října 2020 od 20 hodin

 

Studio Hrdinů ve Veletržním paláci NG Praha
Vstup E, uprostřed budovy Dukelských hrdinů 47, Praha 7

 

první premiéra sezóny 2020/21:

Gwendoline Soublin: Pig Boy 1986-2358, režie: Linda Dušková

A JEŠTĚ POZVÁNKA:

Madla Zelenková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN