Kytice, my homeland

Květnová premiéra ve Vzletu

Vzlet na konci května představí premiéru inscenace Kytice, my homeland, která vychází z textů K. J. Erbena. Hlavní roli matky ztvární oceňovaný herec Michal Kern.

 

Sbírku 13 balad inspirovaných lidovou slovesností napsal Karel Jaromír Erben v roce 1853. Režisérka Eliška Říhová s dramaturgyní Alžbětou Novákovou tyto notoricky známé příběhy čtou jako metaforu ke komplikovanému vztahu dítěte a rodiče. Ten podle nich po generace oboustranně protkává strach ze selhání. Autorky postavu matky vnímají jako univerzální pravzor bez ohledu na gender, a proto se s ní diváci setkají v mužském obsazení v podobě Michala Kerna. Další divadelní projekt v produkci vršovické kulturní křižovatky Kytice, my homeland čeká premiéra 26. a 27. května.

 

Kytice bez českého folkloru 

Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Vodník nebo Dceřina kletba… Čím nás tyto příběhy dodnes oslovují? Eliška Říhová v připravované inscenaci zůstává věrná původním textům, ale vytváří z nich svou vlastní svébytnou koláž. Drží se v ní zásadních témat, jakými jsou vina a odpuštění, osudovost, vztah k času nebo koloběh života. Podle režisérky se ale text Kytice pravidelně inscenuje stále tentýž způsobem – jako prvoplánově děsivé pásmo balad, v němž vystupuje Vodník jako příšera z jezera a Polednice jako strašidlo, co unáší děti. V inscenaci Kytice, my homeland hledá s tvůrčím týmem jinou cestu.

 

„Cítila jsem velkou lítost nad tím, jak se s textem Kytice nakládá, a chtěla jsem upozornit na to, že když se text vyjme ze zažitých kontextů, otevírá ještě hlubší obsah. V našem pojetí vztahujeme balady (nebo jejich fragmenty) ke vztahu matky a dcery. Jedná se o archetypální lidskou vazbu, a proto nepotřebujeme český folklor a křesťanské pozadí. Právě to, že je text nadčasový, mu umožňuje fungovat mimo zavedené rámce, například v prostředí co-workingové kanceláře nebo moderního bytu,” popisuje Eliška Říhová.

 

Komplikovaný vztah rodiče s dítětem 

Vztah matky a dcery je východiskem většiny balad a také hybatelem jejich děje. Kytice, my homeland se zaměřuje jak na situaci konkrétní matky, která zabije své dítě, tak na archetyp stvořitelky, která v rukou třímá celý svět. Autorky dodávají, že v inscenaci vypráví příběh matky, která má nekonečný počet pokusů na to, aby dovedla k dospělému životu svoji dceru. Dítě v Kytici sice opakovaně umírá, ale také se znovu a znovu rodí.

Eliška Říhová k tématu dodává: „Vztah matky a dcery je pouto, které z našeho světa nikdy nezmizí. Vždycky se k němu budeme všichni vztahovat a Erbenův text pojmenovává palčivá místa téhle mezilidské vazby: jak vyvážit nutnost vydělávat peníze a péči o dítě (Poklad), jak zvládnout dětský pláč (Polednice), co se stane, když rodič nechce pustit dítě žít vlastní život (Zlatý kolovrat, Vodník) nebo jak unést, že mi moje dítě nikdy neodpustilo (Dceřina kletba). Pro současného diváka, který texty Kytice velmi pravděpodobně zná, může být inspirativní slyšet zmíněné fragmenty balad v naprosto současném, námi vybudovaném příběhu matky samoživitelky.” 

 

Michal Kern coby matka 

Navzdory genderu ztvární postavu matky herec Michal Kern. Rodák z jižní Moravy získal za hlavní roli ve filmu Arvéd Českého lva. Několik let působil v Divadle v Celetné, ztvárnil několik rolí v Národním divadle a v současnosti ho můžete vidět mimo jiné ve Studiu hrdinů. Eliška Říhová si ho vybrala pro jeho smysl pro přesnost, vztah k pohybovému divadlu a duchovnímu založení. Michal Kern v Kytici, my homeland ztvární archetyp matky–stvořitelky a ničitelky, ale také konkrétní matku, která neví, jak dostat od počítače své dítě. „Myslím si, že v mých inscenacích se snažím poukazovat na to, že rodičovská role je princip, který není vázaný na pohlaví. Že jde o hlubší pojetí toho, co znamená mít k někomu absolutní celoživotní vazbu,” přibližuje Říhová.

 

Michal Kern režisérku doplňuje: „Já jsem matku nikdy nehrál. A vlastně jsem nehrál nikdy ani otce. Myslím si, že výzva pro mě není v tom, jestli budu hrát ženu, o to nám vlastně vůbec nejde. Výzva ale bude přesně trefit ten princip mateřství, ten archetyp matky ve mě. Vnitřně si ohmatat ten verš a najít v něm osobní výklad, probádat jeho vrstvy. A taky aby to všechno prostoupilo tělem a pohybem.” 

 

Kolovrat jako metafora našich životů 

Dceru v různých vývojových stádiích zhmotní Lukas Blaha Bliss, Sára Vosobová a David Petrželka. Scénografie se zhostí Jan Tomšů a kostýmy navrhuje Linda Boráros, která se ve Vzletu již podílela na inscenaci Objal mě bůh a nic. Hudbu ke Kytici, my homeland vytvoří Ivan Acher. V inscenaci bude účinkovat i profesionální přadlena Dita Fialová, která bude během představení příst vlnu na kolovrátku jako připomínka toho, že vše běží kupředu a nikdy se nezastaví. Zhmotní tak metaforu, která zní celou inscenací a stala se také podtitulem Kytice, my homeland: „Toč se a vrč můj kolovrátku, všecko ve světě jen na obrátku, a život lidský jako sen…” Režijně-dramaturgická dvojice Elišky Říhové a Alžběty Novákové se do Vzletu vrací po vytvoření úspěšné inscenace Příchozí o vztahu lidí na vozíku a jejich asistentů. Kytice, my homeland v premiéře 26. a 27. května bude vyvrcholením třetí sezóny vršovické kulturní křižovatky.

 

Vstupenky na jednu z akcí koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

Lucie Kecová 

pro Taneční magazín

Pražský komorní balet začne novou sezónu

V turecké Ankaře zatančí Tereza Hloušková v choreografii Petra Zuzky

Pražský komorní balet zahajuje novou sezónu. První vystoupení PKB čeká ve druhé polovině tohoto týdne. Na čtvrtém ročníku festivalu moderního tance Contemporary Dance Festival v Ankaře v sobotu 4. září zatančí Tereza Hloušková. V tureckém hlavním městě se tanečnice představí se v sólové choreografii Petra Zusky s názvem „Fo(u)r One“, za niž vloni získala širší nominaci na Cenu Thálie.

Do souboru nastupují noví sólisté, Nikita Korotkov, který v minulosti tančil například v Národním divadle v Mnichově, ve slavném fyzickém divadle Piny Bausch ve Wuppertalu či v nizozemském divadla Scapino Ballet, a František Rezek, který přichází ze souboru Bohemia Balet. Sólisty PKB se od září stávají také Oldřiška Neumannová a Albert Kaše, kteří zde donedávna působili jako stážisté.


Od nové sezóny 2021/22 se Pražský komorní balet přesouvá do nového zázemí. Soubor bude nyní působit v nových prostorech Domu tanečního umění Praha v areálu bývalého Branického pivovaru, který byl dnes oficiálně otevřen. „Nové zázemí jsme potřebovali již řadu let, pracovali jsme po dlouhou dobu v provozně a technologicky nevhodných prostorech,“ uvedla Ladislava Jandováředitelka Pražského komorního baletu. „Dům tanečního umění nabídne odpovídající podmínky pro naši kontinuální činnost, získáme konečně profesionální prostředí pro naši práci: vlastní střechu nad hlavou, taneční sály, hygienické a rehabilitační zázemí, sklady pro kostýmy a scénografii…“

Na slavnostním otevření Domu tanečního umění byla dnes pokřtěna nová publikace s názvem (Studio) Balet Praha. Nová vlna československé choreografie. Autorkou knihy, kterou vydává Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, je Lucie Kocourková. Slavnostního křtu nové publikace se ujala herečka a dabérka Nela Boudová.

V září uvede PKB dvě reprízy oblíbených představení Petra Zusky v pražském Divadle na Vinohradech, v neděli 12. září to bude Carmina Vetera a v neděli 26. září pak Kytice. Na 24. října chystá taktéž v Divadle na Vinohradech uvést premiéru Zabiják život, která vloni díky koronavirovým opatřením proběhla jen online. Na začátku prosince pak soubor čeká premiéra Kříž u potoka, kterou volně na motivy stejnojmenného románu Karoliny Světlé vytvoří choreografka Alena Pešková. V představení bude hostovat Zemlinského kvarteto.

Pražský komorní balet je nejdéle působícím nezávislým tanečním souborem v Čechách. Jeho zakladatelem byl slavný choreograf Pavel Šmok, který dal novou tvář českému baletu, a Pražský komorní balet uchovává jeho odkaz stále. Tvoříme ale dál nové inscenace, podporujeme domácí choreografy i skladatele a každý rok připravujeme původní premiéru. Naším hlavním choreografem je Petr Zuska, dlouholetý šéf Baletu Národního divadla a umělec světového renomé, na repertoáru však najdete i díla dalších choreografů, jako jsou Lukáš Timulák, Jiří Pokorný, Tomáš Rychetský, Ondřej Vinklát, Marek Svobodník a další.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET zve

Do Divadla na Vinohradech i AZylu78

Vážení čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU přátelé, milí diváci,

dlouhých třiatřicet týdnů pro vás nemohl Pražský komorní balet tančit. Odteď už ale počítáme jen dny do chvíle, kdy budeme znovu stát na jevišti. Připravili jsme pestrý program na červen a červenec a těšíme se na všechna představení.

Taneční divadlo Petra Zusky „KYTICE“ vzniklo na motivy Erbenovy sbírky veršovaných balad, která patří k pokladům české poezie a literatury. Pokud jste doposud neměli možnost oceňovanou inscenaci zhlédnout, nepromeškejte jedinečné dva termíny uvedení. Na „Kytici“ se můžete těšit v neděli 6. června a za necelý měsíc opět v neděli 4. července od 19.00 v Divadle na Vinohradech.

Komponovaný večer na motivy starých lidových písní „CARMINA VETERA“ bude uveden v neděli 27. června od 19.00 v Divadle na Vinohradech. Představení tvoří čtyři díla renomovaného choreografa Petra Zusky, pro která se jejich autor inspiroval motivy lidových písní. Přes krásu písní, poezie a etnické hudby se, díky choreografiím, dostáváme do prostředí, které ukazuje skutečné vztahy mezi lidmi a životní etapy, jež právě prožívají.

Na výjimečnou událost a jediné uvedení se pak můžete těšit v rámci letní divadelní scény Azyl78. Komponovaný večer v originálních autorských choreografiích předních tvůrců Petra Zusky, Marka Svobodníka a Viktora Konvalinky s názvem „L.I.VE – loučení Igora Vejsady s taneční kariérouse uskuteční v pátek 2. července v 19.30 v šapitó Azyl78 na Výstavišti Praha. Vynikající tanečník a baletní mistr Igor Vejsada se rozloučí s profesionální kariérou a naposledy zatančí hlavní roli v choreografii „Chvilka POEzie“.

Pojďte s námi opět zažít kulturu naživo!

Těšíme se s vámi všemi na viděnou.


Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Kytice« ā la PKB

Internetová repríza tohoto představení již v pátek 5. února od 17.00 hodin

Rádi bychom vás pozvali na internetové představení. Kdy? V pátek 5. února 2021 od 17 hodin reprízuje Pražský komorní balet na internetové televizi Mall.tv představení „Kytice“.

Jedná se o taneční divadlo renomovaného choreografa Petra Zusky. Vytvořil je pro Pražský komorní balet na motivy Erbenovy sbírky veršovaných balad „Kytice“, jež patří k pokladům české poezie a literatury.

Autorem symfonické hudby k představení je Ondřej Brousek.

Zuskova „Kytice“ byla oceněna za nejlepší choreografii na soutěžní přehlídce současné taneční tvorby BALET 2019. Sólista Dominik Vodička získal roku 2019, za ztvárnění své hlavní role, Cenu Thálie za nejlepší mužský výkon v oboru tanec a pohybové divadlo.

Záznam představení bude možné zhlédnout až do 28. února 2021.

Budeme divákům vděční, když Pražský komorní balet podpoří „virtuální vstupenkou“ na: https://bit.ly/Podpořte_PKB.

Děkujeme!

„ Kytice“

Scénář, choreografie a režie: Petr Zuska

Dramaturgie: Tomáš Vondrovic

Hudba: Ondřej Brousek

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Daniel Tesař

Asistenti choreografie: Igor Vejsada, Linda Svidró

Tančí: tanečníci Pražského komorního baletu, studenti Tanečního centra Praha, konzervatoře-gymnázia a hosté.

Délka: 80 minut

Premiéra: 1. 5. 2019 ve Stavovském divadle v Praze

II. premiéra: 5. 5. 2019 v Městském divadle v Mostě

Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN