»UNSEEN« se představuje

Vytváří vztah a nové přístupy pohybu těla v souvislosti s prostorem i zvukem

Unseen“ je nová online platforma a web archiv, prezentující různé přístupy k poslechu a rozvíjení vztahu mezi našimi těly, prostorem a zvukem. Projekt v rozmezí května až července 2021 představí 10 specifických prací umělců a umělkyň, které budou zveřejňovány každý týden na webu www.unseen.help.

Zastoupení umělci a umělkyně: AGF, Tatiana Heuman, Ami Yamasaki, Pan Kolektiva, Eva Priečková, Augustin Genoud, Colin Self, Alma Lily Rainer, Aleš Čermák, Cristina Maldonado & Isa Juchniewicz.

Unseen“ připravuje „Skupina“ – hudební vydavatelství usazené mezi Slovenskem a Českem, které se věnuje oblasti terénního nahrávání, poslechu a s ním spojenými tématy, které je možné vnímat a vyjadřovat prostřednictvím zvuku. Support by: Terén.

Sdílet

CED Brno a IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zkouší se »TERAPIE«

Nový režijní i choreografický autorský projekt Petra Zusky, tentokrát pro Dejvické divadlo

Petr Zuska v těchto dnech připravuje nový projekt v pražském Dejvickém divadle. „Terapie“ je původním autorským dílem režiséra, choreografa a tanečníka, který s tímto divadlem spolupracuje poprvé. V inscenaci se potkává a váže poezie s činohrou, činohra s pohybem, pohyb s hudbou a zpěvem a všechno se vším. Tak, aby vznikl kompaktní, svébytný divadelní zážitek. Zkoušky nového představení v těchto dnech vrcholí. Premiéra pro diváky, která byla původně plánována na 30. března, ale proběhne až po uvolnění koronavirových protiepidemických opatření. A následném otevření divadel.

V mnoha ohledech se jedná o titul, který je v Dejvickém divadle něčím neobvyklým, výjimečným. Touha provázat v jednom díle světy různých uměleckých žánrů zrála v souboru poměrně dlouho a osobnost Petra Zusky byla nakonec přirozenou volbou. A proč právě „Terapie“?

V zásadě jde o střet a konfrontaci několika protiv v několika úrovních. Básnického, obrazivého světa se strohou logikou ‚normálního‘ jazyka, logiky a absurdity, skutečnosti a fantazie,“ vysvětluje Petr Zuska. „Nevyhnutelný konflikt mezi ‚realitou‘ terapeuta a zdánlivou iracionalitou jeho pacienta s sebou nese příběh dvou lidí, kteří k sobě hledají dávno ztracenou cestu. Představení má charakter takzvaného totálního divadla, kde se autorské dialogy střídají s poezií českých básníků, různými hudebními pasážemi, občas i autenticky hranými a zpívanými a v neposlední řadě částmi, kde hlavní roli přebírá pohyb – prazáklad lidské komunikace.“

Výše nastíněný fenomén takzvaného totálního divadla byl vlastně od začátku nasnadě. Jak pro Petra Zusku coby tvůrce pohybujícího se většinově v odlišných sférách vyjadřovacích prostředků, tak naopak pro činoherní ansámbl, který má odvahu a motivaci vyplout do ne úplně známých vod.

„Terapie“ se zkoušela v rouškách

»TERAPIE«

Dejvické divadlo

Scénář, režie, choreografie: Petr Zuska

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Kateřina Štefková

Asistentka pohybu: Zuzana Susová

Korepetice: Marek Doubrava

Dramaturgická spolupráce: Eva Suková

Obsazení: Klára Melíšková, Jana Holcová, Veronika Khek Kubařová, Zdeňka Žádníková-Volencová, Pavel Šimčík, Hynek Čermák, Vladimír Polívka, Martin Myšička.

(premiéra 30. března 2021)

Zkraje příští sezóny pak Petra Zusku čeká práce na severu Evropy. Pro Theatre Vanemuine v estonském Tartu bude připravovat novou verzi Čajkovského baletu „Labutí jezero“. „Notoricky známý pohádkový příběh dostane v mé verzi trochu odlišný kabát,“ říká choreograf. „Labuť jako taková se stává čistým symbolem lásky. Láska však může být radostná, extatická, něžná – když máme někoho milovaného u sebe, ale na druhou stranu se může stát důvodem ke smutku, bolesti a zoufalství v momentě, kdy ho ztratíme. Tedy pozitivní a negativní aspekt lásky. Ve chvíli, kdy se radost a štěstí láme do smutku a žalu, se bílá barva (labuť) mění v černou. Podobně jako pozitiv a negativ fotografie… Obvyklý tradiční konflikt mezi dobrem a zlem se tedy v mém pohledu posouvá do trochu jiné, symboličtější dimenze.“

S Theatre Vanemuine bude Zuska spolupracovat podruhé. Mezinárodní, středně velký taneční soubor má již tři roky na repertoáru jeho inscenaci „Romeo a Julie“, kterou původně vytvořil v roce 2013 pro Balet Národního divadla.

Petr Zuska představuje tvůrce evropského formátu, v českém tanečním kontextu zosobňuje výjimečného choreografa, který spolupracuje s významnými světovými baletními soubory. Ve svých dílech využívá širokou škálu tvůrčího rukopisu od vysokého bel canta neoklasického stylu přes inovativní přístup k moderní tvorbě. Jeho inscenace jsou promyšlené, plnokrevné, odrážejí svět symbolů či archetypů, duchovní otázky i morální principy. Jako jeden z mála tvůrců dokáže vložit do svých děl humor, vtip a nadsázku.

»LABUTÍ JEZERO«

Theatre Vanemuine

Dramaturgie, choreografie a režie: Petr Zuska

Scéna: Daniel Dvořák

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Kees Tjebbes

(premiéra 2. října 2021)


Foto: Hynek Glos a Hynek Čermák

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Další úspěch hrdinů JAROSLAVA FOGLARA

Výstavou „Záhada hlavolamu 80 let“ v intravilánu Starého Města prošlo nejméně 8 000 účastníků. Naváže na ni nové vydání Rychlých šípů! Jestřábův odchod i „Jestřábův obchod“.

Venkovní výstava a rodinná hra „Záhada hlavolamu 80 let“ na motivy stejnojmenné knihy Jaroslava Foglara trvá ještě necelý týden, do 14. března. Od zahájení v prosinci 2020 přitáhl tento projekt, v rámci kterého se malí i velcí mohou vydat v uličkách pražského Starého Města po stopách Rychlých šípů a kultovních předmětů spojených se stínadelskou trilogiií, přes 8 000 aktivních účastníků.

Tak velký zájem nás těší. Potvrzuje se, že odkaz knihy ,Záhada hlavolamu´ a dobrodružství Rychlých šípů ve Stínadlech je i po osmdesáti letech stále živý. Zároveň se nám pro připomenutí tohoto výročí podařilo najít formu, která při současných přísných opatřeních umožnila nejen konání akce, ale i aktivní účast veřejnosti na ní,říká Roman Šantora z pořádající Skautské nadace Jaroslava Foglara

V uličkách a zákoutích mezi Revoluční ulicí a Národní třídou je do 14. března rozmístěno celkem dvacet pět artefaktů, spojených se stínadelskou trilogií. „Za okny, ve výlohách či průjezdech Starého Města najdete například ježka v kleci, létající kolo, Široka, Rychlé šípy, TAM-TAM, žlutý špendlík, deník Jana Tleskače, plán na létající kolo, vontskou kroniku a mnohé další,” vyjmenovává Roman Šantora. „Pátrat po nich můžete na vlastní pěst, ale lepší je za pomoci herního deníku, který vás navede a místa upřesní. Navíc k nim přidá legendu a úkoly, za jejichž vyřešení můžete vyhrát dobrodružné odměny,” dodává Šantora. Veškeré informace najdou zájemci na: www.rychlesipy.org .

Kulaté výročí románu, jehož poslední díl vyšel 8. března 1941 v časopisu Mladý hlasatel, a obecně Rychlé šípy připomínají i další aktivity. V druhé polovině března uvede nakladatelství Albatros (v nové rekonstruované podobě) první souborné vydání komiksových příběhů Rychlých šípů od Jaroslava Foglara a kreslíře Jana Fischera. Navíc poprvé ve všech variantách, které oba společně vytvořili. Soubor vyjde v unikátní grafické úpravě Martina T. Peciny a s rozsáhlým doslovem Tomáše Prokůpka. Více informací zde.

Původní ilustrace doktora Jana Fischera, jeho významnými kreslířskými následovníky byli. Marko Čermák a Milan Teslevič

.Podle historika komiksu Tomáše Prokůpka: „…představují Rychlé šípy jeden z nejdůležitějších milníků v historii českého komiksu. Nad jejich tvorbou se sešli dva nadaní tvůrci, jimž se podařilo přijít s novým, originálním typem příběhů, který nemá v jiných zemích obdoby. Současné nové vydání pečlivě rekonstruované komiksu je výjimečným vydavatelským počinem.”

Záhada hlavolamu“ začala vycházet na pokračování v září 1940 v časopise „Mladý hlasatel“, kde již rok a půl slavil úspěch komiks „Rychlé šípy“. Na něj spisovatel navázal a toto spojení raketově zvedalo náklad časopisu o desítky tisíc kusů až do 8. března 1941, kdy román dospěl k rozuzlení. „Foglar měl v té době za sebou už několik knih, ale psaní ,Záhady hlavolamu´ pro něj bylo nejnáročnější. O to neuvěřitelnější je, že knihu začal psát jen měsíc před odevzdáním, a dále vznikala týden po týdnu dle vycházení pokračování,” zdůrazňuje Roman Šantora. „Záhada hlavolamu“ se tak během roku naplno vepsala do české literatury, ale zároveň vytvořila fenomén „městské krajiny”, který žije dodnes. Vyšla už ve více než půl milionu výtiscích a stále se těší mezi dětmi velké popularitě. J. Foglar pak posléze knihu doplnil dalšími díly: „Stínadla se bouří“ a „Tajemství Velkého Vonta“. Čtvrtý díl pod chystanými názvy „Kdo byl Jan Tleskač,“ nebo „Stínadla se budou bourat“ pouze rozepsal. Více informací o Záhadě hlavolamu zde.

Románové kolo Jana Tleskače, k němuž skrýval plánek hlavolam – ježek v kleci

Skautská nadace Jaroslava Foglara disponuje právy na spisovatelovu pozůstalost. Pečuje o jeho dílo a odkaz, snaží se, aby se spisovatelovo jméno a myšlenky neztratily z veřejného prostoru. Spolupracuje s nakladatelstvím Albatros na znovuvydávání Jestřábových děl, podporuje nejrůznější projekty s foglarovskou tematikou, realizuje předmětovou sbírku s názvem „Jestřábův obchod“, která slouží na podporu výstavby a rekonstrukce skautských kluboven.

 

Foto: Skautská nadace Jaroslava Foglara a Libor Čermák

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zbrusu nová premiéra souboru Lenka Vagnerová & Company

Čtyři zastavení v jednom večeru. „Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas…” Premiéra ve středu 23. září 2020 v 19.30 v pražském divadle Komedie.

Krajinou slz“ je novým představením souboru Lenka Vagnerová & Company. V něm převzali roli choreografů hned čtyři tanečníci souboru: Fanny Barrouquére, Monika Částková, Barbora Nechanická a Michal Heriban. Umělecká vedoucí Lenka Vagnerová se tentokráte objeví v roli mentora a dramaturga. Pojítkem představení je strhující hudba oceňovaného hudebního skladatele Ivana Achera.

Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas. Je čas rození i čas umírání. Čas sázet i čas trhat. Je čas zabíjet i čas léčit. Čas bořit i čas budovat. Je čas plakat i čas smát se, čas truchlit. I čas poskakovat. Je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat. Čas objímat i čas objímání zanechat. Je čas hledat i čas ztrácet. Čas opatrovat. I čas odhazovat. Je čas roztrhávat i čas sešívat. Čas mlčet i čas mluvit. Je čas milovat i čas nenávidět. Čas boje i čas pokoje.” Kazatel 3

Toto jsou čtyři zastavení šesti z nás:

ZASTAVENÍ PRVNÍ: Tvarem ke štěstí

Dokonalé křivky, ani o kilo navíc. Ideál ženské krásy si každá doba diktuje po svém. Vymodelovaná prsa, upravený nos. I botoxové injekce se zdají být fenoménem dnešních dní. Experimentujeme, skrze trendy hledáme svou identitu. Jako mladí se pokoušíme stárnout. A jako staří se snažíme mládnout – dohnat to, na co už příroda nestačí. Jsme ochotni podstoupit ledacos a mlčky svádíme neúprosný, každodenní boj s časem.

Choreografie a interpretace: Barbora Nechanická

ZASTAVENÍ DRUHÉ: Láska na první posed

Existují čtyři strany příběhu: tvůj příběh, jejich příběh, pravda a co se opravdu stalo.” Jean-Jacques Rousseau.

Choreografie: Fanny Barrouquére ve spolupráci s Patrikem Čermákem.

Interpretace: Fanny Barroquére, Patrik Čermák

ZASTAVENÍ TŘETÍ: Krajinou slz

Vždycky řekne: „Já to dám.” I kdyby měla oči plné slz. „Krajinou slz“ je výjev emocí a zkušeností, které si s sebou neseme životem. Každým krokem se tahle hromada zvětšuje, občas ji rozbalíme. Zavzpomínáme, přidáme další slzu, zase zabalíme a tlačíme dál.

Choreografie a interpretace: Monika Částková

ZASTAVENÍ ČTVRTÉ: Kauza oni

Kauza oni“ je duet o touze po moci, o ovlivňování, lži a pravdě. Vypráví o dvou parťácích, kteří neváhají jeden druhého zradit, ale jeden bez druhého by nepřežili.

Choreografie: Michal Heriban

Interpretace: Michal Heriban, Andrea Opavská

KRAJINOU SLZ“

Choreografie a interpretace: Fanny Barrouquére, Patrik Čermák, Andrea Opavská, Michal Heriban, Monika Částková, Barbora Nechanická

Dramaturgie a mentoring: Lenka Vagnerová

Hudba: Ivan Acher

Scénografie a kostýmy: Michal Heriban

Light design: Michal Kříž

Grafický design: Michal Heriban

Foto: Petr Kiška

Zvuk: Andrej Jurkovič

Produkce: Petr Kiška

Producent: Lenka Vagnerová & Company

Koprodukce: Městská divadla pražská

Za podpory: Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky

Foto: Petr Kiška

TANEČNÍ MAGAZÍN