BLATNÝ, EINSTEIN, FREUD i CHOPIN

Nejen ti v letním programu Werichovy vily

Drazí čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU, milí přátelé Werichovy vily,


léto, stejně jako kultura, se opět hlásí o své slovo a my vám přinášíme čerstvý letní program. Ten je nabitější, než kterýkoliv předešlý. Než vás ale pozveme na jednotlivé akce, povíme vám, co je nového u Werichů.

Do vily se vrátil odlitek dvojbusty Voskovce a Wericha. Autorem je Otakar Švec, který se věnoval i sochařské výzdobě k filmům V+W a ke hře „Osel a stín“. Jeden z portrétů měl údajně Werich ve vile a Voskovec ve Spojených státech. Za zapůjčení děkujeme Národnímu muzeu.

Šťastného návratu se dočkalo i Holanerium. Po mnoha letech je zpět replika hlavy Panny Marie ze strženého Mariánského sloupu. Za první republiky ji stvořil sochař Leonard Rotter, věnoval ji Vladimíru Holanovi.

Holanerium s bustou, která inspirovala k básni Jaroslava Seiferta

A z jeho pracovny inspirovala i Jaroslava Seiferta. Už jste četli jeho báseň „Hlava Panny Marie“? Oba předměty a mnohem více si teď můžete prohlédnout v naší expozici.

A zpátky ke kultuře! V létě zahradu Werichovy vily rozezní hudba českých i světových hudebních velikánů. Brahms, Dvořák, Smetana, Janáček, Berlioz, Mozart i další polahodí našim uším během cyklu letních koncertů klasické hudby Klasika u Wericha. Vydáme se do Francie, Španělska, ale zazní i národní tóny.

V létě se tradičně dočkáme i poezie naživo díky Open Air Slam Poetry Exhibici. Těšit se můžeme i na nejlepší stand-up ve městě pánů Čermáka a Staňka.
Zopakujeme si také oblíbený Swing na Kampě pod taktovkou Originálního pražského synkopického orchestru.

V polovině prázdnin budeme hostit umělecký festival spolku ProART. Rovněž v rámci večerního programu můžete navštívit hudebně-literární večer O tichu, nové představení Blatný, oblíbené komorní drama Chopin_Sandová: Milostné preludium hereckou improvizaci bez hranic.

Ke konci prázdnin se těšíme na poetické obrazy lidského života ve verších Vladimíra Holana díky  představení HOLAN_Vanutí.

Letní scénu si u nás postaví Divadlo v Řeznické. Odehraje novou hru o osudu Goebbelsovy sekretářky, přivede Sigmunda Freuda Alberta Einsteina a jeho dospělou dceru. Nakonec přijde kázání o osobní odvaze a nezávislosti.

A nezapomněli jsme ani na ty nejmenší návštěvníky. Dobře naladěné divadlo nám přiveze posledního vodníka u nás.

Máme radost, že vás opět potkáváme na chodbách Werichovy vily, čteme krásné vzkazy v kronice a společně si užíváme kulturu. Jsme moc rádi za každou vaši návštěvu a těšíme se na společně prožité léto!

 

Foto: Werichova vila

Tým Werichovy vily

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Jeho jméno netřeba hledat!

Tip na velice zdařilý knižní debut již uznávaného autora. A jeho „taneční“ básnička pro čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU návdavkem.

V současné době velkých proměn a nuceného ústupu živé kultury zbývá také více času na posezení s přítelkyní, která téměř nikdy nezradí – knížkou. TANEČNÍ MAGAZÍN svým čtenářům dává tip na jeden doslova skvost z nakladatelství „Talent pro ART“.

Doporučujeme vám vskutku velice zdařilou básnickou prvotinu „Básník bez jména“. Je z pera (či počítače?) uznávaného člena divadla ESENCE, textaře, scenáristy, herce a písničkáře Ivana Frieda. Celé toto nové dílo nejen dokumentuje autorovu bezmála padesátiletou tvorbu, ale současně i jeho autorské a životní mezníky.

Ivan Fried přednáší

Z textů samotných vyniká nejen živočišná svébytnost autora, ale zároveň i jeho obliba a respekt k beatnické poezii, stylu blues anebo ke Karlu Krylovi. Tato sbírka také mapuje Friedovy písňové texty, respektive zhudebněné básně pro představení, již úvodem zmíněné, ESENCE.

Významnou složkou této publikace jsou (nejen) doprovodné ilustrace významného sochaře, malíře a pedagoga Kurta Gebauera. S ním a jeho studenty, mimochodem, autor spolupracoval již před lety v Neratovicích při úpravě městského intravilánu. V době, kdy byl Fried nejen ředitelem neratovického kulturního domu, ale velkým „hybatelem“ veškeré neratovické kultury.

Jedna z ilustrací Kurta Gebauera

K nepřehlédnutí je i vkusná a velmi citlivá grafická úprava, která kupříkladu velmi vhodně odděluje svébytnou pasáž „Chrliči a Faustové“.

Jak již je asi teď čtenářům patrné, Ivan Fried opravdu dávno není básníkem beze jména. Název knížky je od něj nejen (tak trochu) nemístnou skromností. Anebo jeho tradiční provokací? Ivanova poezie si nalezla cestu k posluchačům již na řadě divadelních představení anebo autorských sessionů. Takže, tato prvotina – navzdory názvu – dokládá, že známým básníkem, který se již dostal do povědomí, nemusí být ten, který vydal stohy básnických sbírek. Konkrétně ve Friedově případě – dosud ani jedinou.

Autor se jménem a s kytarou

Závěrem zde musím zároveň připomenout i editorku Radanu Šatánkovou, která dostatečně motivovala spíše introvertnějšího autora. To ona, sama výborná básnířka, patří ke stěžejním iniciátorům této publikace.

Finálně přijměte malý dárek – malou ukázku s taneční tematikou:

TANCUJE HOLKA VESELE

Ivan Fried

Tancuje holka vesele

Jsou při ní všichni andělé

Je při ní vládce dobroty

Král Satanáš, vlk samoty

skřet Hrůza, netopýří muž

A osud letí jako nůž

Hej hola, letí jako nůž

(Z cyklu „Caprichos“, 1977;

zaznělo v dramatu „Nero – Miláček Říma“, 2001)

 

Foto: Talent pro ART, archiv divadla ESENCE a archiv TM

MICHAL STEIN

TANEČNÍ MAGAZÍN

»Slova« od „A“ až po „Zet“

V galerii NoD nyní umělec, který svým opravdovým významem není na chvostu. I když je neoddiskutovatelně na konci abecedy…

Vážení čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU, přátelé umění,

přijměte pozvání na sólovou autorskou výstavu sochaře, performera a konceptuálního umělce Martina Zeta. Ta proběhne pod názvem „SLOVA (Would I Were)“ již tento čtvrtek 25. 6. 2020 od 19.00 v Galerii NoD. Aktuální projekt, který následuje sochařovu prezentaci v brněnském Domě umění, je po letech první umělcovou samostatnou výstavou v Praze. Martin Zet, důležitá postava české výtvarné scény, se zamýšlí nad společensko-politickou situací ve stínu pandemického období. Výstavu již tradičně doprovází autorská esej kurátora Pavla Kubesy.

Galerie NoD

Martin Zet: »Slova (Would I Were)«


Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa

26. 6. – 16. 7. 2020


Vernisáž / Opening: 25. 6. 2020, 19.00

Martin Zet

Martin Zet přichází se soukromým plánem, který jednak zachraňuje možnost sebeuznání a sebepřijetí (thymos) v soukolí četných krizí a hrozeb ve vizi jiné, nepředurčené budoucnosti. V jeho hledáčku stojí schopnost vzdorovat oběma formám politického úpadku. Jen jejich popřením můžeme znovuobjevit budoucnost jako něco, co se teprve musí vynalézt a snad ještě stát. Zetova ,Slova´jsou tak o možnosti pokračování filosofie dějin, i když na první pohled v nepříjemně temném, skoro až dystopicky okázalém duchu: zda dobro existuje, si Zet totiž příliš jistý není. Avšak ,…ale že existuje zlo, to si jistý jsem!´, vyřkne téměř s nadšením.“

(Úryvek z autorské eseje „Mezi nevyvratitelností a nezměnitelností“ kurátora Pavla Kubesy)

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN