Taneční odbornice o horizontech v tanci

Jana Návratová o problematice statusu umělce i významu druhé kariéry pro tanečníky. Již v poslední březnový den od 16.00!

Katedra divadelních studií FF MUNI Vás srdečně zve na další přednášku z cyklu „Horizonty teatrologie“. Renomovaná taneční publicistka, kurátorka a kulturní manažerka Jana Návratová bude hovořit o druhé kariéře umělců a problematice statusu umělce v současnosti.

Práce tanečníka patří k nejnáročnějším uměleckým profesím. K hlavním rysům této profese patří vysoká fyzická náročnost, úrazy a věková limitace. Pandemie koronaviru, které zastavila kulturní a umělecký život, odhalila nebývalou křehkost celého sektoru a jejich lidských zdrojů. Přinesla však na povrch téma, které dlouho vedení resortu kultury a potažmo státu nedostatečně reflektovalo, až ignorovalo. Tím tématem je péče o umělce a podpora jejich sociální stability. V diskusích na téma statusu umělce se poprvé řeší i otázka takzvané druhé kariéry, která je zejména pro tanečnice a tanečníky nesmírně významná. Ukazuje se však, že i pro další umělecké profese začínají být úvahy o důstojné profesní změně aktuální.

Jana Návratová

Jana Návratová pracuje od roku 1989 v Institutu umění – Divadelním ústavu (IDU). V současné době jako specialistka na oblast tance, druhou kariéru a téma status umělce. Je také publicistkou, editorkou, kulturní manažerkou, kurátorkou v oblasti tance, pohybového divadla. Je řešitelkou výzkumných projektů na téma analýzy tanečního sektoru, autorkou a editorkou ediční řady „Český tanec v datech“. V letech 1992–2005 působila jako pedagožka Konzervatoře Duncan Centre. V letech 2005–2010 byla šéfredaktorkou revue současného tance Taneční zóna. V roce 2009 založila bienále „Festivalu tanečních filmů“, jehož je uměleckou ředitelkou. Od roku 2005 je předsedkyní správní rady „Nadačního fondu pro taneční kariéru“. Spolupracuje s odbornými a kulturními médii, včetně Českého rozhlasu – stanice Vltava, České televize a Aktuálně.cz.

Přednáška proběhne on-line 31. 3. 2021 od 16.00.

Sdílet

Bližší informace: katerina.salounova@mail.muni.cz

Kateřina Šalounová, KDS FF MU

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Jeho jméno netřeba hledat!

Tip na velice zdařilý knižní debut již uznávaného autora. A jeho „taneční“ básnička pro čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU návdavkem.

V současné době velkých proměn a nuceného ústupu živé kultury zbývá také více času na posezení s přítelkyní, která téměř nikdy nezradí – knížkou. TANEČNÍ MAGAZÍN svým čtenářům dává tip na jeden doslova skvost z nakladatelství „Talent pro ART“.

Doporučujeme vám vskutku velice zdařilou básnickou prvotinu „Básník bez jména“. Je z pera (či počítače?) uznávaného člena divadla ESENCE, textaře, scenáristy, herce a písničkáře Ivana Frieda. Celé toto nové dílo nejen dokumentuje autorovu bezmála padesátiletou tvorbu, ale současně i jeho autorské a životní mezníky.

Ivan Fried přednáší

Z textů samotných vyniká nejen živočišná svébytnost autora, ale zároveň i jeho obliba a respekt k beatnické poezii, stylu blues anebo ke Karlu Krylovi. Tato sbírka také mapuje Friedovy písňové texty, respektive zhudebněné básně pro představení, již úvodem zmíněné, ESENCE.

Významnou složkou této publikace jsou (nejen) doprovodné ilustrace významného sochaře, malíře a pedagoga Kurta Gebauera. S ním a jeho studenty, mimochodem, autor spolupracoval již před lety v Neratovicích při úpravě městského intravilánu. V době, kdy byl Fried nejen ředitelem neratovického kulturního domu, ale velkým „hybatelem“ veškeré neratovické kultury.

Jedna z ilustrací Kurta Gebauera

K nepřehlédnutí je i vkusná a velmi citlivá grafická úprava, která kupříkladu velmi vhodně odděluje svébytnou pasáž „Chrliči a Faustové”.

Jak již je asi teď čtenářům patrné, Ivan Fried opravdu dávno není básníkem beze jména. Název knížky je od něj nejen (tak trochu) nemístnou skromností. Anebo jeho tradiční provokací? Ivanova poezie si nalezla cestu k posluchačům již na řadě divadelních představení anebo autorských sessionů. Takže, tato prvotina – navzdory názvu – dokládá, že známým básníkem, který se již dostal do povědomí, nemusí být ten, který vydal stohy básnických sbírek. Konkrétně ve Friedově případě – dosud ani jedinou.

Autor se jménem a s kytarou

Závěrem zde musím zároveň připomenout i editorku Radanu Šatánkovou, která dostatečně motivovala spíše introvertnějšího autora. To ona, sama výborná básnířka, patří ke stěžejním iniciátorům této publikace.

Finálně přijměte malý dárek – malou ukázku s taneční tematikou:

TANCUJE HOLKA VESELE

Ivan Fried

Tancuje holka vesele

Jsou při ní všichni andělé

Je při ní vládce dobroty

Král Satanáš, vlk samoty

skřet Hrůza, netopýří muž

A osud letí jako nůž

Hej hola, letí jako nůž

(Z cyklu „Caprichos“, 1977;

zaznělo v dramatu „Nero – Miláček Říma”, 2001)

 

Foto: Talent pro ART, archiv divadla ESENCE a archiv TM

MICHAL STEIN

TANEČNÍ MAGAZÍN

»TANEC A PUBLIKUM« v tištěné podobě!

TANEČNÍ AKTUALITY právě vydávají třetí „Speciální vydání 2020“! █ Postupně navázalo na desetiletou tradici ročenek. █ 129 stran čtení za 129,-Kč. █ Objednávejte přes internet, respektive shánějte ve vybrané síti divadel, knihoven či knihkupectví. █

Po roce opět publikuje odborný internetový časopis TANEČNÍ AKTUALITY své pravidelné tištěné číslo – „Speciální vydání“ na téma: „Tanec a publikum“. Křest této publikace proběhne – z důvodu nařízení vlády – až v následujících měsících. A jeho kmotrem se stane tanečník a choreograf Václav Kuneš.

I letos je „Speciální vydání“ dvojjazyčné a obsahuje původní články autorů na dané téma v širším kontextu aktuální české taneční scény.

Třetí ročník se zabývá tématem „Tanec a publikum“ z různých perspektiv. Úvodní texty, bilancující uplynulou sezónu, se nad úlohou diváků pozastavují v kontextu aktuální situace z pohledu čtyř žánrů – baletu, současného tance, nonverbálního divadla i nového cirkusu. Autoři dále přiblíží například různé formy práce s publikem českých pohybových festivalů i baletů vícesouborových divadel, angažovanost diváků i umělců a pozastaví se také nad samotným diváckým prožitkem tance. Nechybí ani exkurz do možností digitálního přenosu a interakce mezi diváky a performery v jeho rámci.

Když vznikala koncepce letošního ,Speciálu´, tak po koronaviru nebylo ještě ani vidu ani slechu. Ale celá pandemie a s tím spojené zavření divadel, myslím každého, přivedlo k myšlenkám o tom, co pro něj vlastně znamená být divákem v divadle, naživo. Co je přenosné obrazovkou a co není. Takže svým způsobem toto téma získalo ještě na větší aktuálnosti,“ přiznává editorka „Speciálního vydání“ Petra Dotlačilová.

Editorka “Speciálního vydání” TANEČNÍCH AKTUALIT – Petra Dotlačilová

Speciál“ je určen všem, kteří se zajímají o tanec a divadlo a chtějí si o tom přečíst i něco víc, než „jen“ recenze či rozhovory. A zajímá je rovněž širší kontext jednotlivých děl, osobností a organizací a možná i určitý teoretický přesah. Publikace čítající 129 stran bude v prodeji za 129,- Kč. To i díky podpoře MKČR a SFK. A čtenáři ji seženou na pultech vybraných divadel, knihoven či knihkupectví či přes objednávky na www.taneciaktuality.cz.

Konkrétní odkaz na speciální objednání „Speciálního vydání“ TA: https://www.tanecniaktuality.cz/publikace/objednavka-specialniho-vydani uality.cz/

Taneční aktuality

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Náš aktuální rozhovor s PETROU DOTLAČILOVOU, editorkou unikátního „Speciálního vydání“ TANEČNÍCH AKTUALIT

„Publikum je hlavním tématem nejen letošního ,Speciálu´ TANEČNÍCH AKTUALIT“

Odborný internetový časopis TANEČNÍ AKTUALITY po roce opět publikuje své tištěné číslo. Třetí „Speciální vydání“, které nahradilo desetiletou tradici „Ročenky“, obsahuje původní články autorů na dané téma v širším kontextu aktuální české taneční scény. O čem se budete moci dočíst v jeho letošním čísle, nám prozradí jeho editorka PETRA DOTLAČILOVÁ.

Ta absolvovala italianistiku na Filozofické fakultě UK a taneční vědu na Akademii múzických umění, kde získala doktorát. Pracovala na výzkumném projektu „Ritual design for the ballet stage“ na Univerzitě v Lipsku. Studovala na Univerzitě ve Stockholmu, kde letos obhájila disertační práci na téma divadelního kostýmu 18. století. Tamtéž spolupracuje na projektu „Performing Premodernity“, kombinující akademický a umělecký výzkum opery i divadla pozdního 18. století. Vedle badatelské práce se DOTLAČILOVÁ věnuje kritické reflexi baletu, současného tance a nového cirkusu. Mimo portál TANEČNÍ AKTUALITY publikuje v odborných periodikách a časopisech.

Jakému čtenáři je váš „Speciál“ určen?

Každému, kdo se zajímá o tanec a divadlo a chce si o tom přečíst i něco víc než ,jen´ recenze či rozhovory, zajímá jej širší kontext jednotlivých děl, osobností a organizací a možná i určitý teoretický přesah. Na druhou stranu, svým formátem a jazykem jsou články dostupné běžnému čtenáři. Nevyžadují například zkušenost s akademickými texty a diskurzem. V tomto se snažíme být přístupní a otevření.

,Speciál´ rozhodně není určen pouze nebo primárně lidem takříkajíc ,z oboru´. Myslím, že si ho se zájmem přečtou jak aktivní umělci a kulturní manažeři, tak amatérští tanečníci a běžní diváci, které zajímá tanec a další pohybové žánry. Publikace je navíc opět dvojjazyčná, česko-anglická, takže si v ní počtou i zahraniční čtenáři.“

Petra Dotlačilová

Co je hlavní myšlenkou letošního „Speciálu“?

Letos jsme se zaměřili na téma ,Tanec a publikum´. A vytyčili jsme, v rámci něj, rozličné perspektivy, kterými jsme chtěli reprezentovat šíři tohoto tématu. Například pohled umělce, který o svém publiku přemýšlí, co mu chce sdělit, jak s publikem komunikovat, jak s ním pracovat. Nebo perspektivu manažerů divadel a festivalů v rámci kulturního marketingu. Dalším příkladem je samotná pozice diváka, takový pohled dovnitř, co se v nás vlastně děje, když se díváme na tanec, nebo nové možnosti virtuální doby.“

Proč se letošníSpeciál“ zaměřuje právě na publikum? Souvisí to nějak s aktuální situací?

Už loni jsme hledali téma, které je aktuální, ale zároveň má hlubší přesah než analýza trendů jedné sezóny – což ale v obsahu každého ročníku naleznete také. Právě ten přesah vidím jako přidanou hodnotu každého ,Speciálního vydání´.

Publikum se v českém prostředí řeší čím dál tím více v různých podobách. V umělecké tvorbě stále častěji vidíme různé alternativní formy práce s divákem, který je například více zapojen do samotného představení, přejímá aktivnější roli; nebo se tvorba některých umělců svou formou i obsahem zaměřuje na konkrétní skupiny publika, například na děti. Pokud jde o kulturní marketing, tak v posledním roce zesílila debata o ,prodejnosti tance´. O tom, jak získávat nové diváky, jak s nimi komunikovat. Zde je potřeba specifické know-how, které se zejména v nezávislém sektoru dosud podceňovalo. Často proto, že na něj zkrátka nebyly prostředky. A nakonec publiku, jeho složení a individuálnímu prožitku, se v posledních desetiletích stále více věnuje i teoretický výzkum. Zatímco dříve byla přítomnost diváka v divadle brána jako samozřejmost a zkoumaly se spíše samotné divadelní formy, nyní – možná z důvodu konkurenčních uměleckých i zábavných forem, často digitálních či jinak „virtuálních“ – se obrací pozornost na specifický prožitek a přínos živého umění.“

Reaguje také toto tištěné vydání na letošní specifickou situaci s koronavirem?

Když vznikala koncepce letošního ,Speciálu´, po koroně nebylo ještě ani vidu, ani slechu. Ale celá pandemie a s tím spojené zavření divadel, myslím každého, přimělo přemýšlet o tom, co pro něj vlastně znamená být divákem v divadle, naživo, co je přenosné obrazovkou a co není. Takže svým způsobem toto naše téma získalo ještě na větší aktuálnosti.“

Editorka speciálního vydání TANEČNÍCH AKTUALIT a aktérka tohoto rozhovoru Petra Dotlačilová (na snímku Barbory Škrobákové)

Čím se letošní „Speciál“ liší od toho loňského? Jsou v něm nějaké novinky?
„Kromě tématu, které je každý rok jiné, je to možná přítomnost trochu více teoretického článku o kinestetické empatii, jehož autorem je Josef Bartoš. Anebo také perspektiva choreografky Jany Bitterové a její konkrétní práce s publikem. Tuto pestrost forem i pohledů bych ráda zachovala i do dalších let. Naprostou novinkou je pak obálka, pro kterou vůbec poprvé v historii ,Speciálního vydání´
(i dřívější ,Ročenky´) vznikla fotografie na zakázku. Oslovili jsme fotografa Michala Hančovského a choreografa Václava Kuneše, který se stal modelem, tváří letošního vydání. A v říjnu se měl stát i jeho kmotrem.“

Jakým způsobem ovlivnila nynější pandemie koronaviru obsah „Speciálu“?

Koncept článků vznikl již před pandemií, ale většina autorů aktuální dění ještě stihla zapracovat. Nejvýraznější dopad byl samozřejmě na úvodní shrnující reportáže sezóny z pohledu baletu, současného tance, pantomimy a nového cirkusu. Nejprve to vypadalo, že autoři texty odevzdají dříve. Protože už nedoufali, že se v květnu divadla opět otevřou. Spousta odsunutých premiér se odehrála již v červnu a červenci, a tak jsme na ně nakonec čekali do poslední chvíle. A myslím, že skvěle vystihují letošní situaci. …i když to znamenalo trochu více letní práce pro redaktory, překladatele i grafičku. A tím i jisté zpoždění s vydáním.“

Jak tedy a kde bude probíhat křest „Speciálu“, vzhledem k současným opatřením?

Původně jsme plánovali křest na 20. října, v rámci zahájení Bazaar festivalu v divadle Ponec. Vzhledem k opětovnému zavření divadel v říjnu jsme se rozhodli termín posunout na ,klidnější´ dobu. Jelikož tento rituál bychom rádi uskutečnili naživo, ne virtuálně. Kmotrem Speciálu bude, jak již jsem předeslala, Václav Kuneš.“

Děkuji za rozhovor.

Konkrétní odkaz na speciální objednání „Speciálního vydání“ TA: https://www.tanecniaktuality.cz/publikace/objednavka-specialniho-vydani uality.cz/

Foto: Barbora Škrobáková a archiv

Michaela Grossmanová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN