Nestíháte měnící se svět a není vám to FUK?

Přijďte zpomalit a inspirovat se na třetí ročník Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání

Festival umění a kreativity ve vzdělávání (FUK) si dává za cíl představit široký potenciál kreativního vzdělávání. A o to jak pedagogům či kulturním profesionálům, tak rodičům a dětem i všem zájemcům z řad širší veřejnosti. Třetí ročník FUKu, jehož organizátorem je platforma pro kreativní učení uMĚNÍM, se uskuteční od 13. do 23. dubna 2023 na desítkách míst v Praze i dalších regionech. Festival se koná v rámci Světového týdne kreativity a inovací (World Creativity & Innovation Week) a připojí se tak k sedmdesátce zemí po celém světě oslavujících rozmanité formy kreativity.

Jak souvisí design nebo nový cirkus s přírodou? Proč je umělecké myšlení klíčové pro umělou inteligenci? Může procházka dovést čtenáře k Jiráskově Lucerně? Přesypávání ověřených informací do hlav se stává minulostí. Naopak umění a kreativita člověka učí, aby byl schopen reagovat na neustálé změny světa a společnosti. A právě „proměna“ je tématem třetího ročníku Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání. Tvůrčí přístupy ve vzdělávání přiblíží rozmanitý program přednáškami, workshopy, komentovanými prohlídkami či divadlem. Své si v něm najde odborná i širší veřejnost, děti i dospělí.

Co je to kreativní vzdělávání? Učení prostřednictvím umění a uměleckého myšlení je efektivní cestou, jak se připravit na výzvy současného i budoucího světa. Vytváří nesoutěživé a podnětné prostředí, které podporuje radost z učení, rozvíjí různé cesty poznávání a vnímání a otevírá prostor pro spoluvytváření hodnot. Učitelům, školám, odborníkům i umělcům FUK nabízí možnosti, jak mohou uměním proměnit vzdělávání. Všem zájemcům pak ukazuje umění jako prostředek k proměně člověka. To vše se odráží v tématu třetího ročníku, jímž je proměna. „Neustálé proměny světa a společnosti vyžadují schopnost umět na změny reagovat. Jako společnost stojíme před novými výzvami v podobě radikalizace, sociálního ‚otevírání nůžek‘, překotného vývoje technologií nebo klimatické změny, a právě umění nám může ukázat nové cesty. V učení i v umění se formujeme, utváříme. V umění i v učení vstupujeme do ‚hry‘ a vracíme se proměněni. Zdravé napětí mezi proměnou a návratem zpět je i jedním z principů duševní pohody,“ říká Jiří Raiterman, člen dramaturgického týmu festivalu.

Do festivalu se zapojí přes 50 kulturních subjektů z Prahy a dalších regionů České republiky. Lépe se vžít do různých situací a chápat souvislosti pomůžou účastníkům rozmanité dílny, workshopy, divadelní představení pro děti či komentované prohlídky. Odborná veřejnost může očekávat prezentace příkladů dobré praxe, pedagogické workshopy a představení výzkumů. Část pražského programu se zamýšlí nad budoucností kreativity ve spojení s umělou inteligencí. Umělecké myšlení totiž pomáhá logiku průmyslu a matematiky rozšířit o empatii či překvapivá řešení. Na toto téma připravuje FUK sérii workshopů pro děti i dospělé.

Festivalová nabídka v Praze zve také na řadu workshopů spojených s výtvarným uměním. V souvislosti s výstavou Evy Koťátkové Moje tělo není ostrov Národní galerii si lidé mohou vytvořit „emocionální bundy“. Donesené kusy oblečení ulehčí vyjádřit věci, které je jinak těžké sdílet. S odbouráním stereotypů či strachu pracuje nový výstavní a vzdělávací prostor Úhel pohledu v Centru současného umění DOX, využívá přitom rozšířenou realitu. V Kunsthalle Praha svěří komentovanou prohlídku výstavy Markéty Magidové Moje sladká nejedlá planeta studentům, kteří expozicí provedou své učitele či rodiče, a odkryjí tak svůj pohled na současné umění. Na semináři ilustrátorky a autorky animovaných filmů Galiny Miklínové se zájemci mohou přiučit, jak vytvořit autorskou knihu nebo scénář k filmu. Kreativní vzdělávání prostřednictvím divadla zastoupí taneční představení Silnice č. 19. Studentky konzervatoře se spolu s Pamětí národa inspirovaly skutečnými příběhy romských obětí holocaustu. Tancem se vyjadřuje i Marta Trpišovská v inscenaci Kolečko: ověřitelé, která je exkurzí do světa optiky a relativity. Divadlo v Dlouhé organizuje interaktivní procházku Než se rozsvítí Lucerna, cesta plná úkolů se vztahuje k dramatu Aloise Jiráska.

Třetí ročník Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání probíhá opět také v mimopražských regionech. Jedna z legend české graffiti scény X-Dog povede v Broumově streetartový workshop. Účastníci pod vedením umělce pomalují opuštěnou zeď. V písecké Sladovně na jihu Čech se v rámci programu uskuteční Animárium na cestách, zájemci si tak mohou vyzkoušet tvůrčí práci animátora na vlastní kůži. V Kounově v Královéhradeckém kraji zve Kulturní spolek Schule na interaktivní workshop Myšlenka, jejíž čas právě nastal, který na pomezí divadla a performance dětem i dospělým ukáže, jaká je síla a cesta myšlenky v současném světě.

Na Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání najdou inspiraci i zábavu jak děti, tak dospělí. Rodiče, i profesionálové z kulturních odvětví a oboru pedagogiky. Díky více než padesáti zapojeným subjektům a organizacím si na své přijde každý na desítkách míst po republice. Předprodej vstupenek na jednotlivé akce se spustí v polovině března na platformě GoOut nebo přímo přes rezervační systém jednotlivých institucí. Některé z akcí budou pro návštěvníky volně přístupné.

Už třetí ročník Festivalu umění a kreativity proběhne od 13. do 23. dubna 2023. Jeho cílem je představit široký potenciál kreativního vzdělávání pedagogům, rodičům, dětem, ale i kulturním profesionálům.

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín

To nejlepší ze světa cirkusu na Letní Letné začíná

Proč zůstat v Praze přes léto?? Protože je nádherná a Letní Letná přináší překrásné zážitky z nového cirkusu, pro nejmenší i ostatní ročníky

Jiří Turek, zakladatel a ředitel festivalu:  „Když jsme začínali, upřímně jsem věřil, že nový cirkus je nádherný, svobodomyslný, romantický, kreativní a vzrušující. Věřil jsem, že má budoucnost a že má smysl o tom přesvědčovat širší publikum. A mé přesvědčení stále trvá!“

Krátce o Letní Letné 2022 a ukázky z představení

Letní Letná zve na hvězdy z Francie, Švédska a Španělska i to nejlepší z Česka

Začíná mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná, festivalovou atmosférou naplní Letenské sady od 11. do 31. srpna. Úvod 19. ročníku obstarají švédští miláčci publika Cirkus Cirkör, kteří se vrací s novou verzí svého hitu Knitting Peace. Následuje zahájení přístupné široké veřejnosti zdarma v podobě oslnivé a ohňové Propane Punk show. Na Letní Letnou míří umělci celkem z 18 zemí světa, včetně takových zahraničních hvězd, jakými je francouzská legenda  oboru Johann Le Guillerm či temperamentní soubor Compañía de Circo „eia“ ze Španělska. Českou scénu otevírá soubor AirGym Art Company s premiérou NonSen(s) a hned v šesti sólech se představí novocirkusové umělkyně. To nejlepší z českého nového cirkusu obsadí kromě šapitó také 3 venkovní scény, kde festival nabídne 8 představení pro veřejnost zdarma. Festival dopřeje zážitky i dětem, a to na samostatné scéně s více než 86 představeními pro nejmenší.

Doslova světový nový cirkus dovezou na Letní Letnou – vedle českých zástupců – účinkující z dalších sedmnácti zemí, od Slovenska po Mexiko. Mezi hlavními hvězdami nemůže chybět kolébka nového cirkusu – Francie. Cirkusový mág Johann Le Guillerm originální inscenací Terces přemění šapitó na laboratoř, v níž za dohledu užaslého publika prozkoumá nekonečné možnosti cirkusového umění, během kterého se tají dech.

Temperamentní jižanská krev žene do riskantních kousků akrobaty ze souboru Compañía de Circo „eia“. Členové jednoho z předních současných cirkusových souborů nejen ve Španělsku v představení Nuye překonávají nástrahy v podobě dveří či skokanských můstků, aby našli své poloviny.

Už počtvrté se na Letní Letnou vrací švédský Cirkus Cirkör. Tentokrát s remakem hitu Knitting Peace, speciálně upraveného pro Letní Letnou. Artisté se s neuvěřitelnou obratností proplétají sítěmi z lan, přízí a drátů, aby předali poselství míru.

Ukázky z novocirkusového  představení souboru Cirkus Cirkor, miláčka  publika

soubor AirGYM ART Company  s premiérou Nonsen(s)

 

Řízený chaos na jevišti lze čekat od amerického žongléra Wese Pedena a novozélandského klauna Thoma Moncktona. Festivalové diváky zabaví komediálním kusem Optimismi. K hvězdám hlavního programu patří také akrobatka Thula Moon z Havaje, která exceluje ve vzdušných disciplínách a kontorsionistice. Své umění předvede v sólovém projektu Through The Truth, na němž se výraznou měrou podíleli i čeští tvůrci.

Právě velké zastoupení ženských sól je nápadným a vítaným zpestřením letošní České scény. Téma sebeurčení rozvíjí absolventka nonverbálního divadla Eva Stará v inscenaci Mass. O mezilidském kontaktu vypovídá Sandwritten Lenky Švolíkové, citlivé téma psychofarmak a terapií V kruhu zpracovala Klára Hajdinová a Eliška Brtnická se v dokumentární performanci Hang Out zamýšlí, jak děti tráví volný čas. Česká scéna celkem zahrnuje přehlídku 17 zástupců tuzemského nového cirkusu. Mezi nimi například ostřílenou Losers Cirque Company s inscenací Grandiózní, pojednávající s nadsázkou o divadelním zákulisí. Program v šapitó České scény zahájí pozemní i závěsnou akrobacií už podruhé za sebou AirGym Art Company, premiéru NonSen(s) připravila speciálně pro Letní Letnou. Zvídavé diváky zaujme kus And Who Is Useless Now? Ondřej Holba v něm netradičně propojuje pohybové umění s robotikou a umělou inteligencí.

Česká scéna i letos přesahuje z cirkusového stanu pod širé nebe. Představení na open air scéně se tentokrát konají hned na třech místech a 8 z nich je přístupných zdarma. Například 11. srpna zahajovací ohňová Propane Punk show. V dalších dnech mohou diváci žasnout třeba nad Galashow žonglérského dne nebo si vybrat některé z venkovních uvedení inscenací od Aventyr, Koťátka zkázy či Bratří v tricku.

Letní Letná je festivalem pro celou rodinu, proto plnohodnotné zážitky dopřeje i nedospělým návštěvníkům. Letní Letná dětem denně nabídne 4 představení, takže 86 za celý festival, těšit se můžou třeba na švýcarský soubor Compagnia DUE s klauny. Cirkusovým a dalším dovednostem se děti přiučí na různých workshopech, cirkusových dílnách a také na dvou příměstských táborech Letní Letňák a Letňáček PLUS. Pro rodiče festival zřídil Noční hlídku – dohlédne na jejich potomky od 4 let v době večerních představení.

Doprovodný program za tím hlavním nijak nezaostává: Žonglérský den přinese vše milovníkům tohoto umění – od učení se žonglovat, výrobu míčků až po večerní Galashow. Svůj program představí i letos Zdravotní klaun a Loutky v nemocnici. Dobrým důvodem stavit se v Letenských sadech během festivalu může být také některý z koncertů, i ty jsou zdarma. Hraje například Johannes Benz, Xavier Baumaxa nebo Banana Split a Jeho Moralisté. Ale vítáni jsou na Letní Letné i všichni ti, kteří si přijdou prostě jen užít pohodovou festivalovou atmosféru a pestrou gastro zónu.

Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná do necelých tří týdnů koncentruje to nejlepší z tuzemského i zahraničního nového cirkusu, divadla a hudby. Jedná se tak o jedinou přehlídku svého druhu a rozsahu v České republice a okolních zemích. Návštěvníky čeká kromě večerních představení i bohatý divadelní program pro děti a také doprovodný program, který je pro ně připraven z velké části zdarma a probíhá celý den. Od workshopů, přes výtvarné či cirkusové dílny, až po koncerty a open air akce. Pro děti jsou připraveny i příměstské tábory. A pro rodiče pak hlídání během představení. Ve festivalovém areálu, který se od svého založení nachází v Letenských sadech, v místě s výhledem na celou Prahu, je několik odpočinkových zón, stánků s občerstvením i barů. Návštěvníci v něm tak mohou pohodlně strávit celý den. Prostor je samozřejmě přizpůsoben i pro hendikepované.

zahájení festivalu

Jiří Turek, zakladatel a ředitel festivalu

primátor hl. m. Prahy MUDr. Zdeněk Hřib

Mg.A. Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy

 

Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná pořádá Společnost GASPARD za podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury České republiky a Městské části Praha 7. Záštitu nad projektem převzal MUDr. Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy, a MgA. Hana Třeštíková, radní hlavního města Prahy.

Partner zahraničního programu: Nadace PPF

Partneři: Skupina ČEZ, Gasparo, Metrostav, Kolektory, Florentinum, CSCargo, Pražské vodovody a kanalizace, BNP Paribas

Zahraniční partner: Švýcarské velvyslanectví v České republice

Produktový partner: Budějovický Budvar národní pivovar

Generální mediální partner: Česká televize, Český rozhlas

Čestný člen ČAF – Česká asociace festivalů sdružuje významné festivaly živého umění napříč uměleckými disciplínami.

 

Foto, video: Eva Smolíková, David Smolík

Nikola LörinczováMartina Plesníková

pro Taneční magazín

Cirkus není jen veselý

Akrobaté z Berlína otevřou témata deprese a domova

Pražská Jatka78 zvou na představení v  neděli 20. února. Dva talentovaní akrobaté z berlínské novocirkusové company Analog uvedou dvě sóla během jednoho večera, start je v 19.30. Show se uskuteční pouze jednou.
 

Dva akrobaté z německé novocirkusové party Analog uvedou v neděli 20. února na Jatkách78 dvě fyzicky i psychicky náročná sóla během jednoho večera. Na pódium velkého sálu divadla přinesou témata, která se mohou dotknout nás všech. O tom, co znamená pro jedince domov, pojednává WILT and shine Floriana Zumkehra. Vystoupení Stick to me Carlose Zaspela zkoumá dynamiku vztahů lidí s depresí. Současná akrobacie a nový cirkus nemají být podle těchto umělců jen veselou a zábavnou podívanou. Mohou promlouvat k současným problémům a vyjadřovat se k osobním tématům, přičemž právě umění může být prostředkem, jak se s nimi vyrovnat. Dvojprogram Analog Goes Solo uvedou Jatka78 v české premiéře, pro Zumkehra půjde po streamovaných uvedeních dokonce o světovou premiéru před živým publikem.

Trailery

Wilt and shine:

Stick to me:


 

Facebooková událost: zde

 

Magdaléna Novotná 

pro Taneční magazín

Rozhovor s hadím mužem Ludvíkem Janíčkem / Berouskem

„Znám svou hranici a tu nepřekonávám“

V současné době jediný tuzemský hadí muž. Jak jméno napovídá, pochází (napůl) z umělecké cirkusové rodiny.  Dokáže se protáhnout tenisovou raketou, „poskládat“ se do bedny velmi malých rozměrů a předvádí všechny možné i nemožné pozice se svým tělem.

Máte neuvěřitelně ohebné tělo. Po kolik generací se skládaly takové geny? Co dělali  Vaši předkové?

„Babička byla krotitelka tygrů, jediná v ČR, dědeček cvičitel medvědů.  Máma dělala artistku, když byla mladší, teď vystupuje s papoušky ara. Táta z cirkusové rodiny nebyl, ten byl gymnasta.  Jsem z dvojčat, Angelika, moje dvojče, je vzdušná akrobatka, hadí ženu nedělá.“

 Ludvík a dvojče Angelika

Ludvík s mladší sestrou Anitou 

Jak jste se tedy vlastně k této disciplíně, dá-li se to tak nazvat, dostal?

„Ve svých  deseti letech jsem byl právě  s rodiči ve Švýcarsku a  s nimi vystupoval i ruský hadí muž. Tam jsem se s ním seznámil, tehdy jsem ještě nevystupoval. Ale Angelika už ano. Moji rodiče  se s ním domluvili, aby byl mým trenérem.  Takže jsem začal. Trénoval jsem rok a poté už jsem vystupoval.“

Jak často jste musel cvičit?

„Vždy od  pondělí do pátku,  sobotu a neděli jsem měl volnou, trénovali jsme dvě nebo dvě a půl hodiny, jak kdy.“

Jak jste ten trénink coby kluk vnímal, těšil jste se na něj  nebo to bylo nepříjemné?

„No,  ze začátku jsem měl radost, že mám trenéra, ale později jsem  okusil, že to hodně bolí, ty začátky byly skutečně velmi bolestivé. Byl jsem vlastně ještě dítě, při těch trénincích jsem plakal, chtěl jsem skončit, ale rodiče to nedovolili.  Takže jsem trénoval dál. Nebyl jsem na to zvyklý, nabolelo to dost, ale teď jsem už v úplné pohodě. Protahuji se tenisovou raketou, zalézám do malé bedny z plexiskla atd. Úplná „normálka.“

Ale tahle „normálka“ by asi nebyla pro každého, nebo ano? To se snad ani nedá nacvičit, pokud k tomu člověk nemá už dané dispozice, že?

 „Já si myslím, že jsem  potřebnou pružnost a ohebnost  měl, s tím jsem se  trošku narodil. Zkoušel jsem  toho ruského hadího muže  napodobovat, vzal jsem si nohu a strčil jsem ji za hlavu, to ano, trošku jsem už   ohebný byl, ale všechno ostatní  mě už naučil on.  Ale asi by to pro každého opravdu nebylo

Žít u cirkusu není úplně běžné.  Jak to vlastně máte se studiem?

„Já jsem se narodil v Itálii, rodiče tam zrovna pracovali.  Studoval jsem doma s rodiči, na sezonu jsme vždy odjeli, třeba právě do Itálie, do Německa či Holandska, poté jsme se vrátili do Česka a dělali zkoušky ze všech předmětů. Dostali jsme vysvědčení a zase jsme se vrátili na sezonu do zahraničí.“

Cítíte  se být víc Čech nebo Ital?

„Tak  Itálii mám opravdu hodně rád.  Miluji italskou kulturu, mluvím italsky, dá se říct dobře, ale pořád bych řekl, že se cítím víc doma tady u nás v České republice.

Tedy studia, tréninky, zahraničí. Jak vlastně vypadá takový „všední den“ hadího muže?

„Sezona  začíná většinou v březnu a prakticky skončí  na konci listopadu. Když  skončí, tak někdo zůstává doma anebo si jezdí ještě na angažmá někam do zahraničí na vánoční vystoupení. Já jsem třeba teď měl jet do Německa, ale vzhledem k této covidové  situaci, kterou zrovna prožíváme, mi moji cestu zrušili. Ale  např. moje sestra  v tuto dobu v Německu právě vystupuje.

Můj běžný den asi vypadá takto:  po snídani jdu třeba běhat, sportuji, protahuji svaly. Dále  mám nějaký trénink, chvilku je volný čas, ten využívám podle situace. V současné době už třetím rokem pracuji u hororového cirkusu a vystoupení začíná  až v 19 hodin večer. Jsem-li v nějakém městě, jdu si je prohlédnout,  za 14 dní jsem třeba v nějakém úplně jiném městě, takže se tam trošku porozhlédnu a večer je vystoupení.“

Kolik cizích zemí  jste  vlastně projel? 

„Samozřejmě několikrát Itálii, tam to mám opravdu  moc rád, zejména severní Itálie se mi líbí,  hodně jsem toho projel díky rodičům,  vystupovali  jsme např. ve Francii, Německu,  Holandsku , Belgii, Švýcarsku, nejdál jsem byl na Islandu.“

Když se řekne hadí muž, zní to fantasticky atraktivně. Máte pružnost, perfektní svaly.  Ale co za pár let, nepřemýšlíte také o tom, že se třeba zraníte, nebo že Vaše zdraví jednoho dne vypoví službu?

„Správná otázka. Já o tom právě teď nějak opravdu začínám přemýšlet. Taky slýchávám hodně často, že až budu starý, nebudu moci chodit, klouby nebudou funkční, opravdu hodně lidí mi něco takového říká, myslívám na to.“

Děláte něco pro to, abyste takové předpovědi zabránil?

„Zatím je to tak, že se snažím  vytrvat. Stravuji se tím způsobem, abych moc nepřibral a dokázal se tedy protáhnout tenisovou raketou, rourou, zalézám do malé bedny z plexiskla. Pokud totiž přiberu více svalové hmoty, tím se mi ty triky dělají hůře, nebo by nešly udělat vůbec.“

Hm. Ale přece ‚chlapák‘  by  nějaké svaly mít měl, ne?

„Ano, ..ale já jsem takový štíhlý chlapák, žádná ‚korba‘, ale  úplně hubený nejsem!

Souhlasím.

Pořád mi nesedí jedna věc. Nějakou dobu to všechno jde. Ale může přijít okamžik, ať už svalnatý nebo hubený, může na takové cvičení doplatit zdravím. Možná mají zlé jazyky pravdu…. Nebojíte  se?

„Bojím. Už jsem si hledal nějaké přípravky na klouby a vazy.“

Asi to budí hrůzu, přijít o fyzickou  schopnost, pokud je člověk na tom ve své profesi závislý, že?

„To ano. Myslím, že  např. pro člověka, který je super extra třída, je mnohem a mnohem strašnější o svou  fyzickou schopnost   přijít, než pro toho, kdo takovou schopnost ani nikdy nepoznal. Rozhodně ho to bolí mnohem a mnohem víc, že už ty věci nezvládne, to je holý fakt. Já  bych asi tohle chtěl dělat tak  do 45-ti let, snažit se udržovat v kondici a vypadat mladě…

Když se rozhlédnete  kolem sebe v cirkuse, je hodně takových lidí, kteří by se  třeba protáhli tenisovou raketou  jako Vy?

„Řekl bych, jak kdo.  U každého je to  trošku jiné.“

Kolik je hadích mužů v ČR?

„Jsem sám.  Ale v zahraničí je jich více.“

Aha. Asi je to přesně tak jednoduché, jak to vypadá (smích)…..

Cirkusoví umělci se také často zraní. Jiří Berousek (v Tanečním magazínu máme rozhovor), přiznal, že už je prakticky „sešroubovaný“ celý.  Jak to je  u Vás?

„U  cirkusu se občas stane nějaká nehoda. Záleží na mnoha faktech.  Třeba setra vystupovala na vzdušné hrazdě, tam se to přihodí. Ona měla opasek  a za ten je přivázaná lonž. To znamená, že pokud spadne, nic se jí nestane.  Ale pokud někdo  vystupuje bez lonže a bez lana,  tak sem tam  samozřejmě k úrazu  dojde.  Já  jsem asi za svou kariéru nic takového nezaznamenal,   jednou mi vyskočilo  rameno, s tím byl problém, ale pak už to zase bylo dobré, takže nic převratného.“

 Dnešní doba hledí hlavně na výkon, to je známé. Mnoho umělců ať už cirkusových nebo třeba tanečníků  jde  až za hranu svých možností. Děláte také  něco takového? Snažíte se až překročit hranice lidských  možností?  

„Všeobecně  si myslím, že každý by měl tu svou hranici znát a tu nepřekonávat.  Snažím   se zlepšovat, ale já své hranice znám a  přes ty nejdu,  abych si  nijak neublížil.“

Jsou i tací, kteří přejdou Niagarské vodopády bez jištění, či dělají jiné kousky bez jakéhokoliv jištění. Co  si o tom myslíte?

„Tyhle lidi vnímám jako frajery, ale určitě by na sebe měli dávat pozor. Vím,  že  jsou profi a dělají to pravidelně a několik desítek let, ale ono se říká, že i Mistr tesař se někdy utne.  Já osobně bych  bez nějakého  ochranného lana do výšek asi nelezl, já bych se bál.  Říkám to otevřeně.“

Jak jste  prožíval či prožíváte dobu pandemie?

„Ze dne na den jsem zůstal bez práce, ale nejen já,  i mnoho dalších umělců. Zkoušel jsem chodit po brigádách, dostal jsem nabídku na  točení reklamy, na energy drink, takže jsem poprvé natočil reklamu atd.“

V jakém cirkusu vlastně vystupujete, máte nějaký  svůj „domácký“?

„„Jsem artista, který je spíše na volné  noze,  můj domovský cirkus je „Ohana horor cirkus“.  Dříve  jsem jezdil hodně do zahraničí,   vystupuji v různých cirkusech. A  nejenom tam, také na soukromých akcích, v divadlech, v kabaret show, nebo třeba na narozeninách Dalibora Jandy, občas někde  v televizi, v pořadu  Česko Slovensko má talent, v show Jana Krause apod.“

Vystupujete také na křtech CD? (Smích)

(Smích). „Ano, také na křtu CD „Bouří, tmou“ šéfredaktorky Evy Smolíkové…“

Jéé, a nejste Vy takový ten blonďatý, co si dává nohu za  krk?

„Tak možná myslíte mě…. Jéé, a nejste Vy taková ta blonďatá, co zpívá?“

„Tak možná myslíte mě…“

Foto: Mirek Malec

 

Ať se Vám daří a děkujeme za rozhovor

Foto: Archiv Ludvíka Janíčka/Berouska

Eva Smolíková