Tomáš Vaněk a Petra Vojtková společně oslaví krásu muzikálového světa
Tomáš Vaněk, zpěvák a herec známý z mnoha hlavních rolí světových muzikálů, jako Fantom opery, Čarodějka, Ples Upírů a dalších, se rozhodl pro svůj další sólový koncert spojit s Petrou Vojtkovou, známou muzikálovou zpěvačkou a manželkou herce a zpěváka Romana Vojtka. Koncert se uskuteční 28. 2. od 19 h v Kulturním centru Zahrada v Praze.
Po úspěchu svých předchozích koncertů nejen v České republice, ale i v zahraničí, si tentokrát Tomáš vybral na svůj koncert hosta, se kterým ho spojuje významná divadelní událost. Muzikál Já, Francois Villon, poslední společné dílo Jiřího Hubače a Pavla Vrby, zároveň první muzikál Ondřeje Brzobohatého, ve kterém s Petrou účinkovali. Pro Tomáše se jednalo o první divadelní příležitost po absolvování DAMU, pro Petru o první muzikál, ve kterém účinkovala v Praze.
“Na muzikál Já, Francois Villon vzpomínám s velkou láskou. Přátelství s výjimečnými osobnostmi, se kterými jsem se při přípravách i hraní tohoto nádherného muzikálu potkal, přetrvává z té doby dodnes.”, říká Tomáš Vaněk.
Na repertoáru tak rozhodně nebude chybět nejen hudba z Villona, ale mnoho dalších úžasných melodií z legendárních českých a světově proslavených muzikálů jako Noc na Karlštejně, Pomáda, Bonnie & Clyde, Tarzan, ale zazní také například písně z rakouského muzikálu Rudolf nebo francouzského Notre Dame de Paris zcela poprvé v českém překladu.
Koncert se uskuteční v KC Zahrada v Praze. Jedná se o barevný, otevřený a nekonvenční prostor, který dotvoří uvolněnou atmosféru koncertu. Na Jižním Městě vytváří živé centrum kulturního a společenského dění evropského střihu a Tomáš s Petrou ho spolehlivě rozzáří!
Tomáš Vaněk, zpěvák a herec známý z mnoha hlavních rolí světových muzikálů, jako Fantom opery, Čarodějka, Ples Upírů a dalších, vyráží už tradičně o Vánocích na koncertní tour. Tentokrát nejen po českých městech, ale také do Londýna, a to přímo na nejslavnější evropskou divadelní oblast West End!
Zpátky však do Čech! Po loňských zcela vyprodaných koncertech chystá pro své příznivce opět tři koncerty – v Mnichově Hradišti, Brně a Praze.
V Mnichově Hradišti se v Městském divadle koncert uskuteční v neděli 3. 12. od 19.00 a naváže na tradiční rozsvícení vánočního stromu. Společně s Tomášem vystoupí dětský pěvecký sbor ZŠ Kosmonosy.
V Londýně se 9. 12. od 20.00 rozezní Conway Hall, kde Tomáš za doprovodu dětí z šesti českých a slovenských škol a také přední londýnské houslistky Leony Gogolicynové zazpívá nejen pro česky a slovensky mluvící komunity.
V Brně Tomáš diváky potěší v pátek 15. 12. od 19.30, a to stejně jako v loňském roce v Betlémském kostele. Jako hosté zazpívají Ivana Vaňková a dětský pěvecký sbor ZUŠ Smetanova.
O den později, 16. 12. od 19.30 se odehraje koncert na Malé scéně Hudebního divadla Karlín, tentokrát společně s Lucií Jagerčíkovou a dětmi z Muzikálového studia Múzy HdK.
Na všech koncertech Tomáše a jeho hosty doprovodí pianistka Kristina Brachtlová.
Repertoár bude složen z populárních vánočních a muzikálových písní, ale zazní i tradiční koledy, které jistě budete znát, a naladí vás spolehlivě na nejkrásnější svátky v roce. Aneb Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé!
Mnichovo Hradiště, Městské divadlo, 3. 12. 2023, 19.00
Londýn, Conway Hall, 9. 12. 2023, 20.00
Brno, Betlémský kostel, 15. 12. 2023, 19.30
Praha, Malá scéna Hudebního divadla Karlín, 16. 12. 2023, 19.30
Zpívající moderátor, spisovatel a astrolog Richard Sacher natočil letní song
Letošní léto se moderátor, zpěvák, spisovatel a astrolog Richard Sacher rozhodl přivítat letní písní. Natočil chytlavý song Jsi moje holka, který vám zaručeně vleze do hlavy a jen těžko ho z ní dostanete! „Je určen všem, co mají rádi devadesátky a taneční hity z přelomu tisíciletí. Hlavně si ho pusťte pořádně nahlas,“ řekl Richard, který si momentálně užívá dovolenou na řeckém ostrově Kos.
„Do studia jsem se vrátil po mnoha letech. Poslední píseň jsem natočil v roce 2007, pak jsem už jen příležitostně vystupoval na různých akcích. Neměl jsem chuť tvořit cokoliv nového. Letos se však vracím k nahrávání, tohle je první vlaštovka,“ vysvětlil zpěvák, který se spojil s hudebníkem Davidem Freedomem. Ten písničku Jsi moje holka opatřil svěží aranží a zároveň nazpíval vokály. V minulosti spolupracoval například s Lucií Vondráčkovou na úspěšné skladbě Vítr.
Hudbu složil Erik Aresta, známý z dua Mc Erik & Barbara, text napsal moderátor Petr Vojnar. „Potěšilo mě, že oba pánové byli s výsledkem spokojeni. Tahle píseň mi vyloženě sedla. Třikrát jsem si ji zazpíval doma nanečisto a pak jsem rovnou vlítnul do studia a za chvíli bylo hotovo. Zatím je venku pouze nahrávka, ale brzy bude i videoklip. Ten jsem se rozhodl pojmout jako legraci, máte se na co těšit. Hlavní roli si v něm zahraje známý český komik,“ dodal Richard Sacher s tím, že křest videoklipu plánuje na polovinu července.
Velkolepá show! Scénický koncert propojí nový cirkus a písně s Horáčkovými texty. Cirk La Putyka, jak ho neznáme
Nový cirkus, akrobacii, tanec, divadlo a překvapivě zazpívané písně s texty Michala Horáčka v podání známých hudebníků propojí scénický koncert Horáček GEN XYZ.
Jeho premiéra proběhla 19. dubna v šapitó Azyl 78 na Výstavišti Praha, ale ještě 18. dubna, kdy jsme na tiskové konferenci sledovali, co se chystá, probíhaly poslední změny a neustále se tvořilo.
Režisér Rostislav Novák ml. se souborem Cirk La Putyka, 7krát3, Jan Cina, Rozálie Havelková, Katarzia, Bára Poláková, Albert Romanutti, Ondřej Ruml, Naďa Válová nebo Vladimír 518 v doprovodu kapely CLPBND pod vedením Davida Hlaváče a Jana Balcara zazpívají celkem sedmnáct písní – Levandulovou, S cizí ženou v cizím pokoji a jiné. Projekt Horáček GEN XYZ zahájí letošní program šapitó Azyl78. Bude uveden celkem sedmkrát do 25.dubna 2023.
Poté ovládne šapitó Azyl78 jako další program úspěšná velkolepá inscenace Cirku La Putyka Cesty (2. – 21. května 2023) a rodinné, hudebně taneční představení Kniha džunglí, které vzniklo ve spolupráci Divadla bratří Formanů, České filharmonie a Dekkadancers (28. května – 18. června 2023).
Proč název GEN XYZ?
Rostislav Novák ml. vysvětluje: „Tvorba Michala Horáčka, to jsou pro mě slova a texty, které mají vedle obrovské poetické síly šanci spojovat. Což je důležité zvlášť v době, kdy lidi tyto věci dost často naopak rozdělují. V představení tak spojíme generace i osobnosti z různých žánrů, proto – GEN XYZ.
Všem je vlastní touha hledat, kde jsou hranice naší fantazie. Jak se můžeme navzájem obohatit a učit. Jak můžeme prožít to, co se nebude opakovat. Výjimečnost okamžiku a setkání. Zda půjde o poetický koncert,nový cirkus, kabaret nebo tanec, to se ale těžko popisuje. Je lepší to zažít.“
Proč právě toto seskupení umělců? Mají snad něco společného?
„Vybrali jsme umělce, kteří jsou nám blízcí, které respektujeme, kteří náš baví, ale se kterými jsme se během naší tvorby třeba nikdy nepotkali, to byl tedy základní odrazový můstek. Poté jsme teprve hledali skladby.
Jak vidím celý projekt já? Chtěl jsem udělat nějaký ucelený tvar, kde nebudou rozdíly mezi umělci, respektujeme každý každého a to, co za sebou máme. A to mně přijde zajímavé a zábavné, právě to, že každý je jiný a dostali jsme se na jedno jeviště. V hlavě mi běží i varianta, že GEN XYZ by mohl pokračovat jako nějaká platforma. Dále by mě třeba bavilo zpracovat téma Voskovec – Werich.
Příští rok oslavíme 15 let naší cesty, je to doba, kdy se potkávají zakládající členové s nastupující generací. Máme tady na jevišti i ty nejmladší. Zjišťovali jsme, jak dostat mladou generaci do divadla a cirkusu, galerie, na koncert. Znamená to riskovat. Jméno Horáček třeba mladá generace vůbec nezná, ale tohle představení možná přiláká mladé a propojí naše světy více generací, proto je tady takové různorodé obsazení.
Skutečně jsou tu jména, která se asi jinde nikdy nepotkají. Zda je výsledek koncert, cirkusové představení, performance, kabaret, opravdu nevím, nedokážu to říct. Je to tak unikátní tvar, že se to nedá vyjádřit. Dali jsme dohromady nesourodou skupinu lidí, základem je ale Horáčkův text, který propojuje lidské generace.
Řekl bych, že covid a pandemie zocelily Jatka78 a naučili jsme se být aktuální. Nestavěl jsem ten projekt na žádném příběhu, ale na obrazech a metaforách, vkročil jsem do velké nejistoty, neužíval jsem žádné tradiční cirkusové rekvizity, žádné trampolíny, žádnou šálu, žádnou houpačku, tvořili jsme v jiných podmínkách. Nejvíce mě baví objevovat nové výrazové prostředky, nové materiály, a to si myslím, že se daří.“
Jan Balcar, který spolu s Davidem Hlaváčem má na starosti celé hudební provedení, říká: „Duo Petr Hapka a Michal Horáček je v Čechách tak „kanonizováno“, že jediná naše motivace byla najít v jejich textech ještě něco nového, novou vrstvu a podívat se na písně ještě jinýma očima. Zda se to povedlo, bude snad vidět i slyšet. Skvělé na naší tvorbě bylo, že jsme měli úplně volnou ruku, vzali jsme si třeba jen fragmenty textu. Takže se nedržíme původní formy, ani jsme nechtěli, neuslyšíte nic, co znáte z CD. Aranže jsme zkusili kreativním způsobem předělat a vybrali jsme schválně ty, které v sobě mají něco nadčasového a můžeme na ně pohlédnout i současnýma očima. Nebyl to vůbec jednoduchý úkol a pouštíme se do risku. I interpreti sami vystoupí ze své komfortní zóny, i pro ně zazní něco nového a nezvyklého.“
Zeptali jsme se….
TM: Zvítězil jste ve Stardance, zpíváte, hrajete a teď jste se pustil do cirkusu. Co Vám běželo hlavou, když jste dostal nabídku účinkovat v cirkusu? To je přece novinka, ne?
Jan Cina, herec, zpěvák, tanečník
„V něčem je to novinka, ale vystudoval jsem alternativní divadlo, přesněji loutkové divadlo na DAMU, které má k tomuto typu umění blízko. Člověk se tam s netradičním pohybem setkává. Mě to vlastně vždy bavilo, ale věnoval jsem se tomu jen velmi málo, spíše na amatérské úrovni.
I tady jsem více v roli zpěváka v konečném výsledku, ale jsem součástí cirkusového představení. Jenže zrovna v projektu Horáček GEN XYZ je klasických cirkusových dovedností poskrovnu. I sami cirkusoví umělci objevovali pro ně zatím neobjevené, to je cítění pohybu nebo vyjádření pohybem, takže pro všechny z nás jsou to takové novinky. Tato syntéza tady právě v současné době probíhá, vlastně ještě těsně před uveřejněním projekt stále vzniká, takže proces tvorby neustále pokračuje.“
TM: Znáte film, divadlo, tanec, zpěv, i cirkus. Co je Vaší duši nejbližší?
„Hm. No, upřímně – pro Honzu Cinu coby diváka, mám asi úplně nejradši tanec. Baví mě totiž, že tam právě nejsou ta slova. Vnímáte něco opravdu jenom duševně a fyzicky. Když se dívám na taneční představení, hýbe to nějakým způsobem mými emocemi nebo tělem, a ta informace je o to cennější. Myslím si, že slova často něco jenom ‚okecávají‘. Ale zážitek z tance je spojen s hudbou nebo i s tichem a vstupuje rovnou do srdeční komory.
Mám to opravdu moc rád, i jako interpret, ale v mé práci se k tomu dostávám v rámci mých disciplín bohužel nejméně. Možná se to ale teď změní, dostal jsem nabídku od Constanzy Macras, berlínské choreografky, byl jsem s nimi v New Yorku. To by bylo skvělé. Také mě čeká práce s Formanovými na projektu ‚Ptačí sněm‘. Myslím, že tam půjde hodně o pohyb a propojení všeho. Bude to takový celkově estetický projev a na to se moc těším.“
