Kam v prosinci s dětmi? Do divadla PONEC!

Děti mohou hravou formou rozvíjet imaginaci, empatii a lásku k umění

PONEC – divadlo pro tanec je zdrojem mimořádně intenzivních zážitků nejen pro dospělé, ale také pro děti. Prosincový program nabízí hned několik inscenací určených různým věkovým kategoriím – včetně batolat. Srozumitelnou, hravou formou podněcují imaginaci, přirozeně učí divadelnímu jazyku, rozvíjejí empatii a lásku k umění. Všechna představení jsou interaktivní, takže děti také roztančí a rozpohybují.  

  1. 12. v 10:00 a 17:00 / Marta Trpišovská –Kolečko: Ověřitelé

Jak je ovlivněn úhel pohledu vnitřními pocity a pohybem v prostoru? Tanečně-vizuální představení, inspirované knihou Zuzany Demlové „Pohádky o kolečkách a nekonečnu“ zve na exkurzi do světa optiky a relativity. Demonstrací na primitivním tvaru kolečka nabídne jednoduché chápání fyziky a optiky navázané na vnitřní světy jednotlivých aktérů. Vhodné pro děti od 6 do 15 let.

POZOR, po představení v 17 hodin následuje mikulášská nadílka! (Mikuláš prosí rodiče, aby pro své dítko přinesli vlastní nadílku s čitelnou jmenovkou.)

  1. 12. v 16:00 a 11. 12. v 9:00 a 11:00 / Barbora Látalová, Tereza Říčanová –Kozí kraviny(derniéra)

Kráva je obrovské zvíře, funící teplé tělo, kamarádka. Každodenní život s krávou se stal pro Terezu natolik silným zážitkem, že jí už přestal štěteček a papír stačit a postupně začaly s Bárou tančit divadlo o krávě a pro krávu. Vznikl tak duet autorek, dialog mezi krávou a člověkem, performerkami a publikem, výtvarnicí a tanečnicí. Představení je vhodné pro děti od 4 do 11 let a díky performerce Radce Kulichové, která celé představení aktivně tlumočí do uměleckého českého znakového jazyka, je přístupné i neslyšícím divákům.

  1. 12. v 16:00 a 18. 12. v 10:00 / Yana Reutova –Čas dětství

Zimní dny nám přinášejí spoustu radosti a zábavy. Sdružují celou rodinu a nabízejí vyžití v podobě tradičních her a radovánek. Součástí tohoto období jsou i vánoční oslavy, se kterými se pojí mnoho tradic, jako je zdobení vánočních stromků, zpívání koled, stavění betlémů nebo pečení cukroví. Interaktivní představení vtáhne do světa zázraků, pohádek a splněných přání, ve kterém se i dospělí budou moct cítit jako děti. Vhodné pro děti od 6 do 12 let.

  1. 12. v 10:00, 19. 12. v 14:00 a 16:00 / Soubor Ostružina – Lenka Jabůrková, Barbora Látalová, Anna Línová, Anna Romanovská a Marika Smreková –Neényi

Smyslové představení pro batolata, rodiče, prarodiče i nerodiče v podání spolku Ostružina není jen o společném aktu tvorby diváků s umělci. Je to především naděje na oživení společenské hodnoty péče o sebe navzájem napříč generacemi. Neényi je o společném bytí, laskavosti, soucitu, sociální spravedlnosti, spolupráci a odpočinku. Je to snaha o znovupropojení světa rodin se světem lidí bez dětí, světa nejmenších dětí se světem dospělých a ideálně i světa žen se světem mužů. Vhodné pro děti ve věku 1 až 3 roky a dospělé.

Foto: Vojtěch Brtnický

Markéta Faustová

pro Taneční magazín

Nestíháte měnící se svět a není vám to FUK?

Přijďte zpomalit a inspirovat se na třetí ročník Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání

Festival umění a kreativity ve vzdělávání (FUK) si dává za cíl představit široký potenciál kreativního vzdělávání. A o to jak pedagogům či kulturním profesionálům, tak rodičům a dětem i všem zájemcům z řad širší veřejnosti. Třetí ročník FUKu, jehož organizátorem je platforma pro kreativní učení uMĚNÍM, se uskuteční od 13. do 23. dubna 2023 na desítkách míst v Praze i dalších regionech. Festival se koná v rámci Světového týdne kreativity a inovací (World Creativity & Innovation Week) a připojí se tak k sedmdesátce zemí po celém světě oslavujících rozmanité formy kreativity.

Jak souvisí design nebo nový cirkus s přírodou? Proč je umělecké myšlení klíčové pro umělou inteligenci? Může procházka dovést čtenáře k Jiráskově Lucerně? Přesypávání ověřených informací do hlav se stává minulostí. Naopak umění a kreativita člověka učí, aby byl schopen reagovat na neustálé změny světa a společnosti. A právě „proměna“ je tématem třetího ročníku Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání. Tvůrčí přístupy ve vzdělávání přiblíží rozmanitý program přednáškami, workshopy, komentovanými prohlídkami či divadlem. Své si v něm najde odborná i širší veřejnost, děti i dospělí.

Co je to kreativní vzdělávání? Učení prostřednictvím umění a uměleckého myšlení je efektivní cestou, jak se připravit na výzvy současného i budoucího světa. Vytváří nesoutěživé a podnětné prostředí, které podporuje radost z učení, rozvíjí různé cesty poznávání a vnímání a otevírá prostor pro spoluvytváření hodnot. Učitelům, školám, odborníkům i umělcům FUK nabízí možnosti, jak mohou uměním proměnit vzdělávání. Všem zájemcům pak ukazuje umění jako prostředek k proměně člověka. To vše se odráží v tématu třetího ročníku, jímž je proměna. „Neustálé proměny světa a společnosti vyžadují schopnost umět na změny reagovat. Jako společnost stojíme před novými výzvami v podobě radikalizace, sociálního ‚otevírání nůžek‘, překotného vývoje technologií nebo klimatické změny, a právě umění nám může ukázat nové cesty. V učení i v umění se formujeme, utváříme. V umění i v učení vstupujeme do ‚hry‘ a vracíme se proměněni. Zdravé napětí mezi proměnou a návratem zpět je i jedním z principů duševní pohody,“ říká Jiří Raiterman, člen dramaturgického týmu festivalu.

Do festivalu se zapojí přes 50 kulturních subjektů z Prahy a dalších regionů České republiky. Lépe se vžít do různých situací a chápat souvislosti pomůžou účastníkům rozmanité dílny, workshopy, divadelní představení pro děti či komentované prohlídky. Odborná veřejnost může očekávat prezentace příkladů dobré praxe, pedagogické workshopy a představení výzkumů. Část pražského programu se zamýšlí nad budoucností kreativity ve spojení s umělou inteligencí. Umělecké myšlení totiž pomáhá logiku průmyslu a matematiky rozšířit o empatii či překvapivá řešení. Na toto téma připravuje FUK sérii workshopů pro děti i dospělé.

Festivalová nabídka v Praze zve také na řadu workshopů spojených s výtvarným uměním. V souvislosti s výstavou Evy Koťátkové Moje tělo není ostrov Národní galerii si lidé mohou vytvořit „emocionální bundy“. Donesené kusy oblečení ulehčí vyjádřit věci, které je jinak těžké sdílet. S odbouráním stereotypů či strachu pracuje nový výstavní a vzdělávací prostor Úhel pohledu v Centru současného umění DOX, využívá přitom rozšířenou realitu. V Kunsthalle Praha svěří komentovanou prohlídku výstavy Markéty Magidové Moje sladká nejedlá planeta studentům, kteří expozicí provedou své učitele či rodiče, a odkryjí tak svůj pohled na současné umění. Na semináři ilustrátorky a autorky animovaných filmů Galiny Miklínové se zájemci mohou přiučit, jak vytvořit autorskou knihu nebo scénář k filmu. Kreativní vzdělávání prostřednictvím divadla zastoupí taneční představení Silnice č. 19. Studentky konzervatoře se spolu s Pamětí národa inspirovaly skutečnými příběhy romských obětí holocaustu. Tancem se vyjadřuje i Marta Trpišovská v inscenaci Kolečko: ověřitelé, která je exkurzí do světa optiky a relativity. Divadlo v Dlouhé organizuje interaktivní procházku Než se rozsvítí Lucerna, cesta plná úkolů se vztahuje k dramatu Aloise Jiráska.

Třetí ročník Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání probíhá opět také v mimopražských regionech. Jedna z legend české graffiti scény X-Dog povede v Broumově streetartový workshop. Účastníci pod vedením umělce pomalují opuštěnou zeď. V písecké Sladovně na jihu Čech se v rámci programu uskuteční Animárium na cestách, zájemci si tak mohou vyzkoušet tvůrčí práci animátora na vlastní kůži. V Kounově v Královéhradeckém kraji zve Kulturní spolek Schule na interaktivní workshop Myšlenka, jejíž čas právě nastal, který na pomezí divadla a performance dětem i dospělým ukáže, jaká je síla a cesta myšlenky v současném světě.

Na Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání najdou inspiraci i zábavu jak děti, tak dospělí. Rodiče, i profesionálové z kulturních odvětví a oboru pedagogiky. Díky více než padesáti zapojeným subjektům a organizacím si na své přijde každý na desítkách míst po republice. Předprodej vstupenek na jednotlivé akce se spustí v polovině března na platformě GoOut nebo přímo přes rezervační systém jednotlivých institucí. Některé z akcí budou pro návštěvníky volně přístupné.

Už třetí ročník Festivalu umění a kreativity proběhne od 13. do 23. dubna 2023. Jeho cílem je představit široký potenciál kreativního vzdělávání pedagogům, rodičům, dětem, ale i kulturním profesionálům.

Michaela Sikorová

pro Taneční magazín

VIZE TANCE promptně jedná

V pondělí měla běžnou schůzi. Ihned v „nešťastný pátek“ 13. března se sešla s ministrem kultury. Spolu s dalšími představiteli kulturních směrů se snaží vyjednat podmínky k přežití pro řadu divadel, sólových umělců, produkčních organizací, pořadatelů festivalů i lektorských a pedagogických zařízení.

V pondělí 9. března měla Vize tance na půdě IDU a Divadelního ústavu  v Praze plánované jednání. Cílem tohoto setkání bylo definovat profil cílové skupiny, na kterou se nyní přednostně zaměřuje, a začít hned spolupráci mezi členy a přáteli „Vize“.

V rámci schůze se vytvořilo šest pracovních skupin, do kterých se již někteří zájemci začali zapisovat. Pokud máte zájem se do některé skupiny přidat, napište mail na adresu: vizetance@vizetance.cz, o které odvětví konkrétně máte zájem.

Pracovní skupiny Vize tance

1) Propagace tance a její přínosy

Lucie Kocourková

Jitka Čechová

Mirka Papníková

2) Analýza oboru a jeho potřeby

Zuzana Smugalová

Zora Breczková

Milada Borovičková

3) Interdisciplinarita oboru

zatím bez obsazení

4) Rámcové potřeby profesionálů

Florent Golfier

5) Info Point

Markéta Málková

Jan Malík

Marta Trpišovská

6) Partnerství

Yvona Kreuzmannová

Marie Kinski, předsedkyně VIZE TANCE a rovněž ředitelka centra choreografického rozvoje SE.S.TA, které spolupracuje s TANEČNÍM MAGAZÍNEM

Nová předsedkyně Vize tance Marie Kinsky vyzývá: „Vize tance zve tímto její přátele, aby se stali členy – jste vítáni. A to každý, kdo má zkušenosti, užitečné pro taneční obor. Takže, tím pádem i pro Vizi tance. Díky Vizi se můžeme všichni společně obohatit zkušenostmi ostatních a sdílet své know how. Budeme mapovat již existující projekty a vzájemně se učit, jak je stále lépe zviditelňovat (nikoli pouze před, ale i po ukončení), jak cílit jejich dopady a další záležitosti. Budeme sledovat, co je potřeba posílit. Anebo, co kde chybí. Hodláme se v budoucnu snažit sjednotit naše hlasy vůči institucím a bojovat za lepší pracovní podmínky.“

A následující události ihned prověřily akceschopnost tohoto profesního sdružení v praxi. Hned 11. 3. byl, z důvodu alarmujících aktuálních celostátních problémů kulturních organizací, napsán aktuální dopis ministru kultury PhDr. Lubomíru Zaorálkovi. Reagoval na stanoviska a výzvy Asociace nezávislých divadel a apeloval důrazně převážně na pomoc umělcům a organizátorům z oblasti tanečního umění.

Ministr kultury vyvolal bleskově následné jednání s představiteli „Vize“ a dalšími reprezentanty kulturní fronty. Ministr Zaorálek všechny přítomné informoval, že v současné době je hlavní prioritou celé vlády zajistit hygienu, ochranu zdraví a ochranné pomůcky pro občany. Během diskuse však nastínil obecnější možnosti podpory umělců. Údajně se již uvažuje o zřízení fondu proti zániku. Jeho hlavní smysl by byl v dotacích na pomoc co nejvíce problémy zasaženým umělcům. Ministr kultury zde přítomné rovněž informoval v další řadě o součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem práce, která by měla zapracovat v oblasti bezúročných půjček pro OSVČ. Ve hře je i rovněž určitá změna rozpočtových pravidel.

Na setkání s ministrem kultury reprezentovala Yvona Kreuzmannová nejen Vizi tance, ale i rovněž Českou asociaci festivalů

Yvona Kreuzmannová, která zde reprezentovala nejen Vizi tance, ale rovněž Českou asociaci festivalů, vyvolala diskusi na téma, zda umělci na volné noze mají přerušit svou činnost a registrovat se na úřadech práce? Adriana Světlíková (za Novou síť) otevřela otázku, lze-li vyplácet výkonným umělcům honoráře za ta období, kdy z důvodů „vyšších příčin“ nehrají? Pavla Petrová (za IDU) přítomné seznámila s výsledky jejich bleskové dotazníkové akce. Štěpán Kubišta za Asociaci nezávislých divadel se podělil s prvními pozitivními zkušenostmi z on-line přenosů, kterými divadla v karanténě nahrazují představení živá. Ministr Zaorálek tuto iniciativu velmi pochválil.

Štěpán Kubišta vlevo (na snímku spolu s Rostislavem Novákem mladším z Cirku LaPutyka) je sice z JATEK78, ale   na jednání zastupoval Asociaci nezávislých divadel

Poté Marie Kinski, nejen za Vizi tance, apelovala na koordinaci jednání na úrovni celého státu. S regiony i městy. Aby každá „úroveň“ věděla, že má možnost řešit – za stejných podmínek – státní dotace. Rovněž však například i projekty mezinárodní .

Probírala se taktéž situace filmového umění a hudební sféry. Zejména mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který omezení pocítí výrazným způsobem. Pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková seznámila s promptně vyřízenými výjimkami pro kulturní organizace a pořadatele. Obzvláště ve sféře dotací. TANEČNÍ MAGAZÍN již o nich na svých stránkách aktuálně informoval a doporučuje vám si je přečíst: https://www.tanecnimagazin.cz/2020/03/20/praha-je-pripravena-pomoci-kulture .

Vize tance svými kroky, činy a apely dokazuje, že se dokáže (nejen) za své členy a příznivce postavit. To je v současné době důležité. A tak jí a jejím členům přejeme nadále velkou nezdolnou energii, mnoho iniciativy a zvláště pevného zdraví.

Foto: archiv TANEČNÍHO MAGAZÍNU

Vize tance

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Arytmie

Představení Taneční konzervatoře Duncan centre

Studentské představení  tanečnice a choreografky  Lenky  Bartůňkové  se poprvé odtančilo v samotných prostorách Duncanu.

Lenka Bartůňková si vypěstovala svébytný taneční rukopis spočívající ve světelném minimalismu a silném důrazu na vnitřní emoce. V Tanečním představení Arytmie se právě těmto niterným emocím nevyhnula, ba  naopak. Celé představení bylo jimi přímo protkané.

Studenti 3. ročníku se  spolupodíleli na vzniku choregrafie, každý student  jakoby tu nechal otisk své vlastní duše.

Arytmie, jak už název napovídá,  spočívala v tom, že tanečníci nerytmicky  tu a tam nechávali průchod svým vášnivým emocím, které  po chvíli vystřídala smršť melancholické nálady. Celý prostorný sál oblečený do černého hábitu se utápěl v černém, toto připodobnění smrti  sahalo až k Jungovým archetypům. Celé představení působilo nesourodě, snad až trošku nemotorně, přestože okamžiky nabité  energií dodaly  skutečnou jiskru celému představení. Od počátku bylo jasné, že na jevišti je  až překvapivě mnoho účinkujících. Určit jejich skutečný počet bylo obtížné, protože mizeli a zase se objevovali v různých skupinách.  To, jak se Bartůňková skvěle vypořádala s nemalým počtem studentů v nepříliš velkém tanečním prostoru, jsem vnímal jako nejvýraznější choreografickou přednost. Jedno bylo skutečně jisté: jasná převaha žen nad jediným  mužem!  Toto také sehrálo svou velkou  roli během zajímavé pasáže,  kdy  všechny tanečnice na sebe chtěly  strhnout pozornost tohoto muže. Nakonec se na něj hromadně vrhly!!  Za zmínku jistě také stojí okamžik, kdy všichni účinkující  dokázali vytvořit jednotné, pulzující a harmonické spojení, jako kdyby tančil pouze jediný  tanečník.

Námět a choreografie: Lenka Kniha Bartůňková
Asistent choreografa: Marta Trpišovská
Světelný design: Michael Vodenka
Hudba: Janek Rous
Tvorba a interpretace: Jeanne Aitken, Kristýna
Černá, Magdaléna Havlínová, Vladlena Klimek, Tereza
Moulisová, Anna Pohlová, Barbora Puková, Anna
Marie Tombová, Vanesa Tošovská, Adéla Trejbalová,
Natálie Tunová, Štěpán Uhlík, Elisabeth van de Loo,
Eliška Veškrnová, Emílie Živčáková

Psáno z představení 19. prosince 2019, konzervatoř Duncan centre

Foto: Vojtěch Brtnický 

Michal Dužda

pro TANEČNÍ MAGAZÍN