StarDance: začal biatlon – končí KOUKALOVÁ

Právě v sobotu 30. listopadu 2019 začala biatlonová sezóna Světového poháru 2019/2020. A zrovna  v ten večer se loučila v přímém televizním přenosu se StarDance – bývalá biatlonová šampiónka! Jaká to ironie… A kde zůstala galantnost a genderové vyváženost? Zač je toho loket? Vrátilo Impérium úder?

Již osmý večer desátého cyklu populárního a nosného programu veřejnoprávní ČT začala krátkou reminiscencí na minulé charitativní pokračování StarDance. To sice nebylo vyřazovací, ale jeho body se zohledňovaly v hodnocení tohoto dílu sledované soutěže. A na programu nyní byla hned dvě soutěžní kola. V tom prvním si účastníci vybírali mezi valčíkem a rumbou. A druhé kolo pak dalo volnost jejich kreativitě ve volném, výrazovém scénickém tanci.

Již tradičně zasedly v hledišti páry vyřazené v předešlých kolech. Mezi nimi i soutěžící z mnoha předešlých ročníků, dále kulturní, manažerské i podnikatelské osobnosti… A samozřejmě příbuzní i přátelé vystupujících. Prostě, vhodná sousta pro zvídavé televizní kamery.

Moderátoři mají poněkud rozdělené úlohy, ale protentokrát pěkně pospolu

Bez mučení se přiznám, že nesleduji StarDance pravidelně. A tak, po několikaleté(!)  přestávce, musím uznat, že se inovuje. Moderátoři sice zůstávají stejní, ale jejich „pracovní místa“ se proměnila. Marek Eben zůstává tím hlavním průvodcem na pódiu a Tereza Kostková je pasována spíše do zákulisní reportérky, sběratelky aktuálních dojmů. Ale k hlavnímu posunu došlo v choreografiích tanců a jejich výrazovém pojetí. Jsou nápaditější, progresívněji pojaté i s použitím dalších rekvizit. Prostě, necítíte se zde jako na soutěži „latiny“, ale na skutečném představení, gala podívané.

Orchestr Martina Kumžáka Moondance Orchestra je, se svými zpěváky, připraven. Diváci patřičně nažhaveni. A tak již k vlastní soutěži.

 Vídeňský valčík nebo vídeňský ležák?

Marek Eben úvodem soucítil s únavou a enormním tréninkovým zápřahem soutěžících. Jejich jízdu soutěží přirovnal ke starému Trabantu, který ani nevěděl, kolik má v nádrži benzínu. A často musel jezdit na rezervu.

Gabriela Koukalová – Martin Prágr (rumba)

Na počátku Eben prezentoval Gabrielu Koukalovou (dříve za svobodna Soukalovou) jako neomylnou střelkyni. Což vtipně ilustroval přiložením repliky biatlonového terče na čelo porotce Chlopčíka. Projevilo se i toto pak na jeho nejnižším hodnocení?

Rumba této dvojice, na zmodernizovaně aranžovaný hit Bangles „Eternal Flame“, byla svým způsobem i trošku živočišná. A nezapřela perné hodiny tréninku. Na ten je ostatně asi Gabriela zvyklá…

Gabriela Koukalová s Martinem Prágrem měli hodně nevděčnou roli začínajícího páru

Ve slovním hodnocení uvedl Genzer, že tato jízda určitě nebyla Trabantem. Drexlerové vadil zase malý tlak na parket. Čili, že se sálem nesunuli, nýbrž spíše poskakovali. Porota se zdála býti přísnou, ale nakonec toto byla nejlépe hodnocená rumba celého večera.

(Body: Richard Genzer: 9, Tatiana Drexlex  8, Jan Tománek  9, Zdeněk Chlopčík  7. Součet: 33)

Matouš Ruml – Natálie Otáhalová (valčík)

Samotný divadelní úvod ukazoval, že tanečníci půjdou po výrazu. Já tedy osobně miluji spíše pivo vídeňský ležák, než vídeňský valčík. Nicméně mne nepřipadlo vystoupení slabší toho předešlého. I když, srovnávat rumbu a valčík?

Natálie Otáhalová si dala záležet s valčíkem i se svým partnerem Matějem Rumlem

Jiného názoru byla porota. Tatiana Drexler vytýkala především Rumlovi, že tak trochu předháněl hudbu. Téměř niť suchou na populárním mladém herci nenechal ani Jan Tománek, ale pak  ukázal vcelku solidní sedmičku. To jsou paradoxy!

(Body: Richard Genzer: 8, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 6. Součet: 28 )

Jakub Vágner – Michaela Nováková (rumba)

Zase jsme se dočkali, tentokrát na hudbu Stinga, až teatrálního zahájení. Jakub Vágner seděl před stolkem s fotkou své partnerky. Následný tanec spíš dokumentoval tréninkový dril. Prostě hodiny potu a krve ve zkušebně. Já ani porota jsme v projevu necítili uvolnění.

Jakub Vágner se sice cítí lépe s rybářským prutem u vody, ale i zde se však nechtěl nechat zahanbit

Zdeněk Chlopčík byl lapidární: „Jakube, nejlepší jste byl, když jste seděl.“ I tak byl, pak v bodování, ještě vcelku milosrdný. Richard Genzer Vágnerovy pohyby pánví komentoval: „Ta pánev byla, Jakube, jako když Horst Fuchs v teleshopingu předvádí pánev.“ Porota se tentokrát výjimečně bodově shodla.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 28  )

Veronika Khek Kubařová – Dominik Vodička (valčík)

Tentokrát opět jiné pojetí valčíku. Provázanější a rytmičtější. Paní Kheková na parketu nezapřela, že je manželkou divadelního režiséra. Působila, že si celé číslo náležitě užívá. A její taneční partner byl tím mužským elementem, který dodal celku potřebný nadhled, eleganci i muzikální vyznění.

Jan Tománek vypíchl divadelnost celého tance. Genzer to shrnul výstižně: „Když vás pozoruju, tak mě zas začínají bolet kyčle.“ Porota se tentokrát v bodovém hodnocení tak trochu „rozpůlila“.

Porota zde, po tanci Veroniky a Dominika, reprezentovala dva shodné názorové tábory. Je vidět, že byla i správně rozsazena.

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 9. Součet: 38 )

Karel „Kovy“ Kovář – Veronika Lišková (rumba)

Tentokrát jaksi v opačném gardu, vyzval Eben na úvod internetového mága „Kovyho“, aby zhodnotil instagramové účty porotců. Diváky si nejvíce získal charakteristikou účtu Richarda Genzera: „To je taková koprovka s vejcem.“

Jak se vyjádřit již ke třetí rumbě večera? Dá se říci, že v tanci samém Kovář již tak vtipně a s nadhledem nepůsobil… A moc mu nepomohla ani partnerka, která je spíše menší a sporé postavy. Prostě, žádná typická dlouhonohá tanečnice. Tanec tím pádem vyzníval trochu strojeně, až koženě.

Výstižný snímek dvojice Karel Kovář a Veronika Lišková při rumbě

Kovy“ očekával reakci na kritiku internetových prezentací poroty se slovy: „To bude jako ,Impérium vrací úder´.“ Překvapivě jej však „potrestal“ bodově nejvíce Tománek, který od Kováře předem nesklidil zas až takovou kritiku.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex  8, Jan Tománek  6, Zdeněk Chlopčík  7. Součet: 28  )

Volně a inovativně

Již při vyhlášení této „volné disciplíny“ jsem si trochu povzdechl, kde je loňský porotce Václav Kuneš. Ten by – jako „frontman“ moderního souboru 420PEOPLE – asi tentokrát nejerudovaněji hodnotil. A možná i radil? Je však možné, že radil předem při výběru a choreografii čísel samotných? V televizních titulcích byl totiž uveden jako jeden ze supervizorů.

Jak se dalo předem čekat, téměř všechny dvojice preferovaly spíše epický příběh.Prožitek i vnitřní svět interpretů zůstávaly poněkud na druhé koleji. Je to i pochopitelné, pokud se chcete zaměřit na výraz, musíte mít zažitou choreografii. A na to je tady zatraceně málo času.

Ještě malá poznámka k jinak tradičně kultivovanému a galantnímu Marku Ebenovi. Nejen já osobně tanec považuji i za výraz vystupování na veřejnosti, chování se galantně vůči ženám. A oslovování Natálie Liškové před celým televizním národem „Liško“ nepovažuji za vhodné. Ani genderově vyvážené. Není to nikde v uřvané koncertní či sportovní aréně. A proč tedy neoslovoval Eben například třeba Dominika Vodičku „Vodo“?

S Karlem „Kovym” Kovářem vpravo Natálie Lišková, oslovovaná moderátorem rozverně jako „Liška”

Tím nechci výborného Marka Ebena nikterak shazovat, jedná se však pouze o zdánlivě malý detail. I proto na něj upozorňuji.

Gabriela Koukalová – Martin Prágr

Oba tanečníci se představili v bílém. Měli, jako v této disciplíně i jejich následovníci, mnoho scén u země. Vleže, sedící i posouvající se. Celkové vyznění bylo, pro mne, tak trochu spíše atletické. Určitě však lehce lehkoatletické.

Tak trochu bílý sníh, který byl Gabriele Koukalové vlastní, připomínaly kostýmy první taneční dvojice

Jan Tománek ve slovním hodnocení parafrázoval Gabrielu a její popis jedné figury: „Ten ,opilý námořník´neměl chybu. V tom ostatním jich bylo dost.“ Richard Genzer to shrnul: „Moderní tanec prostě není legrace.“ Již podruhé (a naposledy) za večer vzácná bodová shoda arbitrů.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek  7, Zdeněk Chlopčík  7. Součet: 28)

Matouš Ruml – Natálie Otáhalová

Opět se, tak trochu jako vojáci v zákopech, hodně operovalo u země. Tentokrát se však jednalo o předem pečlivě vystavěný výstup se závěrečnou pointou. Matouš Ruml se zde, jako herec, cítil jako ryba ve Vltavě.

Při volném tanci měla většina soutěžících mnoho scén při zemi, jako zde Matěj Ruml s Natálií Otáhalovou

Porota byla nadšena. Její rýsující se absolutorium pokazil tradiční „zlý muž“  –  Chlopčík. Richard Genzer dokonce vysekl Matoušovi poklonu: „Být to před lety, tak bych Tě po takovém výkonu angažoval do naší skupiny UNO.“

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 10, Zdeněk Chlopčík 8. Součet: 38 )

Jakub Vágner – Michaela Nováková

Jakub nezapřel syna významného kapelníka, muzikanta, aranžéra, podnikatele i zaníceného sportovce Karla Vágnera. Vybral si totiž za hudbu „tutovku“ Morriconeho filmový megahit ze snímku „Tenkrát na západě“. Na jejich tanci byla – oproti první části – cítit uvolněnost i větší hravost.

Jakubu Vágnerovi porota vytýká křečovitost. Zde bych to nazval spíše patosem.

Tatiana Drexler hodnotila především jevištní vyváženost i kreativitu přípravy. Jan Tománek si neopomenul rýpnout do Jakuba Vágnera, že vše je moc křečovité a snaživé, což se projevuje na výsledném dojmu. V bodování se zase tradičně projevil Zdeněk Chlopčík.

(Body: Richard Genzer: 9, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 33)

Veronika Khek Kubařová – Dominik Vodička

Velmi dobrý nápad. Jevištní detektivka se Sherlockem Holmesem. Vše dobře připraveno, včetně kostýmů. Pouze někdy musel divák také detektivně pátrat, co tím chtěli tančící vyjádřit.

Veronika Khek Kubařová s Dominikem Vodičkou jako v detektivce

Drexlerová se mírně kriticky navezla do celkové dynamiky projevu. Chlopčík zase do synchronizace dvojice. Však porota jako celek vše vzala málem „i s chlupama“. Jediný proti absolutnímu hodnocení byl… Kdo jiný, než Chlopčík!

Bezmála vrcholným číslem večera bylo, když se porotce Richard Genzer dokázal vtěsnat do malého nákresu „pro vraždu”, určeném pro štíhlounkou Veroniku Khek Kubařovou

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 10, Zdeněk Chlopčík 9. Součet: 39)

Karel „Kovy“ Kovář – Veronika Lišková

Je vidět, že „Kovy“ Kovář je na internetu „v obraze s duchem doby“ A především s mladými. Velmi kontaktní až agresívní tanec. Oba interpreti se vyřádili. Veronika Lišková nezapřela temperament i energii.

Veronika Lišková se s Karlem Kovářem pohybovali také nízko u země. To však neznamená, že by jejich choreografie byla v něčem přízemní.

Porota byla vcelku skoupá na body. Proč? Janu Tománkovi vadilo až přespříliš energie. Drexlerové malá muzikálnost. Zdeněk Chlopčík: „Emoce nejsou všechno.“ Pouze Richard Genzer to vystihl: „Připomínalo mi to mé předešlé vztahy.“ Možná proto dal jenom sedmičku?

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 29)

Kdo hodnotí koho a co?

Tanečníky jsem si vzal na paškál. Ještě proprat porotu. Před samým závěrem musím objektivně podotknout, že jediný Zdeněk Chlopčík hodnotil soustavně „týmový výkon“. Nikoli, na rozdíl od zbylého tria porotců, pouze tanec té které osobnosti. A tanec je určitě výsledkem týmové práce dvojice. Tak by tomu mělo být i zde. Přece jeden, na vteřinku o pár centimetrů vyvýšený, loket nemusí úplně zkazit celkový dojem a vyznění…

Odborníci by možná viděli raději na odchodu tuto dvojici Natálii Otáhalovou s Matějem Rumlem. Anebo Karla „Kovy” Kováře s Veronikou Liškovou? Diváci však rozhodli jinak…

A pak již dvojice moderátorů, která se závěrem opět sešla pospolu, tak trochu tradičně (jako týden starou žvýkačku v puse), natahovala okamžik vyhlášení vítězů. Začala tou dvojicí, jíž mnozí již před tímto dílem pasovali na outsidery – napjatým Matoušem Rumlem a nervózní Natálií Otáhalovou. Prošli! To byla úleva. A vše směřovalo ke krutému rozuzlení. Kdo tentokrát půjde z kola ven?

Konečně verdikt. Tedy nakonec, ačkoli aritmetický bodový součet od poroty by poslal do pekel „Kovyho“ Kováře se sympatickou Liškovou, končí úsměvy rozdávající Gabriela a její galantní partner Prágr. Jako sportovkyně to vzala sportovně. Vousatý spolutanečník neskrýval dojetí.

Tak takto společně s ostatními se představili Gabriela Koukalová s Martinem Prágrem naposledy

Následoval již tradičně obligátní finálový společný tanec a rozlučka.

Jak hodnotit tento díl? Určitě jako letos nejkreativnější. Což, samozřejmě, již předem předurčoval volný moderní scénický tanec. A co říci o vyřazeném páru? Budu lakonický. Bulvární noviny a časopisy v něm ztrácí své velké téma. A na závěr jsem si pod vousy, s dávným hitem Petra Spáleného, prozpěvoval: „Kdybych já byl kovářem.“, tentokrát však s velkým „K“.

Foto: archiv České televize

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

420PEOPLE a Nadační fond LUCIE

Tanečníci pomohou žhavým tangem nemocným dětem. A k tomu se připojí i herečka Hana Maciuchová, pěvec Aleš Briscein a houslový mág Jaroslav Svěcený.

Argentinská hudba a živelné tango zazní na benefičním koncertu, který pořádá 29. 11. 2019 od 18 hodin v Kostele Sv. Šimona a Judy Nadace Lucie Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Kromě vystoupení tanečníků ze souboru 420PEOPLE se můžete těšit na árie v podání operního pěvce Aleše Brisceina, vystoupení houslového virtuosa Jaroslava Svěceného, recitaci herečky Hany Maciuchové, dražbu obrázků dětských pacientů a uměleckých děl spřátelených výtvarníků. Předvánoční atmosféru nastíní Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby a večer uzavře Dětská opera Praha. Zkrátka, zažijete jedinečný večer a ještě můžete přispět na dobrou věc.

Soubor 420PEOPLE, do jehož názvu si tvůrci vepsali českou telefonní předvolbu, je dnes symbolem současného tance a v poslední době ho proslavilo především vystoupení PANTHERA, které je inspirováno současným bestsellerem SAPIENS, pojednávajícím o úchvatném a zároveň děsivém příběhu lidstva.

Příběhy lidí nás ovšem zajímají i v běžném životě, a tak, když nás oslovila Renata Sabongui – slavná baletní mistryně, vysokoškolská pedagožka, producentka a manažerka, s tím, abychom vystoupili na desátém předvánočním benefičním večeru pro Nadaci Lucie, nadšeně jsme souhlasili. Jsme rádi, že můžeme pomoct nemocným dětem a doufáme, že návštěvníkům večera uděláme svým vystoupením radost,” říká Václav Kuneš, tanečník, choreograf a umělecký ředitel souboru 420PEOPLE, který 29. 11. v pražském Kostele Sv. Šimona a Judy vystoupí se svými tanečními kolegy Fanny Barrouquére a Filipem Staňkem.

Václav Kuneš, umělecký šéf 420PEOPLE

Nadační fond Lucie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze získal svůj název podle své první pacientky. A již od roku 1991 působí ve prospěch dětí a dospělých, postižených vadami močového ústrojí. Cílem nadačního fondu je podpora projektu včasné diagnostiky a léčby urologických onemocnění v dětském i dospělém věku, zajištění nejmodernějších přístrojů a pomůcek nezbytných pro špičkovou péči i vytvoření podmínek pro dosažení vysoké erudice lékařů a středního zdravotnického personálu. Oddělení dětské urologie se zabývá hlavně rekonstrukcí vrozených vývojových vad močového traktu. Mikrochirurgická technika, kdy jsou tkáně preparovány pomocí mimořádně jemných nástrojů, umožňují operovat tyto děti již několik dní po narození. Významná je také léčba pacientů s nádorovými onemocněními, jejichž počet, bohužel, každoročně narůstá. Více na: www.urologicka-klinika.cz/nadacni-fond-lucie

Martina Kadlecova

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

NoD v listopadu – tanec, komiks, tradiční Kokot i scénické čtení

Neopomiňte derniéru 420PEOPLE „Královna víl” nebo Noc divadel!

PROGRAM listopad 2019

Stále probíhá:

SEN O VÝSTAVĚ / Kintera, Rohan, Moyzes, Blochová, Mikuláštík, Ptáček, Machalicý, Kubesa & hosté do 24. 11.

GALERIE 26. října 2019 uplynulo 20 let od první výstavy realizované v dnešním Experimentálním prostoru NoD, kterou připravila skupina kreativních umělců působících okolo hudebního klubu ROXY. První eponymní výstavou byl kurátorský projekt již tehdy aktivního umělce Krištofa Kintery s názvem „Vidiny”. Volný, organický freestyle projekt „Sen o výstavě” sdružuje všechny kurátory, kteří vedli směřování Galerie NoD v průběhu dvaceti let její existence. Společně s přizvanými hosty vytvořili bohatou mozaiku různých futurologických poselství, komentářů k dnešní společnosti a environmentální krizi, imaginativních obrazů nerealizovaných „snů o výstavách”. Tématem projektu není historie instituce, ale hledání místa a síly hlasu umění ve vizích naši společné budoucnosti. -> FREE

1/11 FANTASY! / Janek Lesák & kol. 19:30/Pá

Divadlo, které uvidíte, když zavřete oči.

DIVADLO Příběh odehrávající se ve vaší hlavě a jehož hlavním hrdinou jste vy sami. Neuvidíte nic jiného, než obrazy, které vám vygeneruje váš vlastní mozek.  Inscenace Divadla NoD kombinuje technologii binaurálního zvuku – zvukové virtuální reality a tradičních principů ruchařské práce, aby vás teleportovala do samotného středu světa fantasy – do hlavy hlavního hrdiny. Nasaďte si sluchátka a zavřete oči. Proslýchá se, že Temnota znovu nabírá na síle… Hrají: M. Cikán, L. Karda, J. Strýček. Režie: J. Lesák. Dramaturgie: N. Preslová. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP)

2/11 OSAMĚLOST KOMIKSOVÝCH HRDINŮ / Janek Lesák & kol. 19:30/So

DIVADLO Inscenace otevírá třinácté komnaty nejslavnějších komiksových hrdinů: Batmana, Supermana, Catwoman a Hulka. American psychological society vydala v roce 2017 studii, která dokazuje, že cca 70% lidí sní o tom, že jsou superhrdinové. Ze stejné studie vyplývá, že ještě vyšší procento superhrdinů sní o tom, že jsou lidmi. Hraje soubor Divadla NoD: L. Přichystalová, L. Karda, M. Cikán, J. Strýček. Režie: J. Lesák. Dramaturgie: N. Preslová. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP)

5/11 PKF – PRAGUE PHILHARMONIA: KRÁSA DNEŠKA / HLAVÁČ. HORVÁTH. SZMYTKA. DEMOČ 19:30/Út
HUDBA 
Tradiční nástroje v netradičních kombinacích a situacích společně s ukázkami radioartu. Polemika o tom, jak se má vlastně hrát soudobá hudba. Skutečně ji můžeme hrát JAKkoliv? Violoncello: B. Adorján, flétna: B. Haasová, el. Kytara: K. Šustová, moderátor: V. Pantůček, speciální host: J. Cseres . -> 400 Kč / 300 Kč (senioři) / 100 Kč (studenti)

7/11 BIBLE 2 / Janek Lesák & kol. 19:30/Čt

Oficiální pokračování nejúspěšnějšího bestselleru všech dob.

DIVADLO Každé dílo, co za něco stojí, má dvojku. Terminátor má dvojku a je lepší. Dvojky jsou dobrý. Nová dogmata, noví hrdinové a čerstvá dávka toho, co nesmíte dělat, nebo shoříte v pekle. Pokračování té knížky, kterou jste nečetli, o Bohu, který se po dvou tisíciletích probouzí z kocoviny a zjišťuje, že je to všechno v prdeli. Inspirováno komiksem Adventures of God.  Hraje soubor Divadla NoD: L. Přichystalová, L. Karda, M. Cikán, J. Strýček. Režie: J. Lesák. Dramaturgie: N. Preslová. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP)

11/11 O KRÁSÁCH BEZPILOTNÍHO BOMABARDOVÁNÍ / 11:55 19:30/Po

After total war can come total living.

DIVADLO Dron je válečný nástroj, který nám umožňuje zasáhnout, aniž bychom byli zasaženi, vidět, aniž bychom byli viděni, vzít život, aniž bychom riskovali ten svůj. Jak ale v takovém světě vypadá hrdinství? Je možné v takové armádě vést heroický boj a budovat úctu k válečníkovi? Hraje soubor 11:55. Inscenační tým: N. Jacques, B. Jedinák, J. Tomšů a I. Mikyska. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP)

13/11 KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY SEN O VÝSTAVĚ 19:00/St

GALERIE Komentovaná prohlídka kolaborativního projektu Sen o výstavě, který vznikl k dvaceti letům fungování Galerie NoD. -> FREE

13/11 ČEKÁNÍ NA KOKOTA / Maso Krůtí 19:30/St

DIVADLO Každá se dočká svýho kokota. Čekání na Kokota je krůtí absurdní drama. Během představení si diváci projdou všema fázema svejch vlastních milostnejch příběhů. Herečky krůtí je s nima znova prožijou, jenom o dost intenzivnějš a bizarnějš. Bude to upřímný, pravdivý, vtipný, děsně patetický a totálně nesmyslný. Láska je přesně taková. Má zlomenou nožičku, je trochu rozladěná, ale nejvíc dojemná. Hrají: E. Soukupová, K. Beran, M. Sobotková. Hudba: V. Strýček, Š. Hrábek, M. Beran. Režie: Kolektiv Maso Krůtí. Dramaturgie: J. Fleglová, A. Berčíková. -> VYPRODÁNO

14/11 WORDS OF APOLOGY / Ufftenživot 19:30/Čt

DIVADLO Jak najít sám sebe ve světě, který nechce, abychom se soustředili? Jak najít sám sebe ve světě, který vrní, pípá a vibruje? Na hloubku a kvalitu není čas, doba je tak rychlá, že to nemá obdoby. Words of Apology je v pořadí pátý autorský projekt progresivního českého souboru Ufftenživot. Performer/Tvůrce: J. Šimek. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP)

16/11 NOC DIVADEL 2019

1989_TEMNÁ STRANA SÍLY / Adam Skala, Kryštof Pavelka  od 18:00

DIVADLO | SCÉNICKÉ ČTENÍ Rok 1989 byl rokem, kdy se Československo vydalo cestou svobody. Svobody, která nyní umožňuje řadě tehdejších prorežimních protagonistů i jejich myšlenkových následovníků velmi slušné živobytí a především možnost, jak se znovu mocensky šikovat, byť pod přebarvenými prapory. Spisovatel Karel Pecka napsal, že komunismus je sen hrbatých duší. Autoři projektu souhlasí a dodávají, že každé totalitní či autoritářské myšlení světa pramení z této hrbatosti, bez ohledu na konkrétní ideologii. V projektu chceme propojit tehdejší hrbaté duše s těmi dnešními. Jejich sen se totiž příliš nezměnil. Pro lidskou svobodu v něm není místo. -> FREE

VŠECHNO, CO V NÁS ZKURVILI KOMUNISTI / Divadlo MASO od 19:30

DIVADLO Mají problémy, ale nikdo je neposlouchá. Mají pocit, že víc křičet nemůžou. Nechtějí si zničit hlásky, které je aspoň trochu živí. Nezbývá, než si nekompromisně vzít to, co jim patří. Kapitalismus selhal. Všechno je v píči. Radikální autorská ironická politická féerie o tom, jak se čtyři pravdoláskaři rozhodnou bojovat divadlem. A i když pořádně nevědí, za co bojují, časem na to určitě přijdou. Hrají: K. Bartoš, J. Dudziaková, M. Kuntová, V. Vodochodský. Režie: A. Skala. Dramaturgie: M. Satoranský, K. Krbcová. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP)

DEMOKRACIE NENÍ BORDEL / 11:55 od 21:15

DIVADLO | IMPRO Klasický improvizační formát souboru 11:55 na téma Divadlo a svoboda. Speciální vydání přímo pro Noc divadel. -> FREE

18/11 HEIMATSCHUSS – ANEB TVOJE DĚDA MOJE DĚDA 19:30/Po

DIVADLO | STUDIO Moje děda tvoje děda je rekonstrukce příběhů našich rodin pomocí fotek, dokumentů a objektů. Vyprávění našich dědečků, kteří nosili uniformy, a dědečků, kteří byli lidmi v těchto uniformách biti. O mužích, z nichž jeden se léta schovával uvnitř svého gauče a druhý se střelil do vlastní nohy, aby mohl utéct z fronty. O ženách, které nad sporákem spálily cestovní pasy. Příběhy, které nám byly vyprávěny a u kterých není zřejmé, kde končí dějiny a kde začíná rodinný mýtus. Kolektivní práce studentů KALD DAMU a Katedry nonverbálního divadla HAMU. Tvůrci: E. Rothermel, Z. Šklíbová, K. Kotrbová, S. Vosobová, K. Vápeníčková, A. Kupelyan -> 200 Kč / 150 Kč (studenti, senioři, ZTP)

19/11 BEZ DOMLUVY / 11:55 19:30/Út

DIVADLO 2. ADVENTNÍ VOLNÁ IMPROVIZACE. Konečně nastal čas povýšit otevření improvizační tréninky na plnohodnotné a nezapomenutelné divadelní inscenace, které se nikdy nebudou opakovat. Cyklus 4 večerů, 4 magických divadelních rituálů, kde přímo před zraky diváků vzniknou 4 představení inspirovaná náladou 4 adventních nedělí. Staré shoří – a nové – ještě bláznivější povstane z popela vánočního stromečku a kapra zapomenutého na plotně. Přijďte se zúčastnit 4 tajuplných slavností a očistit se tím nejživějším divadlem, co jste kdy viděli! Hraje soubor 11:55. -> 250 Kč / 180 Kč (studenti, senioři, ZTP)

24/11 KRÁLOVNA VÍL / FAIRY QUEEN / 420people 19:30/Ne

DIVADLO | DERNIÉRA Inscenace plná intimity a dechberoucích tanečních výkonů v choreografii Václava Kuneše a s živou hudbou od kapely Zabelov group: „Jak funguje láska, které stojí v cestě tisíce kilometrů? Jak pevné pouto mezi námi musí být, abychom toho druhého neztratili, i když jsme už tak dlouho necítili jeho vůni a nedrželi ho za ruku?” Na tyto otázky odpovídá Královna víl, která vychází z autentických materiálů a reálných zkušeností účinkujících. Účinkují: F. Barrouquère, Z. Herényiová, V. Kuneš, L. Nastišin, F. Staněk & kapela Zabelov Group – J. Šikl a R. Zabelov -> 330 Kč / 250 Kč (studenti, senioři, ZTP)

Pravidelný PŘEDPRODEJ VSTUPENEK v Kavárně NoD každý všední den od 16:00 do 20:00. Vstupenky na všechna představení lze zakoupit online na www.nod.roxy.cz/tickets

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pán světa a »PANTHERA«

V úterý 10. 9. a ve středu 11. 9. má v pražské La Fabrice světovou premiéru autorské představení Václava Kuneše a 420PEOPLE jménem »PANTHERA«. Exkluzívní recenze z předpremiéry.

Kouzlo předpremiéry

Osobně zrovna nemám v lásce nablýskané premiéry, kde potkáváte naprosto stejné tváře. Ale nejen na premiérách. Rovněž na výtvarných vernisážích, křtech knih… Ať již hraje na Slavii Real Madrid anebo do Prahy zavítá hokejový tým z NHL. Stále stejně se opakující typy mondénních lidí!

Naopak, předpremiéra ta má neopakovatelné kouzlo. To, pochopitelně, nechybělo ani na té „Panthery“, v pražské holešovické La Fabrice. Vyřvávání již ztemnělým sálem: „Hanko, pojď si sednout k nám!“ Focení mobily. Obdivné výkřiky uprostřed tanečních kreací. Upřímný a od srdcí znějící závěrečný potlesk. To jsou neopakovatelné atributy, s nimiž se na snobských premiérách prostě nesetkáte. …anebo pouze vzácněji.

A hlavně, vystupující nejsou tolik svázáni tradiční trémou a onou „premiérově dřevěnějící“ nervozitou.

Volná ruka

420PEOPLE je soubor, jehož je Václav Kuneš duchovním otcem (tedy, vedle Nataši Novotné, ale tu bychom označili určitě „matkou“). Má tedy určitou volnou ruku při výběru interpretů (nejen) „Panthery“. A většinou si tou volnou rukou vybral skvělé lidi „na volné noze“.

A tak měl Kuneš svou “výběrovou” ruku šťastnou. Mezinárodní tým opravdu „nešlapal vodu“, nýbrž šlapal jako švýcarské hodinky. Vyvážené kosmopolitní spojení dravosti, zkušeností, ženského šarmu i chlapské tvrdosti a síly bylo (téměř) dokonalé.

Kunešovi by tento pospolitý tým měl určitě závidět trenér fotbalové reprezentace Jaroslav Šilhavý. S takovouto partou by jistě neprohrál v Kosovu. Ani jinde.

Bylo jich pět

A onen sehraný tým nastoupil v sestavě: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka a Filip Staněk.

Nemá cenu zde a tady, obzvláště ještě po předpremiérovém představení, vyzdvihovat či kritizovat něčí individuální výkony. Ale bez přehánění musím uznat, že všichni ze sebe vydali maximum. A to jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Myslím, že lichý počet tanečníků zavdává choreografovi více scénických možností. Poskytuje daleko rozmanitější možnost stavby nástupů i závěrů jednotlivých tanečních sekvencí. Dává šanci vycentrovat scény kolem stěžejní postavy, ale i další škálu neopakovatelných šancí.

Z druhé strany je ovšem relativně malý počet interpretů náročný v tom, že na pódiu může vyniknou každá drobná individuální chybička. I s tím se však 420PEOPLE vypořádali takřka s bravurou.

Procítěně? Pro sítě ne!

Václav Kuneš spíše střídmější, ale nápadité, scénické vybavení komentoval se svým pověstným nadhledem: „Hynek Dřízhal chtěl pro nás připravit inscenaci, která by byla skladná a nenáročná.“

Ano, dekorace možná, při přepravě, nezabere množství prostoru. Určitě však nepůsobila minimalisticky, natož triviálně. Naopak. Sítě skýtaly nepřeberné množství možností závěsů, předělů, světelných efektů a v neposlední řadě originálního akrobatického „náčiní“.

Navíc, i pouze zdánlivě nečinně visící boční sítě dávaly rovněž skvělou možnost prosvícení, takže díky němu se z nich na tanečním pódium proměnilo, v jednu scénu, na městskou dlažbu.

Pochopitelně, nemohu pominout stěžejní důvod sítí. Pocit zasíťovanosti. Přesíťovanosti a pocitu onoho „Velkého Bratra“. A v druhém plánu i ono bájné úsloví: „Je to blázen, hoďte na něj síť!“

Hudba „pod nohy“

Hudba Jana Šikla působila velmi silným dojmem. Byla oporou „Panthery“. Dynamizovala průběh představení. Dodávala mu nejen škály nálad, ale i filosofický podtext. Sám Kuneš si ji dlouho předem pochvaloval a označoval ji za „hudbu pod nohy“.

Václav Kuneš na mou otázku, zda byla hudba komponována na choreografii, či se někdy nechal i on inspirovat již hotovými kompozicemi odpověděl: „To jste mne teď zaskočil. Převážně byla muzika tvořena pro choreografii. Ale samozřejmě, že jsem místy použil již něco, co mne u skladatele zaujalo. Často je to takový ping-pong. Něco on skládá pro mne a jiné já použiji od něj.“

Co jsme a kam tančíme?

Panthera“ by měla být hitem letošní nové taneční sezóny. Má na to potenciál. I onen pověstný „tah na branku“.

Václav Kuneš se sice inspiroval dílem „Sapiens“. Nikoli však dogmaticky. Hledá v něm existencionální otázky, dojmy z polarity dvou světů (a nejen lidského a zvířecího!), dohady kolem lidské individuality a jejího mikrosvěta. Myslím, že se v „Pantheře“ nalezl. A věřím, že rovněž diváci tuto inscenaci 420PEOPLE přijmou za svou.

»PANTHERA«

Choreografie: Václav Kuneš

Hudba: Jan Šikl

Kostýmy: Olo Křížová

Light design: Michal Kříž

Scénografie: Hynek Dřízhal

Obsazení: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka a Filip Staněk

Čas: 80 minut

PREMIÉRA: 10. 9. a 11. 9. 2019

Foto: (ze zkoušek) Pavel Ovsík a Pavel Marek

Michal Stein

(psáno z generálky 9. 9. v 19.00)

TANEČNÍ MAGAZÍN

Premiéra se blíží!

Nové hudebně-taneční vystoupení 420PEOPLE »PANTHERA« inspirovala slavná kniha Sapiens. Co k tomu říká choreograf Václav Kuneš i další tvůrci?

Tvůrci nejnovějšího představení PANTHERA nezávislého tanečního souboru 420PEOPLE se inspirovali bestsellerem Sapiens, který pojednává o úchvatném a zároveň děsivém příběhu lidstva. Plná emocí, a především otázek je také samotná PANTHERA, která má premiéru 10. a 11. 9. 2019 v pražské La Fabrice. Těšit se můžete na skvělé taneční výkony a hudbu Jana Šikla, složenou tanečníkům takříkajíc „pod nohy“. Za choreografií stojí Václav Kuneš, zakladatel souboru, známý také z populární TV soutěže StarDance.

Proč jsme ze všech různých druhů lidí zůstali nakonec my, kteří o sobě rádi říkáme, že jsme pány tvorstva, i když si doslova pod rukama ničíme vše, co nám naši předchůdci zanechali?“ To je hlavní myšlenka nejnovějšího představení PANTHERA, jehož premiéru netrpělivě očekávají všichni příznivci umění nezávislého tanečního souboru 420PEOPLE.

Po představení The Watcher jsem si říkal, že téma lidského těla a jeho schopností mě stále zajímá. Shodou okolností jsem se dostal ke knížce Sapiens – stručné dějiny lidstva od izraelského historika Y. N. Harariho, kde mě zaujala teorie o tom, že by vedle nás žilo třeba ještě dalších 5 druhů ,lidí´. Vždyť my ,sapiens´ kolikrát nejsme schopni tolerovat ani rozdílné barvy pleti či vyznání,“ přibližuje okolnosti vzniku a hlavní téma nového emotivního představení PANTHERA choreograf Václav Kuneš, umělecký šéf souboru 420PEOPLE.

Hudba „pod nohy“ a překvapivé rekvizity

Po minulé sezoně, kdy každé naše představení bylo s živou hudbou, bude PANTHERA jinak. Autorem hudby je Jan Šikl, se kterým jsem již několikrát spolupracoval jak u nás, tak i na představeních v Japonsku či Holandsku. Jeho hudba mi často připomíná filmovou hudbu, a to se mi právě k celkovému vyznění představení PANTHERA velmi hodí. Zároveň mít hudbu složenou takříkajíc ,pod nohy´ – je prostě skvělé,“ říká Václav Kuneš a dodává, že posledních pár premiér si také neumí představit bez kostýmů a stylingu Olo Křížové.

Václav Kuneš

Velmi jsme si sedli i po lidské stránce a pro mě je důležité vědět, že se kostýmy budou dotvářet až do posledních okamžiků tak, aby co nejlépe vystihovaly i ty nejposlednější změny před premiérou.“

Scénografie se u představení PANTHERA ujal Hynek Dřízhal, který podle Václava Kuneše dokáže vždy jeho téma posunout ještě někam jinam, a dá tak aktérům příležitost pohrát si i se scénou, což prý vůbec nebývá zvykem. „A je rád, a já také, když té scéně umíme vdechnout život,“ popisuje dobře fungující spolupráci choreograf. A na otázku, zda se při představení PANTHERA uplatní i nějaké zajímavé rekvizity, Václav Kuneš odpovídá: „O rekvizitách zatím nebudu mluvit, budou mít důležité místo a nechte se překvapit.“

»PANTHERA«

Umělecké obsazení:

Choreografie: Václav Kuneš

Hudba: Jan Šikl

Kostýmy: Olo Křížová

Light design: Michal Kříž

Scénografie: Hynek Dřízhal

Obsazení: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka a Filip Staněk

PREMIÉRA: 10. 9. a 11. 9. 2019

420PEOPLE, soubor současného tance, do jehož názvu si tvůrci vepsali českou telefonní předvolbu, založili Václav Kuneš a Nataša Novotná na přelomu roku 2007/2008 po návratu z působení v jednom z nejprestižnějších světových souborů tanečního divadla – Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána. Společná vize vybudovat v Praze svůj vlastní soubor současného tance dala vzniknout značce 420PEOPLE, která v současné době působí na české i mezinárodní scéně již 11 let. Soubor 420PEOPLE je spojením výjimečné interpretační úrovně, profesionality, promyšlené hravosti a odvahy, se kterou přivádějí na jeviště svých představení slovník současného tance, improvizaci jako součást tvorby a netradiční dialog s divákem formou diskuzí a dalších aktivit. Více se dozvíte na www.420people.org

Foto: Pavel Ovsík

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Bude »PANTHERA« hitem nové sezóny?

Nové hudebně taneční vystoupení 420people inspirovala slavná kniha Sapiens

Tvůrci nejnovějšího představení „PANTHERA“ nezávislého tanečního souboru 420PEOPLE se inspirovali bestsellerem Sapiens, který pojednává o úchvatném a zároveň děsivém příběhu lidstva. Plná emocí, a především otázek, je také „PANTHERA“, která má premiéru 10. a 11. 9. 2019 v pražské La Fabrice. Těšit se můžete na skvělé taneční výkony a hudbu Jana Šikla složenou tanečníkům takříkajíc „pod nohy“. Za nápaditou choreografií stojí Václav Kuneš, zakladatel souboru, známý také z populární TV soutěže StarDance.

Proč jsme ze všech různých druhů lidí zůstali nakonec my, kteří o sobě rádi říkáme, že jsme pány tvorstva, i když si doslova pod rukama ničíme vše, co nám naši předchůdci zanechali?“ To je hlavní myšlenka nejnovějšího představení PANTHERA, jehož premiéru netrpělivě očekávají všichni příznivci umění nezávislého tanečního souboru 420PEOPLE.

Po představení The Watcher jsem si říkal, že téma lidského těla a jeho schopností mě stále zajímá. Shodou okolností jsem se dostal ke knížce Sapiens – stručné dějiny lidstva od izraelského historika Y. N. Harariho, kde mě zaujala teorie o tom, že by vedle nás žilo třeba ještě dalších 5 druhů ,lidí´. Vždyť my ,sapiens´ kolikrát nejsme schopni tolerovat ani rozdílné barvy pleti či vyznání,“ přibližuje okolnosti vzniku a hlavní téma nového emotivního představení PANTHERA choreograf Václav Kuneš, umělecký šéf souboru 420PEOPLE.

Hudba „pod nohy“ a překvapivé rekvizity

Po minulé sezoně, kdy každé naše představení bylo s živou hudbou, bude ,PANTHERA´ jinak. Autorem hudby je Jan Šikl, se kterým jsem již několikrát spolupracoval jak u nás, tak i na představeních v Japonsku či Holandsku. Jeho hudba mi často připomíná filmovou hudbu, a to se mi právě k celkovému vyznění představení ,PANTHERA´ velmi hodí. Zároveň mít hudbu složenou takříkajíc ,pod nohy´ – je prostě skvělé,“ říká Václav Kuneš a dodává, že posledních pár premiér si také neumí představit bez kostýmů a stylingu Olo Křížové.

Velmi jsme si sedli i po lidské stránce a pro mě je důležité vědět, že se kostýmy budou dotvářet až do posledních okamžiků tak, aby co nejlépe vystihovaly i ty nejposlednější změny před premiérou,“ dodává Kuneš.

Scénografie se u představení „PANTHERA“ ujal Hynek Dřízhal, který podle Václava Kuneše dokáže vždy jeho téma posunout ještě někam jinam, a dá tak aktérům příležitost pohrát si i se scénou, což prý vůbec nebývá zvykem. „A je rád, a já také, když té scéně umíme vdechnout život,“ popisuje dobře fungující spolupráci choreograf.

A na otázku, zda se při představení „PANTHERA“ uplatní i nějaké zajímavé rekvizity, Václav Kuneš odpovídá: „O rekvizitách zatím nebudu mluvit, budou mít důležité místo a nechte se překvapit.“

»PANTHERA«

Umělecké obsazení:

Choreografie: Václav Kuneš

Hudba: Jan Šikl

Kostýmy: Olo Křížová

Light design: Michal Kříž

Scénografie: Hynek Dřízhal

Obsazení: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka, Filip Staněk

PREMIÉRA: 10. 9. a 11. 9. 2019

La Fabrica

Kdo je 420PEOPLE?

420PEOPLE, soubor současného tance, do jehož názvu si tvůrci vepsali českou telefonní předvolbu, založili Václav Kuneš a Nataša Novotná na přelomu roku 2007/2008 po návratu z působení v jednom z nejprestižnějších světových souborů tanečního divadla – Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána. Společná vize vybudovat v Praze svůj vlastní soubor současného tance dala vzniknout značce 420PEOPLE, která v současné době působí na české i mezinárodní scéně již 11 let. Soubor 420PEOPLE je spojením výjimečné interpretační úrovně, profesionality, promyšlené hravosti a odvahy, se kterou přivádějí na jeviště svých představení slovník současného tance, improvizaci jako součást tvorby a netradiční dialog s divákem formou diskuzí a dalších aktivit.

Foto: Pavel Ovsík (2), Jakub Sobotka a archiv (titulní)

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Česká taneční platforma slaví již 25 let

Jarní festival současného českého tance slaví čtvrt století své existence. A to za aktivního přispění slovenských umělců.

Festival toho nejzajímavějšího ze současného českého tance a pohybového divadla Česká taneční platforma má již 25 let. Letos se bude konat 1. až 4. dubna v PONCI, Studiu ALTA, Alfredu ve dvoře, Centru současného umění DOX, La Fabrice, Studiu Hrdinů a Veletržním paláci. 

„První polovina devadesátých let byla plná energie, zájmu zahraničí, nabízených příležitostí a rodících se vizí. A tak s pevnou představou nezadržitelného růstu české současné taneční scény jsem pozvala osobnosti z Evropy i USA k první nesmělé prezentaci dění na naší scéně a debatám do Duncan Centra,“ vypráví Yvona Kreuzmannová a pokračuje: „Psal se rok 1995. To byl první, nesmělý ročník dnešního jarního festivalu. V roce 2000  jsme poprvé použili název Česká taneční platforma, když jsme se vrátili do Prahy po čtyřech průkopnických ročnících pořádaných v Hradci Králové.“

Na programu se objeví zavedená jména i mladé talenty, diváci se mohou těšit na větší produkce i silná sóla. Dramaturgická rada letos do programu zařadila rekordní počet 11 děl. Festivalový program vyvrcholí loni oceněnou inscenací Martina Talagy SOMA a slavnostním  zakončením v PONCI, na kterém se budou jako již tradičně oceňovat ty nejvýraznější počiny platformy. Hned v úvodu festivalu nás čekají tři velmi odlišná sóla. Do akce symbolicky vlétneme s Markétou Stránskou a její inscenací LeŤ, která nás přesvědčí, že každá překážka je příležitostí k probouzení naši představivosti a tvořivosti. Po ní uvede Martin Talaga přírodně laděnou performanci FAUNUS a pak bude následovat elektrizující sólo Nepřestávej, v němž choreografka a tanečnice Tereza Hradilková tančí v dialogu s multimediálním umělcem Floexem. Den zakončíme vizuálně působivým dílem Spitfire Company nesoucí název Constellations II. Time for Sharing. Následující den zahájíme s česko-francouzským uskupením tYhle, kteří ztvárňují realitu dnešního světa obrazem Medúzy a pokračovat budeme intermediální performancí EVERYWHEN o nikdy nekončící rotaci dějin z dílny ženského mezinárodního tria Ferienčíková, Júdová a Timpau. Na energické dílo souboru Václava Kuneše 420PEOPLE a hudební skupiny Please The Trees The Watcher večer naváže absurdně humorný duet Karin Ponties SAME SAME, v němž se na jevišti potkává tanečnice Tereza Ondrová a režisérka Petra Tejnorová. Třetí den zahájí svérázná inscenace se svěžím nábojem Martiny Hajdyly Lacové Assemblage, dále festival uvede konceptuální sólo Viktora Černického PLI a představení Útočiště souboru Viliama Dočolomanského Farma v jeskyni, které balancuje na pomezí fyzického divadla a koncertu.

„Mám radost, že letošní program zřetelně ukazuje, že se zde stále rodí nové talenty a je z čeho vybírat. A hlavně: Že si „tanec“ v Čechách vydobyl respekt, ač nemá na růžích ustláno,“ dodává s úsměvem Kreuzmannová.

Festival přivítá přes stovku mezinárodních hostů z celého světa a nabídne také doprovodný program zaměřený na reflexi a intenzivnější propagaci českého současného tance a pohybového divadla. Akce je jedinečnou příležitostí k networkingu se špičkovými odborníky a zástupci prestižních organizací z různých kontinentů. Platforma tak mimo jiné každoročně českým umělcům pomáhá otevírat dveře do světa.

 Pořádá: Tanec Praha z.ú.

Za podpory: MKČR, MHMP, MČ Praha 3, Art District 7, IDU / PerformCzech, Česká centra

Partneři: Be SpectACTtive! – podpořeno evropským programem Kreativní Evropa, Italský kulturní institut, Studio ALTA, Institut světelného designu, Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, MLOKi

25. Česká taneční platforma

 1. 4. – 4. 4.2019

Pondělí 1. 4.

15:00 I Studio ALTA I Markéta Stránská: LeŤ

16:30 I Malá dvorana Veletržního paláce, NG Praha I Martin Talaga: FAUNUS

17:30 I Studio Hrdinů I Tereza Hradilková, Floex & kol.: Nepřestávej

20:00 I PONEC – divadlo pro tanec I Spitfire Company: Constellations II. Time for Sharing

 Úterý 2. 4.

11:00 I Studio ALTA I Brunch & Discussion

13:30 I Studio ALTA I Meet the Artists!

15:00 I Studio ALTA I tYhle I Marie Gourdain: Medúza

16:30 I Alfred ve dvoře I Ferienčíková, Júdová, Timpau: EVERYWHEN

19:30 I La Fabrika I 420PEOPLE & Please The Trees: The Watcher

21:00 I PONEC – divadlo pro tanec I danceWATCH I Karine Ponties: SAME SAME

 Středa 3. 4.

11:00 I Studio ALTA I Brunch & Discussion

13:30 I Studio ALTA I CHECK THE CZECHS!

15:00 I Studio ALTA I ME-SA I Martina Hajdyla Lacová: Assemblage

16:30 I PONEC – divadlo pro tanec I Viktor Černický: PLI

18:00 I Centrum současného umění DOX I sál DOX+ I Farma v jeskyni: Útočiště

20:00 I Malá dvorana Veletržního paláce, NG Praha I Martin Talaga: SOMA #27

21:15 I PONEC – divadlo pro tanec I Slavnostní zakončení 25. ročníku České taneční platformy

 Čtvrtek 4. 4.

11:00–13:00 I PONEC – divadlo pro tanec I Závěrečný Brunch & Discussion

 

Změny programu vyhrazeny.

Více na www.tanecniplatforma.cz

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Portréty elit současného tance

Tanečník Václav Kuneš a autor fotografií Jakub Sobotka zahájí výstavu Performers v Národním divadle

PERFORMERS v NONĚ

 

 Kavárnu NONA, Národní 1393/4, 110 00 Nové Město,  ozdobí portréty elit současného tance. Výstavu PERFORMERS zahájí autor fotografického cyklu Jakub Sobotka a tanečník Václav Kuneš.

Od 13. listopadu budou v kavárně Nové scény Národního divadla viset netradiční portréty významných českých a zahraničních tanečníků. Autorem cyklus černobílých fotografií je  valašský fotograf Jakub Sobotka. Společně s autorem zahájí výstavu ředitelka mezinárodního festivalu TANECVALMEZ Milada Borovičková a jeden z portrétovaných umělců – Václav Kuneš, zakladatel tanečního souboru 420PEOPLE, aktuální  porotce StarDance.

Portréty zachycují tanečníky v  pohybu, v civilu a v nadživotní velikosti: „Jde mi o to, aby se člověk před objektivem otevřel, odložil masku, byl sám sebou. Proto nefotím tanečníky v kostýmech, ale v jejich oblíbeném oblečení, bez make-upu a nechávám jim volnost,“ vysvětluje fotograf. S tím souvisí také černobílá stylizace portrétů. „Povznáší běžnou fotku z denního života do abstraktního světa. Profily tanečníků získávají na síle, kráse a atmosféře,“ dodává Sobotka.

Stěny divadelní kavárny roztančí celkem 22 osobností taneční tvorby. Především tanečníci významných českých souborů současného tance – 420PEOPLE, DEKKADANCERS, ND3, Burki&Com, ale také zahraniční hvězdy. Jsou mezi nimi portréty členů norské Jo Strømgren Kompani nebo francouzských tanečníků kolem choreografa Kadera Attou. Všechny umělce spojuje to, že vystupovali na festivalu TANECVALMEZ, jehož dvorním fotografem je Sobotka už 11 let. A právě tam se v něm probudil zájem o portrétování tanečníků – sledoval jejich přípravy a soustředění v zákulisí, a rozhodl se zachytit jejich civilní tvář.

Cyklus začal vznikat roku 2015, kdy festival TANECVALMEZ spolupracoval se soubory 420PEOPLE a Jo Strømgren Kompani na přípravě české premiéry norské choreografie Taneční pocta ping-pongu. Při té příležitosti se Jakub Sobotka dostal do intenzivnější a bližší komunikace s českými a norskými tanečníky. Od té doby portrétoval přes 40 umělců.

Výstava potrvá od 13. listopadu 2018 do 12. ledna 2019

MgAMilada Borovičková,    Bc. Bára Sobotková     

pro Taneční magazín