Od dětství se věnoval sportu, pak ho zaujalo čínské bojové umění wu-shu, které studoval nějakou dobu v Číně a je držitelem několika světových mistrovských titulů. K tomu jej zaujala akrobacie a právě v tomto oboru Peter Horníček s kamarádem Zdenkem Moravcem v roce 2010 jako duo DaeMen vyhráli TV soutěž Česko Slovensko má talent a v roce 2014 spolu založili novocirkusovou skupinu Losers Cirque Company, v níž se představil v projektech – The Loser(s), Walls & Handbags, Beach Boy (s), Kolaps a za svůj výkon v inscenaci EGO se dostal do širší nominace na Cenu Thálie. V současné době se věnuje hlavně tréninkům, kde předává své zkušenosti, přípravě nových projektů a vedení skupiny.
Vyrůstal jste v Brně a v dětství jste se věnoval různým sportům jako tenis, fotbal, běh na lyžích, dělal jste karate, taekwondo, lukostřelbu. Co Vás ještě bavilo a jak vzpomínáte na období svého dětství?
„Doma jsem moc neposeděl a rodiče byli rádi, že jsem se chtěl hýbat. Takže mě jeden rok dali na tři sporty, abych si vybral, co mě nejvíc baví. Kromě různých sportů mě hodně bavily kolečkové brusle. Na nich jsme s kamarády „řádili” po Brně. Jinak jsem rád trávil i čas v lese. Hned za domem máme totiž velkou oboru. Stavěli jsme si v něm bunkry a hodně tam trávili volný čas. Vymýšleli jsme různé úkoly, psali kroniku. Prostě krásné dětství …“
Vaše maminka byla pánská krejčová a Vy jste se během středoškolského studia věnoval šití a pro kamarády jste šil kukly a kimona. Šití Vás bavilo a chtěl jste být módním návrhářem. A nakonec jste vystudoval Textilní fakultu na Technické univerzitě v Liberci, ale módním návrhářem jste se nestal. Po škole jste založil s otcem značku pro tanečníky, protože pro ně byl nedostatek tréninkových věcí. Šili jste tepláky, kraťasy, mikiny… Bavilo Vás to, ale pak jste odjel do Prahy a firmu jste prodali a Vy jste si vybral divadlo. Nelitoval jste svého rozhodnutí, dát právě přednost divadlu?
„Vůbec rozhodnutí nelituji. Musel jsem si vybrat, co budu dělat a kde zůstanu. Nyní v divadle svoje znalosti využívám a svoji představu konzultuji s kostýmní výtvarnicí. Ta k různým projektům připravuje návrhy a realizuje pro nás kostýmy.“
Hodně jste se věnoval bojovému umění a v mládí Vás přitahovala Asie a čínské bojové umění wu-shu, ve kterém jste dosáhl několik světových mistrovských titulů. Tento sport jste také měsíc studoval přímo v Číně. Proč právě toto bojové umění? V jednom rozhovoru jste řekl, že když jste viděl film 36. komnata Shaolinu, velice se Vám v něm líbil souboj dobra a zla, ale i co tam dělali s tělem.
„Již v dětství jsem hodně snil. Hlavně, když jsem ulehnul do postele. To moje fantazie nejvíc pracovala. Filmy o bojovém umění mě hodně inspirovaly a chtěl jsem se naučit, co v nich bojovníci uměli. Dostal jsem se až tak daleko, že jsme s kamarádem několikrát jeli studovat do Číny na univerzitu bojové umění wu-shu. A teď stejně jako znalosti z „textilu” využívám znalosti z bojového umění. Jedno představení dokonce bylo o bojovém umění a gymnastice. Jmenovalo se EGO a bylo o tom, kdy je čas odejít a nechat místo mladším.“
Vaším velkým koníčkem byla akrobacie. Čím Vás tak zaujala? A čím je pro Vás dnes?
„V době, kdy jsem dělal naplno bojové umění wu-shu a jezdili jsme do Číny, tak jsem tam viděl na ulicích akrobacii. Ta se mi též vždy líbila a je i trochu součástí bojového umění. Musíte tam umět dobře skákat a ovládat různé zbraně. Tělo se pak rychle učí další pohyby jako je akrobacie. A pokud Vám to jde, tak je to hnací motor proto, aby se člověk dál a dál posouval. Dnes se v akrobacii snažím najít další a další cesty, jak se z našeho pohledu měnit a ukazovat je divákům v divadle.“
A právě jako akrobat jste se v roce 2004 objevil v hokejové opeře Nagano ve Stavovském divadle v Praze a v roce 2007 jste si zahrál v představení Mistr a žák. Pak jste působil v novocirkusovém souboru Cirk LaPutyka. V roce 2010 jste spolu se Zdeňkem Moravcem jako akrobatické duo DaeMen vyhráli TV soutěž Česko Slovensko má talent. Jak na ten čas vzpomínáte?
„Všechny tyto projekty mě moc bavily. Byl jsem nadšený, že mohu dělat to, co mě baví, a že se to líbí divákům. Chodili jsme cvičit do tělocvičny. Trénovali jsme i dvakrát denně, abychom naši dovednost posouvali a mohli ukazovat těžší a těžší triky. Bylo to krásné období, kdy se naplno věnujete svému pohybovému rozvoji. Rád se všemi vzpomínám na různé historky z tohoto období.“
Se Zdeňkem Moravcem jste vytvořili další společný projekt kabaret a nový cirkus Lidoskop a v roce 2014 založili novocirkusovou skupinu Losers Cirque Company. Co vedlo k založení této skupiny?
„Po výhře v ČSMT jsme začali hodně vystupovat na firemních večírcích, různých akcích a beneficích. To nám ale nestačilo. Měli jsme potřebu dál posouvat to, co umíme. Proto jsme oslovili další kamarády, akrobaty, tanečníky, muzikanty a začali tvořit divadelní projekty. Bylo to tím, že už jsem měl zkušenost z divadla a touhu zkusit něco vlastního.“
Sám jste se představil v projektech – The Loser(s), Walls & Handbags, Beach Boy (s), Kolaps a za svůj výkon v inscenaci EGO jste se dostal do širší nominace na Cenu Thálie za rok 2018. Někde jste řekl, že Vás nominace překvapila a zároveň potěšila. A udělalo Vám radost, že si porota Cen Thálie všimla vašeho souboru a vaší kontinuální práce, ale také nového cirkusu jako oboru. V čem Vás mohou diváci vidět? Na co byste pozval k Vám do divadla?
„V současné době už jen trénuji s naším týmem a snažím se jim předat to, co umím. Dostal jsem se na křižovatku, kde jsem si musel vybrat, zda budu dál vystupovat v inscenacích nebo se budu více věnovat vedení skupiny a přípravám nových projektů. Mám v hlavě spousty nápadů a vizí a ty bych rád realizoval. To už se ale časově neslučuje i se samotným vystupováním na jevišti. Možná se tam někdy vrátím v některém novém projektu, ale teď je moje místo v udržování směru, kam jsme se vydali. Rád bych diváky pozval na všechna naše představení. Snažíme se, aby každé z nich mělo co předat divákům. Aby o nich diskutovali nebo se jen smáli. Chceme je bavit.“
Působíte také jako scénograf (Sancti, Nespoutaní, Nebesa, Konkurz), režisér (Sancti, Branické pověsti, Nespoutaní, Nebesa, Konkurz) i choreograf (The Loser(s). Která z Vašich uměleckých profesí je Vám bližší?
„Na nezávislé scéně jsem se musel naučit spoustu věcí. Občas všichni musí pomáhat s přípravou před představením. Např. připravit baletizol, nanosit všechny věci pro představení, atd. Kromě toho jsem na začátku dělal i produkci našim představením. Nemohli jsme si finančně dovolit hodně lidí, takže jsme dělali několik pozic, které v normálním divadle dělá víc lidí. A to zůstává i do teď. Baví mě všechny pozice, protože v každé musíte přemýšlet trochu jinak, a zaměřit se na něco jiného.“
Umíte vůbec odpočívat? Jak rád trávíte chvíle volna?
„Moc mi odpočívání nejde. Rád pořád něco dělám a přemýšlím, co budeme připravovat v dalších letech. I když se věnuji své rodině, pořád mám nutkání přemýšlet i o divadle. Třeba se dětem bude líbit dělat v divadle :)“
Petr „PeeTee“ Horníček
Narodil se 15. 3. 1976 v Brně.
Vystudoval strojní průmyslovku v Brně a poté Textilní fakultu na Technické univerzitě v Liberci, obor projektování konfekční výroby.
V roce 2010 jako duo DaeMen (Petr Horníček a Zdenek Moravec) vyhráli TV soutěž Česko Slovensko má talent. V roce 2012 vytvořili nový projekt Lidoskop a v roce 2014 spolu založili novocirkusovou skupinu Losers Cirque Company, kde působí jako akrobat, scénograf a principál.
Je několikanásobným mistrem v čínském bojovém umění Wu-shu.
Foto: Fantišek Ortmann, Pavel Hejný, Archiv Losers
Veronika Pechová
pro Taneční magazín
