Edudant a Francimor

Příběh o čarodějnických puberťácích v HD Karlín

Hudební divadlo Karlín pokračuje v uvádění nových projektů na Malé scéně. Tentokrát nás čeká rodinný čarodějný muzikál Edudant a Francimor na motivy stejnojmenného pohádkového příběhu spisovatele Karla Poláčka z roku 1933, vydaného pár let před jeho nejúspěšnější  knížkou Bylo nás pět. I příběh Edudant a Francimor je napsaný s milým, někdy až absurdním Poláčkovým humorem a kouzelnou fantazií.

 

O čem příběh vlastně je? Edudant a Francimor  jsou bratři, fešní, radost pohledět. Jeden malý a kulatý, druhý vysoký a hubený, ale oba zkrátka kouzelní. Jsou o  něco starší, než by kdo čekal od žáků první třídy (táhne jim už na dvacet), rozhodně nebyli hloupí, ale jejich máma paní doktorka Halabába je jaksi zapomněla poslat do školy. Povinnost je ale povinnost, a tak nakonec do školy musí a tady jejich bláznivé dobrodružství začíná. Vypraví se i na školní výlet, na zříceninu hradu Růžový patník. Tato cesta se pro celou třídu změní v neočekávané problémy, komické situace, podivná setkání, milá i nemilá překvapení a hlavně poznání, že svět nemusí být tak růžový, jak vypadá.

 

Scénář napsal osvědčený scénárista Jan Pixa (v současné době se hraje v HD Karlín „jeho“ Zlatovláska a se svou manželkou připravuje hru Černý anděl bílý čert inspirovanou životem a hudbou Leoše Janáčka, navazující na hry o Dvořákovi a Smetanovi).

 

Jan Pixa říká: „Nejde o věrnou adaptaci Poláčkova díla, spíš o adaptaci na motivy Edudanta a Francimora. Několik částí jsme museli vynechat, některé přidat  z časových i inscenačních důvodů.  Příběh je tak srozumitelný současnému divákovi, má spád a napětí, přitom si zachovává Poláčkův humor.“

 

S divokým příběhem výstižně souzní  výjimečná hudba Václava Noida Bárty a texty Kristýny Pixové. Režie je dílem zkušeného režiséra Juraje Čiernika (Královna kapeska aj.)

 

Autorem výtvarné části muzikálu je uznávaný anglický výtvarník Dave Benson, u nás je známý jako autor výtvarné podoby muzikálu Beetlejuice.

Přitažlivé pro diváka je i  herecké obsazení, bratrskou dvojici s neodolatelnou komikou hrají Josef Fečo  a Filip Hořejš, jejich mámu Halabábu Bára Štěpánová, popleteného řídícího učitele Denny Ratajský, Růžového krále a loupežníka Dušan Kolár. Představení je také plné dětí z muzikálového studia HD Karlín Múzy.

Dušan Kolár

Příběh Edudanta a Francimora se zatím nesetkal kupodivu s divadelní ani filmovou adaptací.  Výjimku tvoří pouze rozhlasová hra z roku 1986 a Večerníček z roku 1993. Až na divadelních prknech Malé scény HD Karlín tyto výstřední kouzelničtí bratři budou na podzim roku 2025 poprvé hrát a zpívat.

 

 

Zeptali jsme se….

 

TM: Jaká je Vaše postavička? V čem se s Vámi třeba děti ztotožní ?

 

JOSEF FEČO (Edudant)

Josef Fečo vpravo

Filip Horejš vlevo

„Tak já doufám, že se neztotožní s mým vzezřením, protože tak, jak vypadám, mám asi 250 kilo, takže bych mohl jít do nového pořadu televize Nova, jak zhubnout! Ale  jsme s  takoví dva lumpové,  rošťáci,  možná se jim právě bude líbit a bude jim příjemné, jak budeme zlobit.“

 

 

TM: Co se Vám osobně na novém muzikálu nejvíce líbí?

 

FILIP HOŘEJŠ (Francimor)

Filip Hořejš vlevo

„Zřejmě je to celkový dojem, protože ta pohádka už nějaké roky má, ale je to pojaté nově a svěže. Toto zpracování  je celé převlečené do takového lehce „bártovského“ stylu. Kdo  má rád  pohádku Alenka  v říši divů, tak ho  určitě muzikál bude bavit, najde se tu i kostýmově i scénicky.“

 

TM: Na Vašem kostýmu vidím také lékařské pomůcky – chystáte se léčit? Koho?  

 

„To  nemůžu prozradit, ale jen tak na ozdobu to na sobě  nemám….to mi věřte.“

 

 

TM: Co Vás zaujalo na Vaší postavě?

 

BÁRA ŠTĚPÁNOVÁ

Bára Štěpánová, Gabriela Urbánková

„Moje postava představuje maminku, která  není úplně přísná. Ta pohádka bude i pro dospělé, je to tak velice hezky napsané. Kdybych se u toho já sama opravdu nebavila, tak bych tu roli zřejmě nevzala. Já se prioritně nezabývám tvorbou pro děti, není to moje cílová skupina. Ale mě text oslovil a  opravdu jsem se pobavila. Tak jsem si řekla:“Zkusím to.“ Tohle je pro mě nějaké nové území, nikdy jsem nic takového nedělala, tak jsem docela sama zvědavá, jak to celé bude vypadat.“

 

TM: A pozor, děti! Bára Štěpánová si zakládá na slově čarodějnice, takže nepište a neříkejte  čarodejnice!

 

 

TM: Jak se zrodil nápad vytvořit zrovna čarodějnickou pohádku, je to oblibou Harryho Pottera?

 

VÁCLAV NOID BÁRTA

Václav Noid Bárta

„Já jsem u toho zrodu nápadu nebyl, byl jsem  přizván jen jako autor, z čehož jsem měl velkou radost, protože jsem si vždy přál napsat něco pro divadlo Karlín, je to nejlepší divadlo, které máme. Věřím, že vedení divadla přesně ví, kam zacílit, když se podíváme na všechny muzikály, které se tu hrají, tak je to vždy trefené tam, co lidé chtějí vidět.  HD Karlín je

nejúspěšnější divadlo, proto věřím, že i tato hra bude úspěšná.“

 

TM: Máte rád  čarodějnické pohádky?

 

„Mám. Moje dcery mají pět a deset let,  zamilovaly se do Harryho Pottera,  takže já pořád doma musím kouzlit,  holky tam pořád mají nějaké čáry, svíčky. Tenhle muzikál  by je taky mohl bavit, je to k Harrymu Potterovi blízko.“

 

„Myslím si, že spousta malých dětí má rádo kouzla a magii, protože to je něco, co v běžném světě nevidíte. Chápu, že to je pro ně zajímavé. Náš příběh  bude občas tajemný, možná občas trošku i strašidelný, ale  děti se rády zdravě bojí. Navíc na jevišti  budou také  další děti, takže si budete připadat jako někde na táboře…, zkrátka bude to fajn.“

 

TM: Děkujeme za rozhovory a my se už také moc těšíme na nová kouzla

Edudant:
Fečo Josef, Stupka Ondřej
Francimor:
Hořejš Filip, Matoušek Mikuláš
Matka Halabába:
Urbánková Gabriela, Štěpánová Bára
Ředitel školy, Brok – hostinský:
Ratajský Denny, Sochor Martin
Loupežník, Pes, Král Růženín:
Čekan Ernesto, Kollár Dušan

Princezna Růža, venkovská žena:
Krobotová Emma, Sadilová Tereza
Princezna Róza:
Nádobová Helena, Machová Nikola
Béďa Kocourek:
Vacata Ondřej, Lach Vladimír
Páďa Kostička:
Anděl David, Duchoslav Jan
Pišta:
Gajdoštík Hugo, Beneš Robin
Lišta:
Doddová Uma, Adamová Nela Amelie

Mařenka:
Urbanová Aneta, Kňavová Darja
Lukášek, štěně, žák Mireček:
Šrámek Adam, Skružný Tobiáš
Jeníček:
Procházka Filip, Oršulák Filip
Dětská company:
Tothová Sofie, Račkay Indiana, Přibylová Aneta, Vodičková Viktorie, Killichová Sofie, Babická Loren, Konstantinová Milena, Mezerová Mariana

 

ScénářJan Pixa
HudbaVáclav Noid Bárta
Texty písníKristýna Pixová

Choreografie: Ivan Vanko

 

 

 

Foto: Eva Smolíková

 

Tomáš Matějovský, Eva Smolíková

Taneční magazín

Hana Holišová má nominaci na Cenu Thálie za roli Marty Kubišové

Nejlepší ženský výkon

Hana Holišová byla nominována na Cenu Thálie 2023 v kategorii Muzikál, opereta a jiné hudebně-dramatické žánry – nejlepší ženský výkon. A to za roli Marty Kubišové v divadelním recitálu Marta. V širší nominaci se ocitla také Berenika Kohoutová, která tuto roli s Hanou Holišovou na Letní scéně Musea Kampa alternuje.   

„Naše Marta je parta a bez té by Marta nebyla tím, čím je. Jsem vděčná za možnost být součástí hudebního divadla, které má takový přesah pro nás i diváky. A vidět, jak se na naše představení diváci vracejí opakovaně, je největší odměna. Stejně tak nominace na Cenu Thálie, kterou vnímám jako odměnu pro nás všechny. Děkuju Daniele Sodomové a Adéle Stodolové za důvěru a příležitost a taky své alternantce Berenice Kohoutové, protože jsme Martu tvořily společně. A díky paní Martě Kubišové za to, že dala svolení k tomu, abychom její příběh, který i dnes mezi lidmi stále rezonuje, mohli vyprávět,“ reaguje na oznámení své nominace Hana Holišová.


V oficiálním odůvodnění nominace je coby největší devíza výkonu Hany Holišové vyzdvižen fakt, že „herečka svou pečlivě zpracovanou choreografií gest, mimiky a pohybů vystavěla postavu, která k divákům nejen promlouvá, ale především s nimi po celou dobu představení komunikuje“.  Nominace Hany Holišové na Cenu Thálie přišla symbolicky v den posledního uvedení Marty v letošní sezoně. Na jeviště Letní scény Musea Kampa se znovu vrátí příští rok.

Marta, divadelní recitál k 80. narozeninám Marty Kubišové, měl na Letní scéně Musea Kampa premiéru 9. června 2022. Vedle Bereniky Kohoutové a Hany Holišové, které excelují v titulní roli legendární zpěvačky, si zahráli například Jan Cina, Denis Šafařík, Sara Sandeva, Zuzana Stavná nebo Václav Kopta. Jednotlivé obrazy ze života Marty Kubišové se prolínají s živou hudbou a výsledkem je mimořádně zdařilý počin, který provází enormní divácký zájem. Inscenace Marta je dílem osvědčeného tvůrčího tandemu – scenáristky Daniely Sodomové a režisérky Adély Laštovkové Stodolové.

Ceny Thálie vyhlašuje a pořádá od roku 1994 Herecká asociace. Letošní nominace byly zveřejněny 7. září a slavnostní vyhlášení výsledků jubilejního 30. ročníku následuje 30. září v Národním divadle.

Foto: Eva Neužilová

Mgr. Michaela Fialová Rozšafná

pro Taneční magazín

Božský muzikál Anděl Páně

Na podzim 2023 se můžeme těšit na muzikál podle oblíbené filmové pohádky

Hudební divadlo Karlín si Vám spolu s tvůrci, realizačním týmem a herci a zpěváky obsazenými do hlavních rolí, dovoluje představit připravovaný muzikál, jehož premiéra čeká diváky na konci října 2023.

Anděl Páně – to je božský muzikál podle stejnojmenné filmové pohádky z roku 2005. V něm Anděl Petronel – popleta a nebeský outsider putuje v doprovodu škodolibého čerta Uriáše po Zemi, aby dokázal Pánu Bohu, jak lehké je napravovat hříšníky a tím se zároveň sám nedostat do pekla. V pozemském světě způsobí spoustu zmatků, ale síla lidské lásky, pevná naděje a všichni svatí nakonec pomohou napravit vše, co Petronel pokazil. Nakonec se smí i vrátit na nebesa, protože na poslední chvíli jednoho hříšníka napraví – sám sebe! Anděl Páně je muzikálová komedie pro celou rodinu nejen v čase předvánočním.

„Nápad na muzikálovou adaptaci dnes už kultovní pohádky Anděl Páně vznikl v jednu dobu v hlavě mé i Lucie Konášové, autorky scénáře, nezávisle na sobě. Aniž bychom se předtím znali“, říká autor hudby a písňových textů Ondřej G. Brzobohatý. „Přesně v období, kdy jsme s ředitelem divadla Egonem Kulhánkem tuhle možnost probírali, poslala Lucie Egonovi upravené libreto podle jejího vlastního scénáře. Vše tedy nasvědčovalo tomu, že to asi nebude náhoda a mělo by se to stát. S Lucií jsme se ihned propojili, dali hlavy dohromady a dotáhli muzikálovou verzi do podoby, která ctí jak svůj žánr, tak vše, co původní pohádku dělalo a dělá tak jedinečnou. Humor i poetiku jsme zachovali a přidali spoustu dalšího, aby si diváci užili muzikál v tom nejryzejším významu slova a nejen repliku filmu. Do tvůrčího týmu jsme navíc přizvali nekonvenčního režiséra Martina Čičváka, který svým originálním smyslem pro divadlo bezesporu přispěje k atraktivitě naší muzikálové verze tohoto, jak on rád říká, národního pokladu.“

„Anděl Páně je Svatý Grál mezi pohádkami pro děti i dospělé. Myslím, že se nám povedlo postavit naprosto skvělý team pro přípravu v každém detailu vizuálně a akusticky působivé inscenace, abychom naše děti nezklamali – protože naše děti jsou konsekventní a přísné – rychle odhalí faleš, nebo kompromis – nic z toho nechceme a nesmíme dopustit“ dodává režisér Martin Čičvák. „Nerad bych se dostal do situace, že mi mé děti řeknou – “Tati, takhle to ale není!“ Čeká nás úžasně vzrušující práce, ve které žádné ex-post vysvětlující argumenty nezaberou. Jenom krystalicky čisté sdělení – prostě Svatý Grál.“

A jak se těší na společné dílo Lucie Konášová, autorka původního filmového námětu a scénáře a nyní i autorka libreta k muzikálu, který je pro ni novou disciplínou? „Pro mě byl tento muzikál doslova vstup do nové řeky. Přišlo to jako nápad shůry, kdy jsem napsala Egonu Kulhánkovi, řediteli Hudebního divadla Karlín, jestli by neměl zájem převést filmovou pohádku Anděl Páně do muzikálové formy. Musím říct, že to okamžitě zazvonilo. Egon Kulhánek mě hned propojil s Ondrou Brzobohatým, který si zrovna s podobným nápadem pohrával. Šla jsem se podívat na Legendu jménem Holmes, abych viděla, jak pracuje, a byla jsem naprosto nadšená. Královsky jsem se bavila. Takže jsem neměla nejmenších pochyb, že Ondra je ten pravý, s kým chci spolupracovat. Moc se těším!“

Muzikál Anděl Páně bude mít slavnostní premiéru v Hudebním divadla Karlín ve čtvrtek 26. října 2023.

Předprodej vstupenek včetně on-line prodeje na www.hdk.cz byl právě zahájen.

Realizační tým

Námět a libreto:                    Lucie Konášová

Hudba a texty:                      Ondřej G. Brzobohatý

Režie:                                    Martin Čičvák

Choreografie:                        Ivana Hannichová

Hudební nastudování:           Kryštof Marek

Sbormistr:                             Sára Bukovská

Scéna:                                    Petr Hloušek

Kostýmy:                               Linda Boráros

Světelný design:                    Pavel Dautovský

Zvukový design:                    Petr Ackermann

Osoby a obsazení

Petronel:                                  Ondřej Rychlý, Filip Hořejš

Uriáš:                                      Marek Lambora, Jan Sklenář

Dorotka:                                  Kateřina Marie Fialová, Daňhelová Kristýna,

 Ines Ben Ahmed

Pán Bůh / Rychtář:                 Jiří Korn

Hrabě:                                     Lukáš Janota, Roman Tomeš

Správce:                                  Viktor Javořík, Petr Vaněk

Klíčnice:                                 Anna Fialová, Karolína Vágnerová

Panna Marie:                          Veronika Khek Kubařová, Radka Coufalová

Ježíšek:                                   Filip Procházka, Tobiáš Skružný, Prokop Křenek

Tomáš Matějovský, HDK

pro Taneční magazín 

Roztančené divadlo – Rozhovor se soutěžícím Šimonem Bilinou

„Modlím se, aby mě Bůh tance vedl správně“

Šimon Bilina – soutěžící 

Nejvíc do povědomí českých divaček a diváků jste se zatím dostal díky roli Haďáka v primáckém seriálu ZOO, kde vaše postava pracuje v oddělení plazů. Jaký máte ke zvířatům vztah vy osobně, a kdybyste si mohl vybrat, do jakého zvířete se proměnit, jaké by to bylo?

„Miluji zvířata stejně jako vše živé. Jde o bezpodmínečnou lásku, kterou zvířata šíří. Nemá hranice a žádné komplikace. Při vytváření rolí občas pracuji s vnitřní představou nějakého zvířete. Jdu po temperamentu, vzhledu, pohybu atd. Jim Carrey například hovořil o tom, jak pro roli Ace Ventury použil vnitřní představu papouška aru. Já jsem  si zkusil ještě na Jamu například krokodýla. Dá se to i kombinovat. Od pasu nahoru budete slepice a od pasu dolu jste například želvou 😀… Takhle jsem pracoval při vytváření představení ‚Raději zešílet v divočině‘ v divadle Marta. Je to celkem legrace. Ale kdybych si měl vybrat, bude to buď lev nebo gorila. Absolutní přesnost v pohybech, vnitřní klid. Snad se to promítne i v tom tanci 😀…

Vaše postava Adam je pořádný tvrďák, respektive má pro strach uděláno. Umíte si představit, že byste podobně jako on sloužil v armádě a bojoval v Afghánistánu?

„Někteří moji předci si vojnou prošli. Pradědeček sloužil jako dragoun v pluku Jana Jiskry z Brandýsa. Podařilo se mu zachránit i menší jednotku před zajetím. Mám barvité sny.. a pravidelně se mi zdá o tom,  že jsem ve válce. Mám za sebou základy ovládání zbraně a občas si zajdu i zastřílet na střelnici. Realita se ovšem nedá představit. Chovám absolutní respekt k těm, kdo se postaví za svou vlast před egoistickým poblouzněným agresorem a chrání své rodiny. Bůh je ochraňuj. Toto umocňuje i fakt, že mám pradědečka z Užhorodu, z Ukrajiny.“

V Divadle Na Fidlovačce (a o prázdninách také na Letní scéně Voděrádky) Vás můžeme vídat v muzikálu Branický zázrak. Co bylo pro Vás při zkoušení největší výzvou?


„Odmyslet si alespoň částečně, že jsem v místnosti s držitelem Oscara ( Jan Svěrák). Hned jsem pochopil, že Jan Svěrák je jeden z nejklidnějších, nejotevřenějších a nejlaskavějších lidí co znám, a že se neni čeho bát. Přirostl mi k srdci, stejně jako Tomáš Klus a celý tým Branického Zázraku.“

Je už na obzoru nějaká další role na prknech, která znamenají svět? Případně něco jiného, na co se těšíte?

„Hudba. Miluji ji odmalička. Život mi ukazuje cestu i tudy. Těším se jak malý kluk, až začneme vydávat písně. Teď 17. listopadu budu hrát a zpívat například vlastní píseň na hlavním náměstí v Brně při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii před lidmi. To je velká pocta.“

Nyní jste součástí projektu Roztančené divadlo, a tak mě napadá – jaký vztah jste měl k tanci před soutěží? A změnil se nějak nyní?


„Tanec je život a tak čím víc tancuji, a ještě s tak skvělou taneční partnerkou, tím víc mě to baví. Nechápu často, že moje nohy a tělo umí tancovat tak prazvláštní kreace v nějakém rytmu. Ať už to znamená cokoliv 😀

Jak Vaši účast v Roztančeném divadle komentovalo Vaše okolí, tedy rodina, přátelé či kolegové v divadle?  A přijdou Vás podpořit a fandit Vám ve finále?

„Hned si koupili lístky. Myslel jsem,  že bude chtít jít jen babička, ale přidal se celý zbytek rodiny. Bude to ‚výživný‘  večer. Modlím se, aby mě Bůh tance vedl správně 😀

Veronika Jirků –  taneční partnerka 

Jak jste se dozvěděla, že Vaším tanečním partnerem v Roztančeném divadle bude právě Šimon Bilina? Jaká byla Vaše první reakce?

„To, že je mým partnerem Šimon, jsem se dozvěděla na první úvodní schůzce k Roztančenému divadlu. Nejprve Martin Šimek (autor) představuje celý projekt, vysvětluje vše podstatné a až následně se všichni dozvídají, s kým z té partičky vlastně tančí. ☺ Šimon je vždy pozitivně naladěný, takže i první seznámení bylo moc příjemné a na následném focení už mi připadalo, že se známe mnohem déle.“

Znala jste Šimona už předtím, respektive slyšela jste o něm, nebo jste ho viděla v některé z jeho rolí?

„Doma nemám televizi, takže všechny seriály jdou tak trochu mimo mě. Ani v žádných pracovních projektech jsem do té doby neměla tu čest potkat se s ním.   Samozřejmě mě ale neminul Branický zázrak, na který jsem se bohužel ještě nestihla dostat, ale asi to tak mělo být. Myslím, že si ho teď užiji ještě o trochu více, když se  známe  se Šimonem osobně a moc se na vše těším.“

Jak ho vnímáte nyní a co je Vám na něm nejvíce sympatické?

„Nejvíce mě na Šimonovi baví jeho bezprostřednost, je vždycky takový, jaký v danou chvíli chce být a neřeší kdo nebo co je kolem. Taková dětská uvolněnost a radost. Na druhou stranu přijde na trénink připravený, má nalezena různá taneční videa s variacemi, které se mu líbí a chce se je naučit. A nemá v tom malé cíle, někdy se musím hodně smát, co chce za tak krátkou chvilku stihnout. Ale makáme, zkoušíme, vymýšlíme možné i nemožné a uvidíte sami, co na galavečeru zvládneme.“

Jak probíhají Vaše tréninky? Co všechno vlastně musíte společně natrénovat – jaké tance a podobně?

„Máme vylosované dva tance, jeden standardní a jeden latinskoamerický. Nevím, jestli smím prozrazovat, které tance to jsou. Každý z nich má asi dvě minuty, což není úplně málo. Týden před finálovým galavečerem nám k tomu ještě přibude úvodní společná choreografie, kterou tančíme se všemi ostatními páry a otvíráme jí celý večer.“

Je něco, co podle Vás Šimonovi vyloženě jde a naopak něco, s čím třeba zatím hodně bojuje?

„Šimonovi jde vše, něco rychleji, na něco potřebujeme a budeme potřebovat více času.. ale nedovolila bych si soudit kohokoliv, kdo najde odvahu a v podstatě s minimem tréninku předvede vyprodanému divadlu taneční show s variacemi, ke kterým se my tanečníci dostáváme klidně roky. Každopádně,  co musím ‚vypíchnout‘, jsou různé ‚zvedačky“ a akrobatické prvky, které chce Šimon do show zařazovat. Je opravdu šikovný a silný a já si připadám, že mám asi 30 kilo, jak je schopný mě lehce zvednout. S čím trošku bojujeme,  je náš standardní tanec, u kterého mi Šimon řekl, že si připadá, jak hopsající poník.. 😀 Tak snad se nám to společně nakonec podaří trošku elegantněji..“

V předchozích ročnících jste se již dvakrát stala vítězkou Roztančeného divadla, a to po boku Oskara Hese či Jiřího Hány. Jak na své někdejší taneční partnery s odstupem vzpomínáte?

„Velmi hezky, s oběma jsme stále v kontaktu a věřím, že se třeba ještě v nějakých dalších projektech potkáme, to bych si moc přála. S Oskarem jsme dokonce spolupracovali na filmu Bratři, kde má se  svojí filmovou partnerkou Alžbětou Malou taneční scénu.“

A jak zpětně vnímáte ta vítězství jako taková? Je to důvod k nervozitě a ještě větší zodpovědnosti, nebo je berete naopak spíše jako „nakopnutí“ a výzvu potřebnou k dalšímu úspěchu?

„Já jsem nikdy nešla do Roztančeného divadla s tím, že bych ho chtěla vyhrát. Užívám si, že mám tu možnost potkávat se s velmi zajímavými a inspirativními lidmi, mám ráda celý proces vymýšlení a učení chorografií a miluji ten poslední den, od ranních příprav až po večerní galavečer. Nikdy jsem s žádným ze svých hereckých partnerů neřešila, jestli chce nebo nechce vyhrát. Snažím se z nich na trénincích dostat maximum a myslím, že náročností choreografií jim to nedělám jednoduché, ale v ten poslední večer chci, aby si tanec užili a aby diváci viděli spíš radost z pohybu než správný nášlap. To, že pak dostaneme pohár je jen třešnička na dortu a moc jsem to vždy svým tanečním partnerům přála. Nevnímám to tak, že bych vyhrála já, je to hlavně o hercích a já se jen snažím je k tomu jejich výbornému výkonu dovést.“

Foto: Roztančené divadlo

Nikol Heřmánková Kouklová

pro Taneční magazín