Mýdlový princ nepřestává diváky bavit

Muzikál plný humoru a starých dobrých písniček

 

 

Úspěšný  muzikál režiséra Radka Balaše  s názvem Mýdlový princ můžete v současné době vidět  v divadle Broadway. Rozhodně  se postarejte o lístky s předstihem, neboť je téměř stále vyprodáno. A není divu. Hlavní postavy ztvárnili známí oblíbení herci, pro tanečníky dlužno uvést, že mohou vidět Terezu Kostkovou či Jitku Schneiderovou,  spojené neodmyslitelně se Stardance.

V hlavní roli se představí Martin Dejdar (kterého jsme také mohli vidět v taneční soutěži, rozhovor  s Martinem nejen o tanci  najdete v Tanečním magazínu), který ztvárňuje   smolaře a lháře, zkrátka  neúspěšného  člověka, na kterého je dokonce uvalena exekuce. Obelhává herce i své přítelkyně.

Myšlenka příběhu je prostinká, až pohádková, už mnohokrát  ohrané téma: dědictví s podmínkou. Tentokrát  s podivnou podmínkou,   chce-li  smolař Martin  dědit, musí se věnovat divadlu a oživit zašlou slávu divadelního  spolku  Šumavan. Série trablů se rozbíhá.

Výkon herečky Jany Synkové (J. Synkovou jsme již zmiňovali dříve v Tanečním magazínu v nezapomenutelné roli Ginger, v inscenaci   Chytání větru s Janem Onderem v hlavní roli), je i zde  nepřehlédnutelný. Osoba, dělající si nárok na vedení herecké společnosti, intrikující a věčně skřehotající své nároky, částečně připomíná postavy Louise de  Funèse, sympatického škodiče, jehož vlastnosti jsou ale tak lidské, že ho divák miluje.

Smolař Martin je samozřejmě divákovi  buď sympatický či naopak. Možná  by ho  jeden  s chutí udeřil, ale Martin rozhodně ve svém zoufalém úsilí zachránit divadelní spolek spíše vyhrává divákovy sympatie. Postava učitelky Zuzany, která není nijak výrazná, nedává Tereze Kostkové (v alternaci Jitce Schneiderové) příliš prostoru, aby vzbudila u diváků silné emoce. Nudná „správňačka“.

Naproti tomu Jaromír Nosek (jednou z cen fotosoutěže Tanečního magazínu bylo setkání s herci Michalem Slaným a Jaromírem Noskem) je  v roli homosexuálního majitele  cukrárny   jednoduše opět okouzlující.  Silnou stránkou Jaromíra Noska je jeho schopnost  vcítit se do každé role. Bohužel ale daní tomuto daru je,  že dostává role komplikovaných, záporných hrdinů,  tedy  vypočítavé hejsky,  lidi  méně chápavé, extravagantní či jinak orientované. A některému divákovi tedy nemusí být právě sympatický.  Ale zdá se, že Jaromír Nosek zůstává nad věcí.

Ačkoliv základní myšlenka příběhu Mýdlový princ není nikterak hluboká, přesto je tu mnoho peripetií a nekonečných zápletek, které  vytvořily  dokonalé  podmínky pro užití písní Václava Neckáře, příběh je mistrně vložen do písní  (zpívané jsou ale herci samotnými, takže dojem je poněkud jiný než dojem z originálních písniček). Oprášily se tu staré hity, které by možná dnešní mladí lidé už ani nechtěli  poslouchat, ale  během muzikálu si třeba  náhle uvědomí, jak byly tyto písně půvabné. Fotky V.  Neck&a acute;ře, které  jsou v pozadí na plátně, do příběhu sice nezapadají, ale jsou  jakousi poctou zpěvákovi Václavu Neckářovi, který si ji opravdu zaslouží. Tomuto počinu se nedá nic vytknout.

Tři hodiny jsou celkem dlouhá doba, ale diváci jsou nadšení, vesele si pozpěvují staré písničky, podupávají, potleskávají, komické situace dotváří radostnou atmosféru. Je snad v sále někdo, komu se Mýdlový princ nelíbí? Ne, řekněme si upřímně, rozhlédneme-li se kolem.

Eva Smolíková

Foto: Divadlo Broadway

Taneční magazín

“Zatraceně dobrý muzikál”

Muzikál “Dirty Rotten Scoundrels” je zatraceně dobrý, shodují se kritici

 

 

 

 

 1

Rufus Hound – Dirty Rotten Scoundrels
Foto: Johan Persson

Muzikálové verzi „Dirty Rotten Scoundrels“  (Hříšní prohnilí darebáci) Jerryho  Mitchella sice trvalo nějakou dobu, než se dostala  z Broadwaye do West Endu, ale  má opravdu hvězdné obsazení.

Robert Lindsay a Rufus Hound jako dva podvodníci, soupeřící mezi sebou o to, kdo podvede a připraví americkou dědičku o její jmění.

Rufus Hound i Samantha Bond nechávají rozehrát svůj komediální talent, ale  skutečnou hvězdou celé show je Katherine Kingsley.

2

Katherine Kingsley

Kritici  se zatím nesjednotili v názoru, zda písně Davida Yazbeka jsou nejlepší možnou parodií, nebo jsou jednoduše jen hloupé.

Taneční magazín

Výprava Radka Balaše do duše Normy Jean alias Marilyn Monroe

Úspěšný muzikál Radka Balaše a Ondřeje Brouska

Recenze

Kamila Sedlárová proměnila Marilyn v událost

 

Petr Mareček, MF Dnes

Komorní muzikál Radka Balaše a Ondřeje Brouska Marilyn (Překrásné děcko) našel v činoherním Klicperově divadle ideální protagonisty. A může být hitem.

Bez názvu

Radek Balaš

Jak se pokoušet o recenzi, když má člověk spíše chuť napsat milostný dopis! Herečce Kamile Sedlárové, jejíž výkon v novém muzikálu režiséra Radka Balaše a skladatele Ondřeje Brouska Marilyn (Překrásné děcko) si – jak na premiéře, tak na první repríze – nezaslouží jiný přívlastek než skvostný. Není těžšího úkolu než hrát skrznaskrz známou ikonu amerického showbyznysu, stále platný sexsymbol i herecký úkaz a vyvarovat se vnějších laciností a klišé, a přesto se stát dramatickou hrdinkou tragédie bezmála antické, jejíž osud nepřestává zajímat. A dojímat.

Radek Balaš už před časem v Klicperově divadle rozehrál semaforskou jazzovou operu Dobře placená procházka, teď se vrátil s komorním psychologickým muzikálem o Marilyn Monroe, polodokumentem s hluboce lidským ponorem, milostnou romancí i chytlavým hollywoodským dramatem 50. a 60. let. Poučenější divák je na tom líp, nepoučený nebude zmaten. Balaš myslí na publikum, umí vystavět gag i odstínit atmosféru depresí či prchavých momentů štěstí, coby choreograf vymyslel hudebně nadaným činohercům taneční kreace na pomezí Semaforu a Broadwaye, nedokonalá pohybová hravost však ladí s dějem a dává žánru skutečný „lidský dotek“.

1

Mezi Broadwayí a Semaforem lavíruje i skvělá muzika Ondřeje Brouska, v níž se, jak příběh žádá, objevuje swing, music hallové kuplety, dobové citace, soudobá moderna i weillovské rytmizace, Baláš ani Brousek nezapřou, že jejich milovaným filmem je All That Jazz. V druhé půlce se vyloupne nádherný cajdák Měj mě rád, klasika I wanna be loved by you dojme v naprosto nečekané souvislosti. A kde zvukomalebné texty trpí neobratností či přílišnou doslovností, výtečně zpívající hradecký ansámbl to patřičně „ukryje“. Všudypřítomná a nepodbízivá hudba má oporu ve znamenitě sehrané živé kapele.

Balašova výprava do duše Normy Jean alias Marilyn Monroe se skládá ze svižné kabaretní koláže výstupů, nijak chronologické. Některé drhnou přílišnou délkou, třeba natáčení s Laurencem Olivierem, k nezapomenutelným však patří scéna z Někdo to rád horké, choreograficky rafinované obluzování producentů, setkání MM se spisovatelem Trumanem Capotem či nadsazená zkratka manželství s přeslavným baseballistou Joem Di Maggiem. Nejvíce se tvůrci k tragické nezařaditelnosti MM přiblížili ve scéně z hereckého studia Lee Strasberga, kde se snaží plnit umělecké pseudorady, nezaměnitelná, nemotorně svá a stále okouzlující. A co teprve, když s rozšafností Disneových trpaslíků přimašírují její nenarozené děti! Škoda jen, že příliš literaturou šustí dialogy s manželem Arthurem Millerem, jehož František Staněk „podehrává“ s chladným nezájmem.

dvs

Jako malá Norma Jean na premiéře zasvítila suverénní Vilma Dršatová, superlativy si zaslouží i chór. Vypravěči, zpěváci, glosátoři a představitelé desítek rolí od skutečných osobností po podržtažky ze štábu (Jan Sklenář, Tomáš Lněnička, Martina Nováková, Isabela Smečková, Jan Vápeník, Hynek Pech, Natálie Holíková a Marta Zaoralová) si přes dvě hodiny na tmavé scéně s náznakem celuloidových okének nevydechnou, aby právem vyniklo, co vyniknout má.

2

Kamila Sedlárová jako Marilyn strhne divákovu pozornost i city, tedy to, co měla od Boha ve vínku sama americká star. Bezbranná, zoufalá, suverénní, plná pochyb i vnitřních hlasů, eroticky dráždivá, svéhlavá, zlitá, zamilovaná. To vše Sedlárová uhraje bez stínu machy a efektu, nikoliv po vnějšku, ale po duchu, nepřehrává, báječně zpívá i tančí, nemluvě o citu pro komiku a nadsázku.

Když se životní role (u ní už kolikátá?) potká s dobrým představením, je to radost. A asi nejen pro publikum.

Taneční magazín

Co právě dělá Vanda Károlyi Konečná?

Zeptali jsme se …..

 

 

 

1. Prozraďte, je na obzoru nějaký nový muž ve Vašem životě?

“Ne, jsem sama, nechci partnera, nechci se přizpůsobovat. Teď jsem paní
svého času, svých peněz, mám se krásně.”

2. A nezbývá Vám třeba moc volného času, když jste sama?

“Vůbec ne. Stále mám svou taneční roli v “Tančírně”, to je krásný muzikál,
který má lidem co říct. Většina muzikálů je konzumních. Však se také diváci
poptávali, píší nám. Současně hraji v činohře “Quasimodo” v divadle
Hybernia, „Klíč králů“ na Broadwayi a „Barmanky“ v Divadle RB. Točím s Alicí Nellis film „Andělé“, který uvidí diváci v kinech. Je toho hodně, stěžovat si nemůžu.“

vanda 1

Taneční magazín