Náš aktuální rozhovor s PETROU DOTLAČILOVOU, editorkou unikátního „Speciálního vydání“ TANEČNÍCH AKTUALIT

„Publikum je hlavním tématem nejen letošního ,Speciálu´ TANEČNÍCH AKTUALIT“

Odborný internetový časopis TANEČNÍ AKTUALITY po roce opět publikuje své tištěné číslo. Třetí „Speciální vydání“, které nahradilo desetiletou tradici „Ročenky“, obsahuje původní články autorů na dané téma v širším kontextu aktuální české taneční scény. O čem se budete moci dočíst v jeho letošním čísle, nám prozradí jeho editorka PETRA DOTLAČILOVÁ.

Ta absolvovala italianistiku na Filozofické fakultě UK a taneční vědu na Akademii múzických umění, kde získala doktorát. Pracovala na výzkumném projektu „Ritual design for the ballet stage“ na Univerzitě v Lipsku. Studovala na Univerzitě ve Stockholmu, kde letos obhájila disertační práci na téma divadelního kostýmu 18. století. Tamtéž spolupracuje na projektu „Performing Premodernity“, kombinující akademický a umělecký výzkum opery i divadla pozdního 18. století. Vedle badatelské práce se DOTLAČILOVÁ věnuje kritické reflexi baletu, současného tance a nového cirkusu. Mimo portál TANEČNÍ AKTUALITY publikuje v odborných periodikách a časopisech.

Jakému čtenáři je váš „Speciál“ určen?

Každému, kdo se zajímá o tanec a divadlo a chce si o tom přečíst i něco víc než ,jen´ recenze či rozhovory, zajímá jej širší kontext jednotlivých děl, osobností a organizací a možná i určitý teoretický přesah. Na druhou stranu, svým formátem a jazykem jsou články dostupné běžnému čtenáři. Nevyžadují například zkušenost s akademickými texty a diskurzem. V tomto se snažíme být přístupní a otevření.

,Speciál´ rozhodně není určen pouze nebo primárně lidem takříkajíc ,z oboru´. Myslím, že si ho se zájmem přečtou jak aktivní umělci a kulturní manažeři, tak amatérští tanečníci a běžní diváci, které zajímá tanec a další pohybové žánry. Publikace je navíc opět dvojjazyčná, česko-anglická, takže si v ní počtou i zahraniční čtenáři.“

Petra Dotlačilová

Co je hlavní myšlenkou letošního „Speciálu“?

Letos jsme se zaměřili na téma ,Tanec a publikum´. A vytyčili jsme, v rámci něj, rozličné perspektivy, kterými jsme chtěli reprezentovat šíři tohoto tématu. Například pohled umělce, který o svém publiku přemýšlí, co mu chce sdělit, jak s publikem komunikovat, jak s ním pracovat. Nebo perspektivu manažerů divadel a festivalů v rámci kulturního marketingu. Dalším příkladem je samotná pozice diváka, takový pohled dovnitř, co se v nás vlastně děje, když se díváme na tanec, nebo nové možnosti virtuální doby.“

Proč se letošníSpeciál“ zaměřuje právě na publikum? Souvisí to nějak s aktuální situací?

Už loni jsme hledali téma, které je aktuální, ale zároveň má hlubší přesah než analýza trendů jedné sezóny – což ale v obsahu každého ročníku naleznete také. Právě ten přesah vidím jako přidanou hodnotu každého ,Speciálního vydání´.

Publikum se v českém prostředí řeší čím dál tím více v různých podobách. V umělecké tvorbě stále častěji vidíme různé alternativní formy práce s divákem, který je například více zapojen do samotného představení, přejímá aktivnější roli; nebo se tvorba některých umělců svou formou i obsahem zaměřuje na konkrétní skupiny publika, například na děti. Pokud jde o kulturní marketing, tak v posledním roce zesílila debata o ,prodejnosti tance´. O tom, jak získávat nové diváky, jak s nimi komunikovat. Zde je potřeba specifické know-how, které se zejména v nezávislém sektoru dosud podceňovalo. Často proto, že na něj zkrátka nebyly prostředky. A nakonec publiku, jeho složení a individuálnímu prožitku, se v posledních desetiletích stále více věnuje i teoretický výzkum. Zatímco dříve byla přítomnost diváka v divadle brána jako samozřejmost a zkoumaly se spíše samotné divadelní formy, nyní – možná z důvodu konkurenčních uměleckých i zábavných forem, často digitálních či jinak „virtuálních“ – se obrací pozornost na specifický prožitek a přínos živého umění.“

Reaguje také toto tištěné vydání na letošní specifickou situaci s koronavirem?

Když vznikala koncepce letošního ,Speciálu´, po koroně nebylo ještě ani vidu, ani slechu. Ale celá pandemie a s tím spojené zavření divadel, myslím každého, přimělo přemýšlet o tom, co pro něj vlastně znamená být divákem v divadle, naživo, co je přenosné obrazovkou a co není. Takže svým způsobem toto naše téma získalo ještě na větší aktuálnosti.“

Editorka speciálního vydání TANEČNÍCH AKTUALIT a aktérka tohoto rozhovoru Petra Dotlačilová (na snímku Barbory Škrobákové)

Čím se letošní „Speciál“ liší od toho loňského? Jsou v něm nějaké novinky?
„Kromě tématu, které je každý rok jiné, je to možná přítomnost trochu více teoretického článku o kinestetické empatii, jehož autorem je Josef Bartoš. Anebo také perspektiva choreografky Jany Bitterové a její konkrétní práce s publikem. Tuto pestrost forem i pohledů bych ráda zachovala i do dalších let. Naprostou novinkou je pak obálka, pro kterou vůbec poprvé v historii ,Speciálního vydání´
(i dřívější ,Ročenky´) vznikla fotografie na zakázku. Oslovili jsme fotografa Michala Hančovského a choreografa Václava Kuneše, který se stal modelem, tváří letošního vydání. A v říjnu se měl stát i jeho kmotrem.“

Jakým způsobem ovlivnila nynější pandemie koronaviru obsah „Speciálu“?

Koncept článků vznikl již před pandemií, ale většina autorů aktuální dění ještě stihla zapracovat. Nejvýraznější dopad byl samozřejmě na úvodní shrnující reportáže sezóny z pohledu baletu, současného tance, pantomimy a nového cirkusu. Nejprve to vypadalo, že autoři texty odevzdají dříve. Protože už nedoufali, že se v květnu divadla opět otevřou. Spousta odsunutých premiér se odehrála již v červnu a červenci, a tak jsme na ně nakonec čekali do poslední chvíle. A myslím, že skvěle vystihují letošní situaci. …i když to znamenalo trochu více letní práce pro redaktory, překladatele i grafičku. A tím i jisté zpoždění s vydáním.“

Jak tedy a kde bude probíhat křest „Speciálu“, vzhledem k současným opatřením?

Původně jsme plánovali křest na 20. října, v rámci zahájení Bazaar festivalu v divadle Ponec. Vzhledem k opětovnému zavření divadel v říjnu jsme se rozhodli termín posunout na ,klidnější´ dobu. Jelikož tento rituál bychom rádi uskutečnili naživo, ne virtuálně. Kmotrem Speciálu bude, jak již jsem předeslala, Václav Kuneš.“

Děkuji za rozhovor.

Konkrétní odkaz na speciální objednání „Speciálního vydání“ TA: https://www.tanecniaktuality.cz/publikace/objednavka-specialniho-vydani uality.cz/

Foto: Barbora Škrobáková a archiv

Michaela Grossmanová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»TANEC A PUBLIKUM« v tištěné podobě!

TANEČNÍ AKTUALITY právě vydávají třetí „Speciální vydání 2020“! █ Postupně navázalo na desetiletou tradici ročenek. █ 129 stran čtení za 129,-Kč. █ Objednávejte přes internet, respektive shánějte ve vybrané síti divadel, knihoven či knihkupectví. █

Po roce opět publikuje odborný internetový časopis TANEČNÍ AKTUALITY své pravidelné tištěné číslo – „Speciální vydání“ na téma: „Tanec a publikum“. Křest této publikace proběhne – z důvodu nařízení vlády – až v následujících měsících. A jeho kmotrem se stane tanečník a choreograf Václav Kuneš.

I letos je „Speciální vydání“ dvojjazyčné a obsahuje původní články autorů na dané téma v širším kontextu aktuální české taneční scény.

Třetí ročník se zabývá tématem „Tanec a publikum“ z různých perspektiv. Úvodní texty, bilancující uplynulou sezónu, se nad úlohou diváků pozastavují v kontextu aktuální situace z pohledu čtyř žánrů – baletu, současného tance, nonverbálního divadla i nového cirkusu. Autoři dále přiblíží například různé formy práce s publikem českých pohybových festivalů i baletů vícesouborových divadel, angažovanost diváků i umělců a pozastaví se také nad samotným diváckým prožitkem tance. Nechybí ani exkurz do možností digitálního přenosu a interakce mezi diváky a performery v jeho rámci.

Když vznikala koncepce letošního ,Speciálu´, tak po koronaviru nebylo ještě ani vidu ani slechu. Ale celá pandemie a s tím spojené zavření divadel, myslím každého, přivedlo k myšlenkám o tom, co pro něj vlastně znamená být divákem v divadle, naživo. Co je přenosné obrazovkou a co není. Takže svým způsobem toto téma získalo ještě na větší aktuálnosti,“ přiznává editorka „Speciálního vydání“ Petra Dotlačilová.

Editorka “Speciálního vydání” TANEČNÍCH AKTUALIT – Petra Dotlačilová

Speciál“ je určen všem, kteří se zajímají o tanec a divadlo a chtějí si o tom přečíst i něco víc, než „jen“ recenze či rozhovory. A zajímá je rovněž širší kontext jednotlivých děl, osobností a organizací a možná i určitý teoretický přesah. Publikace čítající 129 stran bude v prodeji za 129,- Kč. To i díky podpoře MKČR a SFK. A čtenáři ji seženou na pultech vybraných divadel, knihoven či knihkupectví či přes objednávky na www.taneciaktuality.cz.

Konkrétní odkaz na speciální objednání „Speciálního vydání“ TA: https://www.tanecniaktuality.cz/publikace/objednavka-specialniho-vydani uality.cz/

Taneční aktuality

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pro lepší postavení tance v kulturní politice ČR

Konference pod taktovkou tajemnice katedry tance HAMU, asistentky režie Opery ND, redaktorky a členky rady Tanečního sdružení a dramaturgické rady ČTP – Mgr. MgA. Lucie Hayashi, Ph.D. m.

V pondělí 3. června 2019 se v galerii Hudební a taneční fakulty AMU uskuteční konference a debata s názvem „Tanec v kulturní politice ČR“. Smyslem akce má být pojmenování klíčové problematiky oboru v aktuálním stavu a zjištění možnosti konsensu odborníků v zásadních bodech, které by pak bylo možné tlumočit odborům pro tvorbu strategie kulturní politiky.

V současné době probíhají přípravné práce pro novou koncepci strategií v kulturní politice, sběr statistických údajů a analýz potřeb oboru, zní hlasy volající po inovaci a aktualizaci dotačního systému umění, zvažujeme potřebu a roli profesních organizací. Proto považuji za důležité dát prostor zástupcům tanečního oboru pro definování hlavních kroků, které by měly být pilíři těchto koncepcí,“ vysvětluje organizátorka akce Lucie Hayashi.

Dopolední část programu utvoří tři panely krátkých prezentací, které se budou zabývat tématy: celostátní versus regionální kulturní politika pro tanec, inovace dotačního systému kulturních subjektů a strategické postupy pro lepší postavení tance v kulturní politice ČR. V současné chvíli potvrdili svůj výstup Jana Adamcová, Jana Bohutínská, Libor Kasík, Petr Kiška, Yvona Kreuzmannová, Jana Návratová, Antonín Schneider, Adriana Světlíková a Roman Vašek.

V odpoledních hodinách proběhne debata u kulatého stolu, kde bude prostor pro diskuzi nad klíčovými otázkami, které vzejdou z dopolední konference. Role moderátora celé akce se ujme Jakub Deml, který nedávno moderoval například také diskuzi o budoucnosti profesní organizace „Vize tance“.

Doufám, že pomůže legendárně nejednotnému tanečnímu oboru ke konstruktivní shodě na strategii postupu v boji za rovnoprávnější postavení tance a jeho respektu mezi ostatními uměleckými žánry v kulturní politice ČR,“ slibuje si od celé události Lucie Hayashi, tajemnice katedry tance HAMU a redaktorka Tanečních aktualit, které akci spolupořádají. Tvrdí, že právě názorová roztříštěnost a neschopnost shody na zásadních prioritách je možná pomyslnou brzdou v prosazení důležitých bodů programu kýžené kulturní politiky směrem k tanci. Vzájemné vyslechnutí a následná debata by tak mohla mít efektivní dopad.

Přesný program i anotace příspěvků, bude uveřejněn na: https://www.facebook.com/events/460889631318586/

Mgr. MgA. Lucie Hayashi, Ph.D. m

O AUTORCE:

Mgr. MgA. Lucie Hayashi, Ph.D. m – vystudovala taneční vědu na HAMU a japonská studia na FF UK. Je zakladatelkou a redaktorkou Tanečních aktualit. Pracuje jako asistentka režie Opery ND v Praze a tajemnice katedry tance HAMU, kde vyučuje také základy tanečního managementu a produkce. Je členkou rady Tanečního sdružení ČR, dramaturgické rady ČTP a členkou grantové komise MKČR pro profesionální tanec a nonverbální divadlo, festivaly a odbor zahraniční spolupráce. Kromě taneční publicistiky, PR a produkce se věnuje antropologickému výzkumu japonského tance, pravidelně přednáší na mezinárodních konferencích a publikuje odborné studie.

Foto: archiv autorky

Mgr. MgA. Lucie Hayashi, Ph.D. m,

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pan 2B a slečna Růžová

Jak vysvětlit konceptuální umění dítěti? Uměním.

 

 

 

V sobotu 21. března se divadelní sál Experimentálního prostoru NoD díky projektu Pan 2B a slečna Růžová promění v plátno, které se nedotknuté otevírá před umělcem. Výtvarně bohaté divadelní představení inspirované pohádkovým příběhem Miloslava Jágra “Pan Tužka a slečna Pastelka (o psu Gumovi nemluvě)” si klade za úkol přiblížit myšlenkové procesy výtvarníka a jeho tvůrčí dilema nejenom dospělým, ale také mladým divákům.

Inscenace má dvě paralelní dějové linie. Jedna se věnuje příběhu architekta, který hledá kvalitní nápad. Nápad, který má smysl a reaguje na situaci i dobu, ve které se ocitá. Jeho procesy myšlení jsou personifikovány ve dvou dalších příbězích – Pana 2B jako rozumu, tekoucího v linkách, a slečny Růžové jako fantazie, rozprostírající se v barvě. Růžová a 2B pak rozehrávají umělcovi myšlenky dál. Jeho města tvoří prostřednictvím svojí existence na plátně. Rozum a fantazie před zraky diváků vytvářejí obrazy, které dávají smysl až pohromadě. Celý příběh je ozvláštněný originálním pohybovým zpracováním a fascinujícím light designem.

Pan 2B a slec╠îna Ru╠Őz╠îova╠ü 3

Linka chce spoutat barvu a tak Pan 2B opravuje chaotický svět slečny Růžové. Barva se snaží zaplnit prázdný obrazec a slečna Růžová čaruje, boří pravidelné zídky, ploty, vybarvuje fantazií svět pana 2B. Skrze jejich vztah poznáváme celou situaci,“ vysvětluje autorka představení Marie Fröhlichová.

Zásadní je pro mě moment, kdy se divák může dostat do hlavy umělce a spolu s ním přemýšlí nad možnostmi svého vyjádření. Umělec, který experimentuje sám se sebou, prostřednictvím dvou pohledů, aby došel k jednomu řešení, které povyšuje jeho vztah k zadanému tématu,“ dodává spoluautor představení a představitel pana 2B, herec brněnského Hadivadla, Jan Lepšík.

Pan 2B a slec╠îna Ru╠Őz╠îova╠ü 4

Jak se nakonec výtvarník se svým úkolem vypořádá? Změní své nazírání na tvorbu? Je idea umění a umění samotné jedno a totéž? Přijďte to zjistit 21. března v 19:00 do NoDu.

Pan 2B a slečna Růžová je jímavý příběh, fyzické divadlo, které oproti většině produkcí tohoto typu nese výjimečnou citovost a pohádkovost. Rozvíří představivost, zároveň podněcuje k propojení citového a racionálního náhledu na svět, a prožití každého z nich v jeho krásných momentech.”  (Alexej Byček, recenze, Taneční aktuality)

Pan 2B a slec╠îna Ru╠Őz╠îova╠ü 2

Foto:NoD

Taneční magazín