Manosféra, mladí muži a nová inscenace

Nově z Tantehorse:

Milí sledovatelé Tantehorse,

 

pojďte s námi nahlédnout do našich hlav a tvůrčí kuchyně, na to, jak pokračuje výzkum a příprava nového projektu S(t)IGMA, který bude mít premiéru již 9. června.

Znovu jsme se vrhli do světa mladých mužů, tentokrát ještě blíž k okrajům manosféry, která jde ruku v ruce s příklonem ke krajně pravicovým myšlenkám. Navazujeme na performativní přednášku Za muže! a rozšiřujeme ji o osobní žitou zkušenost mladých mužů a vlivy, které na ně působí.

Spolu s performery Matějem Šímou, Sebastianem Vopěnkou a Matějem Šumberou se bavíme o vlivu sociálních sítí, tlaku na výkon, obavách z budoucnosti, partnerských vztazích, práci s hněvem, ale také o tom, kde cítí svoje místo ve společnosti a proč vůbec uvažují o tom, co to znamená být ten „správný muž“.

Dramaturgyně projektu Barbara Herz zorganizovala dvě fokusové skupiny se středoškolskými studenty, kterých se ptala na jejich ovlivnění manosférou a vzory, které sledují.

„U mě to bylo reálný a fakt se za to stydím. Svému otci bych to v životě asi neřekl. Doufám, že se o tom nikdo dozví, ale já jsem fakt měl období, kdy mi Andrew Tate přišel jako člověk, kterej… v nějakých větách má pravdu. A zpětně mám pocit, že jsem mlel úplný blbiny a přijde mi to vlastně strašně smutný a myslím, že jsem měl v tomhle štěstí, že mám fakt brutálně liberální a super rodiče, který mě z toho dostali.“

(student gymnázia Praha)

 

„Trochu mě to nahlodalo v tom smyslu, že on nabízí možnost ženy úplně vyřadit ze života a vlastně mluvit jenom o tý mužský sféře… Strašně to zjednodušuje ten problém a vytváří prostředí, kdy si člověk říká, jestli by tohleto nebylo vlastně ideální nebo příjemný.“ 

(středoškolský student)

Ještě před nějakou dobou jsme mohli mít pocit, že manosféra v Čechách tolik nebují, že v bublinách sociálních sítí k nám toxický obsah tolik nedoléhá. Na rozdíl od mladých mužů, teenagerů, dokonce už i dvanáctiletých dětí, jsem já nebyla cílovou skupinou algoritmů. Nyní se nenávistný narativ krajně pravicových politiků, influencerů šířících dehumanizující komentáře nejen k ženám, ale i dalším skupinám, stává veřejným. Dostává se do politiky, do veřejných prohlášení, je přebírán onlinovými médii. Platformy, kde se tyto myšlenky šíří, získávají stále více pozornosti. Jak zaznělo na konferenci Muži dnes pořádané Ligou otevřených mužů, které jsme se v rámci projektu zúčastnili: toxický obsah sociálních sítí je pouze odrazem toho, co se děje ve společnosti. Tyto obsahy mají reálný dopad na životy nás všech.

„V těch studentských volbách jsem sledoval výsledky a tam zrovna ty Motoristi byli silnější než ANO, což taky vypovídá o tom, že zejména na středních školách a učilištích to asi bude populární. Studentské volby si myslím, že jsou dost ovlivněný tím, co se děje na sítích.“

(středoškolský student)

Představení S(t)IGMA: Možná nejsem problém já se snaží rozkrývat pasti, které na mladé muže čekají. V online prostředí i v reálném životě. Hledáme důvody, proč nepodlehnout svůdným myšlenkám privilegovaného mužství a zjednodušujícím řešením vlastních problémů. Ptáme se, kde hledat skutečné hodnoty a vztahy. A co můžeme udělat pro to, aby tam neskončili ti druzí.

Neděláme představení pouze pro naši bublinu. Formou hudebního divadla cílíme především na mladé publikum. Chceme vás proto vyzvat:

 

Pojďte s námi spolupracovat. 

Pomozte nám nabídnout představení středním školám a učilištím. 

Pomozte nám uspořádat přednášku a performance přímo na školách. 

Přijďte na otevřenou zkoušku a sdílejte s námi váš pohled. 

Kdo se na projektu podílí:

S(t)IGMA vzniká ve spolupráci s filosofkou Alicí Koubovou, která bude přímo součástí představení.

Navazujeme na její výzkum týkající se mladých mužů a jejich volebních preferencí, podpořený Evropským grantem Horizon a EHMK České Budějovice. Režisérka Barbara Herz se ujala dramaturgické role a vytváří rešerše, spoluautorsky se podílí na sběru materiálu skrze konkrétní rozhovory, např. se socioložkou Lindou Coufal. Dokumentaristka a animátorka Linda Arbanová připravuje vizuální materiál ovlivněný každodenní dávkou manosférického obsahu sociálních sítí. Scénografii a kostýmy připravila architektka Kateřina Radakulan, kterou nově vítáme v týmu. Dále spolupracujeme s Ligou otevřených mužů, s níž budeme vytvářet doprovodné akce k představení. Máme v plánu připravit také pracovní listy pro učitele středních škol, které mohou využít jako přípravu nebo reflexi k představení.

 

Pokud chcete být u toho s námi, lístky na premiéru najdete tady:

Za celý tým Tantehorse vás zdraví

Mířenka 

Tanterhorse, Taneční magazín

Nově z Tantehorse

Novinky

 

Milí přátelé Tantehorse,

děje se toho tolik, že vás ani nestíháme informovat o tom, co pro vás připravujeme, co jsme již uskutečnili, co jste propásli a co byste rozhodně propásnout neměli. Tak se to teď ve stručnosti pokusím napravit.

Hned na začátku vás pozvu na velmi netradiční premiéru, na které se pijí koktejly, nekupují lístky, nýbrž vyplňuje dotazník, sdílím s vámi reflexe z květnové site-specific premiéry v Paláci Akropolis, potěšíme vás diváckými vzkazy z divadelní přespávačky v Děčíně a představíme naši kontinuální práci na edukativní platformě Tantelab III. plné masa, zeleniny a veřejných intervencí.

ZA MUŽE! Nová premiéra v Českých Budějovicích

Společně s Alicí Koubovou intenzivně pracujeme na performativní přednášce Za muže!, kterou koncipujeme jako netradiční garden party, schůzi a experiment o mužské identitě.

Vycházíme z jejího textu Je něco silnějšího než politika silnějšího? Storytelling jako participativní nástroj mladých dospělých. Ústředním tématem je síla – síla mocnějšího a síla naděje –, které chceme prodiskutovat a promyslet společně s publikem, jež dorazí do zahrady Alšovy jihočeské galerie, Wortnerova domu v Českých Budějovicích.

Samy máme víc otázek než odpovědí. Například: existuje politická síla, která je silnější než politika násilí? A pokud ano, tak jak vypadá v konkrétních situacích našeho života? A jak lze čelit současným výzvám bez násilí a nenávisti?

Několikahodinový program je experimentálním participativním tvarem, v němž se seriózní diskuse o nárůstu extremismu prolíná s jazzem a letními koktejly a performativní výstupy o hledání různých forem mužské síly doplňují data ze sociologického výzkumu. Na konci večera se opět navrátíme k hudbě a společnému jídlu, abychom v letní noci neodcházeli domů bez katarze.

Premiéra se uskuteční 20. a 21. června ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích v rámci kulturní slavnosti Soutok, která je součástí programu Evropského hlavního města kultury 2028. Celý projekt je podporovaný Akademií věd ČR.

Premiéra se uskuteční 20. a 21. června ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích v rámci kulturní slavnosti Soutok, která je součástí programu Evropského hlavního města kultury 2028. Celý projekt je podporovaný Akademií věd ČR.

Děti U: Fragmenty

Máme velkou radost z toho, jak proběhla premiéra indoorové verze projektu Děti U, který se na podzim uskutečnil jako neopakovatelná performativní procházka mezi usedlostmi Prahy 5. Pod názvem Děti U: Fragmenty jsme přenesli do prostorů Paláce Akropolis jak jednotlivá díla upravená jako site-specific performance, tak i nové reflexe a ozvěny Dětí U v audio a vizuální podobě. Diváci se v intimní atmosféře potemnělého chill outu zaposlouchali do audio dokumentu Hodnota života ve chvílích nemoci a umírání Veroniky Štefanové a zhlédli filmovou meditaci Vladimíra Turnera s názvem Když promluvím, neslyším ticho. Děti U: Fragmenty jsou koncipovány jako imerzivní bloudění v podzemí divadla – v koncentrovanější a podle diváckých reakcí i intenzivnější podobě.

Představení se do Paláce Akropolis vrátí na začátku příštího roku.

Děkujeme za detailní reflexi v recenzích Tomáše Kubarta a Clary Zangy.

„Fragmentární struktura vyzývá diváka k vnímavější práci s významy – z vlastních vzpomínek, emocí, scénických obrazů a tělesného afektu. Co zůstává, je schopnost zprostředkovat hluboký, mnohovrstevnatý, katarzní zážitek, který mne o repríze 19. května vyvedl z bludiště rozumu.” – Tomáš Kubart, Opera+

„Projekt Děti U je na české scéně mimořádným počinem, který ukazuje, jak zásadně a silně může umění přispět k diskusi o celospolečenských problémech a destigmatizaci složitých témat. Z díla je patrné, jak pečlivá práce za ním stojí. Komplexita, s níž zejména tři hlavní tvůrkyně k problematice přistoupily, se mnohonásobně vyplatila.“ – Clara Zanga, Taneční aktuality

Rezonance Tantelab III.

Tantelab III. je v plném proudu. Máme za sebou několik skvělých workshopů s inspirativními umělci a umělkyněmi a především dvanáctihodinový zážitek Noc v divadle, který se uskutečnil jako site-specific durational performance s přespáním přímo na jevišti v Městském divadle Děčín.

Ve spolupráci s ředitelem děčínského divadla Jiřím Trnkou jsme společně s účastnictvem Tantelabu vytvořili jemný večer autentických zpovědí a mikroperformancí s otázkami po mezigeneračních rozdílech a osobních či lokálních problémech, které jsme nabídli k následnému promyšlení děčínskému publiku.

Společně jsme si povídali, jedli, hnětli těsto, hledali chobotnici, meditovali, spali a probudili se na jevištních prknech.

 

Děkujeme vám za všechny krásné ohlasy.

„Popravdě jsem neměla příliš představu, do čeho jdu. A jsem moc ráda, že jsme se rozhodli s mou dcerou a její kamarádkou jít, protože to byl opravdu nevšední zážitkový večer pro nás všechny. A také proto, že se rozšířilo „mezigenerační setkání“.“ – Veronika, divačka

„Pro mne bylo zásadní poznání, jak hodně mladí lidé řeší ekologii, stav planety. Poprvé jsem slyšela pojem „klimatický žal a úzkost“. Také společné spaní přímo na jevišti, jeden spacák vedle druhého – to mělo svoje kouzlo. Je mi 63 let a moc často zážitek tohoto druhu nemám. A potom společná snídaně a další diskuse, nikdo domů vysloveně nepospíchal.“ – Helena, divačka

 

Education – artivism

Děkujeme také za několik fantastických Tantelab workshopů. První z nich vedla Eliška Kubartová a Tomáš Kubart na téma Bolest a utrpení jako téma a médium v performačních uměních, kde společně skrze tělesnou zkušenost představili mimo jiné vídeňský akcionismus.

Magdalena Malinová a Nela Petrová si připravily téma Jak být spolu, v němž zkoumaly, kde končí individuum a začíná společenství, kde končí tradice a začíná inovace, kde nám ambice slouží a kde tomu možná je naopak.

„Děkujeme Tantelabu III. za jedinečnou příležitost pracovat se skupinou různorodých a talentovaných osobností… Workshop Jak být spolu jinak, inspirovaný našimi studii Aplikované divadelní vědy v německém Giessenu, propojil společné čtení, pohyb, práci s hlasem, psaný dialog a zakončily jsme ho malou barevnou sdílenou performativní hostinou.“ – Magdalena Malinová a Nela Petrová

Podívejte se, jak se tyto dva workshopy vzájemně doplňovaly.

Dominika Špalková připravila pro účastníctvo program v Hradci Králové, během nějž proběhlo setkání s primátorkou Hradce Králové a dramaturgyní Viktorií Vášovou a uskutečnila intervence do veřejného prostoru.

 

O připravovaném dalším díle Invisible IV. napíšeme příště – nechceme vás zahlcovat.

Těšíme se na setkání s vámi!

Miřenka Čechová a celý tým Tantehorse

 

VÝBĚR Z PROGRAMU:

 

Tantehorse, Taneční magazín