Velká soutěž vylosována!

Další ze soutěžních kvízů TANEČNÍHO MAGAZÍNU je již historií. Kdo vyhrál hodnotné ceny?

První soutěž TANEČNÍHO MAGAZÍNU v roce 2021 je tedy za námi. Jako se ve fotbale říká, že kopaná je hra o jedenácti hráčích a vždy vyhrají Němci, tak v případě našich soutěží lze říci, že vždy vyhrají ženy. Anebo téměř vždy?

Nejinak tomu bylo i tentokrát. Velmi hodnotné ceny: exkluzívní videopředstavení Dany Paly NINCS” vyhrály tři zástupkyně něžnějšího pohlaví.

Do soutěže přišlo 117 odpovědí, z toho bylo 95 správných. Nejčastější chyby se objevovaly v odpovědích u osobností Simony Chytrové a Ivana Frieda. Z celkových 95ti odpovědí přišlo 73 od žen. A pak se divte, že tři z nich zvítězily…

Dana Pala

Nejvíce odpovědí tentokrát (konkrétně 23) přišlo z Jihomoravského kraje. V závěsu byla Praha se sedmnácti odpověďmi a na pomyslné bronzové příčce skončil kraj východočeský, odkud přišlo odpovědí 15.

A teď již vylosované. Jelikož jsou exkluzívní ceny jednotné, ani my nebudeme rozlišovat pořadí. A abecedně uvádíme 3 vítězky, vylosované vydavatelkou a šéfredaktorkou Evou Smolíkovou:

Alice Kmentová z Liberce

dr. Martina Pikalová z Prahy

Karla Procházková ze Zlína

Všem účastnicím a účastníkům děkujeme za ochotu zúčastnit se a zejména za jejich čas. Vítězkám upřímně gratulujeme. A již jsme je kontaktovali s touto výlučnou cenou. Těm nevylosovaným držíme palce pro příště.

TANEČNÍ MAGAZÍN

„Básník bez jména” tentokrát koncertně!

Ivan Fried, o jehož básnické sbírce vyšla v TANEČNÍM MAGAZÍNU recenze, zve všechny na svůj on-line koncert

TANEČNÍ MAGAZÍN

Jeho jméno netřeba hledat!

Tip na velice zdařilý knižní debut již uznávaného autora. A jeho „taneční“ básnička pro čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU návdavkem.

V současné době velkých proměn a nuceného ústupu živé kultury zbývá také více času na posezení s přítelkyní, která téměř nikdy nezradí – knížkou. TANEČNÍ MAGAZÍN svým čtenářům dává tip na jeden doslova skvost z nakladatelství „Talent pro ART“.

Doporučujeme vám vskutku velice zdařilou básnickou prvotinu „Básník bez jména“. Je z pera (či počítače?) uznávaného člena divadla ESENCE, textaře, scenáristy, herce a písničkáře Ivana Frieda. Celé toto nové dílo nejen dokumentuje autorovu bezmála padesátiletou tvorbu, ale současně i jeho autorské a životní mezníky.

Ivan Fried přednáší

Z textů samotných vyniká nejen živočišná svébytnost autora, ale zároveň i jeho obliba a respekt k beatnické poezii, stylu blues anebo ke Karlu Krylovi. Tato sbírka také mapuje Friedovy písňové texty, respektive zhudebněné básně pro představení, již úvodem zmíněné, ESENCE.

Významnou složkou této publikace jsou (nejen) doprovodné ilustrace významného sochaře, malíře a pedagoga Kurta Gebauera. S ním a jeho studenty, mimochodem, autor spolupracoval již před lety v Neratovicích při úpravě městského intravilánu. V době, kdy byl Fried nejen ředitelem neratovického kulturního domu, ale velkým „hybatelem“ veškeré neratovické kultury.

Jedna z ilustrací Kurta Gebauera

K nepřehlédnutí je i vkusná a velmi citlivá grafická úprava, která kupříkladu velmi vhodně odděluje svébytnou pasáž „Chrliči a Faustové”.

Jak již je asi teď čtenářům patrné, Ivan Fried opravdu dávno není básníkem beze jména. Název knížky je od něj nejen (tak trochu) nemístnou skromností. Anebo jeho tradiční provokací? Ivanova poezie si nalezla cestu k posluchačům již na řadě divadelních představení anebo autorských sessionů. Takže, tato prvotina – navzdory názvu – dokládá, že známým básníkem, který se již dostal do povědomí, nemusí být ten, který vydal stohy básnických sbírek. Konkrétně ve Friedově případě – dosud ani jedinou.

Autor se jménem a s kytarou

Závěrem zde musím zároveň připomenout i editorku Radanu Šatánkovou, která dostatečně motivovala spíše introvertnějšího autora. To ona, sama výborná básnířka, patří ke stěžejním iniciátorům této publikace.

Finálně přijměte malý dárek – malou ukázku s taneční tematikou:

TANCUJE HOLKA VESELE

Ivan Fried

Tancuje holka vesele

Jsou při ní všichni andělé

Je při ní vládce dobroty

Král Satanáš, vlk samoty

skřet Hrůza, netopýří muž

A osud letí jako nůž

Hej hola, letí jako nůž

(Z cyklu „Caprichos“, 1977;

zaznělo v dramatu „Nero – Miláček Říma”, 2001)

 

Foto: Talent pro ART, archiv divadla ESENCE a archiv TM

MICHAL STEIN

TANEČNÍ MAGAZÍN

2 jubilea a TANEČNÍ MISTŘI

Dva bratři, dvě jubilea. Ačkoli nejsou dvojčata, společně oslavili šedesátku a to i skvělou prezentací společenského tance. Se vzpomínkou na dávná taneční.

Bohumil Bochňák patří mezi špičkové české podnikatele v oboru reklamy i gastronomie a jeho bratr Miroslav je uznávaným architektem. Oba se zabývají také aktivně výtvarným uměním (jak velmi originální pozvánka na oslavu s jejich vlastními autoportréty dosvědčila) a také je spojuje společné účinkování v divadelním souboru ESENCE.

Oslavující bratři, před svými autoportréty. Zleva Mirek a Bohouš.

Bratrské duo Bohumil a Miroslav „Bochňáci” tedy v Praze oslavilo společně významné životní jubileum. Postupně dovršili životní šedesátku věku. Mirek sice o trochu dříve, ale s oslavou rád počkal na bratra Bohouše.

Ivan Fried přináší svůj hudební dárek

Vlastní oslava probíhala v Mramorovém sále pražského Paláce Lucerna. A byla velkolepá. Stoly se prohýbaly pod skvělými dobrotami z restaurace Stará myslivna na Konopišti. Na pódiu se střídali gratulanti. Ponejvíce zřejmě přítomné zaujal úspěšný dramatik a básník Ivan Fried se svým, s kytarou interpretovaným, společným přáním.

Přítomným zazpívala i Bětuška, dcera Bohouše. A na pódiu se střídali další a další gratulanti. Každý jejich příspěvek byl něčím originální, neopakovatelný.

Zlatým hřebem večera bylo vystoupení skvělé  a sehrané taneční dvojice Hana Kulvajtová – Ing. Ladislav Dolák. Tito nebyli vybráni náhodou. Jednak je zdobí řada ocenění ze soutěží. Například třeba to za „císařský valčík“ (v roce 2018) na soutěži v Chrudimi. Ale hlavním důvodem „nominace“ tohoto páru bylo rodinné spojení paní Hany s manžely Karasovými, kteří právě léta v tomto sále učili adepty společenského tance. Hana Kulvajtová je totiž dcerou Pavla Karase a neteří paní Heleny Karasové, která se svým (již zemřelým) manželem Františkem, byla jednou z ikon pražských tanečních učitelů. A Hana také, v duchu rodinných tradic, reprezentovala právě TŠ Lucerna. (Ta je již historickou taneční školou, neboť ji před čtyřmi lety nahradila v Mramorovém sále Lucerny TŠ Plamínek.) Není bez zajímavosti, že (dnes také již zesnulý) tatínek Hany Kulvajtové, Pavel Karas byl jedním ze zakladatelů známé firmy IGC.

Speciální bratrský narozeninový dort

Oslavenec Bohouš právě na svá dávná taneční u Karasových na pódiu autentického sálu zavzpomínal. A zaujal také vtipnou filipikou na téma relativity stárnutí. Pak pódium patřilo také kapele „Pupíci“, kde si zahrál rovněž oslavenec Mirek.

Oba oslavenci na pódiu s maminkou

TANEČNÍ MAGAZÍN oceňuje úroveň, dramaturgii, nadhled a vtip oslavy. A závěrem přeje Bohouši i Mirkovi mnoho úspěchů v jejich práci, na kulturním poli a třeba i na tanečním parketu.

Foto: archiv bratrů Bochňákových

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN