Jeho jméno netřeba hledat!

Tip na velice zdařilý knižní debut již uznávaného autora. A jeho „taneční“ básnička pro čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU návdavkem.

V současné době velkých proměn a nuceného ústupu živé kultury zbývá také více času na posezení s přítelkyní, která téměř nikdy nezradí – knížkou. TANEČNÍ MAGAZÍN svým čtenářům dává tip na jeden doslova skvost z nakladatelství „Talent pro ART“.

Doporučujeme vám vskutku velice zdařilou básnickou prvotinu „Básník bez jména“. Je z pera (či počítače?) uznávaného člena divadla ESENCE, textaře, scenáristy, herce a písničkáře Ivana Frieda. Celé toto nové dílo nejen dokumentuje autorovu bezmála padesátiletou tvorbu, ale současně i jeho autorské a životní mezníky.

Ivan Fried přednáší

Z textů samotných vyniká nejen živočišná svébytnost autora, ale zároveň i jeho obliba a respekt k beatnické poezii, stylu blues anebo ke Karlu Krylovi. Tato sbírka také mapuje Friedovy písňové texty, respektive zhudebněné básně pro představení, již úvodem zmíněné, ESENCE.

Významnou složkou této publikace jsou (nejen) doprovodné ilustrace významného sochaře, malíře a pedagoga Kurta Gebauera. S ním a jeho studenty, mimochodem, autor spolupracoval již před lety v Neratovicích při úpravě městského intravilánu. V době, kdy byl Fried nejen ředitelem neratovického kulturního domu, ale velkým „hybatelem“ veškeré neratovické kultury.

Jedna z ilustrací Kurta Gebauera

K nepřehlédnutí je i vkusná a velmi citlivá grafická úprava, která kupříkladu velmi vhodně odděluje svébytnou pasáž „Chrliči a Faustové“.

Jak již je asi teď čtenářům patrné, Ivan Fried opravdu dávno není básníkem beze jména. Název knížky je od něj nejen (tak trochu) nemístnou skromností. Anebo jeho tradiční provokací? Ivanova poezie si nalezla cestu k posluchačům již na řadě divadelních představení anebo autorských sessionů. Takže, tato prvotina – navzdory názvu – dokládá, že známým básníkem, který se již dostal do povědomí, nemusí být ten, který vydal stohy básnických sbírek. Konkrétně ve Friedově případě – dosud ani jedinou.

Autor se jménem a s kytarou

Závěrem zde musím zároveň připomenout i editorku Radanu Šatánkovou, která dostatečně motivovala spíše introvertnějšího autora. To ona, sama výborná básnířka, patří ke stěžejním iniciátorům této publikace.

Finálně přijměte malý dárek – malou ukázku s taneční tematikou:

TANCUJE HOLKA VESELE

Ivan Fried

Tancuje holka vesele

Jsou při ní všichni andělé

Je při ní vládce dobroty

Král Satanáš, vlk samoty

skřet Hrůza, netopýří muž

A osud letí jako nůž

Hej hola, letí jako nůž

(Z cyklu „Caprichos“, 1977;

zaznělo v dramatu „Nero – Miláček Říma“, 2001)

 

Foto: Talent pro ART, archiv divadla ESENCE a archiv TM

MICHAL STEIN

TANEČNÍ MAGAZÍN

»Neřvi mi do ucha«

V září, v pátek 11. V Pardubicích V Klubu 29. Těšit se můžete na spolupracovníky labelu „Divnosti“. Mnoho tanečních poloh elektropopu.

Kdy? V pátek 11. září 2020 v 20.00 až 22.30 hodin.

Kde? V Klubu 29 v Pardubicích

Vstupenky na: www.smsticket.cz

Právě v tomto pardubickém klubu totiž Divadlo 29a „Klub 29 – malá scéna Divadla 29se čtyřmi dalšími subjekty spolupořádají zajímavý dvojkoncert. Konkrétně Divadlo 29a „MENUspolečně uvádějí epesní elektropop z labelu „Divnosti“.

Něco o interpretech. Duo „Něco něcotvoří zpěvačka Alžběta Trusinová (hraje také v „Neřvi mi do ucha“) a Tomáš Tkáč (Pris). Kapela kombinuje lo-fi samply, analogové syntezátory i akustické nástroje, prim však hraje nezaměnitelný Alžbětin hlas. Žánrově plynule přechází od barevného weird-popu přes potemnělou elektroniku, která vyzývá k melancholickému krasosmutnění, až ke špinavým tanečním plochám. Stejně jako kmitá nálada hudebního projevu, tak se i jejich texty pohybují na rozmezí od hravosti až po naléhavost. Letos v dubnu vydali své debutové album „Začíná“ na labelu „Divnosti“

RovněžNeřvi mi do ucha, česko-slovenský trojlístek označující se za vynálezce žánru introvertní disko, vydal letos u labelu „Divnosti“ album. Přesněji své „Druhé album“. Nahrávka pokračuje elektropopovým směrem, který vytyčil jejich předloňský debut. Kromě hravých melodií však odhaluje i potemnělé stránky osudu. Česko-slovenské texty přemístí posluchače do zákoutí jiných a zvláštních světů. V prostředí hrůzu budících domů, na dně oceánů, ve stínu pod višní, v krajině mrtvé labutě, lze zaslechnout opatrné reflexe okolí i naprosto otevřený popis vlastních pocitů, od těch negativních až po ty téměř naivně romantické. Objevují se zde ovšem i náročnější témata jako násilí na ženách nebo klimatická krize.

Přátelé tohoto žánru muziky, neváhejte a kupujte si lístky do Pardubic.

TANEČNÍ MAGAZÍN