Kühnův sbor vyhlašuje soutěž o nové skladby

Projekt společného zpívání získal mezinárodní podporu

Kühnův smíšený sbor vyhlašuje jedinečnou soutěž pro autory sborových skladeb!

Kühnův smíšený sbor, jedno z největších a nejstarších hudebních těles u nás, vyhlašuje unikátní soutěž zaměřenou na vznik nových sborových skladeb. Projekt nazvaný Platform for Singing zaštiťuje přední soudobý norský skladatel, emeritní profesor Norské hudební akademie Lasse Thoresen, a díky své výjimečnosti získal podporu Fondů EHP a Norska. „Skladatelskou soutěží chceme podnítit obecný zájem o sborovou tvorbu u veřejnosti i u autorů a rozšířit tak sborový repertoár o kvalitní soudobé skladby. Těšíme se na nová díla, která budou zajímavá jak pro sbor, tak pro posluchače,” říká muzikoložka a sopranistka Eva Velická, iniciátorka projektu.

Soutěž bude vyhlášena během října, uzávěrkou pro odevzdání skladby je poslední dubnový den roku 2022. Vítězné skladby budou pak slavnostně vyhlášeny během podzimu příštího roku na koncertě Kühnova smíšeného sboru, který je plánován na Novoměstské radnici v Praze. „Zde budou díla provedena a nahrána. Skladby pak budou žít i dál, Kühnův smíšený sbor je zařadí na svůj repertoár a noty budou vydány i v tištěné podobě,” upřesňuje Eva Velická. V rámci projektu Platform for Singing pak sbor uskuteční i čtyři koncerty a řadu workshopů po České republice.

Autoři bez věkového omezení zašlou svou skladbu pro smíšený sbor a cappella (čili bez doprovodu) do soutěže anonymně. Mezinárodní pětičlenná odborná porota ve složení Jaroslav Brych, Miloš Orson Štědroň, Jan Ryant Dřízal, Roman Z. Novák a předsedající Lasse Thoresen z Norska pak do srpna 2022 vybere vítěze. „Hlasové obsazení skladby se může pohybovat od klasického čtyřhlasu SATB – soprán, alt, tenor, bas – po jeho variace. Skladby mohou ve svých jednotlivých částech využívat různá obsazení, požadovaná délka je do 10 minut. Každý autor může zaslat do soutěže pouze jednu skladbu, jež nebyla dosud oceněna v žádné soutěži, ani veřejně publikována, a partitura musí být napsána čitelně v počítačovém notačním programu. Předkládá se pouze elektronicky. Přihláška je ke stažení na webových stránkách sboru www.kuhnchoir.cz,“ doplňuje Velická.

Síla zpěvu

Eva Velická zároveň připomíná, že sbor má ambici celý projekt pojmout i v dalších souvislostech. „Uvědomili jsme si, jak se v době pandemie, kdy byl zpěv zakázán, stalo poselství našeho projektu aktuální. Sborový zpěv totiž znamená mnoho. Jde o kulturu, zdraví, společné zážitky, socializaci každého z nás. Všechny tyto roviny v našem projektu zdůrazňujeme a sbor se díky tomu stává skutečnou platformou pro vytváření hodnot,” dodává Eva Velická.

Partnerem projektu je Norská hudební akademie z Osla, na níž během téměř padesáti let její existence studovalo mnoho uznávaných norských hudebníků. Kromě klasické hudby poskytuje špičkové vzdělání také v oborech lidové či církevní hudby a v posledních letech také významně v oblasti jazzu. Akademie je zároveň také největším organizátorem koncertů v Oslu.

www.kuhnchoir.cz

 

Víte, že…

ceny pro vítěze jsou ve výši 20.000 korun (1. místo), 15.000 korun (2. místo) a 10.000 korun (3. místo?)

Projekt Platform for Singing zaštiťuje Lasse Thoresen, přední soudobý norský skladatel, emeritní profesor Norské hudební akademie, jenž patří k žijícím klasikům soudobé vážné hudby? Často je inspirován severskou lidovou hudbou, kterou umí zkombinovat s moderními skladatelskými postupy. Patří k umělcům, u něhož si díla objednávají hudební instituce po celém světě.

Kühnův smíšený sbor vznikl v roce 1959 a dnes čítá 80 zpěváků? Své dobré jméno si vydobyl především díky kvalitní interpretaci repertoáru 18.–20. století, ale také díky aktivní účasti v nových projektech, včetně natáčení filmové hudby a interpretace skladeb současných autorů. Sbor zvítězil na mnoha soutěžích například v Itálii či Maďarsku.

KDO JE:

Eva Velická (45 let)

Muzikoložka a sopranistka PhDr. Eva Velická, Ph.D. je žena, který žije hudbou: aktivně ji provozuje, píše o ní a propaguje ji. Díky svým organizačním schopnostem a mezinárodním kontaktům pomáhá také jejímu vzniku a provozování.

Vystudovala hudební vědu na FF UK Praha s ročním studijním pobytem na Phillips-Universität Marburg. Od roku 2015 je šéfredaktorkou hudebního nakladatelství Bärenreiter Praha. V roce 2007 se skladatelem Milošem Orsonem Štědroněm založila spolek Omnimusa, který realizoval řadu vysoce oceňovaných hudebně-divadelních projektů (např. Divadlo Gočár získalo Cenu Alfréda Radoka za nejlepší hudbu 2012 a Cenu Divadelních novin za nejlepší hudební divadlo 2012/13).

Je sopranistkou Kühnova smíšeného sboru, v němž působí zároveň jako grantová manažerka. Úspěšně napsala a řídila desítky grantových projektů, včetně těch mezinárodních. Pobývala na stážích Phillips-Universität Marburg, Ludwig-Maxmillian-Universität München, nakladatelství Bärenreiter Kassel, Beethoven-Haus v Bonnu, Bibliotheque Nationale de France v Paříži, Library of Congress ve Washingtonu D. C. a dalších. Je vášnivou obdivovatelkou díla Leoše Janáčka, jenž ji vždy dokáže strhnout svou výraznou emocionalitou. O české hudbě už publikovala stovky odborných či popularizačních článků. Od roku 2011 je členkou grantových komisí na Ministerstvu kultury ČR.

Se svým manželem, skladatelem Milošem Orsonem Štědroněm, mají 2 dcery – i ony se věnují hudbě.

Jana Bryndová

pro Taneční magazín

 

Na pár slov s hvězdami StarDance

Malé rozhovory s velkými hvězdami I. část

Poznejte s námi blíže letošní soutěžící!  

 

Zeptali jsme se….

Martina Viktorie Kopecká  – nekonvenční duchovní

Bylo  třeba Vás přemlouvat k účasti v soutěži?

„Já jsem za sebe věděla, že bych to moc chtěla zkusit, ale protože jsem služebnice v církvi, tak jsem se musela zeptat, co si o tom myslí ostatní.“

A co si mysleli?  Schvalovali tu myšlenku hned?

„Mým přímým nadřízeným je biskup, který mi dal důvěru.“

Možná by Vám to opravdu v nějaké jiné církvi nepovolili?

„Dnes už je to v mnoha církvích trošku jinak než dřív. Ale ono by to asi bylo v rozporu s celibátem. Já jsem se ovšem nerozhodla pro dobrovolný celibát, tak to šlo.“

Co pro Vás představuje tanec?

„Je to opravdu intimní záležitost, dialog dvou lidí, vyprávění jejich příběhu. Zároveň nejde jen komunikaci v páru, ale i objevování sebe samotných.“

A jak to vnímáte po pár trénincích? Je to větší dřina, než jste si myslela?

„No, fyzicky si myslím, že bych to asi zvládla, ale promyslet kam která noha, to je pro mě opravdu těžké.“

Jak to jde zvládnout s Vaší prací dohromady? Jak vypadá Váš den?

„Problém s časem mám vždy enormní. Ráno trénuji, pak přijdu domů, najím se a pracuji třeba do jedenácti do večera. Lidé, které připravuji ke křtu či svatbám, mají většinou čas večer. Víkendy obecně moc volné nemám, ale to je zkrátka realita duchovní služby.“

Obáváte se poroty?

„Dříve jsem nebyla divačka, takže nevím, co mě čeká, ale  celý svůj život se setkávám s posuzováním.  Tanec jsem se začala učit v srpnu, takže v tom určitě nebudu tak dobrá jako v něčem, co jsem sama objevila jako určité obdarování.“

Co pro Vás znamená, že jste považovaná za nekonvenční duchovní?

„Nekonvenční farář nemusí být nutně divoch, který porušuje všechna pravidla. Spíše to pro mě představuje otázku nových obzorů, které objevuji. Tanec mě nevzdaluje od služby, spíše naopak.“

A co až soutěž skončí? Budete tančit dál?

„Určitě! Vlastně už si to ani nedokážu představit, že když vyletím, tak v pondělí nebude trénink. Nemám strach z toho, že nevyhraji, nebo skončím moc brzy. Bojím se, že o tanec přijdu.“

a  Marek Dědík

Co byste chtěl dělat, kdybyste nebyl tanečníkem?

„Vždy  jsem chtěl být zpěvákem, ale hlasově bohužel nemám ani na karaoke.“

Kolik času Vám zabere taneční trénink?

„Trénujeme prakticky denně dvě až tři hodiny.“

Jaký máte vztah k církvi?

„Do kostela sice nechodím, ale věřím, že tu někdo nad  námi je. Chtěl bych se určitě zastavit na mši, kterou celebruje Martina. U nás totiž panuje přesvědčení, že církev neustále funguje jako staromódní instituce, ale to není pravda.“

 

Zeptali jsme se….

Mirai Navrátil

Velký hit „Když nemůžeš, přidej“ může být dost symbolický pro tréninky, ne?

„Ani ne, spíše přidáváme četnost návštěv občerstvovacích míst, takže chodíme více jíst. Na figuru to zatím nemá vliv, ten výdej energie je značný.“

Asi nemáte problém s fyzickou kondicí, že?  Hrál jste závodně tenis a zpěváci jsou obvykle také v dobré kondici…

„Kondice je, myslím, v pohodě. Větší potíže mi dělá můj pohybový aparát, skoro mám dojem, že jsem zralý na nějaký kloubní přípravek.  Pravou kyčel při latině cítím opravdu hodně.  Věnuji se tedy více strečinku.“

Máte strach z poroty?

„Z toho hodnocení samozřejmě strach mám.“

Máte rád výzvy. Co přijde po dotančení ve StarDance? Víte už o něčem?

„Uvidíme, co mi život nadělí.  Uvažoval jsem, že bych se vrátil k tenisu nebo golfu anebo úplně k jinému sportu a chtěl bych se v něm  dostat na nějakou slušnou úroveň.“

a  Lenka Nora Návorková

Jaký je Váš největší taneční úspěch?

„Čtyři tituly mistra republiky, účast na mistrovstvích Evropy a světa, umístění v top 48 v největší soutěži na světě Blackpool Dance Festival.“

Bojíte se Vy poroty ve StarDance?

„Rozhodně se nebojím, naopak jsem zvědavá na její postřehy. Po tanci samotném s tím už člověk stejně nic neudělá.“

Jak sestavujete choreografie pro Miraie?  Před tím jste tancovala s Jiřím Dvořákem – je to podobné?

„Hrozně nerada bych je srovnávala, každý z nich je osobnost. Jirka byl  elegán a takové bylo i jeho tancování. Tady to bude jiné, jsme s Miraiem stejně staří, mám jiné možnosti, ale hodně záleží na hudbě a tematických kolech. U mě to vlastně ani tak nezáleží na tom člověku jako takovém, jako na tom, jaká je hudba. Tu jsem se snažila vybrat tak, aby k Miraiovi co nejlépe pasovala.“

Kolik času protančíte?

„Mimo StarDance, kdy trénujeme tak šestkrát týdně dvě, tři hodiny, tak tančím prakticky pořád.“

Zeptali jsme se….

Andrea Sestini Hlaváčková

Co pro Vás  StarDance představuje?

„Vždy jsem StarDance sledovala a obdivovala, jak ti neprofesionální tanečníci dokážou podat takový výkon. Věřím, a tak trochu doufám,  že tomu pomáhají i šaty a kamery. Viděla jsem v soutěžích tenistky, které znám z kurtů a  doslova jsem čuměla, jak jim to slušelo.  Transformace netanečníků  je neskutečná!“

Jaký je rozdíl mezi sportovním tréninkem a tanečním?

„Až díky tréninkům tady jsem si uvědomila, jak neuvěřitelně je náročný tenis. Tělo mě bolí převážně z tenisových tréninků. Tady je to spíše náročné na hlavu a čas. Občas mám pocit, že už tančím, ale pak vidím video a je mi jasné, že třeba už to není tak hrozné, ale nevypadá to ani tak, jak jsem si představovala.“

Jak zvládáte péči o dceru a tréninky?

„Velice složitě, soutěž je nesmírně časově náročná, stejně tak logisticky, najít hlídání a nějak ten čas rozdělit.“

a Michal Necpál

Co považujete za svůj největší úspěch?

„Mít možnost reprezentovat Českou republiku na mistrovství světa ve standardních tancích.“

Co  Vás přitahuje na StarDance?

„Jde o úžasný a unikátní projekt, který má hlavu a patu. Nikdy mě příliš nebavilo soutěžení a tanec  nepovažuji za sport, ale spíše za uměleckou záležitost. Miluji, když si můžu vytvořit koncept sám, vybrat hudbu, vymyslet choreografii a společně ji interpretovat.“

Co byste dělal, kdybyste nebyl tanečníkem?

„To bych chtěl být hudebníkem, konkrétně bubeníkem.“

Foto: Eva Smolíková

Text: Eva Smolíková,  materiály České televize

Taneční magazín

 

Rozhovor s Markem Dědíkem, stálicí StarDance

„Zvu Vás na StarDance2021!“

Jak se Vám všeobecně daří v této poněkud nestabilní a pohnuté době covidové?

„Musím říct, že všeobecně se mi daří dobře a tou nejdůležitější  a hlavní věcí  pro mě je, že  naše celá rodina je zdravá, a proto  jsem šťastný. Moje manželka, moji dva synové Bertram Jozef a Dorian Marek jsou zdraví, jsem vděčný.

Teď v postcovidové  době v letě se opět   trošku rozjely taneční kurzy a  taneční  lekce, takže já jsem měl spíše pracovní a  ne odpočinkové léto.  Ale já jsem rád.“

Bylo pro Vás možné v době covidové-rouškové pořádat kurzy? Jak Vám vlastně prosperovala taneční škola, když škola všeobecně neprosperovala vůbec?  Jak jste se  s celou situací vyrovnával?taneční kurzy

„Já sem se s tím vyrovnal asi jako každý jeden z nás, protože taneční sport, kurzy  a má výuka spočívá v setkávání se s lidmi. Rád se  potkávám a setkávám s lidmi, pravidla to zakazovala, takže jsem měl neplacené prázdniny po dobu covidu. Nemohl jsem trénovat, všechno bylo zavřeno, ani nebylo kde trénovat. Takže já jsem samozřejmě  netrénoval. Než se vše úplně zavřelo či  otevřelo, tak jsme prožívali různé  restrikce, každý musel podepsat čestné prohlášení nebo  předložit doklad o očkování, či doklad, že  covid prodělal, nebo negativní test, na tanečních  lekcích se dodržoval dvoumetrový odstup. Všechno jsme  dodržovali, ale pak  přišel tak velký skok, tedy celkový lockdown,  a ten jsem  prožil doma s rodinou. Na jednu  stranu jsme se sice ocitli  bez finanční podpory,  ale na druhou stranu  jsem byl s rodinou,  a to od  rána do večera, což  bylo krásné a užil jsem si to.“

 Dalo by se říci, že pro Vás lockdown přišel akorát vhodně….

„Asi ano, asi akorát, ale má to také svá ale. Dorian se narodil po prvním lockdownu, já jsem ani nemohl být u porodu, protože to bylo zakázané a  manželka tam byla sama.“

Hm, hm. Vraťme se ale k Vaší profesi. Pořádal jste také své soutěže či „poháry“?

„‘Můj pohár‘ jsem podruhé zrušil, i před covidem a teď také a počkám, co se bude dít. Když bude situace příznivá, budu ho pořádat na jaře 2022.“

„Učil jste hodiny on-line?“

„Mnoho tanečních škol tuto výuku zvolilo a pořádalo  hodiny přes počítač. Nějak  trénovali a pokračovali, já jsem ale zastánce skutečného kontaktu mezi lidmi, všechno lépe ukázat,  opravdu s tím člověkem být a  zažít ten  tanec. Tuto  on-line formu  výuky  jsem vůbec neprovozoval a nechtěl jsem ji dělat.  Nikam by to nevedlo.“

Nejsou lidé už trošku apatičtí? Mají ještě vůbec chuť přijít do kurzů?

„Já si myslím, že je to naopak lepší, lidé více chtějí chodit do kurzů, báli jsme se, že ne, ale děti touží chodit  do kroužků. Jediné, z  čeho mám opravdu strach, že profesionální  taneční páry, které třeba patřily pod ČSTS a byly zvyklé jezdit po soutěžích, tak  během pandemie trošku  zlenivěly. Tudíž  ten rozjezd pro ně bude těžší.  Ale pro běžné  kurzy je to právě  naopak.“

Stardance se blíží. Zpočátku se proslýchalo, že soutěže či  olympiády budou bez diváků. Jak byste tu situaci vnímal?

„No, samozřejmě Česká televize a produkce Stardance má připravenou tzv. covidverzi bez diváků a pak normální verzi. Pokud opravdu ‚covidverze‘  nastane, pak nastane. Ale bude to velká újma a nebude to zrovna to pravé.  Vždyť přece přímý přenos  přináší  úplně jinou atmosféru! Možná budou v hledišti nějaké papírové hlavy,  nebo co já vím, ale  bude to tak jako tak obrovská škoda. Osobnosti,   které budou v pořadu poprvé,  potřebují zažít atmosféru  a tančit  před  lidmi. Tohle  činí tanec tancem!“

Bylo  by podle Vás tedy  lepší soutěž o rok posunout? Anebo tedy pokračovat i bez  diváků?

„No, upřímně, v nejhorším asi pokračovat i bez těch diváků. Protože show musí pokračovat, tak je to lepší  a dává to smysl. Bylo  by špatné,  kdyby byla pauza. Lidé jsou už připravení a těší se.  Vzít jim tu radost a možnost by bylo smutné. A celkově tato   doba není veselá. Takže to musíme zvládnout.“

Bojíte se Vy osobně viru, když jste na akcích, kde je  spousta lidí?

„Já osobně ten strach samozřejmě mám, a to hlavně proto, že mám strach o svoji rodinu.  V  České televizi se nosily po celou dobu roušky, tam se pravidla ani nezastavila, všechno se dodržuje a  je to tak dobře. I  při tréninku Stardance může přijít třeba rekvizitář nebo asistent  režie nebo někdo jiný a přesně to jsou všechny ty kontakty, ke kterým dochází, proto dodržujeme pravidla. Obava panuje velká,  myslím si, že  přímý  přenos, který je plánován na  16.října, přinese to, že naše  obava bude ještě větší, protože za tu dobu se nám situace ještě o něco zhorší. O to víc budu i já nervóznější,  protože samozřejmě budu mít strach.“

Asi jste připraveni na možnost, že budete 16. října bez diváků?

„Hm… Jsme. Připustilo  se to, ale nikdo neví, co to způsobí, takže je to takové … zvláštní.“

Můžete už teď prozradit nějaké novinky soutěže  tohoto roku?

„Např.  Honzu Ondera nahradil Marek Zelinka, je tedy  coby hlavní choreograf. Za sebe můžu říct, že moje taneční partnerka je Martina Viktorie  Kopecká, farářka Husitsko-bratrské církve. První šoty jsme natočili, jsou už i přístupné na internetu, po TK vyjde  celá znělka, obsahuje  symbol času, je to velmi pěkné. Soutěž bude opět tanec různých osobností,  a to velmi zajímavých, např. Tomáš Verner,  Mistr Evropy  v krasobruslení,  Simona Babčáková, paní farářka Kopecká, celkově  letos tančí mladí lidé,  takže taneční výkony budou úžasné. V porotě zasedne stálice p. Chlopčík a p.  Drexler, Jan Tománek a zábavný Richard  Genzer. A  bez našich komentátorů Marka Ebena a  Terezky Kostkové  by asi StarDance nebylo StarDance.

Tančíte ve StarDance už popáté.  Jste rozhodně stálice StarDance, ale hodně  tanečníků je už minulostí. Co Vás naplňuje na této soutěži?

„Já mám rád Stardance jako takové, ale hlavně mě moc těší poznávat všechny ty osobnosti, které přichází. Pro mě je to  pokaždé nové, naplňuje mě to a letos zvlášť!  Vždy je to nový příběh, ale s  paní farářkou  je to úplně jiný příběh než všechny ostatní. Protože zatančit si s paní farářkou, to není jen tak!!!“

To určitě ne!!!  V  minulosti by Vás za to  možná i upálili na hranici…..

„Smích“.

Ať se Vám daří a hlavně, ať je situace natolik dobrá, že budete moci mít mnoho diváků kolem sebe!

Foto: archiv Marka Dědíka 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Kdo má rád…

Benefiční koncert s Bárou Štěpánovou, Šárkou Vaňkovou, Lumírem Olšovským a dalšími

Už po jedenácté se sjedou účinkující do jihočeských Nový Hradů v rámci Dětského dne a benefičního koncertu „Kdo má rád…“, jehož výtěžek bude předán opět pro Dětské a novorozenecké oddělení nemocnice Prachatice. Záštitu nad tímto koncertem letos převzali nový hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba nebo například ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a další starostové přilehlých a s touto akcí sympatizujicích měst.

Od 11.00 hodin  proběhne zdarma Dětský den s pohádkovými a historickými postavami po městě Nové Hrady, kde budou děti plnit různé úkoly a na konci této úspěšně zdolané cesty je čeká odměna v podobě diplomů, dětských hraček a sladkostí. Celé dětské odpoledne budou připravené pro děti zdarma dětské atrakce, soutěže a diskotéka.

Po skončení dětských radovánek bude následovat už zmíněný benefiční koncert, který letos přijedou podpořit herečka, moderátorka a příležitostná zpěvačka Bára Štěpánová, která v posledních letech září v seriálu Ordinace v Růžové zahradě, stříbrná Superstar Šárka Vaňková, která se opět vrací ke zpívání, její superstarovský kolega Tomáš Savka, kterého je v poslední době vidět na muzikálových scénách po ČR, herec a režisér  převážně plzeňského divadla Lumír Olšovský, čerstvě zamilovaná muzikálová zpěvačka Míša Nosková, rodilý Jihočech a představitel například filmového policisty Hrubce v Byl jednou jeden polda nebo hlavního představitele hlavní role ve filmu Kdo chce ukrást Dagmar Jaroslav Sypal a nebo zpěvák, producent a v současné době představitel divadelní role „novinář“ v bláznivé komedii „Jsem krásná?“ Martin France.

  Martin France Production, Taneční magazín