JAŠKÓW s  ERFTEMEIJEREM v inscenaci »Adamova jablka«

Švandovo divadlo uvede 19. června 2021 premiéru

Téměř rok po původně ohlášeném termínu se ve Švandově divadle dočká premiéry hra Adamova jablka“. V sugestivním příběhu o dobru a zlu v režii Jiřího Pokorného se sejdou Jacob Erftemeijer jako pastor Ivan a Robert Jašków v roli neonacisty Adama. Premiéra bude 19. června ve Velkém sále Švandova divadla. Ten bude podle stávajících pravidel naplněn do poloviny své kapacity, takže se do něj vejde přibližně 150 diváků. Ti se zatím musí prokázat buď negativními testy na covid-19, potvrzením o jeho prodělání či dokončeným očkováním: aktuální pravidla pro vstup najdou diváci na webových stránkách divadla.

Hra je adaptací stejnojmenného filmu, který v roce 2005 natočil podle vlastního scénáře dánský režisér Anders Thomas Jensen. Ten Adamova jablka pojal jako osobitý mix žánrů s řadou barvitých postav. Nechybí v něm absurdní situace i dialogy a také humor, který je často černý, sarkastický a nekorektní. V pojetí jednoho z nejbouřlivějších divadelních režisérů střední generace Jiřího Pokorného tak budou Adamova jablka“ patrně nejostřejší komedií, jakou kdy diváci u Švandů viděli. Titul zároveň završí trilogii adaptací severských filmů, do níž patří oblíbené komedie Kdo je tady ředitel?“ a Kurz negativního myšlení“.

Pastor a neonacista

Hrdinou hry je pastor Ivan (Jacob Erftemeijer), muž zdánlivě neochvějné víry, který ve všem hledá jen to dobré. Na své venkovské faře tak rád přijme obtloustlého kleptomana Gunnara (Matěj Anděl), alkoholičku Sáru (Bohdana Pavlíková) i teroristu Khalida (David Punčochář). Ti si zde mají odpykat alternativní tresty nebo tu najít porozumění a útočiště.

Neonacista Robert Jašków

Jenže se objeví nový příchozí, zavilý neonacista Adam (Robert Jašków). A právě Adam se časem rozhodne, že Ivana donutí, aby konečně prohlédl: připustil existenci zla a uvěřil, že tím, kdo jej zkouší, není Ďábel, ale sám Všemohoucí. Převychová nakonec dobrý člověk neonacistu, nebo to bude spíš Adam, kdo obrátí na svou víru pastora?

Jašków kontra Erftemeijer

Hraju Adama a domnívám se, že ze své podstaty není zlý, i když je jakýmsi archetypálním představitelem zla – nebo se tak aspoň zpočátku jeví,“ naznačuje Robert Jašków. „Myslím, že to, jaký ve skutečnosti Adam byl, je či bude, záleží i na nás, na uchopení látky, na výsledku… Ale už teď ho mám svým způsobem velmi rád,“ uvádí herec.

Robert Jašków pod stromem

Podobně mluví i Jacob Erftemeijer: „Mým úkolem je ztvárnit postavu Ivana. A na otázku, kdo z těch dvou je dobrý a kdo ten zlý, bych odpověděl větou, kterou pronesl Ivan: Zlí lidé neexistují, na to my nevěříme.“

Razance dobra i zla

O získání práv k uvedení tohoto titulu usilovalo Švandovo divadlo dlouhých osm let a pandemie koronaviru posunula premiéru o další rok. Dramaturgyně Martina Kinská však o aktuálnosti titulu nepochybuje. „Současný stav, který v lidech probouzí v mnohem větší razanci to dobré i zlé, nás jen a jen utvrdil, že příběh a témata ,Adamových jablek´ jsou víc než aktuální. Nejen ve vyostřeném střetu dobra a zla, ale i v relativnosti těchto dvou kategorií. Tedy, pokud změníte kontext a pootočíte perspektivu. A také v tom, že největší boj na hraně přežití ve zdraví – tom fyzickém a především psychickém – svádí člověk zpravidla sám se sebou,“ říká Martina Kinská.

V popředí David Punčochář a v mírném pozadí Jacob Erftemeijer

Kromě hereckých výkonů se můžeme těšit na zajímavě pojatou scénu Jana Štěpánka, jejímž středobodem je jabloň. O kostýmy i o bleskurychlé proměny Ivanovy, čím dál zmučenější, vizáže se společně s maskérkami postará Jana Hauskrechtová. Hudební a zvukovou stránku představení, v němž zazní hit skupiny Bee GeesHow Deep Is Your Love, vytváří Nikos Engonidis. Ten bude v inscenaci zároveň účinkovat, takže se o živou hudbu postará přímo během představení.

Premiéra je naplánována na 19. června 2021 ve Velkém sále, první repríza se uskuteční 21. června.

Více informací na webu: www.svandovodivadlo.cz

Foto: Alena Hrbková

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNI MAGAZÍN

Další úspěch hrdinů JAROSLAVA FOGLARA

Výstavou „Záhada hlavolamu 80 let“ v intravilánu Starého Města prošlo nejméně 8 000 účastníků. Naváže na ni nové vydání Rychlých šípů! Jestřábův odchod i „Jestřábův obchod“.

Venkovní výstava a rodinná hra „Záhada hlavolamu 80 let“ na motivy stejnojmenné knihy Jaroslava Foglara trvá ještě necelý týden, do 14. března. Od zahájení v prosinci 2020 přitáhl tento projekt, v rámci kterého se malí i velcí mohou vydat v uličkách pražského Starého Města po stopách Rychlých šípů a kultovních předmětů spojených se stínadelskou trilogiií, přes 8 000 aktivních účastníků.

Tak velký zájem nás těší. Potvrzuje se, že odkaz knihy ,Záhada hlavolamu´ a dobrodružství Rychlých šípů ve Stínadlech je i po osmdesáti letech stále živý. Zároveň se nám pro připomenutí tohoto výročí podařilo najít formu, která při současných přísných opatřeních umožnila nejen konání akce, ale i aktivní účast veřejnosti na ní,říká Roman Šantora z pořádající Skautské nadace Jaroslava Foglara

V uličkách a zákoutích mezi Revoluční ulicí a Národní třídou je do 14. března rozmístěno celkem dvacet pět artefaktů, spojených se stínadelskou trilogií. „Za okny, ve výlohách či průjezdech Starého Města najdete například ježka v kleci, létající kolo, Široka, Rychlé šípy, TAM-TAM, žlutý špendlík, deník Jana Tleskače, plán na létající kolo, vontskou kroniku a mnohé další,” vyjmenovává Roman Šantora. „Pátrat po nich můžete na vlastní pěst, ale lepší je za pomoci herního deníku, který vás navede a místa upřesní. Navíc k nim přidá legendu a úkoly, za jejichž vyřešení můžete vyhrát dobrodružné odměny,” dodává Šantora. Veškeré informace najdou zájemci na: www.rychlesipy.org .

Kulaté výročí románu, jehož poslední díl vyšel 8. března 1941 v časopisu Mladý hlasatel, a obecně Rychlé šípy připomínají i další aktivity. V druhé polovině března uvede nakladatelství Albatros (v nové rekonstruované podobě) první souborné vydání komiksových příběhů Rychlých šípů od Jaroslava Foglara a kreslíře Jana Fischera. Navíc poprvé ve všech variantách, které oba společně vytvořili. Soubor vyjde v unikátní grafické úpravě Martina T. Peciny a s rozsáhlým doslovem Tomáše Prokůpka. Více informací zde.

Původní ilustrace doktora Jana Fischera, jeho významnými kreslířskými následovníky byli. Marko Čermák a Milan Teslevič

.Podle historika komiksu Tomáše Prokůpka: „…představují Rychlé šípy jeden z nejdůležitějších milníků v historii českého komiksu. Nad jejich tvorbou se sešli dva nadaní tvůrci, jimž se podařilo přijít s novým, originálním typem příběhů, který nemá v jiných zemích obdoby. Současné nové vydání pečlivě rekonstruované komiksu je výjimečným vydavatelským počinem.“

Záhada hlavolamu“ začala vycházet na pokračování v září 1940 v časopise „Mladý hlasatel“, kde již rok a půl slavil úspěch komiks „Rychlé šípy“. Na něj spisovatel navázal a toto spojení raketově zvedalo náklad časopisu o desítky tisíc kusů až do 8. března 1941, kdy román dospěl k rozuzlení. „Foglar měl v té době za sebou už několik knih, ale psaní ,Záhady hlavolamu´ pro něj bylo nejnáročnější. O to neuvěřitelnější je, že knihu začal psát jen měsíc před odevzdáním, a dále vznikala týden po týdnu dle vycházení pokračování,” zdůrazňuje Roman Šantora. „Záhada hlavolamu“ se tak během roku naplno vepsala do české literatury, ale zároveň vytvořila fenomén „městské krajiny”, který žije dodnes. Vyšla už ve více než půl milionu výtiscích a stále se těší mezi dětmi velké popularitě. J. Foglar pak posléze knihu doplnil dalšími díly: „Stínadla se bouří“ a „Tajemství Velkého Vonta“. Čtvrtý díl pod chystanými názvy „Kdo byl Jan Tleskač,“ nebo „Stínadla se budou bourat“ pouze rozepsal. Více informací o Záhadě hlavolamu zde.

Románové kolo Jana Tleskače, k němuž skrýval plánek hlavolam – ježek v kleci

Skautská nadace Jaroslava Foglara disponuje právy na spisovatelovu pozůstalost. Pečuje o jeho dílo a odkaz, snaží se, aby se spisovatelovo jméno a myšlenky neztratily z veřejného prostoru. Spolupracuje s nakladatelstvím Albatros na znovuvydávání Jestřábových děl, podporuje nejrůznější projekty s foglarovskou tematikou, realizuje předmětovou sbírku s názvem „Jestřábův obchod“, která slouží na podporu výstavby a rekonstrukce skautských kluboven.

 

Foto: Skautská nadace Jaroslava Foglara a Libor Čermák

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN