Další úspěch hrdinů JAROSLAVA FOGLARA

Výstavou „Záhada hlavolamu 80 let“ v intravilánu Starého Města prošlo nejméně 8 000 účastníků. Naváže na ni nové vydání Rychlých šípů! Jestřábův odchod i „Jestřábův obchod“.

Venkovní výstava a rodinná hra „Záhada hlavolamu 80 let“ na motivy stejnojmenné knihy Jaroslava Foglara trvá ještě necelý týden, do 14. března. Od zahájení v prosinci 2020 přitáhl tento projekt, v rámci kterého se malí i velcí mohou vydat v uličkách pražského Starého Města po stopách Rychlých šípů a kultovních předmětů spojených se stínadelskou trilogiií, přes 8 000 aktivních účastníků.

Tak velký zájem nás těší. Potvrzuje se, že odkaz knihy ,Záhada hlavolamu´ a dobrodružství Rychlých šípů ve Stínadlech je i po osmdesáti letech stále živý. Zároveň se nám pro připomenutí tohoto výročí podařilo najít formu, která při současných přísných opatřeních umožnila nejen konání akce, ale i aktivní účast veřejnosti na ní,říká Roman Šantora z pořádající Skautské nadace Jaroslava Foglara

V uličkách a zákoutích mezi Revoluční ulicí a Národní třídou je do 14. března rozmístěno celkem dvacet pět artefaktů, spojených se stínadelskou trilogií. „Za okny, ve výlohách či průjezdech Starého Města najdete například ježka v kleci, létající kolo, Široka, Rychlé šípy, TAM-TAM, žlutý špendlík, deník Jana Tleskače, plán na létající kolo, vontskou kroniku a mnohé další,” vyjmenovává Roman Šantora. „Pátrat po nich můžete na vlastní pěst, ale lepší je za pomoci herního deníku, který vás navede a místa upřesní. Navíc k nim přidá legendu a úkoly, za jejichž vyřešení můžete vyhrát dobrodružné odměny,” dodává Šantora. Veškeré informace najdou zájemci na: www.rychlesipy.org .

Kulaté výročí románu, jehož poslední díl vyšel 8. března 1941 v časopisu Mladý hlasatel, a obecně Rychlé šípy připomínají i další aktivity. V druhé polovině března uvede nakladatelství Albatros (v nové rekonstruované podobě) první souborné vydání komiksových příběhů Rychlých šípů od Jaroslava Foglara a kreslíře Jana Fischera. Navíc poprvé ve všech variantách, které oba společně vytvořili. Soubor vyjde v unikátní grafické úpravě Martina T. Peciny a s rozsáhlým doslovem Tomáše Prokůpka. Více informací zde.

Původní ilustrace doktora Jana Fischera, jeho významnými kreslířskými následovníky byli. Marko Čermák a Milan Teslevič

.Podle historika komiksu Tomáše Prokůpka: „…představují Rychlé šípy jeden z nejdůležitějších milníků v historii českého komiksu. Nad jejich tvorbou se sešli dva nadaní tvůrci, jimž se podařilo přijít s novým, originálním typem příběhů, který nemá v jiných zemích obdoby. Současné nové vydání pečlivě rekonstruované komiksu je výjimečným vydavatelským počinem.“

Záhada hlavolamu“ začala vycházet na pokračování v září 1940 v časopise „Mladý hlasatel“, kde již rok a půl slavil úspěch komiks „Rychlé šípy“. Na něj spisovatel navázal a toto spojení raketově zvedalo náklad časopisu o desítky tisíc kusů až do 8. března 1941, kdy román dospěl k rozuzlení. „Foglar měl v té době za sebou už několik knih, ale psaní ,Záhady hlavolamu´ pro něj bylo nejnáročnější. O to neuvěřitelnější je, že knihu začal psát jen měsíc před odevzdáním, a dále vznikala týden po týdnu dle vycházení pokračování,” zdůrazňuje Roman Šantora. „Záhada hlavolamu“ se tak během roku naplno vepsala do české literatury, ale zároveň vytvořila fenomén „městské krajiny”, který žije dodnes. Vyšla už ve více než půl milionu výtiscích a stále se těší mezi dětmi velké popularitě. J. Foglar pak posléze knihu doplnil dalšími díly: „Stínadla se bouří“ a „Tajemství Velkého Vonta“. Čtvrtý díl pod chystanými názvy „Kdo byl Jan Tleskač,“ nebo „Stínadla se budou bourat“ pouze rozepsal. Více informací o Záhadě hlavolamu zde.

Románové kolo Jana Tleskače, k němuž skrýval plánek hlavolam – ježek v kleci

Skautská nadace Jaroslava Foglara disponuje právy na spisovatelovu pozůstalost. Pečuje o jeho dílo a odkaz, snaží se, aby se spisovatelovo jméno a myšlenky neztratily z veřejného prostoru. Spolupracuje s nakladatelstvím Albatros na znovuvydávání Jestřábových děl, podporuje nejrůznější projekty s foglarovskou tematikou, realizuje předmětovou sbírku s názvem „Jestřábův obchod“, která slouží na podporu výstavby a rekonstrukce skautských kluboven.

 

Foto: Skautská nadace Jaroslava Foglara a Libor Čermák

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

DORA HOŠTOVÁ ukáže v PONCI svůj „Progres“

Umělkyně boří mýty o procesu tvorby

PONEC, divadlo pro tanec, uvádí 5. března od 20:00 hodin premiéru inscenace Dory Hoštové nesoucí název Progres“, která je pokračováním úspěšného projektu Proces. Progres“ je druhým dílem plánované trilogie, v níž chce umělkyně bořit mýty o procesu tvorby. Autorkou hudby je opět již tradičně Johana Ožvold (roz. Švarcová). 

Zdálo se nám, že téma, které jsme otevřeli v ´,Procesu´, zdaleka není vyčerpané a možná stojí za to ho ještě trochu potrápit,“ vysvětluje Hoštová a dodává: „V ,Progresu´ navazujeme na stejný princip jako v ,Procesu´, tentokrát však do hry přibyli ještě dva performeři (mim a cirkusák). To samo o sobě vedlo k nápadu, že jsme projekt rozšířili ještě o další divadelní žánry. Nedotýkáme se nyní jen tance, ale divadla obecně.“

Doře Hoštové, která je známá svými dynamickými interpretačními kvalitami, opět sekunduje tanečník Jan Čvrtník a nově mim Tomsa Legierski a francouzský cirkusák Valentine Verdure.

A co k představení říká nová PR manažerka divadla PONEC Ivana Poláčková? Přípravy probíhají velmi intenzivně, každý z umělců se dotýká v představení toho, s čím se do té doby profesionálně nepotkal, a učí se poprat s něčím novým, ať už je to tanečník, mim nebo cirkusák. Ve výsledku vzniká svižné taneční dílo, které se pohybuje na pomezí divadelních žánrů.“

Jako choreografka na sebe Hoštová upoutala pozornost sólovými kreacemi: dílo „Arkánum“ bylo nominováno na Cenu SAZKY v roce 2007, o rok později získala za stejnou choreografii cenu diváků a cenu za nejlepší taneční výkon na Mezinárodní choreografické soutěži Masdanza na Kanárských ostrovech. S choreografií „Na Bidýlku“ získala 1. místo v choreografické soutěži Cena Jarmily Jeřábkové.

Další autorská představení Hoštové „Tore“ a „Proces“ se hrála po celém světě. V současnosti Dora Hoštová spolupracuje se souborem VOSTO5 v představení „Dechovka“, populárním Cirkem La Putyka v inscenaci „HIT“ a v „Záhadě hlavolamu“ na jevišti divadla Minor.

Více na www.divadloponec.cz

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN