JAŠKÓW s  ERFTEMEIJEREM v inscenaci »Adamova jablka«

Švandovo divadlo uvede 19. června 2021 premiéru

Téměř rok po původně ohlášeném termínu se ve Švandově divadle dočká premiéry hra Adamova jablka“. V sugestivním příběhu o dobru a zlu v režii Jiřího Pokorného se sejdou Jacob Erftemeijer jako pastor Ivan a Robert Jašków v roli neonacisty Adama. Premiéra bude 19. června ve Velkém sále Švandova divadla. Ten bude podle stávajících pravidel naplněn do poloviny své kapacity, takže se do něj vejde přibližně 150 diváků. Ti se zatím musí prokázat buď negativními testy na covid-19, potvrzením o jeho prodělání či dokončeným očkováním: aktuální pravidla pro vstup najdou diváci na webových stránkách divadla.

Hra je adaptací stejnojmenného filmu, který v roce 2005 natočil podle vlastního scénáře dánský režisér Anders Thomas Jensen. Ten Adamova jablka pojal jako osobitý mix žánrů s řadou barvitých postav. Nechybí v něm absurdní situace i dialogy a také humor, který je často černý, sarkastický a nekorektní. V pojetí jednoho z nejbouřlivějších divadelních režisérů střední generace Jiřího Pokorného tak budou Adamova jablka“ patrně nejostřejší komedií, jakou kdy diváci u Švandů viděli. Titul zároveň završí trilogii adaptací severských filmů, do níž patří oblíbené komedie Kdo je tady ředitel?“ a Kurz negativního myšlení“.

Pastor a neonacista

Hrdinou hry je pastor Ivan (Jacob Erftemeijer), muž zdánlivě neochvějné víry, který ve všem hledá jen to dobré. Na své venkovské faře tak rád přijme obtloustlého kleptomana Gunnara (Matěj Anděl), alkoholičku Sáru (Bohdana Pavlíková) i teroristu Khalida (David Punčochář). Ti si zde mají odpykat alternativní tresty nebo tu najít porozumění a útočiště.

Neonacista Robert Jašków

Jenže se objeví nový příchozí, zavilý neonacista Adam (Robert Jašków). A právě Adam se časem rozhodne, že Ivana donutí, aby konečně prohlédl: připustil existenci zla a uvěřil, že tím, kdo jej zkouší, není Ďábel, ale sám Všemohoucí. Převychová nakonec dobrý člověk neonacistu, nebo to bude spíš Adam, kdo obrátí na svou víru pastora?

Jašków kontra Erftemeijer

Hraju Adama a domnívám se, že ze své podstaty není zlý, i když je jakýmsi archetypálním představitelem zla – nebo se tak aspoň zpočátku jeví,“ naznačuje Robert Jašków. „Myslím, že to, jaký ve skutečnosti Adam byl, je či bude, záleží i na nás, na uchopení látky, na výsledku… Ale už teď ho mám svým způsobem velmi rád,“ uvádí herec.

Robert Jašków pod stromem

Podobně mluví i Jacob Erftemeijer: „Mým úkolem je ztvárnit postavu Ivana. A na otázku, kdo z těch dvou je dobrý a kdo ten zlý, bych odpověděl větou, kterou pronesl Ivan: Zlí lidé neexistují, na to my nevěříme.“

Razance dobra i zla

O získání práv k uvedení tohoto titulu usilovalo Švandovo divadlo dlouhých osm let a pandemie koronaviru posunula premiéru o další rok. Dramaturgyně Martina Kinská však o aktuálnosti titulu nepochybuje. „Současný stav, který v lidech probouzí v mnohem větší razanci to dobré i zlé, nás jen a jen utvrdil, že příběh a témata ,Adamových jablek´ jsou víc než aktuální. Nejen ve vyostřeném střetu dobra a zla, ale i v relativnosti těchto dvou kategorií. Tedy, pokud změníte kontext a pootočíte perspektivu. A také v tom, že největší boj na hraně přežití ve zdraví – tom fyzickém a především psychickém – svádí člověk zpravidla sám se sebou,“ říká Martina Kinská.

V popředí David Punčochář a v mírném pozadí Jacob Erftemeijer

Kromě hereckých výkonů se můžeme těšit na zajímavě pojatou scénu Jana Štěpánka, jejímž středobodem je jabloň. O kostýmy i o bleskurychlé proměny Ivanovy, čím dál zmučenější, vizáže se společně s maskérkami postará Jana Hauskrechtová. Hudební a zvukovou stránku představení, v němž zazní hit skupiny Bee GeesHow Deep Is Your Love, vytváří Nikos Engonidis. Ten bude v inscenaci zároveň účinkovat, takže se o živou hudbu postará přímo během představení.

Premiéra je naplánována na 19. června 2021 ve Velkém sále, první repríza se uskuteční 21. června.

Více informací na webu: www.svandovodivadlo.cz

Foto: Alena Hrbková

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNI MAGAZÍN

Milovníci kvalitních vín Zlata Adamovská a Petr Štěpánek hodnotili investiční vína z věhlasného Chateau Margaux

Degustace vín na počest již zesnulého generálního ředitele vinařství a světově uznávaného enologa Paula Pontaliera se zúčastili i Zlata Adamovská a Petr Štěpánek

Zlata Adamovská a Petr Štěpánek objevovali kouzlo a hodnotu vín z Château Margaux

Jedinečný večer pod taktovkou Zlatka Míčky a Diany Sixtové si nenechalo ujít několik desítek příznivců špičkových investičních vín z oblasti Bordeaux, konkrétně Château Margaux. Pro velký zájem se degustace, pro některé spojená také s večeří připravovanou dle receptur šéfkuchaře Guye Savoye vlastnícího tři michelinské hvězdy, konala jak v prostorách Galerie vín PASSAGE, jež má sídlo v pasáži Millenium v Praze, tak dále v Salonu Bellevue v 6. patře téže budovy.

dsc_0993

,,Dnešní večer jsme se rozhodli uskutečnit na památku nedávno zesnulého generálního ředitele Château Margaux, Paula Pontaliera, který podlehl nevyléčitelné nemoci. Paul zastával funkci od roku 1983 a rok 2015 byl pro něj tím posledním,’’ uvedl se vzpomínkou na svého obchodního partnera, velkého enologa a dobrého přítele Zlatko Míčka, který ten večer servíroval vína ve třech kolech. Hned na začátku mohli hosté porovnávat vína z řady Pavillon rouge 2002, 2004 a 2009. Ve druhém kole opět červená vína a to Château Margaux 1999, 2001, 2004 a 2006. Degustaci uzavřela bílá vína Pavillon blanc z roku 2007 a 2009.

dsc_1014_-_kopie

Zřejmě nejen na volbě vína se shodnou Zlata Adamovská a Petr Štěpánek, kteří navštívili degustaci vín z tzv. Velké pětky (pozn. redakce: Od roku 1973 patří celkem pět zámků v oblasti Bordeaux k držitelům ocenění Grand Cru Classé, odtud název Velká pětka), vinařství Château Margaux. Galerii vín, která je vyhledávaným místem pro všechny, kdo touží po špičkových vínech především z oblasti Bordeaux, navštívili společně již opakovaně. Během degustace bylo zřejmé, že nacházejí velkou shodu v tom, co jim více či méně chutná. Zlata Adamovská popisuje svůj vztah k&nbs p;vínu se slovy: „Víno pro mě znamená cestu. Není to uzavřená záležitost, kde najde člověk vždy to samé. Víno je pro zvídavé lidi a já se k nim hodlám řadit. Jsem takový sběratel zážitků. Dnešní večer byl pro mě příležitostí přesunout se do Château Margaux, který znám jen z obrázků, byl pro mě objevný. Vína splnila všechna má očekávání. Až na bílá vína, ta bych volila spíše z jiné oblasti než Bordeaux.“

dsc_1019

„Nejen že jde o živý organizmus, filozofii života, tisíce podob, na víně je ještě zajímavé i to, že vaše životní rozpoložení dokáže značně ovlivnit. Posílit, umocnit. A tím nemyslím množství vypitého vína, ale kvalitě vypitého. Čím více víno piju, tím méně o něm vím. Degustace byla velice zajímavá už především pro fundovaný výklad Zlatka Míčky. Dnes jsme se dostali k vínům, ke kterým bychom se běžně nedostali. Své favority jsem našel v lahvích Château Margaux 1999 a 2004,“ doplňuje Petr Štěpánek, který stejně jako jeho partnerka dává přednos t červeným vínům.

dsc_0980

„Vína z Bordeaux jsou známá svou drsnější chutí. Při výběru investičních vín se tím nenechávám odradit, protože vím, že za pár let se vína na lahvi budou chovat úplně jinak. Při našich degustacích se o tom vždy můžeme přesvědčit a vtipně to popisuje kamarád, reportér Českého rozhlasu Jan Šmíd, kterého jsem učil pít vína: Když Zlaťák řekne, že to je drsný a nedá se to pít, tak to je právě to nejlepší, to si musíš koupit a za 10 let budeš nadšený!“popisuje s úsměvem pořadatel Zlatko Míčka charakter vína z oblasti, která má největší produkci investičních vín světového trhu.

paul_pontalier

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: Lenka Žáčková

Merlot d’Or: www.merlot.cz

Taneční magazín