»Graces«

Neexistující hranice mezi tancem, divadlem a scénickým uměním. ❍ Jedna z hlavních událostí Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA. ❍ Premiérově v divadle Oskara Nedbala v Táboře. ❍

Graces“, uvedené v sobotu 5. 6. 2021 v Táboře, je představení choreografky a performerky Silvie Gribaudiové, ve kterém italští umělci – tanečníci, zpochybňují krásu. Takovou krásu, která je vnímána větší částí dnešní konvenční společností. Za každou cenu a za každých okolností nás okolí nutí být atraktivními, senzačními a dokonalými. Silvie Gribaudiová a tři klasičtí tanečníci Andrea Rampazzo, Siro Guglielmi a Matteo Marchesi nám však nabízejí i jinou variantu krásy a také způsob, jak ji vnímat.

Choreografka si, nikoli náhodou, zvolila k tématu taneční divadelní hry sousoší Tří Grácií, od představitele italského klasicismu Antonia Canovy. Tři dcery boha Dia, Eufrosyné, Aglaia a Thálie, které tak, jako tři mužské postavy (tanečníci Rampazzo, Guglielmi a Marchesi) představují vyrovnanost, ve které je obsažen půvab, radost a prosperita. Při postupném nástupu čtyř účinkujících na jeviště se spouští tiché prolínání pohledů mezi tanečníky, performerkou a publikem.

Vzniká oboustranné napětí a zvědavost. Směrem z hlediště očekávání, co bude následovat, z pódia vyvěrá zvědavost, jaký bude ohlas obecenstva. Tato linie vzájemné odezvy prostupuje celou padesátiminutovou délkou představení. Scénické řešení umožňuje vidět tanečníky, společně s Gribaudiovou, na minimalisticky prázdné a bílé scéně, v černých krátkých kalhotách a ponožkách.

Ani jeden z účinkujících nepředstavuje určitou postavu z Charitek, všichni čtyři mají v sobě znaky všech tří bohyní. Začíná se rozvíjet stovka jednoduchých pohybů klasického baletu tří mužů, kteří svým tancem umožňují, aby žena, která je s nimi na jevišti, mohla experimentovat se svým tělem a zprostředkovávat mezi jimi a diváky  jakýsi pomyslný most plný humoru a porozumění.

Vidíme choreograficky propracovanou, až hmatatelnou ironii, namířenou na smýšlení o kráse a vytvořenou pomocí rysů klasického tance, tří dokonale vypracovaných těl mužských umělců a těla „obyčejné“ ženy. Vše, co se nám odvíjí před očima, je brilantně provázáno s diváky.

Gribaudiová neumělou angličtinou komentuje scénické akce kladením otázek divákům, kteří tleskají, přizvukují, smějí se anebo projevují mimořádnou vnímavost. Silvia Gribaudiová obdarovává sebeironií, sarkasmem a krása se tak stává nejen dostupnou, ale i zábavnou a běžnou.

V závěru představení si snad každý divák, prostřednictvím současného tance, uvědomuje, že krása není jen „božská“, ale je dosažitelná pro všechny. Že není jen pro přírodou krásou „obdařené“, ale i pro ty, kteří se odváží překonat hranice a bariéry lidské nedokonalosti.

Propojení jednotlivých protagonistů je jedním z významných rysů představení

Zeptali jsme se:

Silvie Gribaudiové,

autorky i hlavní protagonistky „Graces“

TANEČNÍ MAGAZÍN: S jakými reakcemi a odezvami diváků se po uvedení „Graces“ setkáváte?

Silvie Gribaudiová: „Při pochopení divadelního představení je to především pocit štěstí, radosti a v neposlední řadě uvědomění si šance začít žít život jinak a znovu.“

TM: Připravujete také workshopy. Jaké je jejich zaměření?

Silvie Gribaudiová: „Jsou to profesionální workshopy, určené odborníkům v divadelním oboru, zaměřené na estetiku a krásu.“

TM: Jaké máte plány do budoucna? Budete pokračovat v práci se stejným nebo podobným tématem?

Silvie Gribaudiová: „Ano. V říjnu 2021 chystám debut pod názvem ,Mon Jour!´. Výchozím podnětem je touha žít každý den a jak se vrátit do života. Pět cirkusových umělců a prostředí mezi cirkusem a tancem: v představení bychom chtěli radostně oslavit dny, chceme se smát sami sobě.“

TM: A v dalších letech?

Silvie Gribaudiová: „Pouze já sama pak budu vystupovat v projektu italského networku tanečních organizací. Projekt vyzývá různé umělce k práci na sólovém zpracování ,Swans Never Die, La morte del cigno – Smrt labutě´. Jedná se o kreaci experimentování a objevování mezi historií a pamětí. No a na rok 2023 chystám ,balet klasik´, ale zatím nemám podrobnosti a ani název a tak nemohu prozradit víc.”

Foto: Fabio Saul a Matteo Maffesanti

Hana Ferrara

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Pivní“ kuriozita TANCE PRAHA 2021

Zajímavý unikát v rámci tohoto vrcholného tanečního festivalu

Málokdy se může stát, že se – alespoň jmény – prolínají na jedné akci dva různé obory. V tomto konkrétním případě se jedná o tanec a – pivovarnictví!!! V rámci letošního festivalu TANEC PRAHA totiž vystupují hned dva interpreti, kteří nesou jména piva, respektive malého pivovaru. Obzvláště kuriózní je to v tom, že se, v našem případě, jedná o vskutku malý východočeský minipivovar!!! A jméno pivovaru i současně druhu piva pivovaru z horských úbočí Jeseníků!

Kdyby se někdo jmenoval Ježek, Konrád, Vratislav či Václav Holan, jako větší pivovary, určitá, i když také mizivá, pravděpodobnost tu je… S tím, že by se někdo jmenoval třeba Staropramen či Prazdroj nelze snad ani ve snu počítat… Ale na stejném festivalu jména Záhora a Holba??? K neuvěření!

Kdo jsou tito dva umělci se jmény tak podobnými sladovému, chmelovému moku? Začněme tedy, podle abecedy, Ondřejem Holbou.

Ondřej HOLBA absolvoval katedru pantomimy na pražské HAMU. Specializuje se na autorské pohybové divadlo, nový cirkus a cirkusovou pedagogiku. Od roku 2010 působí jako herec v divadle Circus Sacra. Se svými představeními již vystupoval na festivalech Letní Letná, Cirk UFF, Cirkopolis, Mime Fest, Kremnické Gagy a na mnoha a mnoha dalších.

Ve své tvorbě se programově zaměřuje na nový cirkus a autorské divadlo i rozšíření těchto světových trendů v České republice. Spolupracuje s umělci z celého světa. Ve spolupráci s finskou režisérkou a klaunkou Herne Väätäinen vytvořil autorské inscenace „Still life“ a „And Who Is Useless Now?“.

Ondřej Holba

V současnosti se zabývá možností využití robotiky a umělé inteligence v klaunských představeních v divadle. Inspiraci ke své tvorbě hledá ve filozofii umělé inteligence, ve výtvarném umění, hudbě a v práci se světlem, přičemž usiluje o vyrovnané propojení těchto směrů.

Ondřej v akci

Poslední dobou režíroval autorská představení „Kukačka – přesto zůstal člověkem“ (2017) a „Parazit“ (2019). V roce 2019 dokončil svůj zásadní, již zmíněný, projekt „And Who Is Useless Now?“, který byl vybrán do evropských projektů Circolaborative Tools, Circus Next + a na festival Česká taneční platforma.

Michal ZÁHORA absolvoval roku 2003 Konzervatoř Duncan centre. Zahraniční studijní pobyt absolvoval ve Stockholmu, po jehož ukončení ihned získal angažmá v norském národním souboru Carte Blanche. Poté následovalo angažmá v taneční skupině choreografa Roberta Zappaly v Itálii (2004-2005). Tříleté angažmá absolvoval Michal následně v britském národním souboru Scottish Dance Theatre (2006-2008). Ojedinělé a široké zkušenosti získal při práci v uvedených souborech, ale také v rámci nezávislé umělecké činnosti.

Michal Záhora

Spolupracoval s více, než osmnácti zahraničními a českými choreografy, ze kterých jmenujme alespoň Ohada Naharina, Amandu Miller, Inu Christel Johannessen, Adama Benjamina anebo Evu Blažíčkovou.

Záhora se své vlastní choreografické tvorbě věnoval zejména jako člen souboru NANOHACH (2005-2016). Mezi jeho autorská díla patří „Synchronicity“, „Resonance“, „Orbis pictus“, „Diptych“, „DEVOID“, „Okamžik proměn“, „Pulsar“, „Koncert pro NI“, „Slavnost”, „Výročí”, „Chrámový tanec”, „Generace X”, “Evropa!!?”. Všechny jeho inscenace na sebe strhly pozornost kritické i divácké divadelní obce u nás i v zahraničí (Irsko, Itálie, Německo, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, USA, Velká Británie).

Michal v pohybu

Za choreografickou a interpretační práci byl nominován na nejrůznější ceny ve svém oboru: Cena Thálie, Cena SAZKY za objev v tanci, výroční ceny Opery plus.

Souběžně s choreografickou a taneční činností se Michal také systematicky zabývá uměleckým vzděláváním a pedagogickou praxí. Vedl semináře na London Contemporary Dance School – The Place (Londýn), Rambert school of ballet and contemporary dance (Londýn), The Space – Scottish School of Contemporary Dance (Dundee). Průběžně od roku 2008 vede vzdělávací semináře pro profesionály, studenty tanečních škol nebo pro pedagogy a účastníky celorepublikových přehlídek amatérského tance a základních uměleckých škol.

V letech 2009 – 2013 byl ředitelem Konzervatoře Duncan centre a mnoho let také jejím pedagogem. Vyučoval rovněž, ve školním roce 2016/2017 na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. 

A teď krádce o jejich pivních jmenovcích.

PIVOVAR HOLBA píše svou historii již od roku 1874, kdy v Hanušovicích založil sládek Josef Mullschitzký na tehdejší dobu moderní parní pivovar. První várka piva se zde uvařila přesně 28. prosince téhož roku. Postupně se pivovar rozrůstal a modernizoval. Již ve třicátých letech minulého století byl, svým výstavem, třetím nejvýkonnějším na Moravě. Po znárodnění v roce 1948 se přejmenoval na „Pivovar Hanušovice, národní podnik“. Ale i za minulého režimu neslo jeho nejkvalitnější a vývozní pivo stále značku „Holba“. Nyní spadá pod koncern „Severomoravské pivovary Přerov. A věnuje se, kromě výroby piva i jeho expedici a plnění – to nejen do sudů, ale částečně i do moderních ve světě stále žádanějších plastových přepravek, trochu připomínajících tvar ledvin.

PIVOVAR ZÁHORA je mnohem mladší. Vznikl, severozápadně od Chlumce nad Cidlinou, ve vesnici Kněžičky v roce 2016. A založili jej dva bratři Záhorové. Tomáš a Vojtěch. Vaří pivo poctivě na tři rmuty. Tedy pivo spodně kvašené. Vedle toho mají v nabídce také piva kvašená svrchně. A k jejich mistrovským kouskům patří i pivo nakuřované – Rauchbier. Díky kvalitě a nepřehlédnutému grafickému stylu etiket je jejich pivní mok vyhledávaným artiklem nejen v širokém okolí, ale i ve speciálních restauračních podnicích v Praze, Brně, ale také třeba v Liberci.

Ale zpět k festivalu TANEC PRAHA. Ondřej Holba na něm vystoupí s inscenací „And Who Is Useless Now?6. června v jihlavském DIODu a 9. června v v olomouckém DIVADLE NA CUCKY. A Michal Záhora, s pořadem Generace X10. června v pardubickém DIVADLE29 a 12. 6. v amfiteátru za DKMO v Ostravě..

Nezaměnitelný grafický styl etiket pivovaru Záhora

Foto: Dragin Dragan, Vojtěch Brtnický a archiv TM

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

První stand-up comedy Dekkadancers

Bude říznutá tancem a kresbou aktů

Dlouho chystaná premiéra „Muže z Malty“, nového projektu taneční skupiny Dekkadancers s jediným interpretem na scéně, je tady! Premiéra se uskuteční 30. května v Azylu78, šapitó Jatek78 na Výstavišti Praha v pražských Holešovicích. Autorská inscenace Štěpána Pechara je na programu pouze po dva večery. Následné reprízy se uskuteční až na konci září na Jatkách78. Těšit se můžete na imitaci stylu stand-up comedy doplněného o tanec a kresbu.

Muž z Malty je slovní hříčkou i osobním příběhem Štěpána Pechara z Dekkadancers. Ten v představení nejen účinkuje, ale současně jej režíruje a vytváří pro něj osobitou choreografii. Štěpán Pechar se narodil na Maltě, od roku 2005 žije v Praze. Název inscenace odkazuje k jeho rodišti. Pro ty, kteří tento fakt neznají, pak může evokovat zrození muže, uplácaného z malty. Středobodem představení jsou osobní vzpomínky Štěpána–puberťáka, který rozjíždí kšeft s kreslením aktů. Jako dospělý pak radí ženám, jak zkrotit alfa samce.

Přestože humor k tvorbě Dekkadancers již léta neodmyslitelně patří, tak „Muž z Malty je prvním představením z dílny souboru, které žánrově sahá k formátu stand-up comedy. Současně se také jedná o první projekt, v němž na scéně vystoupí jediný účinkující. Cílem inscenace je ukázat, jak daleko jsme ochotni zajít ve jménu zábavy.

Kvalitní humor je často opřený o životní přelomy, jako jsou smrt, násilí, náboženství, sex, vztahy či láska. Tato témata v lidech vzbuzují určitou tenzi. To pak dělá perfektní půdu pro humor. Pevně věřím, že se správným načasováním a dobrým odhadem té správně půdy, si můžeme v životě dělat srandu úplně ze všeho. Musí z toho ale být cítit nadsázka. Pokud máte pocit, že na konci vtipu musíte říct: ,DĚLÁM SI SRANDU´, tak je to špatný vtip a neříkejte ho,“ dodává Štěpán Pechar.

Na tomto projektu se podílejí také další kmenoví členové souboru Dekkadancers. Asistentem režie a autorem výpravy je Pavel Knolle, tanečník, kostýmní výtvarník, scenárista a režisér, známý ze svého působení ve vedení Laterny magiky. Asistentem choreografie je Ondřej Vinklát, bývalý sólista Baletu Národního divadla a držitel Ceny Thálie. Fotografie k představení pořídil zakládající člen Dekkadancers Pavel Hejný.

Původně byla premiéra plánována na prkna Jatek78, domovské scény souboru. Kvůli koronaviru se však „Muž z Malty“ dočká premiéry v prostředí velkého cirkusového stanu s kapacitou až 500 diváků. „Za 12 let fungování souboru jsme hráli snad v každém myslitelném prostoru, ale v šapitó zatím ne. A moc se na to těším! Scéna obklopená ze 180 stupňů diváky přináší jak úskalí, tak i nové možnosti, jak prezentovat divadlo. Museli jsme opravdu začít přemýšlet novým způsobem, aby si každý z diváků přišel na své. Tomu odpovídá jak choreografie, tak výprava představení,“ uzavírá Štěpán Pechar.

Trailer: bit.ly/trailer_Muž_z_Malty

Dekkadancers: »Muž z Malty«

  • Režie: Štěpán Pechar

  • Asistent režie: Pavel Knolle

  • Tančí: Štěpán Pechar

  • Choreografie: Štěpán Pechar

  • Asistent choreografa: Ondřej Vinklát

  • Hudba: Existující nahrávky (Darkside, Queen, Rone)

  • Výprava: Pavel Knolle

  • Světelný design: Karel Šimek

  • Foto: Pavel Hejný

Premiéra: 30. května 2021, 19.30, Azyl78 (repríza 31. května)

Vstupenky: www.jatka78.cz/cs/inscenace/muz-z-malty

Více na webu:www.dekkadancers.net/cs

Foto: Pavel Hejný

Zuzana Hošková

pro TANEČNI MAGAZÍN

ANETA LANGEROVÁ i řada předních divadel v AZYLu

Konec kulturní karantény! Všechny umělecké žánry pod jedním šapitó v čele s Pražským komorním baletem a jejich „L.I.VE“

NEJEN TATA BOJS A DEKKADANCERS S PREMIÉROU „VELKÝ TŘESK!“, CIRK LA PUTYKA S NOVINKOU „RUNNERS“ A MĚSTSKÁ DIVADLA PRAŽSKÁ S „DIKTÁTOREM“

Tata Bojs a taneční soubor DEKKADANCERS připravují audiovizuálně-taneční koncert „Velký třesk!“. Jeho premiéra proběhne 15. června v Azylu78. Dalším premiérovým lákadlem této letní scény Jatek78 bude pohybové představení Cirku La Putyka „Runners“ v režii Víta Neznala. Mezi novinkami se objeví také „Muž z Malty“, taneční one man show Štěpána Pechara nebo inscenace „Diktátor“ Městských divadel pražských s Filipem Březinou v hlavní dvojroli. Šapitó na Výstavišti Praha poskytne od května do září útočiště celkem 14 divadlům a další živé kultuře. Multižánrový prostor nabídne více než 25 jedinečných formátů od nového cirkusu přes činohru po tanec a koncerty. Otevření je naplánované na 25. května. Předprodej vstupenek je zahájen na webu Jatek78.

Ačkoli je situace kvůli neznámému tempu a míře rozvolňování stále nejasná, pořadatelé kulturních akcí nemohou čekat do poslední chvíle. „Míra frustrace z omezení soukromého a kulturního života dále narůstá. Lidé potřebují aktivně trávit volný čas. Rozhodli jsme se za každou cenu zveřejnit program a spustit předprodej i jako takový vzkaz plný naděje v to, že se vše bude moci odehrát, ale zároveň i jako gesto vlastní potřeby situaci řešit a podnikat konkrétní kroky,” uvedl za pořadatele ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta. On i jeho tým věří, že umožnění návštěv kulturních akcí je nejlepší možný postup při rozvolňování. Kulturní akce jsou organizované, evidované a mohou případně vyžadovat testování svých diváků, nošení respirátorů a dodržování rozestupů a dalších hygienických opatření.

V programu Azylu78 diváci najdou hned několik premiér. Tata Bojs a DEKKADANCERS uvedou představení „Velký třesk!“, jehož název pochází z nejnovější desky „Jedna nula“. Během originálního audiovizuálně-tanečního koncertu zazní skladby z tohoto alba i řada dalších. Horkou novinkou v novocirkusovém žánru budou „Runners“ Cirku La Putyka režiséra Víta Neznala o současné uspěchané době. Vystoupí v něm špičkoví akrobaté a tanečníci včetně Američanky Mandi Orozco, která několik let působila v Cirque du Soleil. Kromě toho Cirk La Putyka připravuje první pražské uvedení „Kabaretu Dynamit“ a pestrobarevnou show finského režiséra Maksima Komara „Kaleidoscope”. Na otevření nového prostoru, které je v tuto chvíli v plánu na 25. května, chystá principál Cirku La Putyka Rosťa Novák nový díl „Kabaretu Pot a Lesk“.

Z pražských scén se diváci mohou těšit na Divadlo pod Palmovkou, které odehraje v manéži hned čtyři své inscenace, „Bezruký Frantík“, „294 Statečných“, „Pusťte Donnu k maturitě“ a „Žítkovské bohyně“. V Azylu78 odehrajeme pecky z Palmovky. Zahrajeme inscenace, které se těší dlouhodobé oblibě a bývají pravidelně vyprodané. Osobně jsem zvědav například na Bezrukého Frantíka, který se ocitne v podstatě ve dvojitém šapitó. Přeji nám všem, aby se situace vyvíjela pozitivně a mohli jsme se v létě v Azylu78 osobně na divadle potkat,” uvedl ředitel Divadla pod Palmovkou Michal Lang. Novinku „Diktátor“ v hlavní dvojroli s Filipem Březinou nazkouší na srpen Městská divadla pražská.Cirkusové šapitó, pod kterým nezávislé divadlo poskytuje útočiště tomu zřizovanému, je skvělým příkladem harmonické spolupráce umělců z různých adres divadelní mapy,” říká ředitel Městských divadel pražských Daniel Přibyl.

Z představení „Diktátor“ Městských divadel pražských

Za činohru se do manéže přestěhuje na jeden den z Brna také neotřelá hra Jiřího Havelky „Gádžové jdou do nebe“ Divadla Husa na provázku. Divadlo Na zábradlí zahraje v divadelním stanu crazy komedii „Zlatá pláž” režiséra Jana Prušinovského. Studio Ypsilon si přichystá hudebně taneční revue „Kostky jsou vrženy aneb Don Juan a hlavně Pocta Jaroslavu Ježkovi“ v režii Jana Schmida. Komediální žánr přinese také svérázný divadelní happening „Souboj titánků“ v podání Vosto5. Divadlo Letí uvede provokativní incenaci bez cenzury „Homo40“ Daniela Špinara, která bude vyprávět o gayích po čtyřicítce. Konec srpna bude patřit divadlu Minor a jejich hře „Zá-to-pek!“, která získala Cenu Thálie 2020 v kategorii loutkové divadlo a je určena dětem a rodičům.

Součástí dramaturgie Azylu78 je i tanec. Unikátní komponovaný večer s názvem „L.I.VE – Loučení Igora Vejsady s taneční kariérou“ představí Pražský komorní balet v originální autorské choreografii Petra Zusky, Marka Svobodníka a Viktora Konvalinky. Pro příznivce tance mají DEKKADANCERS kromě premiérového „Velkého třesku!“ a „Muže z Malty“ také taneční gangsterku „Poslední večeře“.

 Fanoušky hudby potěší koncert Anety Langerová „Dvě slunce aneb Jak krásné je být“, který se koná v rámci jejího letního turné k novému albu. Hudební překvapení chystá v rámci svých aktivit v šapitó také režisér Viktor Tauš. „Amerikánky“ Terezu Rambu a Elišku Křenkovou. Každý večer hudebně doprovodí jiný speciální host. Městská divadla pražská chystají muzikálový koncert „Lazarus“, na kterém máte jedinečnou příležitost vidět oba představitele hlavní role – Igora Orozoviče a Ondřeje Rumla – na jednom pódiu. V menším stanu vedle šapitó či přímo venku na trávě se uskuteční i další koncerty v rámci doprovodného programu.

Značná část programu letní scény Azyl78 je společně s první fází předprodeje vstupenek (v omezeném počtu) nyní zveřejněna. Šapitó má kapacitu 500 až 800 diváků, v první vlně však půjde do prodeje na každé představení pouze 250 vstupenek. Při zakoupení vstupenek z tohoto dubnového předprodeje mají diváci největší možnou míru jistoty, že se na představení dostanou. Navýšení kapacity a uvolnění dalších vstupenek do prodeje bude souviset s vývojem koronavirové pandemie  a aktuálními vládními opatřeními.

Tady se bude hrát

___________________________________________________________

Na letní scéně Azyl78 vystoupí: Cirk La Putyka, berlínský Analog, Tata Bojs & DEKKADANCERS, Amerikánka Viktora Tauše, Městská divadla pražská, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Minor, Vosto5, Pražský komorní balet, PKF – Prague Philharmonia, Divadlo Husa na provázku, Divadlo Letí, Studio Ypsilon, Aneta Langerová a další.

Pořízení stanu bylo podpořeno investičním grantem Magistrátu hlavního města Prahy.

Vstupenky a program naleznete na www.jatka78.cz nebo přímo na stránkách prodejního portálu GoOut.

 

 

 

Foto: Herbert Slavík a archiv Azylu78

Magdaléna Novotná

pro TANEČNÍ MAGAZÍN