Nepropásněte »PREZIDEMENTY«!

Nová absurdní nonverbální inscenace již brzy na Jatkách78. Divadlo Spitfire Company volně a aktuálně navazuje na svou divadelně společenskou frašku „Antiwords“.

Divadelní soubor Spitfire Company v premiéře představení „Prezidementi“ chystá na diváka přímý satirický útok, využívající zbraně absurdního divadla. Multižánrová provokace se věnuje tématu odsunu asijského jelena zpět do jeho domoviny, aby byl zachráněn jelen domácí. Z jakého důvodu? Protože ten je vůči svému asijskému sokovi méně sexuálně výkonný.

Nonverbální inscenaci doprovází dabing i komentář Saši Rašilova a Lucie Trmíkové. Původně plánované dubnové premiéry v trutnovském divadle Uffo a pražském divadle Jatka78 byly kvůli karanténě zrušeny.

První veřejné uvedení „Prezidementů“ se uskuteční 5. a 6. června 2020 na Jatkách78, reprízy jsou plánovány na podzim 8. a 9. října 2020 na stejné scéně.

Více informací na:

www.spitfirecompany.czawww.jatka78.cz.

Spitfire Company odkazuje touto divadelně společenskou fraškou, pojednávající o nesmyslné tuposti naší politické scény, na svůj projekt „Antiwords“. Čili částečnou adaptaci Havlovy „Audience“. Hry, která se zapsala do mysli diváků po celém světě. A to svým takřka nonverbálním provedením. Fragmenty textu Havlovy „Audience“ se v „Antiwords“ absurdně opakovaly a jako nahrávky doprovázely akci dvou hereček. Ty měly na sobě velké hlavové masky z dílny sochařky Pauliny Skavové.

Podobný princip byl zvolen i v případě „Prezidementů“. Akce na jevišti je výhradně nonverbální a doplňuje ji textový dabing i komentáře Lucie Trmíkové a Saši Rašilova. Osou příběhu je televizní reportáž, pojednávající o odsunu asijských jelenů zpátky do jejich domoviny. Dojde k odsunu asijských jelenů, nebo nedojde? Podepíše prezidement závěrečnou deklaraci potvrzující tento odsun?

K této problematice se v rychlém sledu vyjádří postavy: kancléř Ing. Vít Zmrdoslav Kolouch PhD, první vedoucí odboru pro Veřejné mínění a odboje proti propagandě Radoslav Všeználek, zvěrozvěst Antonín Dukla, politici Jarek Daněk Jelenkura ml., Nacipindula Lamentos, Narcismír Prospěchář Kravounek, Miroslav Pakoň Kunďák, odborníci Slavomír Bajkoš, Gaia Pusinková, Tonda Zírač a Ráďa Nimrodač, umělkyně Mirina Abramovič Čechová, divadelní kritici Jan Y Šmejda, Vladimír Pichulka, Vladimír Zhulec, zpěváci vystupující na akci Milion kopýtek pro domovinu a v neposlední řadě samotný prezidement.

Jak je vidno z výčtu postav, rozhodl jsem se vysmát vlastní tvorbě, sobě i světu, který mě obklopuje,“ říká režisér i autor textu Petr Boháč. A dodává: „Když jsem psal text, nevěděl jsem, že se za chvíli ocitnu v karanténě a že věci, které dávaly smysl, začnou být absurdní, a ty, které byly absurdní již dříve, začnou být bizarní. Pevně věřím, že smích osvobozuje.“

»PREZIDEMENTI«

Dramatizace a režie: Petr Boháč

Peformeři: Saša Rašilov, Lucie Trmíková, Michaela Hradecká, Eva Stará, Karolína Křížková, Simona Rozložníková, Michaela Stará

Hudba a sound-design: Martin Tvrdý

Scénografie: Petr Boháč a Lucia Škandíková

Kostýmy: Petra Vlachynská

Masky: Paulina Skavová, Petra Vlachynská

Lightdesign: Jiří Šmirk

Výroba scény: Jan Rohan

Produkce: Spitfire Company

Koprodukce: UFFO Trutnov, Jatka78

Podpora: hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond ČR
Více informací najdete na: www.jatka78.cz 

Foto: Vojtěch Brtnický

Zuzana Hošková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

JATKA78 začínají hrát živě!

Na scéně i taneční soubor DEKADENCERS.  Těšit se můžete rovněž na populární „Amerikánku“. Navíc se dále představí, do konce sezóny, tradiční Cirk La Putyka, ale i Saša Rašilov, Hana Vagnerová, Lucie Trmíková, Eliška Křenková a mnoho dalších osobností!

Po zákazu pořádání kulturních akcí vlivem koronaviru obnovuje svoji činnost i nezávislá divadelní scéna v pražských Holešovicích. Ve středu 27. května se z Jatek78 odvysílá první díl kabaretu „POT a LESK“ aneb „100 lidí 100 chutí“ v režii Rosti Nováka mladšího a Víta Neznala. K účinkování kromě Cirku La Putyka přizvali i další soubory z repertoáru divadla. Pozvání přijali například DEKKADANCERS, Squadra Sua či Heaven’s Gate režiséra Viktora Tauše (Amerikánka”). K divadelnímu provozu poznamenanému hygienickými opatřeními se Jatka78 navrátí 30. května improvizačním večerem mladého souboru My kluci, co spolu chodíme. Odehraje se na Letní scéně Jatek78. Ta bude v provozu celý červen a červenec a přivítá umělce z řad stálého repertoáru i hosty. Letní scéna uvede také premiéru představení Kaleidoscope Cirku La Putyka v režii Maksima Komara.

Jatka78 patří mezi nezávislá divadla. Jejich příjem, až ze sedmdesáti procent, tvoří tržba ze vstupného. Je na svém publiku tak existenciálně přímo závislé. Návštěvnost je zde nedílnou součástí rozpočtu. Při počtu 247 odehraných představení byla v roce 2019 návštěvnost této scény ohromující – 86,6 % vytíženosti sálu. Vlivem koronaviru musela Jatka78 zrušit zhruba 40 představení, další se podařilo přesunout na jiné termíny. Přestože je hraní v aktuálních podmínkách značně limitní, rozhodla se Jatka78 letošní sezónu dohrát. Při zachování vládních hygienických opatření, zejména pak rozestupů mezi diváky, se bude jednat o kapacitu zhruba 90 osob na představení.

Zleva Štěpán Kubišta a Rostislav Novák mladší, na snímku Evy Smolíkové

Jatka78 jsou, ač z malé části, financována z grantů MKČR a MHMP, tedy z veřejných prostředků. Naše divadlo tak vnímáme jako instituci veřejné služby, která nehraje divadlo jen ve chvíli, kdy se jí to vyplatí. Vnímáme odpovědnost k našim divákům, ale i umělcům a dalším dodavatelům služeb. Když chceme, aby se nám celé toto naše prostředí nerozložilo, musíme začít hrát divadlo co nejdříve. A tím je pro nás termín 27. května. Asi ani není třeba dodávat, že se na to dost těšíme,“ říká ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta.

Nový začátek oslaví Jatka78 kabaretem

Jatka78 program zahájí 27. května ve 20 hodin kabaretemPOT a LESK s podtitulem „100 lidí a 100 chutí“. Vzhledem k hygienickým vládním nařízením se Jatka78 nemohou otevřít na plnou kapacitu diváků. Fanoušci Jatek78 však nezůstanou o nic ochuzeni, představení bude živě vysíláno na sociálních sítích Jatek78, Cirku La Putyka a dalších souborů a partnerů. Ze samotného divadla se však poprvé ozve i potlesk od skutečných diváků. Ti se budou etablovat z řad zdravotníků a dalších osobností „v první linii“, kterým chtějí divadelníci vzdát hold.

Obsazení večera bude velmi pestré. Od kmenových akrobatů a hudebníků Cirku La Putyka, které blíže představily pravidelné streamy platformy Cirk La Putyka (A)live, přes hvězdu inscenace „Amerikánka” Elišku Křenkovou, tanečníky z DEKKADANCERS, soubory Bratři v tricku, My kluci, co spolu chodíme, Petra Vančuru, ale třeba i Jana Cinu, který bude následně účinkovat na Letní scéně Jatek78.

Letní scéna Jatek78

Program Letní scény Jatek78

Prvním představením Letní scény bude 30. května improvizační večer souboruMy kluci, co spolu chodíme. V červnu uvede několik představení také Vosto5 („Proton !!!“, „Probuzení“, „Souboj Titánků“).

V rámci Letní scény Jatka78 uvedou také dvě premiéry. 5. června to bude satirické představení „Prezidementi“ od Spitfire Company v titulních rolích se Sašou Rašilovem a Lucií Trmíkovou.

Ve druhé novince vyzval Cirk La Putyka ke spolupráci osvědčeného finského režiséra Maksima Komara. Jedná se o představení speciálně koncipované pro venkovní hraní. „Kaleidoscope“ je pozorování krásných forem, ojedinělých akrobatických a tanečních prvků na pozadí letního koktejlu barev. Již od 9. června se tak můžete těšit na dynamickou cirkusovou podívanou plnou náročných akrobatických čísel.

Chybět nebude ani soubor Bratři v tricku, Divadlo 6-16, či „Amerikánka“ speciálně uzpůsobená pro venkovní scénu. Červen bude patřit rovněž hře pro jednoho herce „White Rabbit Red Rabbit“ íránského režiséra Nassima Soleimanpoura. Představí se v něm Vladimir 518, Jan Cina a Hana Vagnerová.

K hostování na Letní scéně v červenci pak Jatka78 pozvala mladé novocirkusové company Holektiv, Cink Cink Cirk, či Feel the Universe.

Foto: Eva Smolíková a archiv Jatek 78

Zuzana Hošková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Festival Open MANA

Nová představení ve Vršovickém divadle ve dnech 3.- 5.října

Open MANA zve 3.-5. října do Vršovického divadla na nová představení

Nové umělecké směřování divadla chtějí začátkem října v třídenním pilotním  festivalu Open MANA představit jeho iniciátoři Adam Halaš a Lucie Trmíková.  Krátce po Zažij město jinak se tak opět Vršovické divadlo a přilehlé prostory otevře veřejnosti. Od 3.-5. října uvede hned tři představení v nové dramaturgii, na které chce od nového roku přilákat své návštěvníky.

Vyústění dlouholeté spolupráce Jana Nebeského, Davida Prachaře a Lucie Trmíkové vedlo v roce 2011 k založení Jedl z.s. Po dohodě s vedením Vršovického divadla MANA budou jeho inscenace tvořit základní dramaturgickou linii. Začátkem října se tak v divadle a přilehlých prostorech uskuteční zahajovací otevřený festival Open MANA, představující nové umělecké směřování divadla.

Ve třech dnech proběhnou tři divadelní představení: Miluji Tě jak po smrti, Reynek/ Slova a obrazy z Petrkova, Dvojí domov /z Čepa v režii Jana Nebeského. Diváci v nich uvidí Davida Prachaře, Ondřeje Pavelku, Lucii Trmíkovou, Miloslava Königa v hudebním doprovodu Emila Viklického, Martina Dohnala, Miroslava Hloucala. Součástí festivalu budou i další doprovodné akce: v prostoru na ulici před divadlem BUSKING MANA, verni sáž obrazů Igora Korpaczewského či projekce fotografií Bohdana Holomíčka ve foyer divadla.

Cílem festivalu Open MANA je oslovení co nejširší veřejnosti, otevření divadla lidem všech věkových kategorií a představení nové dramaturgické linie jako uměleckého otevřeného prostoru, aby se Vršovické divadlo MANA stalo nejen významným kulturním centrem Vršovic, ale i důležitým bodem na kulturní mapě Prahy.

 

Program festivalu:

3.10.2017

17.30  BUSKING MANA – prostor na ulici před divadlem

18.00  Vernisáž obrazů Igora Korpaczewského vzniklých v průběhu repríz inscenace     Dvojí domov – foyer divadla

18.00 projekce fotografií Bohdana Holomíčka – foyer divadla

19.30  představení Miluji jak po smrti – sál divadla

 

4.10.2017

19.30 představení Reynek / Slova a obrazy z Petrkova – sál divadla

21.00 projekce fotografií Bohdana Holomíčka – foyer divadla

 

5.10.2017

19.30  představení Dvojí domov / z Čepa – sál divadla

21.00  projekce fotografií  Bohdana Holomíčka – foyer divadla

Nenechte si ujít: 

Miluji Tě jak po smrti

Dvě velké básnické osobnosti Elsa Lasker Schülerová a Gottfried Benn, židovka a nihilista, který na rok propadl nacismu.

Dvě herecké osobnosti, Karel Dobrý /v alternaci s Miloslavem Königem/ a Lucie Trmíková.

Dva excelentní hudební skladatelé Martin Dohnal a Emil Viklický.

Dialog lásky a bolesti. Dialog dvou hudebních žánrů. Tvůrčí souboj. Radost ze hry, divokost a vášeň. A humor.

Reynek 

Představení věnované velkému básníkovi a grafikovi Bohuslavu Reynkovi. Slova a obrazy pronikající pod kůži, zarývající se do morku. Svědectví o dialogu duše s Bohem, který je někdy tak nesnesitelně daleko a někdy tak děsivě blízko. Slova a obrazy z Petrkova, fotky Bohdana Holomíčka a hudba Martina Dohnala.

Dvojí domov 

Prozaik a esejista Jan Čep ve svém díle často hovoří o druhém světě, který je našim očím skrytý, o druhém domovu, ve kterém, jak Čep věří „budou všechny věci přítomny zároveň a touha nebude utrpením, nýbrž slastí bez konce. Uvidíme se tam tváří v tvář, ne už jenom v zrcadle a podobenství a jizvy našich srdcí zatřpytí se jako hvězdy.“ Brány této druhé reality skrze texty Jana Čepa v inscenaci Dvojí domov otevírá Lucie Trmíková, David Prachař, Ondřej Pavelka a Jan Nebeský. Všechny jemné pocity i bouřlivá dramata duše Čepových textů skrze hudbu zvnitřní Martin Dohnal. Přímo na scéně vytvoří velkoformátové plátno malíř Igor Korpaczewski.

Simona Martínková 

Taneční magazín

 

 

Bizarní poetické setkání

Miluji tě jak po smrti, inscenace Jana Nebeského

Experimentální prostor NoD uvedl inscenaci Jana Nebeského Miluji tě jak po smrti, inspirovanou dvojicí německých expresionistických básníků první poloviny 20. století Gottfriedem Bennem a Else Lasker-Schüllerovou. Na jedné z prvních repríz 20. prosince 2016 je ztvárnili Lucie Trmíková a Karel Dobrý a šlo o podívanou zároveň lyrickou i bizarní.

Trmíková, která je také autorkou scénáře, se duchovně propojila s postavou emancipované básnířky. Nazíráno dnešní optikou sice příběh této osobnosti není příliš pobuřující – vždyť život nezávislý na mužích a na zavedených hodnotách je už u žen docela častým jevem – přesto z pohledu tehdejší doby muselo jít o něco nanejvýš nevhodného. Oproti docela lyrickému přístupu v básních Schüllerové vyjevoval Benn, povoláním patolog a vojenský lékař, témata smrti nebo práce s vnitřnostmi jako radostnou záležitost. Jistě by v tom šlo rozeznat i smutek a beznaděj nad stavem světa, ale v podání Karla Dobrého šlo o takové nadšení nad pronášenými verši, až si člověk vybavil všechny ty filmy se sadistickými postavami masových vrahů. V představení ovšem nešlo o to, že by postava Benna byl nějaký násilník. Oba básníci zápasili spíše se svými dušemi, a když své pohnutky přetavovali do tvůrčí formy, rozhodně nedbali na konvence.

O vynikajícím výkonu obou herců nemůže být pochyb. Umožnili nám plně prožít mezilidské drama v podobě milostného vztahu, okořeněného dobovými okolnostmi (zvraty v německé společnosti od první světové války po nástup nacistů a nenávist k Židům, což se týkalo i Schüllerové). Scéna i kostýmy pak plně odrážely úzus expresionismu, jeho snahu vše prezentovat v agresivní a neotřelé formě, což vrcholilo zejm. v poslední scéně, kdy Dobrý přišel v kostýmu zelené latexové ryby a Trmíková v černém šatu, ověnčena několika bílými kruhy a nevkusnou maskou, vše opět z latexu. Hudebním vrcholem cel& eacute;ho díla pak pro mě byla Bachova Fuga, jíž zahráli dva klavíristi v jakémsi kakofonickém kánonu, a umožnili zažít i nelibost a destrukci, plynoucí z takového podání jinak velmi harmonické hudební formy. To odráželo sebestřednost hlavních hrdinů, kteří nedbali na to, aby tvořili umění a významné životní okamžiky ve společném rytmu a naladění. Naopak, každý „hrál“ za sebe, podobně jako klavíristi.

Z podání tématu a vyřčených (či zazpívaných) básní je jasné, že se dva hrdinové příběhu milovali a projektovali to do své tvorby, byť jejich skutečný vztah trval krátce. Je pro mě však otázkou, co vyobrazení tohoto vztahu znamená pro dnešního člověka? Představení bylo určitě výjimečné tím, že prezentovalo skoro jen poezii, ať už verbální nebo vizuální skrze scénografii. Také připomenutí expresionismu má svůj smysl – někoho může stále bavit, zároveň vzdělá ty, kteří jej v praxi nepoznali. Jinak jsem ale nenašel příliš přesahů, které by se dotýkaly dnešního člověka. Možná je to otázka, která se týká tématu milostných vztahů na jevišti obecně – mohou být silné samy o sobě, ale co kromě touhy, vášně a neštěstí zdůraznit?

Tuto dramaturgickou výtku považuji za zásadní, na druhou stranu je to to jediné, co lze jinak skvěle zpracované inscenaci vytknout.

 

Alexej Byček

Foto: Jakub Novotný

Taneční magazín