Celkem čtyři premiéry a nový projekt tří scénických čtení chystá v sezóně 2025/2026 Švandovo divadlo v Praze na Smíchově. „Všechny nové tituly spojuje téma rodiny nahlížené z různých perspektiv i s různým žánrovým vymezením,“ říká Martin Františák, umělecký šéf divadla. „Společným jmenovatelem je také střet jedince se společností a s jejím nastavením, řádem,“ dodává Františák, který u Švandů úspěšně působí už 6. divadelní sezónu. Divadlo čeká řada hostování v zahraničí: v příští sezóně plánuje navštívit Toronto, Chicago, New York, Los Angeles i Expo 2025 v japonské Ósace.
„Švandovo divadlo je teď v nejlepší kondici za poslední dvě dekády,“ uvádí jeho ředitel Daniel Hrbek. „V posledních letech kontinuálně prokazuje vynikající výsledky. Potvrzují to výjimečné inscenace, účast na festivalech, nominace, ceny, plné hlediště i pozvání do zahraničí… Divadlo je téměř neustále vyprodané, panuje zde harmonická spolupráce obchodních, uměleckých a provozních složek. Jde o soubor profesionálů a výrazných individualit schopných pracovat v týmu, přičemž každý má na svou práci i práci kolegů vysoké nároky. A teď nemluvím jen o herečkách a hercích, ale i o zaměstnancích, kteří divadlo obsluhují a spolubudují. Všímám si také sílící loajality ke značce Švandovo divadlo, potřebu se s ní identifikovat,“ připomíná Hrbek.
„Všem titulům, které máme na repertoáru, dominuje herecká individualita a precizuje se herecký styl,“ pokračuje ředitel Švandova divadla. „Vynikající herectví je ostatně diváky i kritiky nejčastěji pozitivně hodnocenou složkou našich inscenací. Je to i tím, že se uměleckému šéfovi Martinu Františákovi daří zvát do Švandova divadla nejzajímavější osobnosti české divadelní režie všech generací,“ říká Hrbek, který vyzdvihuje i výtvarnou složku smíchovských inscenací. „Myslím, že je vidět čím dál lepší herecká souhra ve společném stylu a chápání žánru. A to diváky zajímá, i za tím na Smíchov čím dál častěji chodí a vracejí se. Můžeme si tak dovolit i odvážnější umělecké projekty, což letos ocenila i kritická obec nominací na Cenu divadelní kritiky v kategorii Divadlo roku,“ míní Hrbek.
Martin Františák k tomu říká: „Povedlo se to nejdůležitější, a to zapojit do života souboru novou nastupující generaci herců, ale i progresivních osobností české režie. Vyzařování kvality souboru je pozitivně reflektováno jak diváky, tak i odbornou veřejností. Do další sezóny tak soubor vstoupí plný prokazatelně silných hereckých osobností.“
Export české činohry
Kvalitu repertoáru Švandova divadla a jeho schopnost obstát s ní i v mezinárodním měřítku potvrzují plánované výjezdy do zahraničí.
„V září 2025 podnikneme větší tour do Toronta, Chicaga, Los Angeles a New Yorku. V Torontu a Chicagu uvedeme pod Záštitou Hlavního města Prahy autorskou inscenaci Dívenka na trampolíně, která u nás měla premiéru začátkem roku 2025. Za pozvání do Los Angeles může tak trochu naše inscenace AI: Když robot píše hru. Jsme tam pozváni mimo jiné jako účastníci panelové diskuze na konferenci EaglCon o spekulativní sci-fi, kterou pořádá Kalifornská státní univerzita. Byli jsme požádáni o příspěvek o Karlu Čapkovi a R.U.R. v současném kontextu vývoje AI. Proběhne tu i scénické čtení nové adaptace R.U.R. od Talene Monahon, na jejímž vzniku jsme se rovněž podíleli. Pak se přesouváme do New Yorku, kde proběhne druhá fáze realizace projektu R.U.R., na níž spolupracujeme s The Shakespeare Centre of Los Angeles. Do New Yorku na jaře 2026 odvezeme i Dívenku na trampolíně, kde by se tu měla stát součástí programu festivalu Rehearsal for Truth organizované Vaclav Havel Center. V září 2025 bude naše inscenace AI: Když robot píše hru součástí doprovodného programu světové výstavy Expo 2025, naše inscenace totiž zaujala tamní akademiky z Univerzity v Ósace.“ vypočítává Daniel Hrbek.
„Z plánovaného hostování v Kanadě a Spojených státech mám velkou radost,“ říká Martin Františák. „Inscenaci Dívenka na trampolíně by měla v Torontu zhlédnout i paní Zdena Salivarová. Tato inscenace totiž hovoří o jejím osudu a také o soužití s Josefem Škvoreckým. Považuji to za historický krok, v němž české divadlo přelétá přes oceán nejen fyzicky, ale i hodnotově a lidsky,“ dodává Františák.
Švandovo divadlo také koprodukčně zajišťuje rezidenci Ductus Deferens v Českém centru v Paříži první červencový týden. Představení Cabaret Babel vzniklé během rezidence bude uvedeno v sobotu 5. července 2026 od 19 hodin v Bibliotéatru Českého centra.
V příští sezóně by divadlo rádo realizovalo zájezd do partnerských divadel v Jeruzalémě a Tel Avivu, kde mělo letos v červnu hostovat, ale s ohledem na bezpečnostní situaci zájezd prozatím odložilo.
První novinkou ve Velkém sále bude 8. listopadu 2025 Nirvana, hra napsaná Martinem Františákem v režii Thomase Zielinského. „Příběh kapely Nirvana a jejího frontmana Kurta Cobaina je pro mne srdeční záležitostí. Jsem moc rád, že se jeho režie ujme právě Thomas Zielinski, který u nás úspěšně realizoval „špiónské“ drama Příliš drahý jed a poté i výborně přijatou černou komedii Chlast,“ říká Františák. Podle něj Nirvana vypráví „o poslední rockové rebelii“, která se uskutečnila na přelomu 80. a 90. let ve Spojených státech, zemi poznamenané mimo jiné rozpadem funkční rodiny. Název inscenace odkazuje také k prožitku absolutního štěstí, které ovšem nikdy netrvá věčně.
„Hnutí grunge oslavuje ztroskotance, rebely a outsidery, oběti destruktivního systému, jedince, kteří nezapadají do většinové společnosti. Mám dojem, že dnešní mladý člověk se může s myšlenkami tohoto hnutí v mnohém ztotožnit,“ říká o Nirvaně dramaturgyně Johana Součková Němcová.
Počátkem roku 2026 se scéna Velkého sálu promění v prosluněnou italskou Veronu, v níž to vře nenávistí dvou vážených rodin. Romeo a Julie, nejznámější love story všech dob, zde bude mít premiéru 14. února 2026. „Hra Williama Shakespeara rozšíří dramaturgickou linku, v níž usilujeme o osobitou interpretaci kanonických textů světové dramatiky či literatury,“ vysvětluje dramaturgyně Martina Kinská. „I tentokrát půjde o výrazné ztvárnění a tematickou rezonanci díla s dnešní dobou. Romeem a Julií tak Martin Františák navazuje mimo jiné na tituly Hamlet či Gazda a roba, nebo v jeho vlastních režiích na tituly Anna Karenina a Divoká kachna,“ upřesňuje Kinská.
V souvislosti s novým titulem bude ve foyer Švandova divadla odhalena i nová Výtvarná zeď, jejímž autorem bude akademický malíř Martin Velíšek. „Velkoformátové malby na zdi o rozměrech 3,5 krát 5 metrů vždy inspiruje divadelní prostředí, jeho atmosféra či konkrétní představení,“ vysvětluje Tereza Marková, vedoucí obchodního oddělení. „Autoři, které pro tento projekt oslovujeme, od nás mají jinak volnou ruku. Pracují však s vědomím, že jejich výtvor nejpozději za 24 měsíců překryje malba jiného umělce či umělkyně. Podobně jako divadelní představení, i naše Výtvarná zeď chce nabídnout výjimečný zážitek – a ten spočívá mimo jiné v jeho konečnosti, a tedy neopakovatelnosti,“ říká Marková. Námětem malby Martina Velíška bude právě hra Romeo a Julie.
Třetí premiérou uvedenou na hlavní smíchovské scéně bude černá komedie režiséra Eliáše Gaydečky. Připravovaný titul tu bude poprvé k vidění 25. dubna 2026.
Čtvrtou premiéru sezóny 2025/2026 uvidí publikum 6. června 2026 ve Studiu Švandova divadla. Hru se zatím pracovním názvem Neboj! napsala Dagmar Fričová, režírovat ji bude Lucie Ferenzová. Vyprávět bude o třech stand-upových komicích, kteří se sejdou v nočním baru, aby publikum pobavili improvizací na téma „rodina“. „Rodinné vazby řeší například i Gazda a roba nebo Divoká kachna, které jsou u nás na repertoáru. Zatímco v obou zmíněných titulech dítě nemá téměř žádnou možnost se vyjádřit nebo se dokonce bránit, v autorské inscenaci Neboj! tyto možnosti dostane vrchovatě,“ naznačuje dramaturgyně Johana Součková Němcová.
Příslibem osobitého zpracování je i silný tvůrčí tandem scenáristky a režisérky. „Lucie Ferenzová už u nás ve Studiu inscenovala monodrama Na první pohled, které zaujalo mimo jiné výborným výkonem Marie Štípkové, za níž tato herečka získala nominaci na Cenu Thálie,“ připomíná Martin Františák.
Svítání, projekt scénických čtení
Na programu Švandova divadla se v sezóně 2025/2026 objeví také nový projekt scénických čtení s názvem Svítání. Své texty vytvořené přímo pro herecký soubor Švandova divadla postupně představí tři současné autorské osobnosti – básník Petr Borkovec, spisovatelka Petra Hůlová a Dora Kaprálová, v Berlíně žijící prozaička, dramatička a autorka rozhlasových dokumentů. „Vznik nových českých her od těchto výrazných autorů naší domoviny je důležitým krokem nejen v kontextu českého divadla,“ míní Martin Františák. „Věřím, že se nám podaří tyto tvůrce představit nejen v kontextu domácím, ale i zahraničním,“ dodává.
„Projekt Svítání je dalším z řady titulů, jimiž se Švandovo divadlo snaží podpořit vznik a uvádění českých autorských divadelních textů, což je jeden ze směrů, jemuž se naše divadlo dlouhodobě věnuje,“ uzavírá dramaturgyně Martina Kinská.
www.svandovodivadlo.cz
Víte, že…
… se Švandovým divadlem je spojen tvůrčí prostor Peškovka sídlící v nedaleké smíchovské ulici Elišky Peškové?
Rezidenci zde získal soubor Ductus Deferens, který zde ve spolupráci se studenty DAMU zajišťuje pravidelný večerní divadelní program. Je tak možné tu vidět tvorbu mladých talentů ještě dřív, než vstoupí na profesionální trh. „Prestižní profesionální scéna, jakou je Švandovo divadlo, nabízí v Peškovce platformu pro studenty, absolventy, mladé profesionály, kde vzniká specifická dramaturgie a poetika mladých,“ vysvětluje Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla. Peškovka se soustřeďuje také na podporu sousedských vztahů a vyvíjí edukativní a kreativní činnost pro veřejnost. „Fungují zde tři amatérské divadelní soubory, kam se lze každoročně přes konkurz hlásit, probíhají tu různé druhy workshopů, kam může kdokoliv přijít. Také zde probíhají mezinárodní rezidence. Letos v Peškovce pracovali umělci z Francie a USA,“ připomíná Hrbek.
… díky iniciativě Švandova divadla a podpoře Hlavního města Prahy vzniká v Preslově ulici na Smíchově i nové kreativní centrum Preslovka?
„Peškovka tak získá mladší, ale větší „sestru“. I zde bude smyslem kreativní proces, impuls, inspirace a networking,“ říká Daniel Hrbek. „Spolužití Švandova divadla a těchto dvou, umělecky odlišně zaměřených kreativních center, zásadně promění kulturní tvář centrálního Smíchova. Budou zde zkoušet nezávislá divadla, budou zde k vidění různé žánry, soubory, mezinárodní rezidence s veřejnými prezentacemi – kulturní nabídka bude velmi pestrá a věřím, že se sem za ní bude jezdit,“ věří Hrbek.
Anotace chystaných inscenací v sezóně 2025/2026
Martin Františák
NIRVANA
režie: Thomas Zielinski
premiéra: 8. listopadu 2025 – Velký sál
Žili ve vyfantazírovaným světě,
takže to prostě museli nějak pokazit.
A nechápali, co jejich děti potřebujou.
Přelom 80. a 90. let v USA: hospodářská nestabilita, sociální nejistota, změna prostředků komunikace, výrazný nástup korporátních společností i do menších regionů, nalomení zbytků tradičních hodnot a fatální krize funkční rodiny. Vzniklý neklid se zrcadlí i na hudební scéně, zejména v mladé generaci. Vzniká fenomén „grunge“, který brzy přes západní pobřeží a Velkou Británii zachvátí celý svět. Nejde jen o hudební styl, ale o výrazný umělecký a myšlenkový koncept. Jde o razantní reakci mladé generace na podobu současného světa, o poslední rockovou rebelii.
Mediálně nejvýraznější, jako jistou špičkou ledovce, můžeme vidět kapelu Nirvana. Její leadr Kurt Cobain svým dílem neilustruje, ale syrovým způsobem zaznamenává životní postoje a dramatické situace, kterými ve svém krátkém, ale o to intenzivnějším životě prošel. Jeho příběh neustále prostupuje výrazný pokus o svobodnou a tvůrčí existenci ve světě, který stále víc a víc zaprodává své hodnoty mamonu a kapitálu. Osud kapely Nirvana je osudem malé komunity, jež se ze zapadlého městečka Aberdeen tvrdě vypracuje na přední místo hudební mapy západního pobřeží USA a Seattlu. Nirvanu však ze všech kapel nejvíce nakonec polapí světový showbyznys, trh, masová média, bulvarizace a světská sláva. Křehká osobnost Kurta Cobaina však narůstající tlak snáší těžce; vypomáhá si útěkem do světa drog. O to víc je v zoomu médií. Nakonec se rozhodne spáchat sebevraždu.
Individuální příběh Kurta Cobaina se tak stává velkým dramatickým příběhem s jasným tématem udržení si osobní identity, tvůrčí svobody a existenční jistoty člověka ve světě, s nímž se v mnohém míjí, nebo je s ním přímo v konfliktu.
Nirvana je dalším původním divadelním textem, který bude mít svoji premiéru na prknech smíchovské scény. Otevírá sezónu, která se ve všech svých titulech zaobírá jednak tématem rodiny (z různých perspektiv i s různým žánrovým vymezením) a také jednou z archetypálních situací dramatu vůbec (a zřejmě i lidské existence) – střetu jedince se společností, s jejím nastavením, řádem. Režisérem inscenace je Thomas Zielinski; bude se jednat o jeho třetí spolupráci se Švandovým divadlem (Příliš drahý jed, Chlast).
William Shakespeare
ROMEO A JULIE
režie: Martin Františák
premiéra: 14. února 2026 – Velký sál
Nic neříkej, vím své. Oni se vraždí
z nenávisti a já se vraždím z lásky.
Prosluněné letní dny v italské Veroně. Ale je tu přílišné horko, dusno, napětí, které je ve vzduchu, způsobené nenávistí dvou rodů. Občas vypuknou střety v ulicích, které musí mírnit stráže. Šermuje se i slovy, nezávazné slovní přestřelky, vznosné a snad trochu sebestředné vzývání lásky. A jen domněnky, jaká vlastně je. Hraje se slovy stejně jako s výkřiky o umírání z nešťastné lásky. Všechno tak plyne, trochu unaveně, snad tím horkem. Dokud nevypukne další střet a je vydán přísný zákaz jakékoli další potyčky. Dokud se dva, téměř ještě děti, ze znepřátelených rodin do sebe osudově nezamilují na večerní slavnosti. Je jedno, kdo je ten druhý. Či jinak – ten druhý je náhle všechno. Dosavadní svět přestane existovat. I dosavadní perspektiva a čas. Vše je najednou jiné. A vše se začne dít neuvěřitelně rychle, překotně. Skoro to připomíná komedii, kdyby se nestalo pár osudových chyb a nedorozumění a vše nezačalo neodvratně spět ktragédii.
Romeo a Julie mají na svoji lásku skutečně jen pár dní, na vzájemnou, fyzickou blízkost dokonce jen pár hodin. Zažívají ji v oné plné podobě oba poprvé, jakkoli pro ně rodiny měly nachystanou jinou cestu. Jde tu o vzbouření se nejen emocí a hormonů, ale také o povstání proti dosavadnímu nastavení světa, který je obklopuje, proti generaci, která nastolila jiný řád. Jde také o cestu poznání, co skutečně může být láska, jaké podoby může mít. A kdo jsem já, jehož identita se ještě utváří, a jejíž neoddělitelnou součástí se náhle stane někdo jiný? Vše je tak intenzivní, horečnaté. Je to bouře. Mírná slova sonetů už nestačí. Slova, která se dříve říkala tak snadno, jsou náhle těžká, když se mají naplnit.
Jeden z nejznámějších milostných příběhů všech dob. Milenci, kteří zemřou kvůli své lásce. Má mnoho podob v různých dobách i kulturách, ale zpracování Williama Shakespeara z konce 16. století je beze sporu výjimečné. Nabízí vedle velkého romantického příběhu totiž pestrost tematickou i žánrovou a provokuje právě také svojí intenzitou.
Umělecký šéf Martin Františák inscenací Romea a Julie rozšíří sérii inscenací, v níž Švandovo divadlo usiluje o interpretaci kanonických textů světové dramatiky i literatury, která akcentuje výraznou interpretaci a upřednostňuje tematickou rezonanci jednotlivých děl s dnešní dobou (nikoli jen jejich „kulturně-dějinný význam‟). Navazuje tak mimo jiné na tituly: Hamlet či Gazda a roba, či ve svých vlastních režiích na tituly Anna Karenina a Divoká kachna.
TITUL BUDE UPŘESNĚN
režie: Eliáš Gaydečka
premiéra: 25. dubna 2026 – Velký sál
Připravovaný titul by měl být v žánru černé komedie. Momentálně je v procesu jednání stran získání autorských práv a licence k provozování.
Jako režisér (hledání titulu probíhá v dialogu s ním) byl osloven Eliáš Gaydečka (nar. 2002), představitel nejmladší generace divadelních tvůrců, který na sebe upozornil např. absolventskou inscenací hry Ropa v DISKU.
Dagmar Fričová
NEBOJ! (pracovní název)
režie: Lucie Ferenzová
premiéra: 6. 6. 2026 – Studio
Činoherní stand-up o rodině. Vyhraje ten nejvtipnější. Aneb budoucnost je teď.
Tři stand-upoví komici ve večerním baru. Tématem improvizace je „rodina“. Utkají se vítěz minulého kola, talentovaná komička s hodně suchým humorem a jeden netalentovaný náhodný přítomný, který by rád byl komikem. Čeká se na hlavní hvězdu večera. Show jde do finále. Postupně se ale ukazuje, že to, kdo dnes vyhraje, nebude to nejpodstatnější. Skrze jednotlivá stand-upová čísla se začíná odvíjet úplně jiný a zásadnější příběh. Tři různé rodinné modely. Tři poznamenaná dětství. Tři příběhy, o kterých se zjistí, že tvoří jeden. Jeden jediný příběh z různých perspektiv. Jedna vztahová síť. Žánr stand-up se přelévá do divadla.
Rodinný model ve složení: máma, táta a dítě přestává být v dnešní době tzv. tradiční. Stále častější formou je neúplná rodina, střídavá péče či tzv. patchworková rodina nebo dokonce rodiny paralelní… Ale jaký dopad to má na děti a na vývoj společnosti? Na lidskou důvěru v druhého? Či v sebe samého? A jakou pak založí rodinu ony? Pokud ji vůbec založí?
A podobně jako se mění formy rodiny, mění se i běh světa. Pro oba světy, jak pro ten malý rodinný, tak pro ten velký svět ale zůstává klíčové, jestli je možné věřit, důvěřovat a cítit bezpečí. Malé rodinné příběhy zrcadlí velká světová témata. Naše inscenace je rámována strukturou stand-upové komedie, zároveň předkládá tři konkrétní osobní příběhy, které pojí citlivé téma – vztahy mezi rodiči a dětmi, otci a dcerami, otci a syny. Podstata stand-upu je vyjádřit vtipně i kriticky svůj pohled na svět; i my se budeme snažit nahlédnout tyto citlivé a mnohdy nelehké příběhy s humorem.
Hra tematicky navazuje na dramaturgickou linku Švandova divadla, která započala již v předešlých inscenacích Gazda a roba a Divoká kachna a řeší téma rodiny. Zatímco v obou zmíněných hrách prakticky dítě žádnou možnost vyjádřit se či se bránit nemá, v autorské inscenaci Neboj! tuto možnost dostane vrchovatě. Režisérka Lucie Ferenzová nespolupracuje se Švandovým divadlem poprvé (Na první pohled). Velmi často tvoří autorský tandem právě s dramatičkou Dagmar Fričovou.
PROJEKT SCÉNICKÉHO ČTENÍ
Petr Borkovec, Petra Hůlová, Dora Kaprálová
SVÍTÁNÍ
Projekt Svítání je dalším v řadě titulů, jimiž se Švandovo divadlo snaží podpořit vznik a uvádění českých divadelních textů, což je jeden ze směrů, jimž se naše divadlo věnuje dlouhodobě a má ho ve svém základním profilu.
Tentokrát jsme oslovili tři současné výrazné autorské osobnosti, jejichž těžiště tvorby spočívá spíše v beletrii či poezii, ale i tak jsou v nějakém kontaktu s divadlem – ať již skrze adaptace, překlady či vlastní tvorbu. Zadání pro ně bylo tematicky volné, stejně tak si mohou zvolit, zda jejich text je směřován na Velký sál či do studiové scény. Jediným „omezením‟ je požadavek, aby text byl psán pro soubor smíchovské scény.
První verze textů mají být hotové v létě, finální podoba poté k 30. listopadu 2025. V průběhu roku 2026 poté dojde k prezentaci textů formou scénického čtení.
Foto: Archiv Švandova divadla
Ve spolupráci s Martinem Františákem, Danielem Hrbkem a dramaturgyněmi Martinou Kinskou a Johanou Součkovou Němcovou napsala Magdalena Bičíková
pro Taneční magzazín
