Zábava, zážitky, zamyšlení

„Léto ve Švanďáku“ nabídne oblíbené komedie i čerstvou novinku, hrát se bude za každého počasí

Úspěšné inscenace, které zaručeně pobaví, i jednu chytlavou novinku nabídne v létě divákům pražské Švandovo divadlo, kde se letos plánuje hrát i o prázdninách. „Léto ve Švanďáku“ potrvá 30 večerů a uskuteční se od 25. června do 10. července a poté od 16. do 31. srpna. Zahrnuje celkem sedm titulů, včetně oblíbených komedií: „Kdo je tady ředitel?“ a „Smrt mu sluší“. Na programu je také nově nastudovaná hororová lovestory „Ať vejde ten pravý“ i další lákadla.

Publika i hereckých kolegů se už nemůže dočkat například Robert Jašków, Denisa Barešová, Natálie Řehořová, Marie Štípková, Michal Dlouhý, Kamil Halbich, Luboš Veselý, Oskar Hes, Klára Cibulková a další členky a členové smíchovského souboru i jeho stálí hosté. Představení začínají od 19 hodin a hrát se bude za každého počasí. A to ve Velkém sále, vybaveném moderním typem klimatizace.

Pět komedií, manželské drama i hororová lovestory

Na diváky čekají zejména inscenace slibující zábavu a známé herecké tváře. „Léto ve Švanďáku“ zahajuje „Smrt mu sluší“, původní komedie z divadelního prostředí s Michalem Dlouhým a Kamilem Halbichem. Tatáž sehraná dvojice se objeví v hitech: „Kdo je tady ředitel?“ a „Kurz negativního myšlení“, které budou mít do konce tohoto roku svoji derniéru. Vtipné dialogy a situace, u nichž se publikum směje nahlas, nabízí také „CRY BABY CRY“, zábavná hra o pětici žen hledajících návod na štěstí, a „Pohřeb až zítra“, svižná komedie Natálie Kocábové vyprávějící možná i o vaší rodině.

Kamil Halbich a Michal Dlouhý v úspěšném titulu „Kdo je tady ředitel?”

Léto ve Švanďáku“ nabídne rovněž „Scény z manželského života“, drama o proměnách vztahů mezi mužem a ženou nastudované podle slavného filmu Ingmara Bergmana. A úspěšný film posloužil jako předloha i k zatím nejnovější inscenaci, hře „Ať vejde ten pravý“ s Denisou Barešovou a Oskarem Hesem, originální lovestory na pomezí hororu a detektivky.

Těšíme se, přijďte!

Těším se na diváky v hledišti, na jejich hlad po kultuře,“ říká Natálie Řehořová. „Cítím, že atmosféra bude takové poděkování lidem, že vydrželi, že nás podporovali a že s námi stále jsou a potřebují nás, tak jako my je. Ve vzduchu bude cítit pospolitost a sdílení,“ věří herečka, která se loni ocitla v širší nominaci na Cenu Thálie.

Po setkání v jedinečné divadelní atmosféře touží i Marie Štípková: „Těším se na všechny kolegy, na zlomyslné jiskřičky v očích Michala Dlouhého, když ze sebe soukám text v ,Řediteli´. Na to, že se stanu součástí parádní dámské jízdy v inscenaci ,CRY BABY CRY´. Na Natálii, která určitě na jevišti upadne a vůbec… Na všechno to ,živé´, co se kolem divadla děje. Také se velmi těším na diváky. Na jejich energii, která je tak neuvěřitelně nabíjející. A nejvíc ze všeho se těším na ten moment, kdy budu poprvé po tak dlouhé době stát zase na jevišti. Zhasne se v sále i na scéně, já uslyším, že jde opona nahoru a v břiše budu mít takový to vzrušující šimrání,“ přeje si Marie Štípková.

Kristýna Frejová a Klára cibulková v „CRY BABY CRY”

Robert Jašków posílá divákům jednoznačný vzkaz: „Divákům bych rád vzkázal, že pokud to situace dovolí a my budeme moci skutečně hrát, tak nás uvidí v plné síle a s nadšením větším než kdy jindy. Nebojte se přijít, my se také nebojíme!“ vyzývá herec, který kvůli hraní v létě obětuje podstatný kus divadelních prázdnin.

Stejně je na tom Michal Dlouhý, který svou přestávku v hraní vynucenou pandemií neváhá vtipně zrekapitulovat: „Samozřejmě, jak už jsem se mnohokrát veřejně přiznal, jsem nadšený, že díky této pauze mé dcery konečně vědí, kdo je jejich otec! A i já jsem se na chvíli, v tom skoro desetiletém maratonu, zastavil a nadechl k normálnímu životu,“ přiznává herec, jenž se objeví hned v pěti ze sedmi naplánovaných titulů. „Diváci se mohou těšit na hladové herce. Dle slov našeho prezidenta v tomto stavu vydáváme to nejlepší. Potvrdilo se nám to v září, kdy po půlroční nucené uzávěře, byla na chvíli divadla otevřena a těch pár představení, které jsme stihli odehrát, byla úžasná. Svou atmosférou a soudržností,“ dodává Michal Dlouhý.

Michal Dlouhý a Michaela Badinková ve „Scénách z manželského života”

A co když do letního hraní opět zasáhnou proti-pandemická omezení v souvislosti s koronavirem? I na to jsou u Švandů připraveni. Zakoupené vstupenky si bude možné přesunout na jiný termín až do konce roku, a to podle vlastního výběru. 

Opět Krystýna Frejová a Michal Dlouhý, tentokrát v inscenaci „Kurz negativního myšlení”

Výjimečně vstřícný přístup k divákům, jimž v případě zrušených představení divadlo nabízí náhradní termíny tak, aby nepřišli o zážitky ani peníze, praktikuje smíchovská scéna už od března loňského roku. Vstupenky lze vyměnit také za poukazy platné jeden až dva roky a pro každý případ bude mít Švandovo divadlo připravenou i variantu programu dostupného on-line.

Více na stránkách: www.svandovodivadlo.cz

Foto: Michal Hančovský, Alena Hrbková, Martin Myslivec a Tomáš Vrána

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

ŠVANDOVO DIVADLO ke zlepšení nálady

Švandovo divadlo natáčí povzbudivá videa, divákům je nabídne na sociálních sítích

Povzbudit, zlepšit náladu, zaměřit pozornost k dobrým věcem v životě a také neztratit kontakt s diváky. To je smyslem videí, která začali natáčet tvůrci a herci z pražského Švandova divadla.

K vidění jsou na Facebooku a také na vlastním youtube kanálu divadla, kde si je diváci budou moci přehrát. Do projektu se zapojuje například Robert Jašków, Natálie Řehořová, Marie Štípková, Petr Buchta, Jacob Erftemeijer, Bohdana Pavlíková, Luboš Veselý, Anna Stropnická, Jan Grundman, Andrea Buršová, Tomáš Červinek, Klára Cibulková a postupně se přidají všichni členky a členové hereckého souboru.

Marie Štípková

Texty pro ně současně píší režisér a rovněž umělecký šéf Švandova divadla Martin Františák, spisovatelka i kurátorka Kateřina Tučková, dramatik a dramaturg David Košťák, spisovatel, dramatik a soudce Josef Holcman, básník Ivan Motýl a další tvůrci spjatí se smíchovskou scénou.

Spisovatelka, dramatička a kurátorka výstav Kateřina Tučková

Video herce Petra Buchty (o tréninku ve vaně a šití roušek) najdete ZDE

Video herečky Denisy Barešové (o sbírání vajec a soupisu věcí, za které je vděčná) je ZDE

Video Kláry Cibulkové (z přírody) ZDE

Foto: Jiří Vaněk a Alena Hrbková

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kdo má klíče od „JEZERA“?

V A Studiu RUBÍN aktuálně, objevně i hluboce lidsky. █ Zrcadlící „Jezero“. █ Herecké hvězdy televizního seriálu „Ulice“ v daleko závažnějších úlohách. █ Režisérka s citem i erudicí. █

V malostranském sklepení historického domu „U tří korun“ se hraje nové, autorské a progresívní divadlo již déle než padesát let. U jeho zrodu zde stál legendární režisér Radim Vašinka se souborem Orfeus. Později zde na dlouhá léta zakotvil vynikající režisér a inscenátor Zdeněk Potužil. Pod vlajkou svého tehdejšího Divadla na okraji. A v něm se sešla skvělá parta herců. V čele s Ondřejem Pavelkou, Zdeňkem Duškem, Evou Salzmannovou, Lubošem Veselým, Lenkou Machoninovou, Ivou Hűttnerovou a Radkou Fiedlerovou či Ladislavem Matějčkem a písničkářem a skladatelskou oporou Miki Jelínkem. Nezapomenutelná z té doby je mužská role Hrabalova „Pepina“, v podání hostující Zdeny Hadrbolcové. Na tomto místě také začínal proslulý recitátor Mirek Kovářík s pořady mladých básníků „Zelené peří“. V novém miléniu pak toto divadlo ovládl humor. Byla zde inscenována populární komedie Petra Čtvrtníčka s Jiřím Lábusem „Ivánku, kamaráde“, o fotbalových rozhodčích a jejich uplácení. Úspěch v tomto divadelním sklepení sklidila i tehdy aktuální satira o někdejší političce Kristýně Kočí a jejich kabelkách. Ve stejně nastaveném trendu pak pokračoval dramatik, scenárista a režisér Petr Kolečko, který se zde vydal cestou svých nadlehčených autorských inscenací. Bez zajímavosti není, že v Rubínu také původně působili Michal Dočekal a Daniel Špinar, pozdější režiséři pražského Národního divadla. Nyní se tato komorní divadelní scéna vrací – pomyslným obloukem – opět k vážným tématům.

Anita Krausová, Vojtěch Hrabák a Jakub Gottwald v přestávkovém intermezzu v baru

Úvodem přiznám, že jsem – trochu záměrně – předem nečetl podklad dramatizace, oceňovaný román Biancy Bellové „Jezero“. Chtěl jsem se nechat, bez ovlivnění původním textem, uchopit a manipulovat režijní taktovkou režisérky Lucie Ferenzové.

Když jsem šel do Rubínu, vzpomínal jsem na dávné šansonové představení slovenské herečky a zpěvačky Emílie Došekové. Odehrávalo se pod poněkud dlouhým názvem: „Nepýtaj sa, moje dcéra, kto má klúče od jazera?“. Sice tehdy nebylo v Rubínu, ale v podobném úzkém a pospolitém divadelním prostoru tehdejšího Divadla Ateliér (dnes sídle „Ypsilonky“). Vnější tematika byla poněkud jiná. Jak jsem po půldruhé hodině zjistil, předem jsem se tímto dávným večerem motivoval dobře. Nejen směrem na východ… Obě představení – i když je dělí téměř pět desítek let – měla však velmi společné a silné noty. Civilnost, řešení jen zdánlivě banálních problémů, i problematiku daleko závažnější – ekologickou. A hlavně, ono niterné člověčenství. A toho všeho se režijně Lucie Ferenzová zhostila s nesmírným citem i zkušeností. Že by, jako v úvodu zmínění její zdejší předchůdci Dočekal a Špinar, také tato tvůrkyně mířila vstříc bráně „Zlaté kapličky“?

Jakub Gottwald jako stará dáma. V pozadí Vojtěch Hrabák a Jiří Štrébl.

Tematika z Ruska také skýtala možnost poprat se a konfrontovat s tradiční ruskou divadelní tradicí. Tedy ne, že bych přímo očekával nějaké čechovovské variace…

Jezero se však na jevišti (i v baru) Rubínu stává nejen symbolem, mýtickým pojmem, ale současně něčím, co máme všichni na dosah. Co se nám zdá vzdálené, ale přesto se nás týká mnohem aktuálněji, než si myslíme.

Režisérka i dramatizátorka v jedné osobě má zkušenosti z Divadla Komedie, divadla Na Zábradlí a je také zakladatelkou tohoto divadelního seskupení jménem Kolonie. Lucie Ferencová je navíc nyní v A studiu Rubín vedena jako umělecká šéfka. Nakolik měla volnou ruku? Při dramaturgii i vlastní režijní práci?

Osobně jsem během představení cítil, že je v něm Ferencová daleko silnější jako inscenátorka a režisérka. Jako autorka dramatizace místy sklouzávala v dialozích i monolozích k poněkud efektnějším slovním spojením a divácky oceňovaným „fórkům“. Snad v duchu minulé „Ivánkovské“, „kabelkové“ i Kolečkovy éry Rubínu?  Ale bez znalosti původního textu předem, nejsem nezaujatě schopen  toto  hodnotit objektivníma očima.

Vojtěch Hrabák jako Nami  a  předseda v podání Jiřího Štrébla

V komorním prostoru Rubínu, kde jsou nám herci na dosah, neunikne žádná nejistota, přešlap či přeřeknutí. Divák má vše z první ruky. Doslova jako na dlani…

Mezi herci mile překvapil mladý, talentovaný Vojtěch Hrabák. Jediný zde nebyl zatížen rolemi několika Ustál obdivuhodně tíhu hlavní role. I přes to, že jeho úloha Namiho nebyla lineárně jednoduchá. Nevím, zda je synem tragicky zemřelého dramatika, dramaturga a divadelního kritika Martina Hrabáka? Ale každopádně má skvělý herecký potenciál. Tradičně nezklamal Jiří Štrébl. A to v několika, absolutně odlišných, rolích. Rovněž Jakub Gottwald potvrdil, také hned ve více postavách, že nezahanbí jméno jihočeského hereckého barda, spisovatele a publicisty Vladimíra T. Gottwalda (rovněž nevím, zda jsou spjati příbuzensky). A Anita Krausová obstála ve všech svých ženských hereckých úlohách v „Jezeru“ se ctí, elegancí (a v několika případech) i potřebným nadhledem.

Anita Krausová a Vojtěch Hrabák

Možná je dobře, že se v „Jezeru“ setkáváme převážně s herci z masově sledovaného nekonečného televizního seriálu TV Nova „Ulice“. Alespoň  tedy pro ty, kteří nejsou každodenními návštěvníky divadel. Hrabák zde ukazuje, že umí výrazově odstínit daleko více, než mladého, vyplašeného vyděrače. Štrébl, že není oním šablonovitým zedníkem-alkoholikem a Jakub Gottwald  naopak nikoli černobílým, schematickým ekologickým aktivistou.

Nikoli závěrem musím vyzdvihnout citlivou scénickou muziku Markéty Ptáčníkové.

Jakub Gottwald a Vojtěch Hrabák (zády), v pozadí Anita Krausová (opět v baru)

Viděl jsem druhou reprízu představení. Bylo vidět, že zřejmě oproti premiéře, vyzrálejší a patrně i usazenější.

Soubor Kolonie se v inscenaci „Jezero“ ukázal jako silný tým. Nejen herecky. A režisérka Lucie Ferenzová jako citlivá a kreativní tvůrkyně. A to není málo.

Přestávková část představení se odehrává i v baru divadla. Zde opět Jiří Štrébl v roli předsedy.

»Jezero«

REŽIE: Lucie Ferenzová

VÝPRAVA: Andrijana Trpković a Tomáš Bukáček

HUDBA: Markéta Ptáčníková

HRAJÍ: Vojtěch Hrabák, Jakub Gottwald, Jiří Štrébl a Anita Krausová

Doba představení: 105 minut

1 přestávka

Foto: Dita Havránková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Den otevřených dveří ve ŠVANDOVĚ DIVADLE

Švandovo divadlo chystá Den otevřených dveří, po divadle budou provázet herci. Role průvodce se ujme i Robert Jašków

Oblíbený Den otevřených dveří s prohlídkami pro školy i veřejnost chystá ve středu 11. září pražské Švandovo divadlo. Návštěvníkům přiblíží rozmanité divadelní profese, bez nichž se žádné představení neobejde. Rolí průvodců se opět ujmou herečky a herci smíchovské scény. Divadlo i jeho zákulisí tak zájemcům osobně představí Robert Jašków, Luboš Veselý, Bohdana Pavlíková, Natálie Řehořová, Marie Štípková a další členové smíchovského souboru . Ti k výkladu o divadle a jeho slavné historii opět připojí i zábavné příběhy z hereckého života.

Přiblíží se pozadí

„Den otevřených dveří letos věnujeme magickému světu divadla, ale hlavně práci lidí, kteří se – vedle herců, autorů a režisérů – denně starají o to, aby se tohle kouzlo večer co večer znovu opakovalo: od techniků, maskérek a garderobiérek, přes činnost inspicientů a inspektorek hlediště, až po dramaturgii a oddělení marketingu,“ vysvětluje Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla a současně i autor a režisér inscenace Smrt mu sluší, která je na repertoáru od května tohoto roku. I tato hořkosladká komedie s Michalem Dlouhým a Kamilem Halbichem vypráví příběh o lidech kolem divadla – od vrátného až po ředitele.

Robert Jašków zve na zajímavou akci ve smíchovském divadle

Exkurze pro všechny s vernisáží na konec

Prohlídky začínají v každou celou hodinu a rezervace předem na ně není nutná. Dopoledne od 9 do 11 hodin bude vyhrazeno školám a od 15 do 18 hodin se divadlo a jeho zázemí otevře veřejnosti. Návštěvníci se podívají například do hereckých šaten, do divadelní zkušebny i do technické kabiny, odkud na představení dohlíží mistr světel a zvuku.

V 19.30 zakončí program vernisáž nové výtvarné zdi, kterou vytvoří herec Jacob Erftemeijer. I jeho dílo se inspiruje divadelním prostředím a životem herců.

Zábava po celý den   

Pokladna bude po celý den nabízet vstupenky za výhodné ceny: na vybraná představení je bude možné koupit se slevou 1+1 zdarma. Připraveny budou soutěže, prezentace uměleckých workshopů i písničky z nejnovějšího představení U Temné Irmy a chromé krásky v podání Hereckého studia Švandova divadla.

Zapsat se bude možné i na workshopy, s nimiž u Švandů začali z pražských divadel jako první: prakticky vedené kurzy zaměřené na výuku herectví, pohybu, rétoriky, fotografie, scénografie a dalších uměleckých disciplín nabídnou zájemcům poslední volná místa.

Robert Jašków na tiskové konferenci

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN