Den otevřených dveří ve Švandově divadle

Komentované prohlídky s herci a herečkami

Oblíbený Den otevřených dveří chystá 21. září Švandovo divadlo na Smíchově. Veřejnosti nabídne komentované prohlídky vedené herečkami, herci i ředitelem divadla Danielem Hrbkem. Chybět nebudou písňové a taneční ukázky z nejnovější inscenace Návrat krále s hudbou Petra Marka z kapely MIDI LIDI, etudy přibližující práci Hereckého studia Tvůrčího domu Elišky Peškové i zábavné soutěže a kvízy. Speciální program určený především pro rodiny s dětmi připravuje také Tvůrčí dům Elišky Peškové. V pokladně divadla otevřené tento den od 10 do 19 hodin bude možné výhodněji zakoupit vstupenky na „domácí“ inscenace smíchovského souboru, které budou na programu v září a říjnu aktuální sezóny 2024/2025. V té čekají diváky celkem čtyři premiéry, z toho dvě ve Velkém sále a dvě ve Studiu. Jejich společným tématem budou generační horizonty a zlomy.

Komentované prohlídky divadla včetně běžně nepřístupného zázemí a zákulisí začínají v sobotu 21. září vždy v každou celou hodinu od 11 do 17 hodin. Zájemce jimi i letos provedou členky a členové stálého hereckého souboru. Návštěvníky tak přivítá například Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý, Jacob Erftemeijer a Mark Kristián Hochman, Matěj Anděl a David Punčochář, Anežka Šťastná a Barbora Křupková, Anna Grundmanová a Jakub Tvrdík a už tradičně zájemce provede i Robert Jašków. Roli průvodce si nenechá ujít ani ředitel divadla Daniel Hrbek.

Lákadlem prohlídek budou ukázky z nejnovějšího titulu souboru Švandova divadla Návrat krále uváděného ve Velkém sále. Retro muzikál s písněmi Petra Marka z kapely Midi Lidi vypráví o trapno-hrdinské emigrantské epizodě v životě popového zpěváka Gabriela Krále, který se ze socialistické vlasti vydal v 70. letech do kapitalistické ciziny, aby zde uskutečnil své sny. V hlavní roli „božského“ zpěváka se diváci mohou těšit na Jana Mansfelda.

Ve Studiu se představí Herecké studio Tvůrčího domu Elišky Peškové. Ten je už od září loňského roku otevřen profesionálním divadelníkům, amatérům i sousedským setkáním. Pro návštěvníky chystá Herecké studio mimo jiné hudební a herecké etudy, které jsou součástí pravidelně pořádaných workshopů přímo v Tvůrčím domě.

„Patříme k nejvíce a nejkomplexněji se rozvíjejícím pražským scénám,“ říká o Švandově divadle ředitel Daniel Hrbek. „Mám tím na mysli nejen rozvoj umělecký, tedy dramaturgický, souborový a herecký, ale i paralelní budování nových provozů divadla,“ dodává Hrbek.

Novinky sezóny 2024/2025

„Od podzimu 2024 budeme na velkém jevišti realizovat dva nové tituly, které budou sledovat různé podoby generační dynamiky ve společnosti. Dvě premiéry uvedeme také ve Studiu, kde pokračujeme v linii autorských her,“ zve do Švandova divadla jeho umělecký šéf Martin Františák.

„Ve Velkém sále bude mít 9. listopadu 2024 premiéru inscenace Gazda a roba. Výraznou adaptaci klasického dramatu Gazdina roba Gabriely Preissové zde vytvoří talentovaná divadelnice Kasha Jandáčková,“ říká umělecký šéf.

Sám Františák se coby zkušený režisér ujme ztvárnění Ibsenovy Divoké kachny. Drama, v němž se bude hrát i tancovat o pravdu, život a smrt, uvidí diváci ve Velkém sále od 12. dubna 2025.

Repertoár ve Studiu rozšíří od 1. února 2025 Dívenka na trampolíně, nová hra scenáristy, dramatika a tvůrce dokumentárních filmů Pavla Jurdy pojednávající o nakladatelství ’68 Publishers Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého. Režisérem bude opět Martin Františák.

Od 31. května 2025 bude na studiové scéně uvedena hra Jednorožci v době hájení autora Tomáše Ráliše v režii Adama Steinbauera. „Ráliš vyšel při psaní z pohádek bratří Grimmů a tematizuje zde mimo jiné zranitelnost dnešních dětí a dospívajících,“ říká Františák.

„V posledních dvou letech se Martinu Františákovi povedlo vyprofilovat smíchovské divadlo tak, že je lze vnímat jako jedno z center současné, originální a moderní dramaturgie, která zároveň nerezignuje ani na konzervativnější část publika,“ je přesvědčen ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek. „Studiová scéna se orientuje na aktuální společenská témata a tabu, hlavní scéna se vedle klasických kanonických titulů nebojí uvádět současnou autorskou tvorbu. A obojí k nám táhne diváky. To zase zpětně pozitivně ovlivňuje tvůrčí i přátelskou atmosféru v našem divadle,“ říká Hrbek. Zároveň upozorňuje, že návštěvnost Švandova divadla se pohybuje okolo devadesáti pěti procent, takže je prakticky neustále vyprodáno.

Tvůrčí dům Elišky Peškové, místo kreativních setkávání

Úspěšnou první sezónu má za sebou i Tvůrčí dům Elišky Peškové. Nový kreativní prostor spojený se Švandovým divadlem se nachází v blízké smíchovské ulici Elišky Peškové č. 7. I tam mohou zájemci 21. září během Dne otevřených dveří nahlédnout.

Pod vedením souboru Ductus Deferens se na dvorním prostranství uskuteční představení pro nejmenší a jejich rodiče v režii Barbory Vágnerové a Natálie Havlové. Na něj naváže Ductus Cast naživo, na programu budou také rozhovory s mladými divadelními tvůrci vedené Petrem Matyášem Cibulkou a uskuteční se i vernisáž obrazů Jacoba Erftemeijera, smíchovského herce a talentovaného výtvarníka.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín                

Archa pro Ukrajinu

Ukrajina získá dvě mobilní pracoviště pro zachování tištěného kulturního dědictví

Zástupci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM, Národní knihovny ČR, nadace Karel Komárek Family Foundation, společnosti MND a.s., pan Libor Winkler a pan Dalibor Dědek ze Zapojme Ukrajinu dne 21.11. 2023  představili mimořádný projekt Archa – výsledek unikátní spolupráce veřejného a soukromého sektoru v rámci programu Podpora ukrajinské kultury.

Od počátku Putinovy války proti Ukrajině je jednoznačně patrné, že Rusové cíleně likvidují ukrajinské kulturní dědictví, tvořící národní identitu a historickou paměť Ukrajiny. Dokladem tohoto barbarského počínání jsou seznamy zničených historických budov, knihoven, galerií, divadel či jiných kulturních zařízení a obrovského množství předmětů kulturního dědictví.

„Dnes představujeme Archu – první projekt programu. Je dokonalým naplněním faktu, že kultura spojuje. Archa je symbolem záchrany. Ukrajinské kulturní dědictví je v ohrožení. K tomu nesmíme být lhostejní. A také nejsme. Jsem velmi rád, že se nám všem podařilo spojit síly pro dobrou věc. Děkuji všem dárcům, jejich pomoci si velmi vážím. Bez nich by totiž nebylo možné Archu vybudovat. Archa 1 je již finančně pokrytá, Archa 2 na své dárce teprve čeká. Dnes proto odstartuje kampaň, která pro ni má získat finanční prostředky a do které se může připojit každý z nás,” říká ministr kultury Martin Baxa a dodává: „Česká republika je jedním z nejpevnějších ukrajinských spojenců v oblasti zbrojního materiálu, diplomatické i humanitární podpory, podpora kultury je dalším logickým krokem. Program tvoří jednotlivé projekty, které jsou vždy připravovány s ukrajinskou stranou tak, aby pomáhaly řešit konkrétní problémy. Jde o unikátní propojení veřejné a soukromé sféry. Stát prostřednictvím Ministerstva kultury ČR a Českého výboru ICOM komunikuje s ukrajinskou stranou potřeby tamní kulturní obce. Tak vznikl zásobník projektů, které mohou být postupně realizovány díky finančním prostředkům soukromých dárců.“

Ministerstvo kultury ČR a jeho příspěvkové organizace jsou v oblasti pomoci Ukrajině velmi aktivní už od začátku války. Ministerstvo kultury ČR je již od prvních dnů, kdy vypukla agrese Putinova Ruska vůči Ukrajině, v kontaktu s Ministerstvem kultury a informační politiky Ukrajiny. Děje se tak napřímo i prostřednictvím expertů z Českého výboru ICOM. V květnu loňského roku Ministerstvo kultury ČR poslalo na Ukrajinu materiální pomoc pro ochranu kulturního dědictví, po celou dobu konfliktu podporuje Ukrajinu na diplomatickém poli v rámci vyjednávání v Evropské unii, a pokračuje v hledání dalších cest, jak podpořit Ukrajinu materiálně. ICOM pak sehrál klíčovou roli při vytváření tzv. Red listu, stěžejního dokumentu bránícího vývozu významných uměleckých děl a artefaktů za hranice Ukrajiny. Program Podpora ukrajinské kultury je vyústěním všech předchozích aktivit.

Co je projekt Archa?

Archa 1 – mobilní konzervační pracoviště pro zachování tištěného kulturního dědictví Ukrajiny. Zařízení zajistí Národní knihovna ČR díky příspěvkům MND a.s., nadace Karel Komárek Family Foundation a pana Libora Winklera a jeho přátel. Předpokládaná hodnota zařízení  je dvanáct milionů korun a na Ukrajinu bude předáno do poloviny příštího roku.

Archa 2 – mobilní digitalizační pracoviště pro zachování tištěného kulturního dědictví Ukrajiny bude financováno prostřednictvím kampaně, kterou organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Všechny informace najdete na webové stránce www.zapojmeukrajinu.cz, číslo sbírkového účtu je 319902145/0300. Předpokládaná hodnota je 12 milionů korun.

Gina Renotière, předsedkyně Českého výboru ICOM: „Role kultury je mnohdy ve společnosti podceňována, ale ruské útoky na řadu památek a kulturních institucí ukazují, že je to právě naopak kultura, která definuje identitu samostatné a nezávislé Ukrajiny. Během více než rok a půl trvající války zničili Rusové řadu kulturních památek – muzeí, galerií, knihoven, ale i slavných památníků. Mnoho kulturních pracovníků padlo, ať již v řadách obránců země, nebo mezi civilisty, kteří se stávají tak často obětí ruských útoků. Mnohé instituce jsou zničené, lidé přišli o svá zaměstnání a zdroje obživy. Ale věří ve svůj národ a věří v poslání kultury, a cítíme povinnost je v tomto podpořit a pomáhat jim.”

Generální ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Foltýn k výše uvedenému doplňuje: „Národní knihovna ČR je celosvětově renomovanou institucí zejména pro své aktivity v oblasti trvalého uchování a zpřístupnění kulturního dědictví. Tuto zásadní roli se chystá naplnit i prostřednictvím vybudování mobilního konzervačního pracoviště, do něhož vkládá své znalosti získané jak ve špičkových výzkumných laboratořích, tak při aktivní pomoci dalším organizacím, které byly vystaveny poškození svých fondů. Toto mobilní pracoviště, které bude v polovině příštího roku poskytnuto ukrajinským knihovnám, pomůže zajistit prvotní záchranu tamějšího tištěného kulturního dědictví – rychle, efektivně, na místě samém. Odborní pracovníci Národní knihovny ČR zároveň zaštítí i potřebné zaškolení obsluhy pracoviště. Obdobným způsobem zajistí Národní knihovna také mobilní digitalizační pracoviště. “

Luboš Veselý, Ředitel nadace Karel Komárek Family Foundation„Iniciativu Archa, u jejíhož zrodu jsme stáli, považujeme za velmi smysluplnou i proto, že témata kultury a umění naplňují jeden z programových pilířů naší nadace. Při podpoře jednotlivců i kulturních projektů se často vztahujeme k citátu Jana Viktora Mládka, že ‚Přežije-li kultura, přežije národ‘. Když dennodenně sledujeme cílenou destrukci ukrajinského kulturního dědictví, rezonuje s námi tato myšlenka o to silněji. Zapojení naší nadace do projektu Archa je navíc vyústěním našeho téměř dva roky trvajícího programu Pomoc Ukrajině, díky němuž ihned po vypuknutí války získaly domov ukrajinské rodiny a později odstartoval systém podpory volnočasových aktivit pro ukrajinské i české děti,“ uvedl ředitel Nadace KKFF Luboš Veselý s tím, že nadace podpořila vznik první archy částkou 2 000 000 Kč.

Jana Hamršmídová, Ředitelka divize Energy společnosti MND a.s.: “Situace na Ukrajině se nás dotýká – lidsky i z hlediska podnikání. Na západě země těžíme plyn a stavíme větrnou elektrárnu. Zaměstnáváme zde více než čtyři desítky lidí. Díky nim známe místní potřeby. V prvních dnech ruské invaze jsme pomáhali s akutní humanitární pomocí, později jsme například pro město Irpiň pořizovali dieselové generátory pro situace, kdy kvůli ostřelování nešel proud. V létě jsme s naším ukrajinským partnerem podporovali sérii táborů s psychologickou pomocí pro děti, které přišly ve válce o rodiče. Vnímáme, že v ohrožení nejsou jen životy lidí, ale také kulturní dědictví ukrajinského národa a je třeba jej chránit. Proto jsme se rozhodli podpořit projekt Archa.”

Libor Winkler: „V kulturních a společensky prospěšných projektech se angažuji již řadu let a stejně tak je znám můj velmi kladný vztah k Ukrajině, který vznikl roky před ruskou invazí. Mám tu zemi ze srdce rád, a tak mě vpád ruských vojsk hluboce zasáhl. Možnost podpořit projekt Archy a přesvědčit k tomu samému mé přátelé, kterým není kulturní bohatství Ukrajiny lhostejné, jsem přijal s velkým odhodláním. Myslím si, že kulturní dědictví je to, za co stateční Ukrajinci pokládají své životy, a proto je jeho záchrana velice důležitá. Jsem rád, že Archa 1 brzy „vypluje“ na svou záchrannou misi a věřím, že Archa 2 ji bude i díky veřejné sbírce následovat. Upřímně bych byl ale nejraději, kdyby žádné další archy už nebyly v budoucnu potřeba.“

Financování Archy 2 – mobilního digitalizačního pracoviště bude probíhat prostřednictvím sbírky Zapojme Ukrajinu

Dalibor Dědek, Nadační fond pro Ukrajinu: „Nadační fond pro Ukrajinu se sice primárně věnuje pomoci Ukrajinské armádě, máme za sebou ale už pár projektů, které jsou vyloženě humanitárního charakteru. Na Ukrajině jsou naše sanitky, generátory, čerpadla nebo vysoušeče. Věříme, že projekt Archa 2 bude další úspěšně realizovanou sbírkou.”

„Po měsících práce dnes představujeme první velký počin. Budeme i nadále pokračovat v koordinaci aktivit, které přinesou ukrajinské kultuře konkrétní podporu a budeme je také postupně představovat veřejnosti spolu s našimi partnery, kterým patří velký dík,“ doplňuje ministr kultury Baxa.

Ministerstvo kultury ČR v současné době jedná i o dalších projektech. Mezi ně patří například příprava filmového festivalu či získání finančních prostředků pro arteterapii, kterou ukrajinská strana považuje za velmi důležitou podporu při zvládání traumatických následků války, jimiž Ukrajinci trpí.

Vitalij Usatyj, Chargé d’affaires Velvyslanectví Ukrajiny v České republice: „Celkový počet památek kulturního dědictví poškozených Ruskem od 24. února 2022 do 25. října 2023 je 853. Rusko se snaží zničit ukrajinskou kulturu. Útočí na kostely, muzea, knihovny, archivy, architektonické památky, divadla, tyto objekty nepředstavují žádnou hrozbu. Každý takový útok je projevem genocidy ukrajinského lidu. Ukrajina brání svou podstatu, a je těžké nacházet v naší obtížné situaci sílu věnovat se jiným aktivitám, než je obrana státu a pouhé přežití. Naše kultura je ale tím, co nás formuje a odlišuje od těch, kteří o nás chtějí rozhodovat. Jsem proto velice rád, že i díky programu Podpora ukrajinské kultury můžeme rozvíjet i tyto oblasti našeho života.“

Foto: Pavel Hejný

Jana Malíková, Ministerstvo kultury ČR

Eva Sochorová

pro Taneční magazín

Happy End

Švandovo divadlo uvede poetickou komedii

Poetickou komedii Happy End zvoucí diváky na návštěvu bytu dlouholetých manželů uvede Švandovo divadlo v Praze. Režisérem a spoluautorem inscenace je Daniel Hrbek, ředitel smíchovské scény. Premiéra se uskuteční 25. března ve Studiu Švandova divadla. Díky improvizaci během zkoušení nese Happy End i autorský otisk obou hlavních představitelů – Bohdany Pavlíkové a Luboše Veselého. Ti jsou partnery nejen na jevišti, ale i v civilním životě.

Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý ztvárňují v Happy Endu manžele, jimž se svět v průběhu let vtěsnal do jediného bytu. Jako dva trosečníci na penzijním ostrově jsou zde jeden pro druhého majákem. Když na ně zazvoníte, pozvou vás na návštěvu. Vztah dlouholetého páru tak můžete pozorovat se vším, co k němu po šedesáti letech společného života patří – od rána až do večera…

Mlčet, přít se, milovat

„Happy End je pro všechny, kteří spolu žijí nebo teprve touží žít s někým druhým,“ říká režisér Daniel Hrbek. Ke zpracování tohoto tématu ho inspiroval mnoholetý vztah jeho rodičů. „Jejich soužití jsem vždy obdivoval. Ta každodennost, v níž spolu umějí být – mlčet, souhlasit, přít se, pečovat o sebe a navzájem se milovat,“ uvádí Hrbek.

Ten spolu s dramaturgem Davidem Košťákem napsal nejprve „pomocný scénář“. „Vyprávěl o jednom všedním dni starých manželů, který je možná dnem posledním,“ líčí Daniel Hrbek. Výslednou podobu inscenace pak režisér dotvořil s oběma herci pomocí improvizace. Do příběhu tak zapracoval i nápady, které se zrodily během zkoušení. „Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý jsou na jevišti vždy výtečnými partnery, navíc spolu i v civilu sdílejí jednu domácnost. Jejich společná životní zkušenost i smysl pro humor tak dodává Happy Endu jeho originální a pravdivý punc,“ je přesvědčen Daniel Hrbek.

Partnerství na scéně a v životě

„Do každé inscenace se z člověka něco otiskne. V případě Happy Endu jsme věděli, že se s tím   vyloženě počítá,“ říká Luboš Veselý. „Když člověk zkouší už napsaný text, tak do toho samozřejmě promítá svoje zkušenosti, zaujímá ke své postavě určitý postoj. Tady byl ale scénář jen vodítkem a já se obával, že výsledek bude možná intimní až moc. Při zkoušení se ale ukázalo, že ne – že se nejedná o dokument, ale modelovou situaci. Jednou z důležitých režijních připomínek bylo, abychom vytvořili tvar, ve kterém se jako dvojice budeme cítit dobře,“ uvádí Veselý. V Happy Endu se tak objevuje například motiv seskoku padákem. Což je koníček, jemuž se herec opravdu věnuje.

Jiný pohled na propojení se svou postavou nabízí Bohdana Pavlíková: „Já se nikdy nesnažím s postavou ztotožňovat – já si od ní dělám odstup. Takže jsem si představovala paní, kterou mám ztvárnit, a byla jsem přesvědčená, že musí být jiná než já, i když má mou tvář. V mém případě to bylo asi o něco těžší v tom, že hraji mnohem vzdálenější věk, než ve kterém teď jsem. Jde mi tedy spíš o tvarování představy než o ztotožnění.“

Oba se však jednoznačně shodují, že partnerství v osobním životě jim pomáhá i v partnerství na jevišti: „Ano. Nám to pomáhá,“ potvrzuje Luboš Veselý a Bohdana Pavlíková přitakává: „Stoprocentně.“

Oba herci jsou zajedno i v tom, že Happy End je určen divákům bez ohledu na věk: „My to hrajeme o dvou lidech. Takže je to i pro mladé lidi. Je to náhled toho, co je čeká,“ míní Pavlíková. „I když hrajeme osmdesátníky, myslím si, že témata, jichž se tu dotýkáme, jsou všeobecně platná i pro třicátníka,“ souhlasí Veselý.

Lákavá návštěva sehraného páru

Jak uvádí dramaturg David Košťák, zvolený žánr – poetická komedie – umožňuje nahlédnout na zralý vztah dvou lidí s nadhledem a bez sentimentu. „Happy End je určen pro každého, kdo se umí zasmát sám sobě,“ říká dramaturg. „Diváky tu zveme na návštěvu – a to doslova. Odpovídá tomu i scénografie mladého výtvarníka Martina Šimka. Ta začíná už příchodem do foyer studiové scény a pokračuje až do nitra bytu obou manželů. Následně na ně divák jako každá skutečná návštěva nejprve zazvoní,“ láká na Happy End David Košťák. Důvěrnému setkání odpovídá i to, že po dlouhé době se ve Studiu opět hraje na šířku, jen se dvěma řadami sedadel.

Mohlo by se zdát, že v domácnosti dvou starých lidí se toho už mnoho neděje. Právě blízký pohled na jejich letité soužití však tvůrci považují za velmi lákavý. „Ve skutečnosti tu lze zahlédnout téměř vše, co dlouholetý vztah obnáší: opakující se rituály, malicherné spory, láskyplné doteky i nenápadné přípravy na úplně poslední cestu do věčnosti,“ doplňuje David Košťák. A prozrazuje, že staří manželé se v Happy Endu občas povznesou nad každodenní rutinu. Ta jinak sestává ze společného jídla, rozdělování léků a rodinných telefonátů. „Vzpomínky na minulost se vzájemně proplétají, do reality vplouvá sen a nedovřenou lednicí do bytu nakukuje sněhulák,“ uzavírá dramaturg.

Premiéra inscenace Happy End je 25. března ve Studiu Švandova divadla, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 13. a 17. května 2023.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Happy End

Švandovo divadlo uvede poetickou komedii

Poetickou komedii Happy End zvoucí diváky na návštěvu bytu dlouholetých manželů uvede Švandovo divadlo v Praze. Režisérem a spoluautorem inscenace je Daniel Hrbek, ředitel smíchovské scény, premiéra se uskuteční 25. března ve Studiu Švandova divadla. Díky improvizaci během zkoušení nese Happy End i autorský otisk obou hlavních představitelů – Bohdany Pavlíkové a Luboše Veselého. Ti jsou partnery nejen na jevišti, ale i v civilním životě.

Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý ztvárňují v Happy Endu manžele, jimž se svět v průběhu let vtěsnal do jediného bytu. Jako dva trosečníci na penzijním ostrově jsou zde jeden pro druhého majákem. Když na ně zazvoníte, pozvou vás na návštěvu. Vztah dlouholetého páru tak můžete pozorovat se vším, co k němu po šedesáti letech společného života patří – od rána až do večera…

Mlčet, přít se, milovat

„Happy End je pro všechny, kteří spolu žijí nebo teprve touží žít s někým druhým,“ říká režisér Daniel Hrbek. K napsání příběhu ho inspiroval mnoholetý vztah jeho rodičů. „Jejich soužití jsem vždy obdivoval. Ta každodennost, v níž spolu umějí být – mlčet, souhlasit, přít se, pečovat o sebe a navzájem se milovat,“ uvádí Hrbek.

Ten spolu s dramaturgem Davidem Košťákem napsal nejprve „pomocný scénář“. „Vyprávěl o jednom všedním dni starých manželů, který je možná dnem posledním,“ líčí Daniel Hrbek. Výslednou podobu inscenace pak režisér dotvořil s oběma herci pomocí improvizace. Do příběhu tak zapracoval i nápady, které se zrodily během zkoušení. „Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý jsou na jevišti vždy výtečnými partnery, navíc spolu i v civilu sdílejí jednu domácnost. Jejich společná životní zkušenost i smysl pro humor tak dodává Happy Endu jeho originální a pravdivý punc,“ je přesvědčen Daniel Hrbek.

Lákavá návštěva sehraného páru

Jak dále uvádí dramaturg David Košťák, zvolený žánr – poetická komedie – umožňuje nahlédnout na zralý vztah dvou lidí s nadhledem a bez sentimentu. „Happy End je určen pro každého, kdo se umí zasmát sám sobě,“ říká dramaturg. „Diváky tu zveme na návštěvu – a to doslova. Odpovídá tomu i scénografie výtvarníka Martina Šimka. Ta začíná už před vstupem do foyer studiové scény a pokračuje až do nitra bytu obou manželů,“ láká na Happy End David Košťák.

Mohlo by se zdát, že v domácnosti dvou starých lidí se toho už mnoho neděje. Právě blízký pohled na jejich letité soužití však tvůrci považují za velmi lákavý. „Ve skutečnosti tu lze zahlédnout téměř vše, co dlouholetý vztah obnáší: opakující se rituály, malicherné spory, láskyplné doteky i nenápadné přípravy na úplně poslední cestu do věčnosti,“ doplňuje David Košťák.  A prozrazuje, že staří manželé se v Happy Endu občas povznesou nad každodenní rutinu. Ta jinak sestává ze společného jídla, skládání puzzle, luštění křížovek, rozdělování léků a rodinných telefonátů. „Vzpomínky na minulost se vzájemně proplétají, do reality vplouvá sen a nedovřená lednice vrčí tichou ukolébavku na dobrou noc,“ uzavírá dramaturg.

Premiéra inscenace Happy End je 25. března ve Studiu Švandova divadla, reprízy budou 27. března a 5. a 26. dubna 2023.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín