Poe – Šílený? Geniální?

V pojetí Lenky Vagnerové prostě nepopsatelně úžasný!

28.dubna 2022 se na Nové scéně Národního divadla odehrálo„skutečně neskutečné divadlo!“

Nesmím opomenout, že mezi hosty byl také choreograf evropského  formátu  – Petr Zuska.  Našim čtenářům ho zajisté blíže přibližovat nemusím, rozhovor  s ním najdete na našich stránkách.

Lenka Vagnerová nechala ožít představy spisovatele Edgara Alana Poe, považovaného za tvůrce hororu. Možná ne každý náš čtenář ví, že mnozí dokonce zkoumali, zda Edgar Alan Poe nebral drogy! Ale nic takového se nepotvrdilo. Byl šílený? Nebo jen žil v době nasáklé krví, kdy umírání bylo na denním pořádku a on to nemohl snést? Byl citlivý? Byl geniální? Kdo ví. Každopádně šťastný ve své době asi nebyl. Proto i jeho dílo oplývá spíše strašlivou skrytou stránkou a těžko říci, co přesně si on sám myslel.

Ale zpět k dílu Lenky Vagnerové.  Představení Poe v sobě mísí prvky prvotřídního tance, akrobacie i snad estrády, doplněné neuvěřitelnými efekty, hudbou, zpěvem, kostýmy či různými rekvizitami.

Poe patří do dílny (repertoáru) Laterny Magiky a její umělecký šéf Radim Vizváry říká: „Hledal jsem výraznou osobnost, která s Laternou magikou doposud nespolupracovala, ale svou originalitou by přispěla k obohacení jejího repertoáru. Lenka Vagnerová nepochybně patří k tomu nejlepšímu v oblasti současného českého tance. Navíc  stále častěji pozoruji, že ve snahách choreografů je, využít  prvky techniky mimu. Lenka toto využívá vědomě a efektivně.“

Ke své práci si Lenka Vagnerová přizvala špičkové umělce a tvůrce: texty- Lenka Vagnerova a Vladimír Javorský, scéna – Eva Jiřikovská, hudba, dramaturgie – Ivan Acher, světelný design – Michal Kříž, účinkující – vynikající Ondřej Vinklát, trojnásobný držitel Ceny Thálie, Vladimír Javorský a Tereza Marečková jsou coby samotný Edgar Alan Poe.

Tvůrci vycházeli z povídek Poea ‚Maska červené smrti, Jáma a kyvadlo, Skokan, Král mor, Havran. Některé povídky mají příběh, některé jsou pouze sdělením emocí (odsouzeného). Je tu krása, strach, zoufalství, ironie, nesmyslnost lidského chování.

Lenka Vagnerová říká: „Není nutno popisovat Poeův život, to ani nebylo naším záměrem. Při čtení Poea zjistíte, že je  jeho živo obsažen v jeho tvorbě. Skrze ni se o něm dozvíme to nejpodstatnější.“

Pokud jde o hudbu, Ivan Acher říká: „ Tato inscenace byla největší výzva, jakou jsem kdy zažil.“

„Pokud jde o choreografie samotné, Lenka Vagnerová stvořila  za pomoci technických vymožeností a vynikajícího týmu tančníků a také dvojicí hudebníků-tvůrců chroeografie neviděné a nevídané“, dodává Ivan Acher. Musím souhlasit.

Hudba zní chvílemi hororově, chvílemi vesele a bezstarostně, inu, jak je libo. Hlavně je poutavá a zajímavá.

Pojďme ale k inscenaci samotné. ÓÓÓ! Těžko hledat slova. Na dnešní dobu pokrokové, jedinečné, zajímavé, veselé, bizarní, strašné, skandální, otřesné.. ale geniální! !

Strašlivé a bizarní představy spisovatele samotného ožily, setkáváme se tu s nejrozmanitějšími pitoreskními postavami, neustále nás překvapují, ano, jsou přesně jako ve zlých snech, možná i deliriu… Tyto představy si s námi doslova zahrávají. Brnkají nám na nervy. Zneklidňují i klidného. Co je to? Co je to? Ptáte se znovu. Dělá si ze mě tvůrce legraci?

To vše je doplněno neuvěřitelnými efekty, které jsou zřídkakdy k vidění. I vizuální efekty – podivný škleb na plátně – vypovídá také mnohé.

Výkony tanečníků jsou neuvěřitelné. Žasla jsem, když „Antěl pitfornosty“ (čti anděl pitvornosti) vstoupil do snů (na scénu). Neuvěřitelné akrobatické výkony, zlehka podané v symbióze se zlými sny, byly absolutně  dokonalé. Nevím, co dodat, jen se běžte podívat…….

Ale těchto momentů bylo mnoho. Vaření v kotli.., listování stránkami, hra na podivný nástroj, soudci na zvláštních bruslích. Ale to, co mi dělalo ještě dlouho dobrou náladu, byla např. bizarní módní přehlídka. Ano, zarputilé postoje manekýnů a modelů… ale jakých!! Ano!  Bravo!

Je nutné také vyzdvihnout výkon Ondřeje Vinkláta. V rámci strašidelných snů se náhle zlehka objeví naprosto dokonalý pohyb, pohyb z představ, těch nejúžasnějších… Lehce a s úsměvem…

Je nutné ocenit, že možná i  interpreti samotní  se během představení baví, ať už sami sebou, nebo  svými kostýmy, dialogy, šílenými představami šíleného. A divák se baví s nimi!

Inscenace přináší jakýsi svěží vítr do našich tradičních děl. Je tu cosi těžko nazvatelného. Je to nové. Bizarní. Směšné. Hrozné. Hororové. Pohybově dokonalé. Moře překrásných a zajímavých i strašných kostýmů, vizuálních efektů, i zvukových.  Poutavá  hudba. Občas se tu zhoupne hrozivé kyvadlo. Bože, jak krásná kulisa! Vzpomínám také na představení, kde nebyly prakticky žádné kostýmy, žádné rekvizity, žádné vizuální efekty, jen tanečníci v teplácích. Toto je pravý opak. Jakési future show!  Myslím, že máme opravdu mezinárodní dílo, které se může prezentovat ledaskde. A milý diváku, mysli si, co chceš, tvař se, jak chceš, kritizuj si, jak chceš. Stejně je to geniální!

Lenko, děkujeme za neuvěřitelný zážitek, který opravdu nikdo nečekal!

Foto: Národní divadlo

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

 »Graces«

Neexistující hranice mezi tancem, divadlem a scénickým uměním. ❍ Jedna z hlavních událostí Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA. ❍ Premiérově v divadle Oskara Nedbala v Táboře. ❍

Graces“, uvedené v sobotu 5. 6. 2021 v Táboře, je představení choreografky a performerky Silvie Gribaudiové, ve kterém italští umělci – tanečníci, zpochybňují krásu. Takovou krásu, která je vnímána větší částí dnešní konvenční společností. Za každou cenu a za každých okolností nás okolí nutí být atraktivními, senzačními a dokonalými. Silvie Gribaudiová a tři klasičtí tanečníci Andrea Rampazzo, Siro Guglielmi a Matteo Marchesi nám však nabízejí i jinou variantu krásy a také způsob, jak ji vnímat.

Choreografka si, nikoli náhodou, zvolila k tématu taneční divadelní hry sousoší Tří Grácií, od představitele italského klasicismu Antonia Canovy. Tři dcery boha Dia, Eufrosyné, Aglaia a Thálie, které tak, jako tři mužské postavy (tanečníci Rampazzo, Guglielmi a Marchesi) představují vyrovnanost, ve které je obsažen půvab, radost a prosperita. Při postupném nástupu čtyř účinkujících na jeviště se spouští tiché prolínání pohledů mezi tanečníky, performerkou a publikem.

Vzniká oboustranné napětí a zvědavost. Směrem z hlediště očekávání, co bude následovat, z pódia vyvěrá zvědavost, jaký bude ohlas obecenstva. Tato linie vzájemné odezvy prostupuje celou padesátiminutovou délkou představení. Scénické řešení umožňuje vidět tanečníky, společně s Gribaudiovou, na minimalisticky prázdné a bílé scéně, v černých krátkých kalhotách a ponožkách.

Ani jeden z účinkujících nepředstavuje určitou postavu z Charitek, všichni čtyři mají v sobě znaky všech tří bohyní. Začíná se rozvíjet stovka jednoduchých pohybů klasického baletu tří mužů, kteří svým tancem umožňují, aby žena, která je s nimi na jevišti, mohla experimentovat se svým tělem a zprostředkovávat mezi jimi a diváky  jakýsi pomyslný most plný humoru a porozumění.

Vidíme choreograficky propracovanou, až hmatatelnou ironii, namířenou na smýšlení o kráse a vytvořenou pomocí rysů klasického tance, tří dokonale vypracovaných těl mužských umělců a těla „obyčejné“ ženy. Vše, co se nám odvíjí před očima, je brilantně provázáno s diváky.

Gribaudiová neumělou angličtinou komentuje scénické akce kladením otázek divákům, kteří tleskají, přizvukují, smějí se anebo projevují mimořádnou vnímavost. Silvia Gribaudiová obdarovává sebeironií, sarkasmem a krása se tak stává nejen dostupnou, ale i zábavnou a běžnou.

V závěru představení si snad každý divák, prostřednictvím současného tance, uvědomuje, že krása není jen „božská“, ale je dosažitelná pro všechny. Že není jen pro přírodou krásou „obdařené“, ale i pro ty, kteří se odváží překonat hranice a bariéry lidské nedokonalosti.

Propojení jednotlivých protagonistů je jedním z významných rysů představení

Zeptali jsme se:

Silvie Gribaudiové,

autorky i hlavní protagonistky „Graces“

TANEČNÍ MAGAZÍN: S jakými reakcemi a odezvami diváků se po uvedení „Graces“ setkáváte?

Silvie Gribaudiová: „Při pochopení divadelního představení je to především pocit štěstí, radosti a v neposlední řadě uvědomění si šance začít žít život jinak a znovu.“

TM: Připravujete také workshopy. Jaké je jejich zaměření?

Silvie Gribaudiová: „Jsou to profesionální workshopy, určené odborníkům v divadelním oboru, zaměřené na estetiku a krásu.“

TM: Jaké máte plány do budoucna? Budete pokračovat v práci se stejným nebo podobným tématem?

Silvie Gribaudiová: „Ano. V říjnu 2021 chystám debut pod názvem ,Mon Jour!´. Výchozím podnětem je touha žít každý den a jak se vrátit do života. Pět cirkusových umělců a prostředí mezi cirkusem a tancem: v představení bychom chtěli radostně oslavit dny, chceme se smát sami sobě.“

TM: A v dalších letech?

Silvie Gribaudiová: „Pouze já sama pak budu vystupovat v projektu italského networku tanečních organizací. Projekt vyzývá různé umělce k práci na sólovém zpracování ,Swans Never Die, La morte del cigno – Smrt labutě´. Jedná se o kreaci experimentování a objevování mezi historií a pamětí. No a na rok 2023 chystám ,balet klasik´, ale zatím nemám podrobnosti a ani název a tak nemohu prozradit víc.“

Foto: Fabio Saul a Matteo Maffesanti

Hana Ferrara

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pomozme (i tancem) moravské řece!

Konkrétně postižené Bečvě

V sobotu 20. února 2021 od 13.00 proběhnou ve Valašském Meziříčí aukce, koncerty a umělecký happening s názvem „Uměním za obnovu Bečvy“. Výtěžek z této akce půjde na havárie, účet Bečva 2020, ze kterého je financována obnova řeky po havárii ze září loňského roku.

Rádi bychom přispěli k obnově řeky Bečvy po ekologické havárii, ke které došlo v září loňského roku. Proto oslovujeme umělce, kterým toto téma není lhostejné, aby se zapojili do naší výzvy.

Pocházíme z Valašského Meziříčí a jeho okolí. Bečva teče skrze naše srdce, skrze místa, kde jsme vyrůstali, kde žijeme. Nechceme na nikoho ukazovat, ale také nechceme sedět s rukama v klíně a nechat téma Bečvy vyšumět. Chceme přispět k obnově řeky.

Proto jsme se rozhodli uspořádat dobročinnou aukci „Uměním za obnovu Bečvy“, jejíž výtěžek půjde na transparentní účet Českého rybářského svazu č.: 35036038/5500 s názvem Bečva 2020, ze kterého bude obnova řeky financována.

Aby byla akce po technické stránce profesionální, měla větší mediální dosah a tedy i větší výtěžek, rádi bychom vás poprosili o příspěvek.

Obracíme se na vás, umělce z Valašska i celé České republiky, s prosbou o vytvoření díla na téma Bečva (život, příroda, krása, člověk v přírodě) a jeho darování do dobročinné aukce. Ta proběhne v sobotu 20. února 2021 od 13.00 v Galerii PROSTOR ve Stříbrné ulici ve Valašském Meziříčí.

Mnoho významných osobností z hudebního a výtvarného světa nám již svoji účast přislíbilo, vaše dílo bude tedy v dobré společnosti. Další zájemci nás nyní oslovují i sami.

Kdo nám účast přislíbil, najdete na facebookové události a na webové stránce.

Podle ohlasů již nyní víme, že akce bude mít velký dosah. Aukce děl proběhne formou on-line streamu, jehož součástí budou hudební vstupy a happening, který proběhne na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy.

Výzva se týká všech umělců a uměleckých oborů. Hmotná díla (malířská, sochařská i jiná) budou zpeněžena v aukci. A částka poukázána na transparentní účet pro obnovu Bečvy.

Chcete-li podpořit Bečvu tancem, zpěvem, divadelním vystoupením, čtením literárního díla a dalšími aktivitami, můžete se osobně zúčastnit happeningu, který se bude konat v průběhu aukce dne 20. 2. 2021 na soutoku Bečvy ve Valašském Meziříčí.


Vaše vystoupení je možné dodat také ve formě videa, které bude zveřejněno na facebookové události akce. Může být odvysíláno v rámci online streamu v průběhu aukce.

Vaše díla, která chcete darovat do dobročinné aukce, dodejte, prosím, nejpozději do 13. února 2021. 

Ohledně předání, poslání nehmotného díla nebo informací o možnosti živého vystoupení kontaktujte Zbyňka Hanka nebo Galerii PROSTOR na níže uvedených kontaktech.

Děkujeme.

Do 13. února – dodat díla hudební video, hudební performance na místě – až do 18. února 2021.

Pomoci nám můžete také vyvěšením plakátů nebo sdílením události: plakáty ke stažení.

Sdílet

Kontakt: Zbyněk Hanko, becva@art-market.cz, 775 635 426

Galerie PROSTOR; 724 421 668

Art Market, https://art-market.cz/

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Jsem krásná???“

Bláznivá komedie přináší úsměv do duše

V tuto prapodivnou dobu se přece jen někteří  pustili do zkoušení  komedie, aby divákům vykouzlili alespoň trochu úsměvu na tváři!

Veronika Jeníková a Heidi Janků se ptají:

Jsem krásná???“

Bláznivá komedie, která vás od smíchu nenechá ani na okamžik odpočinout. A ještě k tomu plná starých dobrých písniček z lidových operet, anebo nestárnoucích Hašlerovek. Taková je hra s názvem Jsem krásná???“, kterou právě začali zkoušet herci a zpěváci známí ze seriálů a televizních obrazovek.

Diváky čeká neobvyklá podívaná – vedle sebe uvidí jak tváře z Ordinace v růžové zahradě, tak naše prvotřídní zpěváky. V hlavní ženské roli se představí Veronika Jeníková nebo Heidi Janků, mužské role ztvární Milan Peroutka nebo Ladislav Ondřej a Bronislav Kotiš nebo Martin France.

Původní autorská komedie Moniky Brabcové zavede diváky do bytu k herečce Andělce, která je pro roli ochotna udělat vše, a tak se chystá na příchod filmového producenta. Co se ale stane, když si ho splete s mladým, nezkušeným novinářem? Bláznivá komedie plná písniček z lidových operet (Já mám devět kanárů, Venoušku, Venoušku, Ty české panenky) a hitů Karla Hašlera může začít!

Komedie pro tři herce „Jsem krásná???“ se chystá hlavně na zájezdy, ale představení spatří i pražští diváci ve chvíli, kdy to situace dovolí. Režie se ujala Martha Olšrová, hudebního nastudování Jakub Přibyl, výpravy Alexandra Hejlová, producentem je Martin France a jeho agentura Martin Production.

Martin Production

pro TANEČNÍ MAGAZÍN