Pina i experimentální psychodrama Esquizo

Festival Film (Body zlomů) a architektura přinese taneční film na pomezí divadla a psychiatrie

Jedenáctý ročník festivalu Film a architektura s podtitulem Body zlomů zavítá ve dnech 29. 9. – 4. 10. do dvou desítek českých a slovenských měst. Uvede 34 krátkých a celovečerních filmů i diskuze s tvůrci a odborníky. Na své si přijdou fanoušci tance, divadla i klasické hudby.

Festival Film a architektura uvede taneční film Pina Wima Wenderse. 30. září jej v Kině 35 Francouzského Institutu v Praze uvede Jan Hřebejk v rámci festivalové sekce Inspirace Jana Hřebejka. Tanečnice a choreografka Pina Bausch byla legendou celosvětové pohybové scény. Proměnila taneční jazyk jedinečnými multimediálními kreacemi, které v divákovi vyvolaly emoce a nabídly nenapodobitelný vizuální zážitek. Renomovaný německý režisér Wim Wenders představuje ty nejlepší Pininy choreografie zasazené do unikátních architektonických lokací řady významných současných autorů, jako jsou Rem Koolhaas, Norman Foster, studio SANAA a další. Společně s hudbou dokreslují celou estetiku obrazu.

Film a architektura uvede také hudební videoklip zpěvačky Terry ze soundtracku celovečerního tanečního snímku Zrcadla ve tmě Šimona Holého. Klipu dominuje kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad slovinského architekta Josipa Plečnika.

Experimentální snímek Esquizo budete moc zhlédnout 2. října v kině Ponrepo. Autorem abstraktní filmové výpovědi o architektuře mozku je světoznámý španělský architekt Ricardo Bofill, autor mimo jiné několika pražských rekonstrukcí. Psychodrama, vystavěné obdobně jako architektonické stavby, se pohybuje na pomezí divadla a psychiatrie.

V Praze, Řevnicích a Brně zajděte na film Opera Bastila režiséra Leifa Kaldora. Představí neuvěřitelný příběh vzniku reprezentativní budovy opery Bastila v Paříži postavené v roce 1989 u příležitosti 200. výročí dobytí Bastily. V prestižní mezinárodní soutěži připomínající tento významný francouzský symbol zvítězil tehdy zcela neznámý kanadský architekt Carlos Ott. Porotci se během výběru anonymizovaných návrhů mylně domnívali, že jde o dílo slavného amerického architekta Richarda Meiera. Sám autor, členové realizačního týmu a tehdejší ministr kultury líčí tuto nepravděpodobnou ságu, které dominovala politická rivalita mezi tehdejším francouzským prezidentem a premiérem.

Nevšední filmová pocta s názvem Inženýrova fantazie přibližuje mimořádnou kariéru a osobnost Petera Rice jednoho z nejuznávanějších statiků konce 20. století – od dětství v irském Dundalku přes práci na světoznámých stavbách jako Opera v Sydney, Centre Pompidou nebo Lloyd’s Building až po jeho předčasnou smrt v roce 1992. Pomocí unikátních záběrů a rozhovorů s jeho pracovním i rodinným okolím odhaluje dokument příběh skromného génia, který ve stínu architektonických ikon umožnil postavit do té doby zcela nerealizovatelné stavby. Na promítání zamiřte do Prahy, Brna, Řevnic, Ústí nad Labem, Vysokého Mýta a do Ostravy.

Vstupenky na festival Film a architektura naleznete na filmarchitektura.cz. Vybrané projekce jsou pro návštěvníky přístupné zdarma.

Pořádá: Kruh, z.s.

Pod záštitou: Česká komora architektů
Hlavní partner: mmcité a.s.

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy, Nadace české architektury, SOMFY spol. s r.o., SIPRAL a. s., CAMP, Francouzský institut v Praze, Velvyslanectví Státu Izrael v ČR, Rakouské kulturní fórum v Praze, Instituto Cervantes v Praze, Městská část Praha 1, Statutární město Brno

Design partner Inspirace Jana Hřebejka: Vitra Koncept, s.r.o.

Hlavní mediální partner: Dolce Vita

 

Mediální partneři: Český rozhlas Vltava, Radio Wave, Deník N, ČSFD, 25fps, Architect+, Art & Antiques, ArtMap, CINEPUR, CZECHDESIGN, EARCH.cz, ELLE Decoration, ERA21, Full Moon Magazine, Kinobox, Kulturní magazín Uni, PROPAMÁTKY, Radio 1

 

 

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

Sádlo

Jak si hledat cestu k vlastnímu tělu, které nenaplňuje standardy a očekávání společnosti?

Ridina Ahmedová v Paláci Akropolis uvede performance o

body shamingu

Jak si hledat cestu k vlastnímu tělu, které nenaplňuje standardy a očekávání společnosti? Tak zní jedna z otázek vztahujících se k představení SÁDLO. V pondělí 1. listopadu poprvé samostatně uvede zpěvačka a performerka Ridina Ahmedová představení v Paláci Akropolis. Sólo performance za pomocí audio nahrávek nechá nahlédnout do příběhů a životních cest několik žen, které se setkaly s tématem body shamingu. Po představení následuje debata. 

Představení pro jednu ženu a její tělo. Performance SÁDLO vznikla pod křídly umělkyně Ridiny Ahmedové v režijní spolupráci s tanečnicí a performerkou Alenou Dittrichovou.

Ke genezi představení Ridina říká: “Inscenace je o tom, co slyší a čím žije žena, která není mainstreamově hezká. Společnost je nějak nastavená a žít v neustálé palbě názorů a komentářů, že nejste dost dobrá, vyžaduje odolnost. Představení je o hledání vnitřní síly a vědomí vlastní hodnoty navzdory tlaku, který cítíme z okolí.”

Dílo bylo ve zkrácené verzi uvedeno spolu s dalšími dvěma představeními v Paláci Akropolis v červnu v rámci projektu Emergency Dances III. od souboru Tantehorse. První listopadový večer lze tuto sólovou performance vidět poprvé samostatně v Paláci Akropolis.

Velmi intimní a osobní performance vytvořila autorka na základě svých osobních zkušenosti a otevírá tak cestu ostatním ženám, které mají zkušenost s tím, že vztah k jejich tělu určovalo množství nevyžádaných názorů a komentářů z okolí. Projekt se mimo jiné snaží poukázat na to, že žijeme ve společnosti, která se chová agresivně ke komukoliv, kdo nesplňuje jeho pohled dokonalosti.

Performance Sádlo předchází a zároveň navazuje na úspěšný podcast Sádlo, který na začátku roku odstartoval na Radiu Wave, vzbudil vlnu ohlasů a reakcí a k dnešnímu dni má přes

230 000 stažení a čísla stále rostou.

Autorská podcastová série se podobně jako performance věnuje tématu společenského tlaku na ženský vzhled a cestám k přijetí vlastního těla. V performance vystupuje sama autorka, inscenace je však doplněna o hlasové záznamy zkušeností řady dalších žen. Kombinace performance a příběhů vyprávěných ze záznamu vyvolává vlnu silných emocí, hlasy několika žen se v nahrávkách svěřují, čemu byly od dětství vystavovány, a to často i ze strany svých nejbližších. Na projekt navázal vznik platformy Moje tělo je moje, jejíž cílem je co nejzřetelněji šířit informaci, že každé tělo si zaslouží respekt, bez ohledu na to,  jak vypadá.

RIDINA AHMEDOVÁ – SÁDLO

pondělí 1.11. / 19:30 / Palác Akropolis / Vstupenky

neděle 7.11. / 19:30 / Palác Akropolis / Vstupenky

Fb událost: https://fb.me/e/YYs7lgUy

Více info na www.ridina.cz nebo www.palacakropolis.cz

Koncepce, hudba, účinkuje: Ridina Ahmedová

Spolupráce na koncepci, režijní a pohybová spolupráce: Alena Dittrichová

Dramaturgická spolupráce: Miřenka Čechová, Alice Koubová, Daniela Voráčková

Scénografie: Jan Tomšů, Vendula Tomšů

Light design: Jiří Šmirk

Zvuková spolupráce: Jaroslav Pokorný, Petr Tichý

Představení vzniklo za podpory Hlavního města Prahy a Státního fondu kultury ve spolupráci s Hlasohled z.s a v rámci Emergency dances, koprodukci Tantehorse a Paláce Akropolis.

Poděkování: Český rozhlas Wave, kavárna Zasekávák, sdružení Roztoč

Kateřina Sochací

pro Taneční magazín

Druhá polovina festivalového maratonu 4+4 dny v pohybu

Divadlo a tanec, devět českých i zahraničních premiér

Až do 26. září nabízí Festival současného umění 4 + 4 dny v pohybu divadelní a taneční představení v prostorech Nové strašnické školy a vršovickém Vzletu

„Druhá polovina našeho sedmnáctidenního festivalového maratonu akcentuje divadelní a taneční umění a uvede devět českých i zahraničních premiér.  Soubor VOSTO5 se za svoji dosavadní tvorbou ohlédne formou simulovaného festivalu, Veronika Knytlová nabídne divákům silent disco, Divadlo Continuo nás zavede do site-specific „pokojů“ pod širým nebem. Zahraniční hvězdou druhé poloviny festivalu je bezesporu vlámský umělec Diederik Peeters, který se ve své jevištní show ujme role iluzionisty a slovenský tanečník Lukáš Bobalík, zobrazující formou tenisového zápasu lidský tanec na okraji trosek vyhořelé společnosti. Pochopitelně však vedle performance dále pokračuje výstava, koncerty, přednášky, diskuse,  procházky a site-specific projekty, které k našemu festivalu neodmyslitelně patří os samého počátku,“ říká dramaturg a organizátor festivalu Pavel Štorek.

17. a 18. září proběhne premiéra nového představení VOSTO5Sentimetal – Noc, kdy na Kavčím plácku umřel Michael Jackson a Orestés se na to jenom díval. VOSTO5 se po tvůrčí pauze vrací na divadelní prkna a ohlíží se za dosavadní autorskou tvorbou.

V neděli 19. září můžete vyrazit do Vzletu na veřejnou generálku Možnosti spříznění Veroniky Knytlové či na premiéru o den později. Knytlová, zakladatelka VerTeDance Company, se rozhodla zhmotnit dobrodružný proces proměny tanečníka z běžného člověka v bdělé, inteligentní a plastické tělo, briskně jednající na hlasové instrukce choreografa.

V úterý 21. zavítá do Nové strašnické školy slovenská Debris Company s výtvarně-akustickou instalací Glitch, reflektující v pohybové metafoře krizi současného člověka a světa. Vyprovokuj (se) tancem, říká Michal Nikodem. Představte si, že přijdete na představení, které jako by na vás čekalo. Chtělo být pro vás, i o vás. Je tohle možné? V ten samý den zve festival 4+4 dny v pohybu také do Vzletu na představení Papagen trojice Zuzana Šklíbová, Antonie Formanová a Karin Bilíková. Antonie a Karin – dvě dcery, dvě herečky a především přítelkyně, co se potatily. Jejich tátové se nikdy nepotkali, i když ony věří, že si rozumí právě díky nim.

Divadlo Continuo odehraje šest site-specific performancí s názvem Pokoje ve dnech 23. – 24. září.  Do exteriéru a veřejné samoty „pokojů“, vytvořených pod širým nebem, přináší intimní zpovědi, příběhy a situace normálně ukryté za zdmi našich soukromých prostorů.

Sebevražda stále patří ke společensky tabuizovaným a zkreslovaným tématům. Audio-procházka Kolektivu Nesladim, rozmístěná na pěti různých místech po Praze ve dnech 23. – 25. září, umožní divákům individuálně vyslechnout jeden z pěti hlasů promlouvajících na základě autentických výpovědí lidí se sebevražednými rozlady a pozůstalých. Ve druhé části se uskuteční performance a společné setkání diváků, tvůrců, psychologů a některých vypovídajících. K projektu patří také stejnojmenná výtvarná instalace v budově Strašnické školy.

Jedním z festivalových vrcholů bude vystoupení belgického umělce Diederika Peeterse ve čtvrtek 23. září ve Vzletu. Při hledání konečného důkazu existence duchů zkoumal Peeters poslední dva roky vlhké tunely, které spojují vědu s magií a horor s technologiemi. Své poznatky představil v různých tvůrčích podobách: od tanečního díla přes instalaci až po rozhlasovou hru. Apparitions (Zjevení) je nejnovějším dílem z této série a má podobu plnohodnotné jevištní show.

Choreograf a performer Tomáš Janypka Na konci festivalu představí s kolektivem performativní instalaci Elegie obyčejnosti. V bývalé kuchyni Nové strašnické školy vytvoří živé prostředí těl a předmětů, kde i absencí něčeho na pozadí každodennosti může vyvstat mimořádnost. Elegie obyčejnosti je pozvánkou k zážitkům – intimním setkáním s jedním divákem ve dnech 24. – 26. září.

Festival nezapomíná na děti. V sobotu 18. 9. bude hrát Divadlo Anička a letadýlko vílí pohádku Vivy tady nebydlí. V neděli 19. 9. provede Divadlo UJETO, netradiční soubor, jehož základ tvoří herci s mentálním handicapem, O třech sestrách ze všechmastí. Poslední festivalový víkend čeká návštěvníky hra Upír na Koštofránku Skupiny ŠŠŠ a představení Řeka Studia Damúza.

Kromě divadla a tance je možné v rámci 4 + 4 dny v pohybu  navštívit výstavu současného umění Reality Do You Need Me. Téma zpracovaly tři desítky kurátorů a na sto umělců. Výstava je otevřena zdarma denně kromě pondělí od 14:00 do 21:00. Dále na návštěvníky čekají oborové debaty a konference, cyklopřednášky, vyhlášení laureátů VII. ročníku Ceny Věry Jirousové pro začínající a již etablované kritičky a kritičky a hudební koncerty a DJ. Třeba Františka Skály a Třaskavé směsi, Imy Tevy, Petry Ernyei a dalších.

Informace ke vstupenkám, rezervacím zdarma i programu naleznete na www.ctyridny.cz

Partner akce: Městská část Praha 10

Projekt je realizován s finanční podporou: Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, In-Situ, Creative Europe Programme of the European Union

Mediální partneři:  Radio 1, Reflex, Český rozhlas Vltava, Radio Wave, Full Moon Magazine, idivadlo.cz, divadlo.cz

 

Ve spolupráci: Vzlet, Ryjukyju, WD Lux, Stagelab, Tajpej, Máš umělecké střevo?, Aero, Světozor, Bio Oko, AZ Translations, Toi Toi

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

Svět, v němž žijeme?

Reminiscence čtyřicátých let minulého století bude v pražském Hotelu Opera promlouvat k dnešku

Tento site-specific výstavně-divadelní projekt se pokusí přiblížit východiska umělců před osmdesáti lety a konfrontovat je se situací současných autorů, pro které je mnohovrstevnatá planetární krize a potřeba umění coby aktivního činitele silným základem tvůrčího uvažování.

Výtvarným umělcům, spjatým se Skupinou 42, bylo v době jejího vzniku (tedy v době, kdy ještě neměla žádný název a šlo jen o okruh pravidelně se scházejících přátel) okolo třiceti let. Byli tedy stejného věku jako dnešní finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého. I když si většina z nich později vydobyla statut klasiků českého výtvarného umění, ve čtyřicátých letech nepatřili k etablovaným autorům. Setkávali se po bytech, mluvili spolu a ukazovali si vzájemně svá díla. Válka v prostředí Protektorátu i pocit selhání moderní civilizace (jako celku) je přivedly k naléhavému pocitu, že je nutné přistupovat k umění a životu radikálně jiným způsobem. Jen zatím nevěděli jakým. Možná si dnes ve své odlišné, ale v mnohém neméně znepokojující situaci, klademe podobné otázky jako oni.

Otázek, které jsou kladeny, je příliš. Na které je třeba odpovědět? Je vůbec možné být ve všech ohledech angažovaný? Jakou neurózu provokuje odmítnutí vlastní lhostejnosti? Jaký dialog se sebou anebo  s okolním světem lze v těchto dobách vést a co z něj může vzejít? Limity lidské činorodosti a empatie, dramatický konflikt deklarovaného se subjektivně prožívaným. Text inscenace, který se snaží najít aspoň částečnou odpověď na tyto otázky, bude do značné míry kompilací úvah současných výtvarných umělkyň a umělců, filosofek, teoretiků nebo literátů, které vybízíme k reakci na odkaz teoretika Skupiny 42, kritika a kurátora Jindřicha Chalupeckého – konkrétně k odpovědi na jeho kanonický text „Svět, v němž žijeme“ z roku 1940.

Facebooková událost

Vstupenky na GoOut

Svět, v němž žijeme?“

Hotel Opera, Těšnov 13, Praha 1

Premiéra: neděle 20. 9. ve 20.00

Reprízy: úterý 22. 9., čtvrtek 24. 9, pátek 25. 9. a neděle 27. 9., vždy ve 20.00

Koncepce: Karina Kottová, Matěj Samec, Tomáš Pospiszyl

Hrají: Lucie Domesová, Anita Krausová

Performance: Kateřina Olivová

Autorky a autoři textů: Vasil Artamonov, Jan Bělíček, Petra Hůlová, Václav Janoščík, Markéta Magidová, Tereza Matějčková, Roman Štětina, Tereza Semotamová, Adéla Součková.

V rámci programu Společnosti Jindřicha Chalupeckého ve spolupráci s festivalem „…příští vlna/next wave…“ a Hotelem Opera.

Akce se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury, Magistrátu hlavního města Prahy a Státního fondu kultury ČR.

Hlavní partneři: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, J&T Banka

Hlavní mediální partner: Česká televize

Partneři: Statutární město Brno, Státní fond kultury ČR, Městská část Praha 7, Trust for Mutual Understanding, Česká centra, Institut umění – Divadelní ústav, Moravská galerie v Brně, Nadace a Centrum pro současné umění Praha, Residency Unlimited, MeetFactory, Papyrus Bohemia s.r.o., Biofilms, Fair Art

Mediální partneři: Artyčok.TV, ArtMap, artalk.cz, Radio Wave, A2 kulturní čtrnáctideník, Art Antiques, Art Viewer, Flash Art Czech and Slovak Edition, RAILREKLAM, GoOut

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN