„Štěstí“

Nová edice cyklu „Paměť jsme my“ Divadla Paměti národa

Divadlo Paměti národa připravilo šestou edici pravidelného cyklu „Paměť jsme my“. Spolupráce s nizozemským divadlem Theater Na de Dam probíhá od roku 2019 a pražská inscenace se tak již tradičně stane součástí mezinárodního projektu „Theatre of Remembrance“. Cílem je uvést autorskou inscenaci mladé generace umělců, která tematicky vychází ze skutečných příběhů pamětníků, jejichž vzpomínky zaznamenali dokumentaristé Post Bellum, a propojit studenty uměleckých oborů s profesionálními umělci. Premiéra inscenace – letos s názvem „Štěstí“ – je naplánována na 27. ledna, kdy si připomínáme památku obětí holocaustu. V tento den bude uvedeno pět divadelních inscenací v pěti evropských zemích; kromě České republiky také v Itálií, Nizozemsku, Polsku a na Slovensku.

Letošní pražská inscenace vznikla ve spolupráci s Národní galerií Praha a katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studenti pod vedením multimediálního umělce a pedagoga Jana Pfeiffera umělecky zpracovali konkrétní osobní příběhy pamětníků, kteří přežili nacistickou perzekuci židovského obyvatelstva v Praze. Samotný objekt Národní galerie, kde bude inscenace uvedena 27. a 28. ledna 2024 vždy od 19 hodin, s těmito událostmi přímo souvisí. Nacisté totiž využívali bezprostřední okolí Veletržního paláce jako shromaždiště svých pražských obětí těsně před deportacemi do koncentračních táborů.

Klíčovým okamžikem při vzniku inscenace je osobní setkání studentů-autorů s pamětníky. To je smyslem celého projektu a také rozhodující pro tvůrčí proces. Mladá generace studentů poprvé zažívá, že osobní forma vyprávění příběhů (v tomto případě o dopadech nacistického režimu na konkrétní lidské osudy) má nejen silný emoční dopad, ale zároveň otevírá možnost pochopit sled historických událostí. Je to začátek cesty, jak představit divácké veřejnosti příběh z tohoto traumatického úseku dějin a zároveň ukázat generační postoj k této etapě.

„Když se ohlédneme za předchozími ročníky cyklu ,Paměť jsme my‘, tak můžeme konstatovat, že se nám daří udržovat uměleckou a žánrovou rozmanitost divadelních inscenací. Každá z nich je jedinečná nejen svým tematickým obsahem, ale také žánrovým pojetím. Po činoherním a tanečním pojetí je to letos vůbec poprvé, kdy bude divadelní představení doplněno o výtvarné instalace a kompozice. Ve spolupráci s herečkou Viktórií Pejkovou a choreografkou Nelou Štarkovou propojením výtvarného a scénického umění divadelně oživíme silné vzpomínky pamětníků, kteří si tragickým shromaždištěm prošli,“ uvedla režisérka inscenace Tamara Pomoriški.

Studenti se setkali se silnými příběhy lidí, jejichž životní zkušenosti nabízejí pohled na temné kapitoly historie. Někteří z nich se ve svém profesním životě sami zabývali právě výtvarným uměním. Příkladem je akademická malířka Helga Hošková-Weissová (1929), která je mimo jiné také autorkou známého cyklu obrazů „Maluj, co vidíš“, který vytvořila během života v dívčím domově L 410 v terezínském ghettu. Dnes je tento cyklus považován za významné umělecké dílo s mimořádným historickým svědectvím. Dále umělecká grafička Jana Dubová (1926), která po válce působila v Krátkém filmu Praha a je autorkou cyklu obrazů „Sny o mrtvých“, v němž ztvárnila osobní vzpomínky na Terezín a Osvětim. Další pamětnicí je Michaela Vidláková (1936), doktorka přírodních věd, které nacistický režim uloupil dětství a nebývalé utrpení jí v 50. letech připravil i režim komunistický. Trojici dam doplňuje významný český historik, signatář Charty 77 Toman Brod (1929) a známý taneční choreograf a někdejší umělecký šéf Laterny Magiky Zdeněk Prokeš (1956), jehož rodiče dokázali vzdorovat nacistickému režimu a v destruktivních poměrech terezínského ghetta připravovali kabaretní vystoupení s protinacistickým podtextem.

Tento výjimečný projekt mohl vzniknout pouze díky podpoře našich partnerů: Nadační fond obětem holocaustu, Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Theater Na de Dam, Národní galerie Praha, Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta – katedra výtvarné výchovy.

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Evropské unie.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

Svět, v němž žijeme?

Reminiscence čtyřicátých let minulého století bude v pražském Hotelu Opera promlouvat k dnešku

Tento site-specific výstavně-divadelní projekt se pokusí přiblížit východiska umělců před osmdesáti lety a konfrontovat je se situací současných autorů, pro které je mnohovrstevnatá planetární krize a potřeba umění coby aktivního činitele silným základem tvůrčího uvažování.

Výtvarným umělcům, spjatým se Skupinou 42, bylo v době jejího vzniku (tedy v době, kdy ještě neměla žádný název a šlo jen o okruh pravidelně se scházejících přátel) okolo třiceti let. Byli tedy stejného věku jako dnešní finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého. I když si většina z nich později vydobyla statut klasiků českého výtvarného umění, ve čtyřicátých letech nepatřili k etablovaným autorům. Setkávali se po bytech, mluvili spolu a ukazovali si vzájemně svá díla. Válka v prostředí Protektorátu i pocit selhání moderní civilizace (jako celku) je přivedly k naléhavému pocitu, že je nutné přistupovat k umění a životu radikálně jiným způsobem. Jen zatím nevěděli jakým. Možná si dnes ve své odlišné, ale v mnohém neméně znepokojující situaci, klademe podobné otázky jako oni.

Otázek, které jsou kladeny, je příliš. Na které je třeba odpovědět? Je vůbec možné být ve všech ohledech angažovaný? Jakou neurózu provokuje odmítnutí vlastní lhostejnosti? Jaký dialog se sebou anebo  s okolním světem lze v těchto dobách vést a co z něj může vzejít? Limity lidské činorodosti a empatie, dramatický konflikt deklarovaného se subjektivně prožívaným. Text inscenace, který se snaží najít aspoň částečnou odpověď na tyto otázky, bude do značné míry kompilací úvah současných výtvarných umělkyň a umělců, filosofek, teoretiků nebo literátů, které vybízíme k reakci na odkaz teoretika Skupiny 42, kritika a kurátora Jindřicha Chalupeckého – konkrétně k odpovědi na jeho kanonický text „Svět, v němž žijeme“ z roku 1940.

Facebooková událost

Vstupenky na GoOut

Svět, v němž žijeme?“

Hotel Opera, Těšnov 13, Praha 1

Premiéra: neděle 20. 9. ve 20.00

Reprízy: úterý 22. 9., čtvrtek 24. 9, pátek 25. 9. a neděle 27. 9., vždy ve 20.00

Koncepce: Karina Kottová, Matěj Samec, Tomáš Pospiszyl

Hrají: Lucie Domesová, Anita Krausová

Performance: Kateřina Olivová

Autorky a autoři textů: Vasil Artamonov, Jan Bělíček, Petra Hůlová, Václav Janoščík, Markéta Magidová, Tereza Matějčková, Roman Štětina, Tereza Semotamová, Adéla Součková.

V rámci programu Společnosti Jindřicha Chalupeckého ve spolupráci s festivalem „…příští vlna/next wave…“ a Hotelem Opera.

Akce se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury, Magistrátu hlavního města Prahy a Státního fondu kultury ČR.

Hlavní partneři: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, J&T Banka

Hlavní mediální partner: Česká televize

Partneři: Statutární město Brno, Státní fond kultury ČR, Městská část Praha 7, Trust for Mutual Understanding, Česká centra, Institut umění – Divadelní ústav, Moravská galerie v Brně, Nadace a Centrum pro současné umění Praha, Residency Unlimited, MeetFactory, Papyrus Bohemia s.r.o., Biofilms, Fair Art

Mediální partneři: Artyčok.TV, ArtMap, artalk.cz, Radio Wave, A2 kulturní čtrnáctideník, Art Antiques, Art Viewer, Flash Art Czech and Slovak Edition, RAILREKLAM, GoOut

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Praha je připravena pomoci kultuře!

Ani oficiální představitelé hlavního města Prahy nezůstali lhostejní ke složitým podmínkám v oblasti kultury. Nabízí pomocnou ruku a operativní řešení.

Magistrát hlavního města Prahy vydal doporučení příjemcům účelových neinvestičních dotací – grantů a individuálních účelových dotací v oblasti kultury a umění hlavního města Prahy. Těm, jejichž akce se v důsledku mimořádných opatření nemohou uskutečnit, či očekávají problémy.

Příjemci podpory města by měli zvážit možnost uskutečnit takové akce v náhradním termínu. Chce to informovat neprodleně odbor kultury a cestovního ruchu Magistrátu hlavního  města Prahy a řešit s ním další postup, včetně případných dodatků k uzavřeným smlouvám.

Hlavní město Praha tím vychází vstříc příjemcům dotací v oblasti kultury a umění a nabízí jim pomoc při plnění přijatých závazků.

Podrobnosti zde.

TANEČNÍ MAGAZÍN

JATKA78 uvedou premiéru klaunérie »Přecházení«

SQUADRA SUA uvede v červnu klaunskou grotesku. Za účasti herců z Divadla Bolka Polívky. Můžete se těšit i objednávat lístky!

Nonverbální divadlo je jedním ze základních stavebních kamenů programu Jatek78. Proto si tato divadelní scéna na konec letošní sezóny připravila premiéru projektu Squadra Sua. Tento v českém prostředí již zavedený soubor se zaměřuje na propojování klaunérie s prvky fyzického divadla. Jejich nový projekt „Přecházení“ se poprvé představí na Jatkách78 již 8. června 2019.

Soubor Squadra Sua ke spolupráci získal světoznámého belgického performera a režiséra, mistra nonverbálního divadla a velkého inspirátora Jose Houbena a českou režisérku Veroniku Poldauf Riedlbauchovou, která má za sebou řadu úspěšných inscenací v oblasti fyzického divadla a nového cirkusu. Pro tento projekt se soubor, ve složení Roman Horák, Lukáš Houdek a Robert Janč, rozšířil o dva klauny z Divadla Bolka Polívky, Michala Chovance a Ondřeje Klíče.

Všechno začalo jednoduchou myšlenkou, prozkoumat, co znamená pro klauna přejít scénu zleva doprava,“ říká Lukáš Houdek. „Od té doby jsme ušli kus cesty. Přecházení se mezitím stalo mezníkem, kterým vstupujeme do pro nás úplně nového divadelního myšlení,“ dodává Robert Janč. Projekt Přecházení se pohybuje na pomezí klaunérie, moderního fyzického divadla, instalace a performance.

V Přecházení je pro mě přitažlivá konfrontace humorných situací se základními existenciálními otázkami. Je to mozaika obrazů, ve kterých se střetává logika snu a absurdita každodennosti. Cesta z bodu A do bodu B se stává cestou do vnitřního světa člověka, věčně narušovaná faktem, že tuto cestu podniká klaun,“ komentuje Veronika Poldauf Riedlbauchová. „Spolupráce s Josem Houbenem je oboustranně obohacující, oba přicházíme s různými podněty, které se vzájemně doplňují. Shodli jsme se také na společné poetice představení postavené na abstrakci, minimalismu a metafoře, což je vzhledem k faktu, že jsme se před tím neznali, zcela ojedinělé. To rovněž platí i o celém souboru. Proces tvorby byl v čistém slova smyslu kolektivní prací,upřesňuje režisérka.

Se všemi těmito klauny jsem se potkal během workshopů pořádaných pro organizaci Zdravotní klaun, a když mi nabídli spolupráci, okamžitě jsem tuto nabídku přijal. Byl jsem fascinován jejich bytostnou přítomností na jevišti. Vždy mě navíc přitahovalo vytvářet nové věci s novými lidmi. Zajímá mě především proces tvorby a jejich nabídka byla v tomto ohledu velmi otevřená,“říká Jos Houben a dodává: „Vzrušující na tomto projektu je, že na něm můžu pracovat tak, jak pracuji rád. A to je vzácné. Cítil jsem možnost prozkoumat nové vyjadřovací prostředky, které mi umožní pustit se na pole větší abstrakce. Hrát si s tím, kdo jsme, a napojit se na diváka pomocí čiré existence klauna na jevišti. Sám to při zkouškách zažívám. Pánové leckdy předvádějí tak živé improvizace, řekl bych až se záblesky záblesky geniality. Je to tak pohlcující, že často zapomenu, že jsem na zkouškách a režírujia pouze se bavím.“

Důležitou roli v Přecházení hraje rovněž vizuální složka. Minimalisticky pojatá scénografie Petry Vlachynské se stává aktivním činitelem inscenace. Svou jednoduchostí posiluje individualitu každého herce a posouvá význam situací do nových kontextů. Light designu se ujal Michal Kříž a hudební složky stálý spolupracovník souboru Squadra Sua Jan Šikl.

Squadra Sua: »Přecházení«

Premiéra: 8. 6. 2019, Jatka78

Koncept a režie: Jos Houben a Veronika Poldauf Riedlbauchová
Hrají: Roman Horák, Lukáš Houdek, Michal Chovanec, Robert Janč, Ondřej Klíč

Scéna a kostýmy: Petra Vlachynská

Hudba: Jan Šikl

Light design: Michal Kříž

Představení podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Jatka 78, Zdravotní klaun o.p.s., Cirqueon – Centrum pro nový cirkus, Hudební fakulta AMU v Praze, Divadlo Bolka Polívky, DIOD Jihlava

70 min., vhodné od 10 let

http://www.jatka78.cz/cs/inscenace/prechazeni

Squadra Sua

Squadra Sua v roce 2003 založili Roman Horák a Robert Janč. Zakládající dvojici později doplnil Lukáš Houdek. Soubor se specializuje na autorská klaunská představení. Používá v nich širokou škálu divadelních prostředků s důrazem na klaunskou hru a techniky fyzického divadla. Soubor propracovává paralelně dvě linie tvorby – pouliční rodinná představení a klaunská představení pro dospělého diváka. Mezi úspěšné projekty patří například inscenace O humoru, Absolutely, Handicops, Monstera deliciosa, Up či pouliční představení Bomberos, Soldates, Happy hour a další.

Squadra Sua odehrála přes dvě stě vystoupení po celé České republice i v zahraničí (např. festivaly Letní Letná, Cirk-UFF, Za Dveřmi, Živá ulice, Sztuka Ulici). Členové souboru se věnují rovněž pedagogické činnosti, vedou dílny s tématikou klaunérie, fyzického divadla a cirkusových technik u nás i v zahraničí. Přecházení je sedmou inscenací tohoto souboru.

http://www.squadrasua.cz

Jos Houben

Jos Houben je slavný belgický klaun, performer, režisér a scénárista. Vystudoval pařížskou školu fyzického divadla L ́ École Jacques Lecoq v Paříži, kde působí od roku 2000 jako pedagog. Dlouhou dobu byl členem známé britské komediální společnosti The Right Size (1988–2006), ověnčené řadou ocenění. Jos Houben zde hrál, režíroval a podílel se na několika scénářích, mimo jiné rovněž se známým režisérem Kennethem Branaghem. Je zakládajícím členem proslulého souboru Théatre de Complicité a opakovaně spolupracoval s ikonou divadelní režie Peterem Brookem v Bouffes du Nord v Paříži. Pro britskou televizi Thames vytvořil úspěšný dětský komediální pořad Mr. Fixit. Se svojí one-man show The Art of Laughter, kterou před dvěma lety představil i českému publiku v rámci festivalu Prague Nonverbal, procestoval celý svět. Působí jako pedagog, ředitel a konzultant různých komediálních souborů, operních společností, cirkusových a tanečních škol.

Veronika Poldauf Riedlbauchová

V centru zájmu Veroniky Poldauf Riedlbauchové stojí fyzické divadlo, tanec, nový cirkus a site-specific. V těchto oblastech realizovala jako režisérka, choreografka a často i autorka a performerka mnoho úspěšných inscenací u nás a ve Španělsku, kde několik let profesně působila (Vodu po lžičkách, Camille, Combinat de Cirq 39, Očištění/Depurados, Hřbitov aut, Slavík a růže, Autobuď ad.). Úzce spolupracuje s novocirkusovým souborem Bratři v tricku, s nímž vytvořila tři autorská představení Plovárna, Funus a Lov. V posledních letech se zaměřuje rovněž na hudební divadlo, intenzivně spolupracuje především s Jihočeským divadlem (opery Traviatta, Trubadúr, Brundibár, muzikál Kronikáři ad.). Celá řada jejich inscenací byla prezentována na mezinárodních festivalech po celé Evropě a těší se mnoha nominací a ocenění. Vyučuje na Divadelní fakultě AMU v Praze, vede divadelní workshopy a připravuje hudebně-edukační pořady s PKF-Praque Philharmonia v pražském Rudolfinu. V roce 2014 vydala také básnickou sbírku Noc bez hlavy.

DALŠÍ INFORMACE & PŘEDPRODEJ:

http://www.jatka78.cz/cs/inscenace/prechaze

FOTO: SquadraSua, Eva Kořínková a David Konečný

Zuzana Hošková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN