Rozhovor s přední tanečnicí NATÁLIÍ OTÁHALOVOU

„Jsem to opravdu já, když tančím”

Spolu s hercem Matoušem Rumlem se protančili na druhé místo v oblíbené TV taneční soutěži StarDance… když hvězdy tančí a to, že mohla v soutěži tančit, pokládá Natálie Otáhalová, která se tanci věnuje od dětství, za obrovskou zkušenost. Spolu s Janem Onderem dělají vlastní taneční kurzy pro dospělé taneční páry a ráda by si splnila dětský sen, být herečkou.

Pocházíte z Prahy a vyrůstala jste se starším bratrem, fotbalovým brankářem Martinem Otáhalem. Jaká jste byla holčička? Co Vás bavilo? 

„Já jsem byla normální holčička, co si hraje s panenkami, ale zároveň jsem si s bráchou čas od času zahrála i fotbal. Protože mě měl můj starší bratr tzv. za „trapnou” sestru, tak jsem se furt snažila se mu zavděčit. Což bylo ovšem často zbytečné, a dopadalo to tak, že jsem buď byla zamčená na balkóně, nebo jsem mu chodila do popelnice pro balón, když ho tam kopnul (to byla taková naše hra), někdy jsme i něco v bytě balónem rozbili, a to jsme pak drželi při sobě. Samozřejmě to někdy skončilo i pláčem a on to samozřejmě odnesl, protože jsem byla malá holčička, musím říct, že jsem byla možná i trošku provokatér. Na fotbal jsem ale chodila i jako jeho fanynka, jinak mě fotbal nebaví.”

V pěti letech jste začala chodit do baletní přípravky ND a pak k babičce, jelikož Vaši prarodiče Jana a Rudolf Janoudovi měli taneční školu Metronom, za kterou jste také závodila. Byli to právě prarodiče, kteří Vás ovlivnili, že jste se rozhodla být profesionální tanečnicí?

„Ano, určitě to byli právě oni, ale rodiče mě samozřejmě podporovali také, co to šlo. Babička s dědečkem mě každý den vyzvedávali ze školy, a rovnou jsme jeli na trénink, kde následovala dvouhodinová výuka ať už dědy nebo babičky. Co si vzpomínám, tak abych měla hned tanečního partnera, babička, kvůli mne, rozdělila jeden taneční pár. A já měla hned s kým tančit. Podporovali mě i v letech, když už mě tolik netrénovali a já tančila za jiný klub.”

Původně jste chtěla studovat na konzervatoři, kde Vás také vzali, ale kvůli častým soutěžím jste se rozhodla pro studium na gymnáziu Jiřího Gutha Jarkovského v Praze. A co dál, uvažujete o dalším studiu?

„Nebylo to jen kvůli soutěžím, ale také protože jsem si uvědomila, že po škole, kde bych byla 8 hodin na nohách, jít ještě na tří hodinový trénink asi není dobrý nápad. Tento rok maturuji a po gymnáziu bych se dále chtěla věnovat umění. Kromě tance mám i takový dětský sen – stát se herečkou, a tak jsem si podala přihlášku na Vyšší odbornou hereckou a moderátorskou školu. V záloze mam také Fakultu humanitních studii na Karlově univerzitě, protože mě také zajímá a baví psychologie a filosofie.”

ČR jste reprezentovala na mnoha našich i zahraničních soutěžích včetně ME a MS. Jste desetinásobnou mistryní v latinsko-amerických tancích, standardních a 10 tancích. S Matyášem Adamcem jste byli vyhlášeni Českým svazem tanečního sportu v roce 2017 za vycházející hvězdy. Jste semifinalistkou MS v latinsko-amerických tancích v kategorii do 21 let. Co to pro Vás znamená?

„Musím říct´,  že v době kdy jsem byla v každodenním tréninku, mi to pořád  bylo ,málo´. Cíle jsem měla stále veliké, a postupně se zvětšovaly. Zpětně, když na to koukám, tak nechápu, jak se to vlastně stalo. Tím chci říct, že jsme byli na parketu samozřejmě každý den, ale myslím si, že byli i větší ,dříči´ než jsme byli my. Mám skoro pocit, že to přicházelo tak samo.”

V jubilejní desáté řadě televizní soutěže Star Dance… když hvězdy tančí, jste spolu s hercem Matoušem Rumlem obsadili druhé místo. Jak jste se do soutěže dostala?

„Byla jsem pozvána na casting jako všichni ostatní tanečníci a asi jsem se jim líbila.”

Co Vám soutěž dala a přijala byste nabídku znovu?

„Soutěž mi přinesla mnoho nových kamarádů a také obrovskou zkušenost stát před kamerami a komunikovat s lidmi.”

Tanci se věnujete od mala, co pro Vás znamená?

„Tanec je pro mě velmi důležitý hlavně proto, že jsem to já, když tančím. Můžu kolikrát více vyjádřit co cítím, než kdybych to řekla slovy. Navíc je to věc, ve které si věřím více než v jiných věcech, či aktivitách. Dodává mi tzv. zdravé sebevědomí.”

Působíte také jako lektorka v Centru tance v Praze. Co všechno učíte a jaký je o Vaše kurzy zájem?

„V Centru tance neučím, o prázdninách jsem pozvána na jednu výuku pro ženy a moc se těším.

Děláme své vlastní taneční kurzy s Janem Onderem pro dospělé taneční páry. Do budoucna by mě bavila i práce s malými dětmi.”

A co chvíle volna, jak je ráda trávíte?

„Chvíle volna trávím ráda s kamarády, samozřejmě i sledováním filmů. Ráda bych se teď po corona viru podívala i po českých památkách a místech. Také bych jela  k moři, ale uvidíme, jaká bude situace.”

Foto: archiv Natálie Otáhalové

Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kaleidoskop na dálku víc než tisíců stop

Režisér v Helsinkách, akrobati v Praze, na Jatkách78. Nová „venkovní“ inscenace „Kaleidoscope“, od Cirku La Putyka, vznikala na dálku Diváci se mohou těšit i na speciální styling vlasů!!!

Hravá, vtipná, plná výjimečné akrobacie, tance a letní uvolněné atmosféry. Tak taková bude nová premiéra souboru Cirk La Putyka, nazvaná „Kaleidoscope“. Již v úterý 9. června zahájí program letní scény pražských Jatek78. Inscenace se pyšní hned několika prvenstvími.

Jde o vůbec první premiéru souboru po nucené koronavirové přestávce. Finský režisér Maksim Komaro, který se členy Cirku La Putyka již uvedl inscenace „Slapstick Sonata“, „PLAY“, „Batacchio“ a „Isole“, ji vůbec poprvé (a snad i naposledy), kvůli zavřeným hranicím, připravoval pouze na dálku z Helsinek. Konkrétně on-line, pomocí kamer a monitoru.

Rovněž se jedná o vůbec první ryze venkovní produkci v historii souboru. S ní se, letos v létě, vydá putovat po větších i menších městech České republiky.

Základ slova kaleidoskop je řecký a víceméně znamená pozorování krásných forem. A o tom ten projekt vlastně je – o tom, že se soustředíme spíše na krásu a kouzlo okamžiku i výsledného tvaru, než na hlubší filozofování o smyslu života a bytí,” vysvětluje režisér Maksim Komaro, který do inscenace obsadil osm českých akrobatů, herců a tanečníků.

Trampolíny jsou již nezbytnými partnerkami herců a hereček

Na své si přijdou milovníci nového cirkusu, na scéně se objeví, kromě již tradičních skoků na trampolíně, teeterboard, naskakovaný teeterboard, trampolína, walking globe, rolla bola, závěsná akrobacie, to vše doplněné o taneční choreografie, gagy a humor.

Hudbu zkomponoval Jan Balcar, o kostýmy a make-up se postarala Kristina Záveská, scénu vytvořila Pavla Kamanová, autorem světelného designu je Jan Mlčoch a zvukovou stránku měl na starosti Jan Středa.

Premiéra inscenace proběhne 9. června, bohužel bez fyzické účasti režiséra, první reprízy pak 10. a 11. června. A další provedení jsou na programu 10. až 13. července. To vše na letní scéně postavené vedle prostoru Jatka78. Vstupenky jsou k dostání v síti GoOut, diváci budou rozsazeni v souladu s platnými hygienickými opatřeními.

Více informací na: www.laputyka.cz

nebo: www.jatka78.cz.

»Kaleidoscope«

Obsazení: Daniel Komarov, Jiří Weissmann, Michal Boltnar, Adam Joura, Naim Ashhab, Adéla Míšková, Helena Nováčková, Nikol Fryšová

Režie: Maksim Komaro

Scénografie: Pavla Kamanová

Hudba: Jan Balcar

Kostýmy, make-up: Kristina Záveská

Technická spolupráce: Olin Procházka, Daniel Hajtl, Prokop Štěpánek

Světelný design: Jan Mlčoch

Zvukový design: Jan Středa

Foto: Jiří Šeda

Video: Jakub Jelen

Grafický design: Martin „Vosa“ Sršeň

Styling vlasů: Lenka Habartová, Jan Balcařík

Produkce: David Ostružár

Producent: Cirk La Putyka

Ze zkoušek představení, tentokrát v interiéru

Foto: Jiří Šeda

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»SIGNAL Festival« promítal slogany na pražské nábřeží Malé Strany

Celebrity i veřejnost se nyní mohly účastnit projektu, který vrhal nové světlo na temný čas

Lidé mohli odesílat převážně pozitivní zprávy, které se promítaly na nábřeží Malé Strany. Konkrétně 28. a 29. dubna od 20.30 do půlnoci, mezi Mánesovým mostem a Hergetovou Cihelnou .

Tato akce, pořádaná ve spolupráci s každoročním SIGNAL Festivalem” lehkého umění, měla lidem nabídnout určitou podporu, zatímco svět bojuje s pandemií coronaviru. Avšak některé země se již pomalu vracejí k normálnímu životu. Prostřednictvím této akce se SIGNAL” připojil k řadám velkých kulturních akcí, které pozitivním impulzem přispěly  k současné situaci.

Trochu v dálce vzkaz herečky Jenovéfy Bokové

Světelné zprávy se tak trochu dívaly do blízké budoucnosti a přinesly kladnou motivaci. Několik celebrit posílalo zprávy na zeď, ta však byla rovněž  otevřena i pro širokou veřejnost. Kdokoli mohl napsat zprávu na Facebookové stránce festivalu Signal Festival a organizátoři postupně vybírali některé z nich, které byly zveřejněny. Tento projekt kolektivního sdělení upozornil na sílu lidské komunikace v době krize.

A další ze světelných vzkazů, tento od výtvarnice Kateřiny Šedé

Veřejný prostor začíná ožívat téměř po dvou měsících.  A tak proces návratu k normálnímu životu bez obličejových masek a beze strachu pokračuje. S pomocí světla jsme vytvořili místo, kde lidé dnes mohou říci, co dnes říkají ostatním, aby v této těžké době zvedli své nálady,“ uvedl ředitel festivalu Signal” Martin Pošta. Svět, ve kterém žijeme, se v důsledku pandemie změní. Věřím, že se lidé budou mít i pak na co těšit. Naše poselství přináší povzbuzení a motivaci pro nadcházející měsíce. A teď to potřebujeme nejvíce, “ ještě dodal.

Mezi zúčastněné osobnosti patřili filmový režisér Vít Klusák, herečka Jenovéfa Boková, cestovatel Ladislav Zibura, architektka Eva Jiřičná, zpěvačka Katarzia a výtvarnice Kateřina Šedá. Například herečka Jenovéfa Boková poslala zprávu „Všechno bude v pořádku, buďme k sobě milí.“

Světelné zprávy jsou podle organizátorů cestou k pozitivní budoucnosti po boji proti pandemii coronaviru.

Objevila se i trochu jadrnější přání…

Signal Festival” se tradičně koná na podzim v pražských ulicích, kde přináší umělecká díla, která spojují scenérii města s nejnovějšími technologiemi. S jednotlivými instalacemi a doprovodným programem vždy reaguje na aktuální sociální problémy, které nechává rezonovat na velké platformě veřejného prostoru.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Ještě detailněji k dotazníku

Dopady koronaviru na kulturní sektor mapuje výzkum VŠE a AMU. Čili: #kulturnidata #stojimezakulturou. Jedná se o stejný dotazník, který jsme již uvedli v článku od Centra choreografického rozvoje SE.S.TA.

Katedra produkce DAMU a Katedra arts managementu VŠE spouštějí komplexní dotazníkové šetření zaměřené na stav kulturního sektoru v souvislosti s pandemií COVID-19. Cílem výzkumu je detailně popsat a vyčíslit ekonomický dopad na všechny oblasti živého (divadlo, tanec a hudba) a výtvarného umění. Výzkumné týmy žádají zasažené instituce i jednotlivce o účast na první fázi sběru dat do 22. 4. (24.00). A to prostřednictvím webového formuláře dostupného na www.idu.cz/covid. Záměrem je zmapovat průběh současné krize, ale také podpořit následnou stabilizaci kulturního sektoru. Výzkum mapuje finanční dopady za aktuální měsíc včetně odhadů na měsíce následující. Jeho výsledky mohou pomoci vhodnému nastavení strategických opatření.

Ekonomické dopady v kulturním sektoru mapují dvě pražská akademická pracoviště: Katedra produkce DAMU a Katedra arts managementu VŠE. Výzkum se zaměřuje na všechny subjekty působící v oblasti živého umění (divadlo, tanec a hudba) a výtvarného umění včetně galerií a muzeí, a to jak v komerčním, tak neziskovém sektoru. Probíhá na úrovni kulturních organizací i nezávislých umělců, včetně technických, administrativních či organizačních profesí v oblasti kultury. V první fázi sběru dat žádají výzkumníci o pohotovou spolupráci formou online dotazníku. Anonymizovaná data budou zpřístupněna pro výzkumné účely AMU a VŠE a poskytnuta dalším zapojeným institucím. Poslouží také jako cenná zpětná vazba pro všechny respondenty.

Ekonomické i provozní dopady na kulturní sféru v souvislosti s vládními opatřeními v boji s coronavirem jsou enormní. Kvalitní výzkum a z něj vyplývající závěry jsou podkladem pro zodpovědné rozhodování veřejné správy, které nebude podléhat vypjatým emocím a parciálním lobbistickým tlakům,“ uvádí Petr Prokop z výzkumného týmu Katedry produkce DAMU.

Oblast živé kultury je v porovnání s jinými odvětvími národní ekonomiky málo zmapována. Její součástí je velké množství jednotlivců, kteří tvoří páteř celého systému, avšak nejsou často nijak institucionálně ukotveni. Obáváme se, že právě na ně dopadne současná krize nejvíce. Proto považujeme za nutné výzkum realizovat nejen mezi institucemi, ale i jednotlivci,” vysvětluje Jakub Grosman z výzkumného týmu Katedry arts managementu VŠE.

Dotazník je součástí rozsáhlejšího výzkumu ekonomických a provozních dopadů současné krize, v souvislosti s pandemií COVID-19. Do připomínkování se zapojily relevantní oborové instituce, profesní asociace, státní správa i akademická sféra. Sběr dat bude opakován v měsíčních intervalech, aby výzkumné týmy byly schopny přesněji mapovat celý průběh krize. Koordinátorem výzkumu je Institut umění – Divadelní ústav.

Online dotazník: www.idu.cz/covid

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN