„Štěstí“

Nová edice cyklu „Paměť jsme my“ Divadla Paměti národa

Divadlo Paměti národa připravilo šestou edici pravidelného cyklu „Paměť jsme my“. Spolupráce s nizozemským divadlem Theater Na de Dam probíhá od roku 2019 a pražská inscenace se tak již tradičně stane součástí mezinárodního projektu „Theatre of Remembrance“. Cílem je uvést autorskou inscenaci mladé generace umělců, která tematicky vychází ze skutečných příběhů pamětníků, jejichž vzpomínky zaznamenali dokumentaristé Post Bellum, a propojit studenty uměleckých oborů s profesionálními umělci. Premiéra inscenace – letos s názvem „Štěstí“ – je naplánována na 27. ledna, kdy si připomínáme památku obětí holocaustu. V tento den bude uvedeno pět divadelních inscenací v pěti evropských zemích; kromě České republiky také v Itálií, Nizozemsku, Polsku a na Slovensku.

Letošní pražská inscenace vznikla ve spolupráci s Národní galerií Praha a katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studenti pod vedením multimediálního umělce a pedagoga Jana Pfeiffera umělecky zpracovali konkrétní osobní příběhy pamětníků, kteří přežili nacistickou perzekuci židovského obyvatelstva v Praze. Samotný objekt Národní galerie, kde bude inscenace uvedena 27. a 28. ledna 2024 vždy od 19 hodin, s těmito událostmi přímo souvisí. Nacisté totiž využívali bezprostřední okolí Veletržního paláce jako shromaždiště svých pražských obětí těsně před deportacemi do koncentračních táborů.

Klíčovým okamžikem při vzniku inscenace je osobní setkání studentů-autorů s pamětníky. To je smyslem celého projektu a také rozhodující pro tvůrčí proces. Mladá generace studentů poprvé zažívá, že osobní forma vyprávění příběhů (v tomto případě o dopadech nacistického režimu na konkrétní lidské osudy) má nejen silný emoční dopad, ale zároveň otevírá možnost pochopit sled historických událostí. Je to začátek cesty, jak představit divácké veřejnosti příběh z tohoto traumatického úseku dějin a zároveň ukázat generační postoj k této etapě.

„Když se ohlédneme za předchozími ročníky cyklu ,Paměť jsme my‘, tak můžeme konstatovat, že se nám daří udržovat uměleckou a žánrovou rozmanitost divadelních inscenací. Každá z nich je jedinečná nejen svým tematickým obsahem, ale také žánrovým pojetím. Po činoherním a tanečním pojetí je to letos vůbec poprvé, kdy bude divadelní představení doplněno o výtvarné instalace a kompozice. Ve spolupráci s herečkou Viktórií Pejkovou a choreografkou Nelou Štarkovou propojením výtvarného a scénického umění divadelně oživíme silné vzpomínky pamětníků, kteří si tragickým shromaždištěm prošli,“ uvedla režisérka inscenace Tamara Pomoriški.

Studenti se setkali se silnými příběhy lidí, jejichž životní zkušenosti nabízejí pohled na temné kapitoly historie. Někteří z nich se ve svém profesním životě sami zabývali právě výtvarným uměním. Příkladem je akademická malířka Helga Hošková-Weissová (1929), která je mimo jiné také autorkou známého cyklu obrazů „Maluj, co vidíš“, který vytvořila během života v dívčím domově L 410 v terezínském ghettu. Dnes je tento cyklus považován za významné umělecké dílo s mimořádným historickým svědectvím. Dále umělecká grafička Jana Dubová (1926), která po válce působila v Krátkém filmu Praha a je autorkou cyklu obrazů „Sny o mrtvých“, v němž ztvárnila osobní vzpomínky na Terezín a Osvětim. Další pamětnicí je Michaela Vidláková (1936), doktorka přírodních věd, které nacistický režim uloupil dětství a nebývalé utrpení jí v 50. letech připravil i režim komunistický. Trojici dam doplňuje významný český historik, signatář Charty 77 Toman Brod (1929) a známý taneční choreograf a někdejší umělecký šéf Laterny Magiky Zdeněk Prokeš (1956), jehož rodiče dokázali vzdorovat nacistickému režimu a v destruktivních poměrech terezínského ghetta připravovali kabaretní vystoupení s protinacistickým podtextem.

Tento výjimečný projekt mohl vzniknout pouze díky podpoře našich partnerů: Nadační fond obětem holocaustu, Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Theater Na de Dam, Národní galerie Praha, Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta – katedra výtvarné výchovy.

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Evropské unie.

Michaela Szkála

pro Taneční magazín

TANUM

ATU ČR přináší podzimní vzdělávací semináře a workshopy pro odbornou veřejnost

Projekt TANUM, komunikační platforma Asociace tanečních umělců České republiky (ATU ČR) s odbornou veřejností a představiteli státní správy, vstupuje do závěrečné fáze. V ní se bude soustředit na podporu posílení kapacit členů oborové organizace ATU ČR a také na získání nových dovedností profesionálních tanečníků a absolventů tanečních konzervatoří – během podzimu proběhne řada odborných workshopů a seminářů. V rámci projektu TANUM (TANeční UMění), který byl podpořen Norskými fondy, financemi z Národního plánu obnovy a také MHMP, dál probíhají diskuse o Statusu umělce a Prostorové a finanční analýze potřeb v oblasti profesionálního tanečního umění.

Ve středu 25. října od 14 hodin proběhne v Domě tanečního umění v Braníku seminář Jak správně vyplnit daňové přiznání fyzických osob, který povede Ing. Jakub Švanda. Ve středu 8. listopadu od 15 hodin proběhne tamtéž seminář Buďte vidět v online světě Mgr. Julií Válkovou. Do třetice se v termínu 13. prosince od 15 hodin uskuteční seminář Jak na tvorbu videa? Audiovizuální prezentace tanečního umění Janem Chaloupkou.

Současně připravuje ATU ČR další odborný workshop, tentokrát s nezávislým maďarským tanečníkem a choreografem Lórándem Zachárem. V úterý 31. října od 12 hodin bude v branickém Domě tanečního umění diskutovat na téma Uplatnitelnost profesionálních tanečníků po skončení aktivní taneční kariéry, možnosti uplatnění na trhu práce v době ukončení studia, aktivní kariéry a po ukončení kariéry. Naváže na workshop s Attilou Egerházim, maďarským choreografem a pedagogem, který byl zaměřen na téma veřejné finanční podpory v oblasti nezávislého tanečního umění v Maďarsku versus v České republice. S Egerházim diskutovali členové rady ATU ČR, zejména Linda Svidró, předsedkyně této asociace. Poslední workshop (jméno hosta je v jednání) se pak uskuteční v listopadu a soustředit se bude především na výměnu zkušeností v oblasti jednání s představiteli veřejné správy v zahraničí versus v České republice a současně shrne dosavadní výstupy projektu.

V rámci projektu proběhla i Prostorová a finanční analýza potřeb v oblasti profesionálního tanečního umění, která zhodnotila podmínky pro výkon umělecké práce jak v nezávislé, tak zřizované taneční sféře. Do analýzy se zapojily všechny baletní soubory kamenných divadel v České republice a dále sedm nezávislých souborů současného tance a divadla, např. Lenka Vágnerová Company, Pražský komorní balet, DekkaDancers, Burki.com, Farma v jeskyni, Losers Cirque Company a další.

„Z dotazníkového šetření, které realizovala Asociace tanečních umělců ČR, vyplynulo, že zůstává mnoho neřešených problémů,“ vysvětluje Zdeněk Prokeš, člen rady ATU ČR„Taneční umělkyně či umělci jsou stále nedostatečně ohodnocováni za svou práci, která probíhá často v nevyhovujících podmínkách. Přetrvává společensky i sociální podceňování tanečního umění. Umělec věnuje většinou veškerý svůj čas výkonu povolání, v mnoha případech za neodpovídající finanční ohodnocení a po skončení kariéry – ať už z důvodů zdravotních, či věkových, mu stát nenabízí nic – často stojí ve čtyřiceti letech na začátku bez jakýchkoliv jistot. Z toho vycházejí i důležité úkoly pro taneční komunitu do budoucna.“

Aktuálně probíhá sběr dat a odborné diskuse v oblasti tanečního umění, diskuse s MKČR na téma Nastavení minimálních standardů Statusu profesionálního umělce v oblasti tanečního umění, které se zaměřují na specifikaci náročnosti umělecké práce v oboru. Je potřeba definovat kritéria, které profesionál oboru musí splňovat, popsat dopady systému sociálního zabezpečení výkonných umělců a zohlednit časová a sociální specifika této profese. Členové Strategického týmu projektu proto jednají se zástupci Nadace pro taneční kariéru, Vize tance, odbornou veřejností a Ministerstvem kultury.

„10. října se na Ministerstvu kultury konala Informativní schůzka s řešiteli výzkumných projektů, kde ministerstvo představilo návrhy na legislativní ukotvení statutu umělce,“ doplňuje Prokeš„Ukazuje se, že všechny zúčastněné čeká ještě dlouhá cesta. Bude zapotřebí větší mezirezortní spolupráce Ministerstev kultury, financí, zdravotnictví, spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí. I tak ovšem bez politického zadání z meziresortních jednání nemůže vzejít systémová změna. Náš další výzkum Prostorové a finanční podmínky přinesl také velmi zajímavá zjištění, ale pro náročnost sběru dat a následné analýzy se výsledky teprve zpracovávají.“

Podrobnější informace o projektu TANUM najdete na webové stránce: www.atucr.cz.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Blíží se uzávěrka přihlášek do soutěžní přehlídky tanečních inscenací Balet 2023

Nejlepší choreografie, nejlepší sólistický výkon, nejlepší kolektivní výkon…

Asociace tanečních umělců České republiky (ATU ČR) v roce 2023 opět vyhlásila Soutěžní přehlídku současné tvorby Balet 2023. Přehlídka, které se mohou zúčastnit baletní soubory působící v divadlech, nezávislé a jiné profesionální taneční soubory v České republice, se od roku 1992 konala každé tři roky. Od letoška ji má ATU v plánu pořádat nově coby bienále. Uzávěrka přihlášek pro letošní ročník je 30. června 2023.

„Cílem přehlídky je podnítit taneční soubory, aby zvyšovaly pozornost současné, domácí tvorbě jejím pravidelným uváděním a usilovaly tak o její rozvoj a vznik nových děl,“ říká předsedkyně Asociace tanečních umělců Linda Svidró„Inscenační přehlídka je jakousi výstavní skříní českého tance, toho nejlepšího, co jednotlivé soubory mohou ukázat.“

„Přehlídka se dříve konala od roku 1992 každé tři roky a nyní ji budeme pořádat jako bienále (poslední se konala v roce 2019, v roce 2021 byla zrušena z důvodu uzavření divadel kvůli covidové pandemii),“ uvádí jeden z organizátorů akce Zdeněk Prokeš„Inscenace přihlášené k účasti bude od začátku sezóny 2023/2024 až do 15. prosince 2023 hodnotit odborná porota složená z profesionálních tanečních umělců, teoretiků, kritiků, choreografů, případně i umělců dalších profesí.“

Nejlepší inscenace bude oceněna hlavní cenou, další ocenění budou udělena za nejlepší choreografii, za nejlepší sólistický výkon a za nejlepší kolektivní výkon. Další pozoruhodné výkony mohou být oceněny čestným uznáním.

Další informace o přehlídce najdete zde: https://atucr.cz/soutezni-prehlidka-tanecnich-inscenaci-balet-2023/

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

TANUM se zabývá těmi nejpalčivějšími problémy v oblasti tance

Asociace tanečních umělců České republiky (ATU ČR), profesní organizace, která sdružuje taneční instituce a individuální umělce, dlouhodobě napomáhá rozvíjet taneční umění v ČR a zlepšovat ekonomické a sociální podmínky umělců v této sféře. V rámci projektu TANUM (TANeční UMění), který se zabývá těmi nejpalčivějšími současnými problémy tanečního žánru nyní zpracovala analýzu a definici Statusu umělce v oblasti profesionálního tanečního umění, do které se zapojili zástupci baletních souborů v rámci příspěvkových organizací – divadel, a také zástupci nezávislých tanečních souborů v Praze. Status umělce je řešen v rámci projektu TANUM, který je podpořen Norskými fondy, a v rámci finanční podpory z Národního plánu obnovy.

Z průzkumu vyplývá, že je třeba vytvořit registr kulturních pracovníků, na jehož základě bude možné lépe vytvořit režim sociální a právní ochrany, zlepšit postavení umělce, stanovit ‚férové odměny‘, profesionalizovat obor a zvýšit jeho uměleckou prestiž, zlepšit rovnost mužů a žen (především v odměňování), narovnat možnosti pro mateřskou a rodičovskou dovolenou, státem dotovat bonus na rekonvalescenční pobyty nebo služby týkající se zdravého pohybového aparátu a psychohygieny, psychoterapie a koučinku. Důležitá je také podpora pedagogického vzdělání u tanečních profesionálů pro pedagogickou činnost a možnost pokračování v oboru a také realizace druhé kariéry se státní finanční podporou.

„Dotazníkové šetření ukázalo, že zůstává mnoho neřešených problémů. Taneční umělkyně či umělci jsou stále nedostatečně ohodnocováni za svou práci, která probíhá často v nevyhovujících podmínkách. Přetrvává společensky i sociální podceňování tanečního umění. Umělec věnuje většinou veškerý svůj čas výkonu povolání, v mnoha případech za neodpovídající finanční ohodnocení a po skončení kariéry – ať už z důvodů zdravotních, či věkových, mu stát nenabízí nic – často stojí ve 40 letech na začátku bez jakýchkoliv jistot,“ komentuje současnou situaci Zdeněk Prokeš, choreograf a pedagog, člen rady Asociace tanečních umělců České republiky„Z toho vycházejí i důležité úkoly pro taneční komunitu do budoucna. Osobně bych zdůraznil zásadní úkol pro Ministerstvo kultury, Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí v součinnosti s Nadačním fondem pro taneční kariéru, kterým je realizace programu druhé kariéry se státní finanční podporou, která je několik let zatím neúspěšně vyjednávána. Myslím, že komplexní nastavení podmínek pro získání Statusu umělce v oblasti profesionálního tanečního umění by tomu mohlo významně napomoci.“

„Definice Statusu profesionálního umělce a pracovníků v oblasti tanečního umění je zcela zásadní. Pro rozvoj tanečního umění je důležité legislativní ukotvení, a tím i udržení umělců v sektoru kultury,“ doplňuje Linda Svidró, předsedkyně Asociace tanečních umělců České republiky„V obecné rovině se nejedná o výhody pro umělce, ale o zakotvení fungování v sektoru a zohlednění jejich specifik.“

Podrobnější informace o projektu TANUM, který poběží až do konce roku 2023, najdete na webové stránce: www.atucr.cz.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín