Štítek: Asociace tanečních umělců

TANUM se zabývá těmi nejpalčivějšími problémy v oblasti tance

Asociace tanečních umělců České republiky (ATU ČR), profesní organizace, která sdružuje taneční instituce a individuální umělce, dlouhodobě napomáhá rozvíjet taneční umění v ČR a zlepšovat ekonomické a sociální podmínky umělců v této sféře. V rámci projektu TANUM (TANeční UMění), který se zabývá těmi nejpalčivějšími současnými problémy tanečního žánru nyní zpracovala analýzu a definici Statusu umělce v oblasti profesionálního tanečního umění, do které se zapojili zástupci baletních souborů v rámci příspěvkových organizací – divadel, a také zástupci nezávislých tanečních souborů v Praze. Status umělce je řešen v rámci projektu TANUM, který je podpořen Norskými fondy, a v rámci finanční podpory z Národního plánu obnovy.

Z průzkumu vyplývá, že je třeba vytvořit registr kulturních pracovníků, na jehož základě bude možné lépe vytvořit režim sociální a právní ochrany, zlepšit postavení umělce, stanovit ‚férové odměny‘, profesionalizovat obor a zvýšit jeho uměleckou prestiž, zlepšit rovnost mužů a žen (především v odměňování), narovnat možnosti pro mateřskou a rodičovskou dovolenou, státem dotovat bonus na rekonvalescenční pobyty nebo služby týkající se zdravého pohybového aparátu a psychohygieny, psychoterapie a koučinku. Důležitá je také podpora pedagogického vzdělání u tanečních profesionálů pro pedagogickou činnost a možnost pokračování v oboru a také realizace druhé kariéry se státní finanční podporou.

„Dotazníkové šetření ukázalo, že zůstává mnoho neřešených problémů. Taneční umělkyně či umělci jsou stále nedostatečně ohodnocováni za svou práci, která probíhá často v nevyhovujících podmínkách. Přetrvává společensky i sociální podceňování tanečního umění. Umělec věnuje většinou veškerý svůj čas výkonu povolání, v mnoha případech za neodpovídající finanční ohodnocení a po skončení kariéry – ať už z důvodů zdravotních, či věkových, mu stát nenabízí nic – často stojí ve 40 letech na začátku bez jakýchkoliv jistot,“ komentuje současnou situaci Zdeněk Prokeš, choreograf a pedagog, člen rady Asociace tanečních umělců České republiky. „Z toho vycházejí i důležité úkoly pro taneční komunitu do budoucna. Osobně bych zdůraznil zásadní úkol pro Ministerstvo kultury, Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí v součinnosti s Nadačním fondem pro taneční kariéru, kterým je realizace programu druhé kariéry se státní finanční podporou, která je několik let zatím neúspěšně vyjednávána. Myslím, že komplexní nastavení podmínek pro získání Statusu umělce v oblasti profesionálního tanečního umění by tomu mohlo významně napomoci.“

„Definice Statusu profesionálního umělce a pracovníků v oblasti tanečního umění je zcela zásadní. Pro rozvoj tanečního umění je důležité legislativní ukotvení, a tím i udržení umělců v sektoru kultury,“ doplňuje Linda Svidró, předsedkyně Asociace tanečních umělců České republiky. „V obecné rovině se nejedná o výhody pro umělce, ale o zakotvení fungování v sektoru a zohlednění jejich specifik.“

Podrobnější informace o projektu TANUM, který poběží až do konce roku 2023, najdete na webové stránce: www.atucr.cz.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

TANUM

Nová komunikační platforma Asociace tanečních umělců ČR s odbornou veřejností a představiteli státní správy

Asociace tanečních umělců České republiky (ATU ČR), profesní organizace, která sdružuje taneční instituce a individuální umělce, dlouhodobě napomáhá rozvíjet taneční umění v ČR a zlepšovat ekonomické a sociální podmínky umělců v této sféře. Nyní ATU představila nový projekt TANUM (TANeční UMění), který se zabývá těmi nejpalčivějšími současnými problémy tanečního žánru. Nový projekt, který byl podpořen Norskými fondy, poběží až do konce roku 2023.

Klíčové aktivity projektu se zaměřují na zpracování prostorové a finanční analýzy potřeb a podmínek pro výkon umělecké práce v rámci nezávislé taneční scény ČR versus veřejně zřizovaných divadel s baletními soubory. Dále na zpracování analýzy a definici Statusu profesionálního umělce. V neposlední řadě pak na posílení dovedností a kompetencí jednotlivých členů Asociace tanečních umělců ČR, což bude realizováno formou webinářů, vzdělávacích seminářů a odborných workshopů (za účasti zahraničních expertů). K podpoře spolupráce členů Asociace tanečních umělců ČR a členů Strategického týmu z regionálních kulturních center a následné komunikaci s představiteli veřejné státní a regionální správy ČR bude sloužit nová komunikační online platforma TANUM.

„Jako Asociace tanečních umělců České republiky považujeme za nutnou otevřenou diskuzi o současné kritické situaci a podfinancování oboru tanečního umění. Pokud nechceme nezávislé taneční soubory a umělce nechat napospas prohlubující se kulturní a ekonomické krizi, rádi bychom pokračovali v diskuzi o hledání společného řešení,“ vysvětluje Linda Svidró, předsedkyně Asociace tanečních umělců České republiky. „Je naší ostudou, že nemůžeme vyhovět opakovanému intenzivnímu volání po narovnání finančních podmínek pro oblast tance a pohybového divadla v grantových systémech MHMP a MKČR. Nemáme argumenty, jak vysvětlit, že nepodpoříme zaměstnanost v tanečních souborech stejně, jako tomu je v činoherních divadlech. Je přitom neoddiskutovatelným faktem, že tanec a nonverbální umění jsou významnými reprezentanty pražského umění z hlediska nezbytné kvality a diverzity živého umění včetně kulturní turistiky a zahraniční reprezentace Prahy.“

„Od Statusu profesionálního umělce si slibujeme zajištění základních společenských a existenciálních jistot pro všechny pracovníky v kultuře a zároveň tolik potřebnou emancipaci tance napříč všemi uměleckými obory,“ doplňuje Pavel Knolle, místopředseda Asociace tanečních umělců ČR.

Podrobnější informace o novém projektu najdete na webové stránce: www.atucr.cz.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Projekt „Dům tance Palmovka“

Blýská se konečně na lepší časy pro tanečníky a taneční soubory?

Po neúspěšných jednáních s městskou částí Prahy 5 o prodloužení nájemní smlouvy v areálu na Žvahově a několika letech intenzivního hledání, objevilo vedení konzervatoře Taneční centrum Praha kvalitní prostory pro vybudování nového „domu tance“. V lednu 2020 soukromý majitel nabídl komplex dvou propojených budov na Palmovce, v němž dříve sídlila televize Prima. Objekt nabízí kompletní zázemí pro teoretickou i praktickou výuku podle koncepce TCP „konzervatoř – gymnázium“ a také cvičné jeviště a další 4 zkušebny pro profesionální umělecká tělesa s kontinuálním provozem (včetně produkčního a technologického zázemí). Konzervatoř Taneční centrum Praha, jako nositel a zpracovatel úvodní studie této vize, oslovila Asociaci tanečních umělců ČR a nabídla spoluúčast všem pražským institucím a nezávislým skupinám tanečního a pohybového divadla, pantomimy i nového cirkusu. V tuto chvíli projekt „Dům tance Palmovka“ zpracovává Magistrát hlavního města Prahy.

Dům tance Palmovka by podstatně zkvalitnil infrastrukturu tanečního žánru, respektive nonverbálního umění v Praze. Pedagogové, tvůrci a inscenátoři by měli dostatečné zázemí pro výuku i tvorbu náročných inscenací tanečního divadla a prostor pro vzdělávací, motivační a propagační akce. V objektu by mohlo současně pracovat 150 studentů a 46 pedagogů konzervatoře, dva juniorské studentské soubory a dalších cca 60 umělců a cca 40 produkčních a provozně-technických pracovníků v celodenním kontinuálním provozu (kancelářské, hygienické, šatnové, stravovací a skladové zázemí). Všechny odborné prostory včetně vybavení a lektorů by v mimoškolní a mimopracovní době mohly sloužit občanským aktivitám: dětská taneční studia, taneční a kondiční výuka pro dospělé, stepařské studio, videotéka a knihovna, posilovna a rehabilitace, vzdělávací pořady pro školy atd. (jako dosud na Žvahově).

Stavebně technické a provozní parametry areálu dokazují, že je zde zcela výjimečná příležitost hl. m. Prahy vytvořit skutečný „dům tance“, který vyřeší současně několik problémů tanečního žánru v širokém spektru jeho specifických potřeb.

„Vzhledem k poloze, velikosti a ceně objektu jsme ihned oslovili představitele hlavního města Prahy, kteří postupně návrh zpracovávají. Výbor pro kulturu MHMP projednal získání komplexu na Palmovce dne 5. února a jednomyslně projekt podpořil. Nyní se jednání přesouvá do výboru pro správu majetku. Pro Prahu je tento komplex nejen po stránce stavebně technické, ale také vzhledem k atraktivní lokalitě výhodnou dlouhodobou investicí do majetku města. Zásadní přínos z hlediska poskytování veřejné vzdělávací a kulturní služby je zřejmý,“ konstatuje vedení konzervatoře TCP.

Samotný pojem „dům tance“ vzešel z jednání bývalého ministra kultury Ilji Šmída s choreografem Petrem Zuskou již v roce 2018, později byl opakovaně zmíněn při jednáních představitelů vlády a je podporován politiky bez ohledu na politickou příslušnost.

„Taneční žánr je nejen v Praze, ale i v celé České republice vzhledem ke konstantním scénickým žánrům výrazně podfinancován a handicapován také prostorově,“ vysvětluje dále Antonín Schneider, manažer konzervatoře Taneční centrum Praha. „V České republice je 9 vícesouborových divadel (tedy scén, jejichž součástí je i baletní soubor), které ale svou dostupností pokrývají jen cca 30 % území ČR. V regionálních kulturních centrech pak funguje dalších 15 činoherních a 5 loutkových příspěvkových divadelních institucí, ale není zde ani jediná taneční. Praha zřizuje 7 příspěvkových činoher a je zde dalších 6 nezávislých činoherních divadel, dotovaných v obdobné výši jako příspěvkové instituce (min. 20 mil. Kč ročně). Z výše uvedeného je zřejmé, že vůbec nejsou vytvořeny podmínky pro žádné profesionální taneční instituce – všechny jsou tzv. nezávislé a tedy napojené pouze na grantové systémy s minimální finanční podporou (obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, nyní zapsané ústavy a zapsané spolky). V Praze sice sídlí také Balet Národního divadla, ten je ale zřízený a dotovaný v rámci příspěvkové organizace Ministerstva kultury, nikoli hlavním městem Prahou. Profesionální instituce ani konzervatoře tanečního žánru v Praze (mimo zmíněný Balet ND), nemají nejen ekonomické, ale ani prostorové profesionální podmínky pro svoji kontinuální činnost: taneční sály, hygienické a rehabilitační zázemí, vlastní divadlo, sklady pro mobilní scénickou technologii, kostýmy a scénografii pro inscenování skutečného tanečního divadla…“

V této situaci se nachází dlouhodobě například i naše první nezávislé těleso tanečního žánru Pražský komorní balet, který nabízí tanečním umělcům stálá angažmá a roční umělecké smlouvy a pokrývá významnou uměleckou poptávku také v regionech – ani ten dosud nemá vlastní „střechu nad hlavou“. Obdobně jsou na tom i další profesionální nezávislé soubory, které musí pracovat v provozně a technologicky nevhodných prostorech po celé Praze. A přitom tanec v hlavním městě je významnou součástí živé kultury, ekonomicky výhodným reprezentačním a turistickým fenoménem. Dům tance Palmovka tedy nabízí řešení, respektive záštitu významné profesionálně vyškolené a motivované skupině umělců, která svou veřejnou kulturní službou představuje již nyní – v nedůstojných improvizovaných podmínkách – cca 6 premiér a 140 představení, respektive 70 000 diváků za sezónu (cca polovina z nich v Praze).

Foto: archiv

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN