Sádlo

Jak si hledat cestu k vlastnímu tělu, které nenaplňuje standardy a očekávání společnosti?

Ridina Ahmedová v Paláci Akropolis uvede performance o

body shamingu

Jak si hledat cestu k vlastnímu tělu, které nenaplňuje standardy a očekávání společnosti? Tak zní jedna z otázek vztahujících se k představení SÁDLO. V pondělí 1. listopadu poprvé samostatně uvede zpěvačka a performerka Ridina Ahmedová představení v Paláci Akropolis. Sólo performance za pomocí audio nahrávek nechá nahlédnout do příběhů a životních cest několik žen, které se setkaly s tématem body shamingu. Po představení následuje debata. 

Představení pro jednu ženu a její tělo. Performance SÁDLO vznikla pod křídly umělkyně Ridiny Ahmedové v režijní spolupráci s tanečnicí a performerkou Alenou Dittrichovou.

Ke genezi představení Ridina říká: “Inscenace je o tom, co slyší a čím žije žena, která není mainstreamově hezká. Společnost je nějak nastavená a žít v neustálé palbě názorů a komentářů, že nejste dost dobrá, vyžaduje odolnost. Představení je o hledání vnitřní síly a vědomí vlastní hodnoty navzdory tlaku, který cítíme z okolí.”

Dílo bylo ve zkrácené verzi uvedeno spolu s dalšími dvěma představeními v Paláci Akropolis v červnu v rámci projektu Emergency Dances III. od souboru Tantehorse. První listopadový večer lze tuto sólovou performance vidět poprvé samostatně v Paláci Akropolis.

Velmi intimní a osobní performance vytvořila autorka na základě svých osobních zkušenosti a otevírá tak cestu ostatním ženám, které mají zkušenost s tím, že vztah k jejich tělu určovalo množství nevyžádaných názorů a komentářů z okolí. Projekt se mimo jiné snaží poukázat na to, že žijeme ve společnosti, která se chová agresivně ke komukoliv, kdo nesplňuje jeho pohled dokonalosti.

Performance Sádlo předchází a zároveň navazuje na úspěšný podcast Sádlo, který na začátku roku odstartoval na Radiu Wave, vzbudil vlnu ohlasů a reakcí a k dnešnímu dni má přes

230 000 stažení a čísla stále rostou.

Autorská podcastová série se podobně jako performance věnuje tématu společenského tlaku na ženský vzhled a cestám k přijetí vlastního těla. V performance vystupuje sama autorka, inscenace je však doplněna o hlasové záznamy zkušeností řady dalších žen. Kombinace performance a příběhů vyprávěných ze záznamu vyvolává vlnu silných emocí, hlasy několika žen se v nahrávkách svěřují, čemu byly od dětství vystavovány, a to často i ze strany svých nejbližších. Na projekt navázal vznik platformy Moje tělo je moje, jejíž cílem je co nejzřetelněji šířit informaci, že každé tělo si zaslouží respekt, bez ohledu na to,  jak vypadá.

RIDINA AHMEDOVÁ – SÁDLO

pondělí 1.11. / 19:30 / Palác Akropolis / Vstupenky

neděle 7.11. / 19:30 / Palác Akropolis / Vstupenky

Fb událost: https://fb.me/e/YYs7lgUy

Více info na www.ridina.cz nebo www.palacakropolis.cz

Koncepce, hudba, účinkuje: Ridina Ahmedová

Spolupráce na koncepci, režijní a pohybová spolupráce: Alena Dittrichová

Dramaturgická spolupráce: Miřenka Čechová, Alice Koubová, Daniela Voráčková

Scénografie: Jan Tomšů, Vendula Tomšů

Light design: Jiří Šmirk

Zvuková spolupráce: Jaroslav Pokorný, Petr Tichý

Představení vzniklo za podpory Hlavního města Prahy a Státního fondu kultury ve spolupráci s Hlasohled z.s a v rámci Emergency dances, koprodukci Tantehorse a Paláce Akropolis.

Poděkování: Český rozhlas Wave, kavárna Zasekávák, sdružení Roztoč

Kateřina Sochací

pro Taneční magazín

Bomby v NODu!

Již koncem března! Nepropásněte!

Mladý divadelní soubor 11:55 (zapětdvanáct) představí první letošní premiéru pojmenovanou O krásách bezpilotního bombardování. A to na scéně divadla NoD, konkrétně v pátek 29. března 2019. Protagonisté 11:55 tentokrát oslovili tvůrčí tým nezávislé skupiny 8lidí, režisérku Ninu Jacques a dramaturga Borise Jedináka, s nimiž společně v nové autorské inscenaci zkoumají proměny válečných konfliktů, ve kterých jsou lidské síly postupně nahrazovány drony. Dnes jsme svědky transformace válečných bojů. Armády západních mocností od počátku nového tisíciletí nasazují ve svých zahraničních misích čím dál častěji drony, bezpilotní letouny, které střídají lidské zdroje. Skrze drony monitorují tisíce kilometrů vzdálená území a provádí jimi i smrtící zásahy proti svým nepřátelům. A zatímco díky dronům ubývají ztráty v řadách západních vojsk, obětmi dronových útoků kromě teroristů jsou i civilisté.

Divadelní soubor 11:55 reaguje na rozšiřující se neozbrojené útoky divadelní hrou O krásách bezpilotního bombardování, v níž hledá odpovědi na otázky – co jsme ochotni obětovat pro vlastní bezpečí? Existuje v dronové válce hrdinství? Proč s narůstající vzdáleností, která nás dělí od místa válečného konfliktu, mizí empatie s civilními oběťmi? Inscenace, která vznikla formou improvizace, se režijně ujala Nina Jacques. „Na studijní stáži v Německu se mi dostala do ruky kniha „Teorie dronu“ francouzského filosofa Grégoirea Chamayoua, která mě absolutně dostala. Po přečtení mi bylo jasné, že se s tímto materiálem chci nějak vyrovnat na jevišti. Gréoirea Chamayoua dokáže dát do souvislostí různé aspekty současné moderní války a skrze ně vytvořit krutě bolavý obraz o celém našem dnešním ,moderním´ světě. Autor jde v popisu západní civilizace oklikou přes válečný dron, ale vlastně mluví o každém jednom z nás,“ prozradila režisérka. Inscenace vychází z knihy nejen tematicky, ale i svojí strukturou. “Stejně jako v Chamayouově textu, který se skládá z mnoha výpovědí vojáků, civilistů a vědců, i v inscenaci se střetnou postavy konfrontující svou zkušenost s drony – veřejná vystoupení nejvyšších armádních velitelů, svědectví přímých účastníků konfliktu a původní materiál amerických bojových složek,” doplnila Nina Jacques. Spojení 11:55 a skupiny 8lidí Propojení dvou mladých divadelních uskupení má hned několik vysvětlení – generační spřízněnost, společná „alma mater“, i společný vedoucí ročníku – režisér a pedagog Jiří Havelka. „Zajímá mě vzájemné propojení mladých tvůrců a myslím, že je pro nás zajímavé vidět, jak funguje jiný generační soubor podobně jako náš soubor 11:55. Přijde mi perfektní, že se scházíme na jednom projektu dva ročníky, které vychoval na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU Jiří Havelka v pětiletém odstupu. Očekávám, že si vzájemně ukážeme naše pohledy na divadlo a nahlédneme do našich způsobů vidění světa i našeho myšlení,“ říká herečka Pavlína Balner ze souboru 11:55.

O krásách bezpilotního bombardování

Inscenační tým: Nina Jacques, Boris Jedinák, Jan Tomšů, Ian Mikyska
Hrají: Pavlína Balner, Martin Dědoch, Honza Hofman, Bořek Joura, Petra Majerčíková, David Ryska, Daniela Šišková
Premiéra: 29. 3.  2019 | 19:30 | Experimentální prostor NoD
Reprízy: 30. 3. | 6. 5. | 7. 5. | Experimentální prostor NoD
Webové stránky: https://nod.roxy.cz
Facebook: https://www.facebook.com/zapetdvanact/
Facebooková událost: https://www.facebook.com/events/2087636581292012/
Vizuál a teaser představení: http://bit.ly/okrasach

Foto: archiv NoD

TANEČNÍ MAGAZÍN