PETR BATĚK – sám i mezi svými

Herec a hudebník Petr Batěk poslal do světa třetí sbírku básní, jejíž výtěžek jde na konto napadeného florbalisty Radka Zelinky. Kmotry se staly známé osobnosti.

Mezi svými rýmy“ – tak se jmenuje již v pořadí třetí sbírka básní Petra Baťka. Herce, který působí v Národním divadle, na chebské či kladenské scéně a momentálně dotáčí hlavní roli v novém seriálu Tomáše Magnuska „Čechovi“. Křest publikace se uskutečnil na první jarní den v Národní kavárně v Praze, kterou během její historie navštěvovala celá řada významných osobností – od Václava Havla, přes Jaroslava Seiferta, Karla Čapka, Jana Wericha i T. G. Masaryka.

Herečka Kristýna Janáčková křtí sbírku Petra Baťka, za účasti plejády slavných osobností

Křest se konal za účasti známých osobností. Rolí kmotrů se ujali herečka Kristýna Janáčková a herci Ladislav Frej, Ladislav Županič, Roman Štabrňák, režisér, producent a také předseda Obce spisovatelů ČR Tomáš Magnusek a filmař a režisér (například 13. komnat na ČT) Patrik Ulrich. Nechyběl ani hudebník, saxofonista Felix Slováček, který během křtu zahrál dvě skladby. Kniha se nepolévala, ale křtila se nastříhanými papírky s jednotlivými verši.

Mužská sestava kmotrů s autorem

Petr Batěk není jen hercem, ale také hudebníkem, moderátorem, ale i básníkem. Po sbírkách veršů „Ona má křídla” a „Výkřik motýla”, poslal do světa „Mezi svými rýmy”.

Ta knížka je úplně jiná, doslova svítí. Je bílá s černobílými ilustracemi od skvělé výtvarnice černobílých obrazů ,jedním tahem’ Michaely Žemličkové, jejíž obraz T. G. Masaryka teď nyní visí v Českém domě v USA a díla od ní má řada osobností… Jsou to nádherné, křehké kresby, které se skvěle propojují s mými básničkami. Mám z toho velkou radost, zvláště proto, že se povedlo dát dohromady publikaci, která má ještě charitativní rozměr,” prozradil Petr Batěk.

Část výtěžku směřuje na konkrétní pomoc, a sice mladému florbalistovi z Kadaně Radku Zelinkovi. Ten se vloni v listopadu, zcela náhodou a bez svého zavinění stal na ulici v Plzni obětí brutálního napadení agresivních útočníků z Ukrajiny. Jeden z nich ho zákeřně třikrát bodl  zezadu do boku. Mladý nadějný sportovec pak několik dní bojoval na ARO o život. Boj vyhrál, ale s trvalými následky, přišel o část nohy. S osudem se však díky obrovské podpoře kolegů spoluhráčů, přátel, rodiny a přítelkyně pere statečně. Před nedávnem byl propuštěn z nemocnice a pokouší se zapojit do běžného života.

Zleva postižený florbalista Radek Zelinka a autor sbírky herec, muzikant a spisovatel Petr Batěk

Já to nevzdávám. Stalo se to a život jde dál, musí. Jsem rád, že mám kolem sebe tak skvělé lidi a moc děkuji za to, že si Petr Batěk a jeho přátelé vybrali právě mě a touto nádhernou knihou se rozhodli mi pomoct. Moc si toho vážím,” svěřil se velmi skromně Radek Zelinka, který na křest dorazil s partnerkou a manažerem florbalového klubu DDM Kati Kadaň. Kromě knihy dostal k svátku, který ten den slavil, také speciální a ve světě unikátní krystalové víno a od Michaely Žemličkové, která je i autorkou návrhu etiket vín Jarmila, také originál kresby, kterou si sám vybral.

Já jsem dostala v minulosti pár žádostí o to, zda bych někomu ilustrovala sbírku básní. S úctou jsem vždy odmítla, ale Petrovi jsem neuměla říct ne. Ty verše jsou totiž tak krásné, křehké a je to něco s čím se sama sbližuji, co sama cítím a když jsem ho poznala i lidsky, nemohla jinak. Jsem za to moc ráda, zvláště, když tím mohu ještě jakkoli pomoci tak úžasnému a statečnému člověku, jakým Radek Zelinka je. Pro mě je ctí, že jsem něčeho takového součástí,” doplnila výtvarnice Michaela Žemličková.

Kniha „Mezi svými rýmy“ je výjimečná i po nakladatelské stránce. „Když jsme se s Petrem Baťkem poprvé nad jeho nápadem potkali, tak jsem mu zcela otevřeně řekl: Já se vydáváním veršů příliš nezabývám, ani nejsem žádným znalcem. Když jsem pak ty jeho básničky viděl a dostal jsem i tu výtvarnou část od paní Žemličkové, řekl jsem okamžitě – ano, jdeme do toho! A také proto, že publikace má ten charakter přímé pomoci. Jsme moc rádi, že můžeme být s kolegy u něčeho tak hezkého, jako tato sbírka básní je, a ještě užitečného, podotkl Pavel Mészáros z vydavatelství AOS Publishing, které nedávno vydalo knihu poslední Werichovy hospodyně Evy Tůmové – A taky jsem vařila u Werichů“ a na příští týden připravuje vydání publikace k 50 výroční první Československé Popelky s názvem „Popelka & spol.“.

Každý, kdo si knihu Petra Baťka Mezi svými rýmy zakoupí, například přes e-shop vydavatelství nebo v sítích prodejen knihkupectví, přispěje na již zmíněného mladého handicapovaného sportovce. Objednávat knihu básní lze přímo na e-shopu vydavatelství: http://aos-knihy.cz/kniha/mezi-svymi-rymy/ Ti, kteří si ji touto formou zakoupí, ji dostanou také od autora podepsanou.

Foto: Jaroslav Hauer

René Kekely

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Jihočeské divadlo v NODu

Prostřednictvím Jihočeského divadla se na pražské experimentální scéně NOD představí i Karel Čapek. Ba co navíc – on tu divadelní scénu dokonce i vytvořil!

Divadlo, které musíte zažít.

Tohle není divadlo, tohle je hra. Žádné hlediště, žádné jeviště. Příběh, který můžete vidět jen očima jedné z postav. GAME je participační divadlo postavené na principech LARPu (Live Action Role Playing Game) – hraní za fiktivní postavu v reálném čase a prostoru. Je to jako hrát deskovou hru na hracím plánu velikosti tenisového kurtu. Figurku nepotřebujete – tou jste vy sami. Hru prožijete v kůži jedné z 50 postav příběhu. Abyste zvítězili, budete muset řešit její problémy a plnit její přání. Vývoj hry budete moci kdykoli ovlivnit, ať už svým rozhodnutím, slovy nebo činy. Jak váš příběh dopadne, bude jen a jen na vás.

Janek Lesák & kol.: GAME

Kdy: sobota 2. 3. od 20:00
Kde: Divadlo NoD (Dlouhá 33, Praha 1)

Představení se odehraje v rámci festivalu JIŽNÍ SPOJKA – divadelní přehlídky Jihočeského divadla v Praze. Jihočeské divadlo jede za vámi! Směr Budějovice – Praha. Veze s sebou to nejlepší ze své produkce.

Účinkují: Martin Dobíšek, František Hnilička, Petr Hubík, Dana Ibragimová, Terezie Jelínková, Jan Kaštovský, Denisa Posekaná, Lucie Valenová, Bartoloměj Veselý, Martin Holzknecht, Vjačeslav Zubkov

Režie: Janek Lesák
Scénář: Janek Lesák, Natálie  Preslová
Scéna: Karel Čapek
Hudba: Jan Čtvrtník
Dramaturgie: Natálie  Preslová
Asistent produkce: Hedvika Drenčeni
Inspice: Ewa Kociemska

Premiéra: 14. 4. 2018 v Jihočeském divadle. 

Více informací na www.nod.roxy.cz.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Pán prstenů v pražské O2 aréně

Vyprodaná hala a nezapomenutelné zážitky

2. prosince  se O2 aréna zaplnila téměř do posledního místečka a v metru nebylo k hnutí. Co se to dělo? Zkrátka JVAgentura, která přiváží  nadšeným   divákům již několik let ta nejoblíbenější představení, která hýbou světem (naposledy Taneční magazín informoval své čtenáře o muzikálu West Side Story),  tentokrát zprostředkovala  pražskému publiku  oblíbený film  The Lord of the Rings.

Obrovské plátno v obrovské aréně již samo o sobě dává divákům celkem unikátní zážitek, ale kombinace filmu a živé hudby je jednoduše geniální  nápad a zesiluje veškeré pocity. Prožitek diváka je tedy několikanásobný,  téměř má dojem, že  je součástí   příběhu  samotného, což zapálené  milovníky  tohoto filmu určitě vedlo k vrcholu spokojenosti.

O silný hudební prožitek se postarali Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK,  Vysokoškolský umělecký soubor  Univerzity Karlovy v Praze a  Kúhnův dětský sbor.  Pořádný kus práce odvedl dirigent Ludwig Wicki a skvělá sopranistka Grace Davidson v některých okamžicích diváky až rozplakávala.

Zpěvačka Grace Davidson  se specializuje na barokní hudbu a spolupracuje s mnoha věhlasnými barokními vokálními soubory i význačnými dirigenty.  Je velmi ceněna pro téměř dětskou čistotu svého hlasu.  Grace se podílela na řadě nahrávek filmové hudby, např. pro hollywoodskou trilogii Hobit.

Dirigent Ludwig Wicki se věnuje především filmové hudbě. Nastudoval mnoho orchestrálních projektů, dokonce i taková díla jako Nosferatu.  V roce 2008 dirigoval světovou premiéru Společenstva Prstenu, v roce 2009 světovou premiéru Dvou věží a poté v roce 2010 také Návrat Krále.

Symfonický orchestr hl.m. Prahy FOK  (Film-Opera-Koncert) hostoval ve většině evropských zemí, v USA, v Japonsku, Jižní Americe a mnoha dalších.

Neprofesionální české sborové těleso složené ze studentů, absolventů pražských vysokých škol a zaměstnanců Univerzity Karlovy a ostatních pražských vysokých škol – Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy v Praze  kromě pravidelné koncertní činnosti v Čechách vystupuje  často i v zahraničí. Je laureátem několika mezinárodních soutěží, natočil několik LP a CD, je aktivní i na poli divadelní tvorby.

Kúhnův dětský sbor snad ani představovat nemusíme,  za dobu své existence  vychoval tisíce talentovaných dětí a naučil je lásce k hudbě a umění. Je ojedinělou uměleckou institucí svého druhu nejen v České republice, ale i v Evropě. Z jeho členů se stali významní dirigenti, režiséři, skladatelé, pěvci i instrumentalisté.

Přemýšlím, proč vlastně lidé tolik zbožňují tento film. A vlastně mám z odpovědi i obavu. Není žádným tajemstvím, že v minulosti spisovatelé či jiní tvůrci vymysleli něco do té doby nemyslitelného  (např. Karel Čapek roboty ve svém díle R.U.R.)  a neuběhlo mnoho let a jejich vize se zhmotnily.  Mám-li  hovořit o Pánu prstenů, odehrává se nám před očima vlastně boj o přežití lidstva.  V závěrečné části se zoufalí lidé vrhají do nerovného boje se silami zla a touží svůj rod zachránit. Opravdu se nám něco takového může vyplnit? A kdy? Není tato doba  už blízko? Nehledí diváci s nadšením na náš vlastní  konec?

Ať už je odpověď jakákoliv, umělecký zážitek z  koncertu je  nezapomenutelný.  JVAgentura slibuje koncert a film  Pirates of the Caribbean, a to 9. června 2018 v O2 aréně.

Eva Smolíková

Foto: Jaroslav Jiřička, JV Agentura s.r.o. 

Taneční magazín

Slušný člověk

O tom, jak neobyčejný může být jeden obyčejný lidský život, vypráví nová inscenace Švandova divadla Slušný člověk, na motivy brilantní novely Karla Čapka Obyčejný život

Nová hra podle Karla Čapka ve Švandově divadle: přichází Slušný člověk

O tom, jak neobyčejný může být jeden obyčejný lidský život, vypráví nová inscenace Švandova divadla Slušný člověk. Na motivy brilantní novely Karla Čapka Obyčejný život ji napsala a zrežírovala Martina Krátká – herečka, která se čím dál výrazněji prosazuje i jako divadelní režisérka. Premiéru chystá do suterénního Studia v sobotu 4. února 2017 od 19 hodin.

Podobně jako Čapkův román Krakatit, který měl v podobě divadelní hry u Švandů před necelými čtyřmi lety světovou premiéru, i Obyčejný život se na jevišti objevuje poprvé. Spisovatel jej napsal během léta v roce 1934 a po románech Hordubal a Povětroň jím vrcholí tzv. noetická trilogie, v níž se autor zabýval lidským poznáním. A došel k tomu, že nejen naše poznání, nýbrž i náš život v sobě obsahuje víc možností a podob, než sami tušíme…

Hlavní hrdina příběhu, bezejmenný nádražák v penzi, sepisuje na sklonku života paměti, aby zjistil, že jeho „obyčejný život“ nebyl ani zdaleka tak přímočarý a jednoznačný, jak se i jemu samotnému zprvu zdá. Ze skromného, slušného muže se najednou stává téměř běsovská postava, z jejíhož podvědomí probleskují vášně, pudy, hříchy, omyly a chyby, podlosti i lži… Kolik různých „já“ vlastně v sobě máme? Kolika z nich přiznáme právo na existenci? A které je to pravé?

 

Srdeční záležitost Martiny Krátké

Stále živou předlohu Karla Čapka pro Švandovo divadlo volně adaptovala Martina Krátká. Tu diváci znají především jako všestrannou herečku, ale výborně si vede i v roli autorky a režisérky: to ostatně potvrdila třeba v případě komedie CRY BABY CRY, která patří už tři roky mezi nejnavštěvovanější tituly smíchovské scény.

O divadelním zpracování Obyčejného člověka Martina Krátká přemýšlela už od roku 2010 – od chvíle, co se jako herečka objevila v Hordubalovi v Divadle Husa na provázku (v režii J. A. Pitínského zde hrála Hafii, dceru hlavního hrdiny, jemuž vrah zákeřně probodne srdce, a to se na konci záhadně ztratí). Práci na Čapkově předloze tak Krátká ne náhodou vnímá jako svou „srdeční záležitost“.

Donedávna jsem se ve všech svých inscenacích snažila zachytit témata, která společnost pálí a bolí,“ říká režisérka. „Zrcadlo, které má možnost divadlo nastavovat, má neuvěřitelně léčebné účinky. Letos jsem nabyla dojmu, že je třeba se pozastavit. Všechno je nějak příliš rychlé. Proto Čapek a proto jeho oslava života s názvem Obyčejný život. Obyčejný život, který přece nikdy není obyčejný,“ uvažuje Martina Krátká.

Road movie ve vlaku

A proč se tvůrci rozhodli z Čapkova Obyčejného života udělat Slušného člověka? „Všem Čapkovým dílům je jedno téma společné, a to je člověk,“ říká Martina Krátká. „V případě Obyčejného života jde o vhled do duše obyčejného člověka. A to je také téma, kterému se v inscenaci věnuji – obnažení lidské bytosti“, vysvětluje režisérka. Ta svou „road movie na jednom místě“ umístila do prostoru vlakového kupé – místa všedního a magického zároveň.

Slušnost znovu na scéně

Věříme, že má smysl znovu a znovu promýšlet, co pro každého z nás slušnost znamená, a jak je to s ní doopravdy,“ doplňuje dramaturg inscenace Libor Vodička„Slušný člověk je jednak oslavou obyčejného života každého z nás, a jednak poutavě vedenou filozofickou úvahou o člověku, který se biologicky rodí jako mnohost,“ dodává Vodička.

V hlavní roli bilancujícího železničáře se představí Miroslav Hruška, jemuž podobně jako kdysi Čapkovi slušnost v dnešním světě chybí: „Nalézám kus štěstí v tom, že se tam pan Čapek zabývá slušností, normální, úplně obyčejnou slušností, protože je jí jako šafránu a za to jsem moc vděčný, že se mohu dotknout takové věci i v dnešní době, plné experimentů. To nemyslím hanlivě, ale když se najednou objeví taková živočišná věc, prostě život „obyčejného člověka“, jak ho napsal pan Čapek, je to nádhera!“

Klíčové ženské postavy – matku, manželku hlavního hrdiny a další figury – hraje Bohdana Pavlíková.  „Každý z nás jsme namícháni z různých vlastností, dobrých i špatných. Postupně se ukazuje, že člověk nikdy není jednoznačný.  Že se v něm skrývají různé další tváře a osobnosti, které mohou a nemusí dostat příležitost. Jde třeba o to, kdy… Osobně mne asi nejvíc oslovuje to, jak dílo dál žije i po úmrtí autora, a jak se mnohé z něj ukázalo jako citlivá a vžd y laskavá analýza duše moderního člověka a společnosti,“ uvažuje herečka, která je známá mimo jiné z televizní obrazovky (seriály Doktor Martin, Rapl, Ulice ad).

V inscenaci dále účinkují Marek Pospíchal, Petr Buchta a Anna Glässnerová v alternaci s Martinou Krátkou.

Podzemní divadelní prostor oživí částečně realistické, částečně snové kulisy scénografky Lucie Labajové. Kostýmy k inscenaci navrhla Lenka Odvárková, hudbu složil Ota Balage.  Při přípravě hry byl také od začátku přítomen čapkolog Hasan Zahirović.
Jak připomíná umělecký šéf Švandova divadla Dodo Gombár, Slušný člověk je druhým dílem z cyklu Intimita, Anonymita, Agresivita – trilogie autorských her o třech tématech, jimž je dnes vystaven člověk jako jedinec a s nimiž se potýká i celá společnost. „Intimitu zkoumal text současné britské dramatičky Caryl Churchill, který měl pod názvem Je to tu premiéru v říjnu 2016 v režii Viktorie Čermákové. Titul věnovaný agresi uvidí diváci v režii dámského tandemu Alžběta Burianová – Tereza Říhová v dubnu 2017,“ říká Dodo Gombár.

Obyčejný člověk
Volně na motivy novely Obyčejný život Karla Čapka adaptovala Martina Krátká.

 

Režie                                  Martina Krátká
Dramaturgie                    Libor Vodička
Scéna                                 Lucie Labajová
Kostýmy                                Lenka Odvárková
Hudba                                    Ota Balage

OSOBY A OBSAZENÍ

Úředník XY                                       Miroslav Hruška

Básník/ Soused 1/ Hlas 3 (Ten, kdo má zlost)          Petr Buchta

Strážník/ Tatínek/ Přednosta stanice/ Soused/ Hlas 2 (Hypochondr)      Marek Pospíchal

Žena/ Máma/ Manželka/ Hlas 1 (Ten s lokty)                                               Bohdana Pavlíková

Dítě/ Cikánka            Anna Glässnerová nebo Martina Krátká

 

 

Premiéra 4. února 2017 ve Studiu Švandova divadla na Smíchově!

 

Magdalena Bičíková

Foto: Michal Hančovský

Taneční magazín