Robot na motivy Karla Čapka. █ On-line ze Švandova divadla. █ Režisér Daniel Hrbek si k inscenaci napsal i sám vlastní hudbu! █
Přestože Švandovo divadlo patří k těm pražským scénám, kde publikum znovu usedne v hledišti nejdřív v březnu 2021, pro všechny diváky, připojené on-line, tu ještě do té doby chystají jednu velmi zajímavou novinku. 26. února od 19 hodin zde bude mít on-line premiéru první česká hra, jejíž dialogy vygenerovala umělá inteligence. Hru AI: „Když robot píše hru“ v režii Daniela Hrbka vytvořil tým divadelníků a vědců ke 100. výročí prvního uvedení hry R.U.R. Karla Čapka. Unikátní dílo vypráví o radostech a strastech každodenního života z pohledu robota.
On-line premiéra inscenace zasvěcené pokroku a fascinujícím technologiím se uskuteční prostřednictvím webové stránky www.theaitre.com. Do světa ji budou šířit také Česká centra.
Strojově vytvořenému textu vdechne život Jacob Erftemeijer jako Robot. V úlohách lidí, kteří ho obklopují, uvidíme Petra Buchtu, Oskara Hese (alternovaného Markem Frňkou), Denisu Barešovou, Andreu Buršovou a Tomáše Petříka. Také oni budou interpretovat text, jehož autorem je chytrý software.
TANEČNÍ MAGAZÍN se této inscenaci velice podrobně věnoval již v lednu tohoto roku v tomto následujícím článku:
Švandovo divadlo uvede ve světové premiéře on-line unikátní projekt ke 100. výročí premiéry legendárního dramatu „R.U.R.“ Karla Čapka
Přestože Švandovo divadlo patří k těm pražským scénám, které se rozhodly otevřít nejdřív v březnu 2021, hned na úvod příštího roku tu pro diváky připravují jednu velmi zajímavou novinku. 26. února od 19 hodin uvedou u Švandů on-line unikátní inscenaci pod názvem „AI: Když robot píše hru“. Text sestavený z dialogů vygenerovaných umělou inteligencí vypráví o radostech a strastech každodenního života z pohledu robota. Premiéra projektu zasvěceného pokroku a fascinujícím technologiím se uskuteční on–line, prostřednictvím živého přenosu na sociálních sítích divadla. Součástí inscenacebude i debata s odborníky. Ti se, spolu s divadelníky, pokusí zodpovědět na otázku, zda robot zvládne napsat divadelní hru.
„Projekt vznikl ve spolupráci Švandova divadla, Matematicko-fyzikální fakulty UK a DAMU. Cílem bylo prozkoumat, jak se vlastně umělá inteligence chová i nakolik je schopná vytvořit použitelný divadelní text. Já sám jsem byl k téhle představě nejdřív spíše skeptický, ještě víc jsem byl ale zvědavý, co nakonec z počítače vypadne,“ říká Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla, který inscenaci zároveň režíruje.
Počítač pod dohledem týmu informatiků, v čele s počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou z MFF UK, tak zhruba od května letošního roku generoval obrazy ze života hlavního hrdiny – robota čelícího každodenním radostem a strastem. „Uvidíme, jak robot pojímá základní lidské otázky jako je narození, umírání, hledání lásky, ale třeba i práce během koronavirové krize,“ prozrazuje Hrbek. Text vznikal v angličtině, do češtiny jej převáděl strojový překlad. Výsledkem byl soubor dialogů, které ve Švandově divadle seřadili tak, aby vyprávěly ucelený příběh putování robota lidskou společností. Ten může připomenout futuristickou verzi „Malého prince“.
Vtip na slupce od banánu
Právě nezáměrné chyby současně dodávají textu originální půvab a také humor. „Dialogy jsou občas opravdu legrační, přestože umělá inteligence neumí vytvářet vtip cíleně a nerozumí, že vygenerovala něco vtipného. Je to podobné, jako když někdo uklouzne na slupce od banánu. Ten člověk to neudělal proto, aby nás rozesmál, ale my se smějeme. A THEaiTRobot občas taky takhle uklouzne po slupce od banánu,“ doplňuje Rudolf Rosa.
Strasti autora-začátečníka
Podle dramaturga Davida Košťáka, který spolu s informatiky na celý proces dohlížel, lidé nejprve zadali počítači základní parametry: kdo, kde a s kým mluví a přidali dvě úvodní repliky. Ty pak počítačový autor dál rozvíjel. Coby dramatik-začátečník, navíc neživý, se ale bez lidské pomoci neobešel. „Občas prohodil ženské a mužské postavy nebo na něčem ulpěl, takže dialog ztratil smysl. Oříškem, který zatím s obtížemi louská, je také podtext – fakt, že nejde jen o to, co v divadelní hře postava říká, ale co tím ve skutečnosti myslí,“ vypočítává Košťák. „Na rozdíl od někdy svéhlavých živých autorů ale stačilo počítači ukázat místo, kde ztratil nit, a on začal od příslušného bodu hned vytvářet text nově,“ vtipkuje dramaturg.
A jestli jednou chytrý software zcela nahradí živého dramatika? „Zatím to tak nevypadá, ale v budoucnosti by třeba mohl fungovat jako jeden z nástrojů, které má autor k dispozici,“ uzavírá David Košťák.
Dramaturgie: David Košťák, Martina Kinská Scéna: Martin Šimek
Kostýmy: Paulína Bočková
Hudba: Daniel Hrbek
Asistenti režie: Blanka Popková, Vojtěch Nejedlý
Produkce: Tereza Marková
Osoby a obsazení:
ROBOT: Jacob Erftemeijer
MISTR/MUŽ: Tomáš Petřík
TEENAGER: Oskar Hes / Marek Frňka
MASÉRKA/HEREČKA: Denisa Barešová
CIZINEC/PSYCHOLOG: Petr Buchta
ÚŘEDNICE: Andrea Buršová
Světová premiéra bude 26. února 2021 od 19.00 ve Studiu Švandova divadla.
Víte, že…
S nápadem oslavit stoleté výročí premiéry Čapkovy hry novou hrou napsanou pomocí chytrého software přišel v roce 2019 inovátor Tomáš Studeník? Jeho myšlenky se ujal tým informatiků z „Matfyzu“, vedený počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou. Ten už od střední školy vystupuje na internetu pod přezdívkou „R.U.R.“.
Rosův tým využil na projekt jazykový model „GPT2“ vyvinutý konsorciem OpenAI? Spoluzakladatelem konsorcia byl i vizionář a podnikatel Elon Musk.
Autoři projektu předpokládají, že v průběhu příštího roku by se systém mohl zdokonalit natolik, aby namísto sledu scének vygeneroval skutečnou celovečerní hru?
Foto: Richard Moučka, Alena Hrbková a archiv THEaiTRobot
Hru Kočkožrout slavného německého filmaře, dramatika a provokatéra Reinera Wernera Fassbindera (1945-1982), od jehož narození uplyne letos už 75 let, uvede jako svou první premiéru v roce 2020 pražské Švandovo divadlo. V nápadité režii Jana Holce se můžeme těšit na nováčky hereckého souboru Jana Grundmana a Annu Stropnickou i na stálice smíchovské scény Bohdanu Pavlíkovou, Roberta Jaškówa, Andreu Buršovou, Miroslava Hrušku, Davida Punčocháře a hostující Sáru Venclovskou. Premiéra hry, která se na českém jevišti objeví poprvé, je 24. ledna 2020 ve Studiu Švandova divadla.
Kočkožrout vypráví o skupince lidí z menšího města, kam přichází pracovat Řek. Nudící se parta zvyklá ubíjet čas klábosením, popíjením a vzájemnými pletkami s nelibostí sleduje, jak námezdní dělník přitahuje nejen jejich zájem, ale také touhy všech místních žen. Příliv čerstvé jižní krve spolu s rostoucím vztekem těch, kteří tu jsou sice doma, ale už bez energie, zájmu i naděje, vytvoří výbušnou směs. Kdo je kořist, kdo vůdce smečky a kdo tak skončí někomu v zubech, není ale vůbec jisté…
„Podobně jako v seriálu Most, i nás v Kočkožroutovi zajímá svět lidí, kteří zůstali žít mimo velká centra. Těch, co šance na vzestup a úspěch dávno vzdali, a místo víry v budoucnost v nich roste pocit křivdy, frustrace a ohrožení. K nenávisti je pak jen krůček,“ říká režisér Jan Holec. Čerstvý umělecký šéf Divadla Petra Bezruče v Ostravě se u Švandů vrací na známou půdu: už dříve tu režíroval povedené inscenace vlastního souboru Spektákl a zahrál si zde také menší roli v dramatu Krakatit.
„Teprve čtyřiadvacetiletý Fassbinder napsal Kočkožrouta v roce 1968, kdy do Německa směřovali první gastartbeitři, což je situace, kterou v jisté obdobě známe i my,“ říká dramaturgyně Martina Kinská. Podle ní hra vypráví o zášti, která vyhřezne na povrch ve chvíli, kdy lidé přicházejí o pocit chabě podepřené důstojnosti, vidinu pohodlí a – byť zdánlivou – životní perspektivu. Ve víru skutečných i domnělých křivd a strachů pak zbývá jediné: najít viníka. A tomu to spočítat… „Tenhle moment, který se v dramatice a v historii lidstva objevuje s hrůznou pravidelností, Fassbinder velmi působivě a provokativně zobrazil na malém vzorku lidí, z nichž každého člena nejspíš potkáváme denně na ulici, bydlí možná v domě vedle nás a můžeme se jím v jistý okamžik stát i my sami,“ uvádí dramaturgyně.
Přitažlivost ironické, groteskní a nevybíravě ostré inscenace umocňuje scéna Jana Štěpánka, inspirovaná estetikou 60. a 70. let minulého století spolu s typickým koloritem Bavorska: Kočkožrout nás tak přenese do bavorských hor, hospody a střelnice. Z tradičních dirndlů, kožených kalhot a módy 60. let, kdy hra vznikla a byla i poprvé uvedena, vychází také kostýmní výtvarnice Paulina Bočková. Výrazné barvy a siluety vtipně prodchnula provinčním nevkusem a vyhrála si i s oblečením Řeka Jorgose, hlásícího se i ve spodkách ke svým „národním barvám“.
Premiéra je 24. ledna 2020 ve Studiu Švandova divadla, nejbližší reprízy jsou 27. ledna a poté 8., 24. a 25. února 2020.
Pozvánka na první premiéru roku 2020 v oblíbeném experimentálním divadelním prostoru v pražské Dlouhé ulici. Hned o prvním lednovém víkendu!
V pražském divadle NoD bude mít z kraje roku 2020 premiéru inscenace „Městečko Palermo usíná“ tvůrčího týmu Janek Lesák & Natálie Preslová. Půjde o největší rozšíření klasické táborové hry Městečko Palermo všech dob a unikátní zážitek na pomezí divadla a LARPu (life action role play). Každý divák se stane jedním z 55 obyvatel městečka a prožije celý příběh v jeho kůži. Kněz, farmář, hospodský nebo radní? Každá postava má svoje sny, schopnosti a touhy. Všechny je ale pojí jeden hlavní a společný cíl – odhalit vraha a přežít hru až do konce.
„Při práci na našem konceptu participačního divadla jsme vycházeli z fenoménu LARPu, který je u nás ve velké oblibě a věnuje se mu opravdu hodně lidí po celé republice. Divadelní tvůrci ho ve své tvorbě zatím příliš nevyužívají. Pro nás je samotný princip role play her velkou inspirací.“, říká režisér Janek Lesák a dodává: „Druh divadla, ve kterém dáte každému divákovi jeho vlastní roli a svobodu jakkoli ovlivnit celý příběh, s sebou samozřejmě nese určitá rizika. Na druhou stranu ale může divákům (hráčům) poskytnout takový divadelní zážitek, jakého není možné docílit jiným způsobem – divákovi tady příběh nevyprávíme, ale necháme ho, aby si ho na vlastní kůži prožil. Což je pro nás způsob práce, který nás baví nejvíc – hledání nových forem toho, jak se dá v divadle vyprávět příběh.“.
Hra „Městečko Palermo usíná“ vznikla jako pokračování autorského projektu GAME, který jeho tvůrci uváděli od dubna 2018 pod Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích (hra se hrála v autobusové hale Dopravního podniku města České Budějovice). Díky více než 40 úspěšným reprízám GAME mohla nyní pro Divadlo NoD vzniknout další verze hry, která přináší nové herní principy, postavy, zápletky i herní překážky.
„Formát participačního divadla a obecně využívání herních principů v divadle nás zajímá dlouhodobě. Na českobudějovické GAME jsme si vyzkoušeli základní principy, na kterých taková specifická divadelní inscenace může fungovat.“, vysvětluje dramaturgyně Natálie Preslová a dodává: „Teď v NoDu jsme měli možnost je posunout ještě dál, ať už co se týče herních mechanismů nebo skutečně propracovaných hráčských postav, z nichž každá prožije v Palermu svůj vlastní, originální příběh. Každého hráče čeká také dynamická obtížnost herních úkolů a překážek, se kterými se právě jejich postava bude potýkat, a v neposlední řadě také opravdu propracovaná atmosféra malého italského městečka ve 20. letech.“
V pořadí pátá inscenace uměleckého vedení Divadla NoD navazuje na linii autorského divadla, které převádí na jeviště jednotlivé žánry popkultury. Tu zahájily inscenace „Osamělost komiksových hrdinů“ (prosinec 2017), „Měsíční sonáta č. 11“ (únor 2018), inscenace využívající technologii binaurálního zvuku „FANTASY!“ (leden 2019) a „BIBLE 2“ (únor 2019).
»Městečko Palermo usíná«
Premiéra je plánována na 4. 1. 2020 od 19.30 v Divadle NoD.
Režie: Janek Lesák
Game design: Janek Lesák & Natálie Preslová
Scénografie: Mikoláš Zika
Kostýmy: Paulína Bočková
Hudba: Ivo Sedláček
Light design: Daniel Kozlík
Sound design: Vojtěch Drobek Krátký
Dramaturgie: Natálie Preslová
Plakát: Dominik Miklušák
Video: Jan Kolář
Foto: Anna Hladká Vašicová
Inspice a rekvizity: Josef Ťupa
Produkce: Helena Plicková, Ondřej Kyncl
Hrají: Anita Gregorec/Lumíra Přichystalová, Martin Cikán, Láďa Karda, Jan Strýček a Jakub Ruschka.