Exotická rezidence v japonském přístavu

Pobyt v  Niigatě – výzva v roce 2021

Japonské kulturní centrum YUI-PORT se soustředí na mezinárodní spolupráci a kulturní aktivity pro mladé. V rámci svého „úvodního programu“ vypisuje tříměsíční rezidenci, která proběhne na podzim 2021.

Zařízení YUI-PORT

Kromě práce na vlastním projektu se rezidenční umělci zúčastní také výměnného programu, který YUI-PORT pořádá.

Více informací:  zde.

Sdílet

Web: https://on-the-move.org/

 IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

POZOR, ZMĚNA!

Festival současného umění „4+4 dny v pohybu“ proběhne pouze v třídenní variantě! Festivalové heslo: „Všechno je jinak“ se naplnilo!! Můžete se těšit i na Losers Cirque Company!!!

V pátek 9. října se otevírá návštěvníkům dlouho uzavřená zahrada a secesní budova Nové strašnické školy v Praze 10. Festival „4+4 dny v pohybu“ zve na výstavu, divadlo, on-line konferenci o vzdělávání, zážitkové hodiny s nejlepšími učiteli, dílny, scénické čtení, workshopy nebo vycházky po architektuře. Vzhledem k ohlášeným bezpečnostním opatřením však organizátoři oznamují zkrácenou, pouze třídenní, variantu festivalu.

Festivalové motto ,Všechno je jinak´ se zcela naplnilo. Museli jsme se rychle rozhodnout a akci zavřít o šest dní dříve. Prodloužili jsme však otevírací dobu, zájemci mohou festival ,4+4 dny v pohybu´ navštívit tento víkend mezi 10.00 – 22.00 hodinou, program je zdarma. Přijďte do Strašnic! Pravděpodobně se jedná o vůbec poslední festival umění v tomto roce,“ vyzývá organizátorka Markéta Černá.

Festival zahájí v pátek v 18.00 vernisáž výstavy „Všechno je jinak“, která představí tvorbu současných českých umělců jako Jakub Adamec, David Fesl, Mira Gáberová, Martin Skalický, Zbyněk Baladrán, František Skála, Eva Koťátková, Milena Dopitová, Vladimír Kokolia nebo Jiří Kovanda. V 19.30 započne zahajovací vizuální set „Zvláštní škola“, inspirovaný školním rozvrhem.

O víkendu proběhne speciální program, věnující se vzdělávání. Během něho se můžete účastnit zážitkových školních hodin s nejlepšími českými učitelkami a učiteli. Anebo si pustit on-line přenos konference „Kdo je tady učitel?“, zabývající se budoucností školství.

Budova Nové strašnické školy – epicentrum zkráceného festivalu

Pro rodiny s dětmi je celý víkend připraven bohatý divadelní program. Vystoupí Robert Smolík, TEArTR RAJDO, Ústav úžasu, Loutky bez hranic, Studio DAMÚZA, Wariot Ideal a Bratři v tricku. Malí i velcí si mohou vyzkoušet dílny s projektem „Máš umělecké střevo?“, interaktivní workshop Národní galerie „Do latě“, párovou akrobacii s Losers Cirque Company… Anebo vyrazit na cyklojízdu po architektuře s umělcem, kurátorem a publicistou Milanem Mikuláštíkem.

Nedělní večer zakončí scénické čtení současné běloruské hry Andreje Kurejčika „Uražení.Bělorusko“, coby  vyjádření podpory s Běloruskem a Bělorusy. Po představení se uskuteční diskuse s novinářkou a redaktorkou Deníku N Petrou Procházkovou a analytikem bezpečnostního centra Evropské hodnoty Davidem Stulíkem.

Více informací a kompletní program naleznete na ctyridny.czfacebook.com/festival4dny .

Foto: archiv „4 + 4 dny v pohybu“

Anna Mašátová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Chcete do ringu na náměstí?

Open Call na projekt Ring X10 – festival nezávislé kultury a komunitních aktivit. Hlaste se Do 21. června 2020. Ring proběhne koncem srpna.

Divadlo X10, ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze, pořádá na pražském Mariánském náměstí první ročník festivalu RING X10. Smyslem festivalu je propojit propagaci nezávislé kultury s oživením významného místa v centru města.

Termín konání akce: 24. až 30. 8. 2020

Místo: Mariánské náměstí, Praha 1

Uzávěrka 1. kola přihlášek: 21. 6. 2020 (Přihlášky jsou akceptovány i po uzávěrce prvního kola. A to až do naplnění kapacit festivalu.)

Výzva je určena především jednotlivcům či organizacím ze sektoru nezávislé kultury. A rovněž pro zájemce, kteří se aktivně věnují rozvoji komunitního života v Praze, především v pražském centru.

Sdílet

Ke stažení: OPEN-CALL_RINGX10.docx

Kontakt: ringX10@divadlox10.cz

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Český národ pomáhá

Charitativní večer pro Centrum Paraple

Sedmý večer ve StarDance byl charitativní. Tančilo se pro Centrum Paraple, už počtvrté.

Lidé oceňují myšlenku pomáhat tancem. Charitativní večer společně s Plesem pro Paraple vynesl částku 15 a čtvrt milionu korun.

Centrum Paraple

Na charitativním večeru  jsou krásné především dvě věci: V noblesním a krásném pořadu se přeneseme k  problémům těch méně šťastných a člověk vidí, že i v době různých agresivních reakcí, na které si už pomalu v každodenním životě zvykáme, to jde i jinak.

Porota posílená o Zdeňka Svěráka

V šestém večeru se rozloučil se soutěží pár Miroslav Hanuš a Adriana Mašková a zbylých pět párů se ujalo choreografií ve spolupráci s klienty centra Paraple, ale každý pár si ještě přizval posilu, někoho z tanečníků z předchozích kol.

Tereza Kostková

Moderátoři Marek Eben a Tereza Kostková

Marek Eben

Hosté:

Tonya Graves

Miroslav Hanuš a Adriana Mašková

Xindl X a Markéta Dostálová

Radek Banga s přítelkyní

Porota byla posílena o Zdeňka Svěráka. Ten ale  dával jen desítky. Ovšem zbytek poroty hodnotil  přísně jako vždy a výsledky  se přenáší do příštího týdne.

Zahájení večera se ujalo duo  Jana Drdácká a Eda Zubák, naši špičkoví tanečníci  flamenca. Marek Eben dokonce pojmenoval po Edovi Zubákovi své dva psy…

Tančilo se  argentinské tango a latinskoamerická cha-cha. Jak si soutěžní čtveřice vedly?

Jakub Vágner, Michaela Nováková, David Svoboda a Eliška Šulcová

Tanečníci byli oděni v černém a bílém, což symbolizovalo souboj mezi životem a smrtí, jak Tanečnímu magazínu po přenosu tanečníci vysvětlili. Nápad prý byl z Michaeliny hlavy.  Michaela sama si  pak vyzkoušela vozík a Jakub s Davidem se starali o pohyb po parketu. Působivý byl zejména okamžik, kdy se čtveřice seřadila za sebou a dělala pohyby pomocí rukou. Richard Genzer hodnotil opět po svém, jaképak lámání si hlavy se smrtí, zkrátka dostal při pohledu na černou a bílou chuť na kafe s mlékem. Tatiana Drexler všechny pochválila, líbil se jí nápad i to, že nebylo patrné, kdo je vlastně na vozíku a kdo ne. (body 8,9, 8, 7,  10)

Jakub Vágner a taneční tým

Černá a bílá v podání dvou fajn kluků… Jakuba Vágnera a Davida Svobody

Veronika Arichteva, Veronika Khek Kubařová, Petra Ptáčníková, Daniel Vodička

Svižné, vtipné a zábavné vystoupení.  Obě tanečnice rozsvítily své čelenky  v závěru tance,což symbolizovalo světla automobilu. Jan Tománek byl okouzlen, ale postrádal ještě trochu cha-chi, jinak by byl nadšen.  Zdeněk Chlopčík označil vystoupení za úžasné, ale musí být víc propnutá noha přece!  Zdeněk Svěrák pronesl směrem k Petře,  že pažemi říká všechno a nohy  nepotřebuje. (body 9,7,8,10, 10)

Veronika Khek Kubařová a taneční tým

Tanec Petry Ptáčníkové  byl  skutečně oceněn, nepotřebuje prý nohy

Karel “Kovy” Kovář, Veronika Lišková, Jiří Marsín a  Jana Plodková

Tanec obsahoval napětí a náboj. Celá čtveřice byla v souhře, Jiří byl přirozenou součástí celého týmu. Tatiana Drexler ocenila napětí a krásné tango, Janu s dlouhými nohami, lepší to být zkrátka nemohlo.  Jan Tománek označil tanec za nápaditý, dramatický, je těžší pracovat ve čtyřech než ve dvou, je také těžké pracovat s rekvizitou. (body  8,8,9,10,  10)

Kovy a taneční tým

Matouš Ruml, Natálie Otáhalová, Dana Batulková a  Lucie Gachi

Tento tanec byl bezesporu tím nejlepším, co bylo možno v sedmém večeru vidět. Matouš předvedl  naprosto perfektně technicky zvládnutou chůzi cha-chi. Nadprůměrné bylo i zapojení vozíčkářky do tance,  celé vystoupení pak bylo zábavné. Lucie přiznala, že prý je tancem nepolíbená. Richard Genzer viděl skvělou čaču. Zdeněk Chlopčík se rozplýval nad technicky výborným základním krokem a označil čaču za báječnou, i s vozíkem. Lucie je šťastná jak dívka, ale je přece máma od pěti dětí!!, podotkl Zdeněk.   Geňa opět zažertoval, že on sám si plete ruce a nohy, ale na vozíku se musí zvládnout jen ruce, ne?  Prý krásné.  (body 10,10, 10, 10,    10)

Matouš Ruml a taneční tým

Matouš Ruml  Jeho skvělá tanečnice, máma od pěti dětí

Zeptali jsme se…

Jak se Vám tančilo s vozíčkem?

Matouš Ruml: „Pro mě to úplně nové není, hraji v divadle s Honzou Potměšilem, který na vozíku je, jistou zkušenost už mám,  třeba jak zdolat schody… takže já jsem se toho úplně nebál. Ale  StarDance je něco jiného, takže celkově to byla opravdu úplně jiná záležitost, musím přiznat…”

Gabriela Koukalová a taneční tým

Gabriela Koukalová, Martin Prágr, Kateřina Baďurová a Libor Bohdanecký

Poslední tanec večera byl dojemný, tedy nejen tancem.  Gabriela předala jednu ze svých trofejí Liborovi. Prý ona sama si uchovává vzpomínky a přemýšlela, jak s trofejemi co nejlépe naložit, proto je dává někomu, koho si váží a udělá mu radost. Povedlo se vystihnout charakter tanga, i dobře zapojit vozíčkáře Libora. Obě sportovkyně začaly ve sportovním úboru,  na který si nasadily červené sukně,což udělalo vlastně symbolické barvy české státní vlajky. Tatiana Drexler byla dojatá. Líbil se jí krásný tanec, podotkla, že tance s vozíčkáři mají postupem času čím dál tím víc dynamiky a porota už nestíhá všechno sledovat….  Zdeněk Chlopčík byl rovněž nadšený,  všichni se  perfektně zapojili do tance a poznamenal, že bez červených sukní se mu to líbilo víc. Zdeněk Svěrák obdivoval optimismus všech vozíčkářů. Ale připustil, že vlastně hasiči také vyjíždí, aby požár uhasili a nevyjíždí s tím, že ho neuhasí!  (body 9,8,8,8)

Martin Prágr zdraví  čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU

Zeptali jsme se…

Jaký význam měly Vaše červené sukně?

Gabriela Koukalová: „Znamenalo to, že jsme obě místo našeho celoživotního sportovního úboru už odhodily medaile, popadly sukně a šly si konečně zatancovat!“

Zeptali jsme se…

Co říkáte na dnešní dárek?

Libor Bohdanecký:

„Něco takového jsem vůbec nečekal a jsem moc rád, že jsem se zúčastnil StarDance!“

Charitativní večer s vozíčkáři se hodnotí velmi obtížně. Běžně lze posuzovat techniku kroků, provedení figur, vystihnutí charakteru a atmosféry tance. Jenže tady to až tak nejde. Co dodat? Porota má těžký úděl.

Zdeněk Chlopčík dává desítku!

Zdeněk Svěrák

Zdeněk Svěrák v akci, právě zvedá  svou desítku!

Příští týden nám  páry předvedou scénický tanec (který se rovněž prakticky nedá hodnotit).

Text, foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN