Štítek: Divadelní ústav

Noc divadel 2018 nezapomíná na taneční scénu

Třetí listopadová noc propojí soubory z České i Slovenské republiky

Šestý ročník Noci divadel propojí divadla a soubory z České i Slovenské republiky

Třetí listopadová noc bude opět patřit Noci divadel. V letošním roce termín vychází symbolicky na 17. listopadu 2018, což ve spojení s mnoha historickými výročí, která si připomínáme, určilo i téma letošního ročníku: Česko-slovenská divadelní spolupráce. Společně program zaštítí Institut umění – Divadelní ústav jako koordinátor české Noci divadel a Divadelný ústav Bratislava, jako koordinátor slovenské Noci divadiel. Divadla opět nachystají noční prohlídky, divadelní dílny, netradiční představení a performance – zdarma nebo za symbolické vstupné. Program akce bude zveřejněn v průběhu října. 

Největší divadelní svátek v Evropě opět nabídne nevšední zážitky, které jsou připravovány exkluzivně pro Noc divadel. Na programu bude přes 500 akcí, jako jsou workshopy, prohlídky divadelních zákulisí či diskuze s herci, scénografy a režiséry. Institut umění – Divadelní ústav pořádá letošní Noc divadel ve spolupráci s Divadelným ústavem Bratislava jako hlavním koordinátorem Noci divadiel na Slovensku. Navazují tak na mnoho dalších společných projektů, které tradičně v úzce spjaté česko-slovenské divadelní kultuře probíhají.

„Česko-slovenská noc divadel je pro nás jednou z oslav vzájemné spolupráce. Propojenost divadelní scény obou zemí, zejména současného tance a nezávislého divadla, funguje výborně i pro generace, které ve společném státě nežily. A jsem ráda, že můžeme mezi společné akce zařadit i letošní Noc divadel,“ vysvětluje za organizátory Martina Pecková Černá z Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU). Oba divadelní ústavy, které hrají zásadní roli v domácm divadelním provozu, již spolupracují například na výstavě Česká divadelní fotografie, která v Praze proběhla letos v Obecním domě, odkud se přesouvá na Slovensko. Společně také prezentovaly současnou taneční scénu na veletrhu Tanzmesse jako klíčové oborové akci nebo uvedly Salon české a slovenské scénografie na festivalu Divadelní svět Brno v květnu 2018. Spolupráce se slovenskými kolegy probíhá také v rámci středoevropské spolupráci zemí V4 a na výzkumné a publikační rovině.

Loňského ročníku Noci divadel se zúčastnilo na 45 000 návštěvníků, 130 divadel a kulturních organizací ze 31 měst. Pátý ročník Noci divadel tak překonal všechny předchozí, a to zejména co do celonárodního zapojení i množství jednotlivých akcí pro veřejnost. Noc divadel se tak etabluje jako projekt s celonárodním dopadem. Česká Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který odstartovala v roce 2008 v Chorvatsku debutová Noc Kazališta. Myšlenka společného divadelního svátku se postupně rozšířila do více jak desítky evropských zemí. Česká Noc divadel, která existuje od roku 2013, je díky účasti téměř padesáti tisíců návštěvníků největším projektem v rámci European Theatre Night.

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Chcete do zahraničí? Rozmyslete se přes prázdniny a dovolené!

Uzávěrka výběrového řízení na podání žádosti o grant na projekt spojený s výjezdem do zahraničí je 10. září 2018!

Institut umění – Divadelní ústav (známý i pod zkratkou IDU) vyhlásil letošní druhé kolo výběrového řízení na podporu zahraničních kontaktů v oblasti profesionálního umění. Na výběrové řízení byla pro rok 2018 vyčleněna celková částka ve výši 1 200 000 Kč, po prvním, únorovém kole zbývá mezi žadatele rozdělit 436.000 Kč. Zapojte se do boje o podporu v profesním růstu i vy!

Podpora zahraničních kontaktů je zaměřena na vysílání jednotlivců do zahraničí. Ti mohou vycestovat jako účastníci odborných konferencí, seminářů, workshopů nebo zasedání mezinárodních networků, také jako pozorovatelé na festivalech, přehlídkách, výstavách, veletrzích a dalších odborných akcích. Podpora bude udělena formou příspěvku na cestu a pobyt.

 

Podmínky, kritéria, postup při podání žádost a veškeré kompletní informace najdete na stránce Go and See – Krátkodobé mobility zde. 

Termín uzávěrky pro příjem přihlášek do 2. kola je 10. 9. 2018

www.idu.cz

Institut umění — Divadelní ústav

Arts and Theatre Institute

Celetná 17, 110 00 Praha 1

Kateřina Dušková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Český tanec v datech

Přináší překvapivé souvislosti

Startuje edice Český tanec v datech. Ukáže překvapivé souvislosti

Institut umění – Divadelní ústav zahajuje novou edici věnovanou českému tanci a dalším příbuzným uměleckým oborům, kde je hlavním vyjadřovacím prostředkem pohyb a fyzická akce. Po prologu o tanečním vzdělávání se jednotlivé studie zaměří na balet, současný tanec, nový cirkus, mimické divadlo, tanec v zábavním průmyslu nebo na lidový tanec. Editoři Jana Návratová a Roman Vašek s kolektivem spolupracovníků se rozhodli zmapovat tyto oblasti na základě systematického sběru tvrdých dat. Částečně navazují na své předchozí výzkumy, některé oblasti ale statisticky zachycují vůbec poprvé. Interpretace dat ukazují zajímavé souvislosti.

Na sklonku loňského roku zahájila edici studie Romana Vaška Taneční vzdělávání. Zabývá se všemi šesti konzervatořemi vyučujícími obory tanec a současný tanec. Věnuje se pedagogickému zázemí, mapuje průběh a akcenty studia. „V posledních patnácti letech je patrný úbytek studentů,“ uvádí jako příklad zajímavých zjištění Vašek a dodává: „Překvapení přinesly údaje o uplatnění absolventů. V roce 2016 získala v baletních souborech angažmá jen necelá třetina absolventů oboru tanec a zhruba stejný počet absolventů našel práci v taneční pedagogice. Ještě horší uplatnění ve vystudovaném oboru se ukázalo u absolventů oboru současný tanec.“ Druhá část studie je věnována vysokoškolskému vzdělávání na katedrách s tanečním zaměřením. Alarmující byla například zjištění ohledně finančního ohodnocení vysokoškolských pedagogů.

V prosinci loňského roku vyšla i druhá studie v edici Český tanec v datech, tentokrát věnovaná českému baletu. Detailně mapuje genderovou, vzdělanostní, věkovou a národnostní strukturu v baletních souborech. Výzkumná šetření například ukázala, že polovinu tanečníků v českém baletu dnes tvoří cizinci. Studie sleduje i proměnu pracovně-právního statusu tanečníků nebo jejich angažovanost v odborových a oborových organizacích. Podrobně jsou analyzovány platové a pracovní podmínky tanečníků. „Podle dat Českého statistického úřadu se průměrný plat tanečníků baletu sice citelně zvýšil, avšak náš detailní výzkum ukázal, že jen někde. Výrazně se rozevřely nůžky mezi odměňováním v Národním divadle a regionálních souborech, kde jsou někdy platy doslova tristní,“ uvádí Roman Vašek, který je autorem studie. Publikace o českém baletu se věnuje také provozním tématům, výkonům nebo hospodaření divadel a souborů, práci s potenciálním publikem apod.

Jednotlivé studie vznikající v rámci edice Český tanec v datech si lze volně stáhnout z webových stránek internetového knihkupectví Prospero:

http://prospero.divadlo.cz/e-publikace-ke-stazeni/cesky-tanec-v-datech-1-tanecni-vzdelavani/#.WmYA-qjiaUk

http://prospero.divadlo.cz/e-publikace-ke-stazeni/cesky-tanec-v-datech-2-balet/#.WmYBHKjiaUk

Kateřina Dušková

Taneční magazín

Kulatý stůl na hraně

Někdy musí tanečníci vyzout piškoty, vysvléci své trikoty a dresy. V civilu zasednout za pomyslný kulatý stůl. A věnovat se teoretickým otázkám. Hledat souvztažnosti, paralely i kontrasty. Zamyslet se nad tanečním uměním i z jiného úhlu pohledu. A právě tak tomu bylo ve Studiu ALTA v půli února 2017.

V pondělí 13. února proběhla v již tradičním a zavedeném svatostánku moderního tance, holešovickém Studiu ALTA v Praze 7 velmi zajímavá akce. Respektive hned dva následné podniky. Workshop a taneční dílna pod názvem „Mobilita – Střed zájmu“. Od jedné hodiny odpolední do půl čtvrté  na ni nepřímo navazoval podnětný besední „Kulatý stůl“ v tamní kavárně. Ten začínal v osmnáct hodin. Díky plodné diskusi hluboce překročil předem plánovaný závěr v půl osmé!

„Mobilitu – střed zájmu“ pořádaly Institut umění, Divadelní ústav a Kancelář Kreativní Evropa. Byl převážnou měrou zaměřen na příležitosti, možnosti, ale i komplikace a nástrahy kolem mezinárodních mobilitních programů. Současně se věnoval taktéž praxi a náplní infopointů.

Dr. Mirka Eliášová

Stěžejním hostem byla generální tajemnice mezinárodního sdružení On the Move paní Marie Le Sourd. Té patřila úvodní přibližně hodinová přednáška. Zaměřila se na fungování již stávajících infopointů různě po světě, poradila, kterak hledat informace o využití té nejvhodnější spolupráce. V nikoli poslední řadě se zabývala zcela prozaickými praktickými otázkami. Jak řešit pro umělce vyjíždějící do zahraničí víza? Jak se orientovat v daňovém systému té které země? Či kterak uzavírat a zejména prostudovávat mezinárodní smlouvy?

Po generální tajemnici následovaly, v poněkud rychlejším sledu, další – již velmi konkrétnější – příspěvky. Pavel Štorek se zaměřil na krátkodobé mobilní programy. U mikrofonu jej vystřídala Markéta Černá s problematikou tvůrčí umělecké rezidence. Na Visegrádský program rezidenčních pobytů pro spisovatele upozornil Viktor Debnár. Pozadí organizace Kreativní Evropa pak poodhalila Magdaléna Müllerová. A závěrem se podělila o ryze praktické zkušenosti z mezinárodního programu Studia ALTA „domácí“ Lucia Kašiárová.

Neméně zajímavý byl „Kulatý stůl“ – tanečně pedagogická dílna. Jednalo se defacto o závěr semináře, aktreditovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Vůdčí osobností byla francouzská choreografka, pedagožka a taneční teoretička paní Sophie Billy, známá zejména z přednášek sdružení SE.S.TA na festivalu Korespondance. Anebo z workshopů, které pořádá většinou v tandemu se slovenskou odbornicí Ankou Sedláčkovou. Další klíčovou postavou diskuse byla choreografka, tanečnice a pedagožka HAMU dr. Mirka Eliášová. Třetím hlavním účastníkem měl být architekt a scénograf Bronislav Stratil. Ten se však – poněkud věren svému jménu – do jisté míry ztrácel v převážně dámské diskusní společnosti.

Diskusní stůl, který nebyl ve skutečnosti kulatý, alebrž hranatý, se vskutku odvíjel na hraně. Na hraně mezi vizuální kompozicí tance i jejími protipóly. Vytknul si koneckonců jako hlavní téma – architekturu tance.

Toto předem pečlivě připravené téma vycházelo z dlouhodobého projektu, věnujícího se ergonomice tance a jejím důsledkům i dopadům.

Vedoucí diskuse paní Sophii Billy – mimochodem, mluvící krásnou a bohatou čestinou s pouhým jemným cizím akcentem – se podařilo nastolovat řadu problematik, které by zřejmě běžného tanečníka či choreografa míjely zcela jistě skutečně zpovzdálí. Či přinejmenším trochu obloukem.

Nejdiskutovanějším problémem večera se stal kontrast vlivu masy kontra prázdnoty. Zde si tuto problematiku přiblížil každý z účastníků, lépe řečeno účastnic, příkladem z vlastní praxe.

Celou diskusi oživily videoprojekce. Inspirativní byly zejména záběry z nastudování až bizárních choreografií Williama Forsytha.

Na „hranatý“ stůl se tak doslova vtírala nová a nová témata. Cirkulace pohybu v prostoru. Vlastní architektura těla. Na co má tanečník pomyslně „srdce“ a na co má „žaludek“. Geometrie tance. Geometrie pohybu jako takového.

Celý podvečer a večer ve Studiu ALTA mi připadl velmi přínosný, zejména pro teoretiky umění a kunsthistoriky. Přinášel řadu nově pojatých otázek. Snažil se nalézat odpovědi i na otázky zde ani nevyřčené. Je vidno, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podporuje velice záslužné akce!

FOTO: archiv HAMU, SE.S.TA, archiv autora

Michal Stein

Taneční magazín