Místo plného sálu rozhlasové skici

Finální texty z projektu „Autor v domě“ pražského divadla A studio Rubín jsou dostupné ve zvukové podobě v režii Jana Friče.

A studio Rubín rozšířilo dramaturgický záměr svého podcastu „Fade in Rubín“. Pražské divadlo nově uvádí rozhlasové skici absolventů dílny „Autor v domě“. Pod taktovkou režiséra Jana Friče vznikly už tři rozhlasové črty: „Ze života důchodce v neokapitalismu“, „přeSmyčka“ a „20/21“. Posluchači se mohou těšit jak na hlasy známých rubínovských osobností jako Aleny Štréblové, Richarda Fialy, Miloslava Königa, Jakuba Gottwalda či Miroslava Mejzlíka, tak i speciálních hostů například Pavly Tomicové nebo Magdalény Sidonové. „Fade in Rubín“ je dostupný na všech podcastových platformách.

Za vznikem podcastu ,Fade in Rubín´ stojí tři podstatné věci. Tou první je zážitek z jarního uzavření divadel, kdy jsme náhle na několik dlouhých týdnů nemohli hrát. I být v bližším tvůrčím kontaktu s našimi diváky. Druhou byla touha naši práci a především inscenace představit divákům a fanouškům trochu jinak než jen na stránkách programu. Nebo v diskuzích s tvůrci,“ říká umělecká šéfka Rubínu Dagmar Fričová. Hned dodává: „A třetí podstatnou věcí byla svoboda, kterou nám podcastová forma nabízí. Její dramaturgickou linku můžeme rozšiřovat, podle stávajících potřeb divadla.“

Cílem ojedinělého projektu „Autor v domě“ je vytvářet ideální prostředí a podmínky pro kreativní autorské psaní a podporovat tím vznik nových divadelních textů. Závěrečná díla talentovaných autorů se obvykle uvádějí ve formách scénického čtení. To ovšem znemožňují současná pandemická koronavirová opatření. A studio Rubín proto oslovilo režiséra Jana Friče, který texty účastníků druhé edice projektu přetváří do rozhlasových skic. V jeho počinu mu pomáhají známé rubínovské herecké osobnosti jako Alena Štréblová, Richard Fiala, Miloslav König, Jakub Gottwald a Miroslav Mejzlík. Posluchači se také můžou tešit na speciální hosty, za všechny jmenujme Pavlu Tomicovou anebo Magdalénu Sidonovou.

Projekt ,Autor v domě´ považuji pro české divadlo za velmi záslužný. Mezi českou divadelní veřejností již léta koluje fáma, že čeští dramatici neexistují a že se u nás nepíše. Proto se neustále uvádějí buď díla klasická, a to především z provozní opatrnosti, anebo přeložené texty zahraničních autorů. Ti mají totiž schopné agentury, co je dokáží na náš trh prosadit. A když autoři neexistují, bude nejlepší si je prostě vyrobit. Tento projekt ukazuje, že psát pro divadlo lze,“ přibližuje svůj postoj režisér Jan Frič.

V současné době jsou uveřejněny tři podcastové črty. Text Jany Micenkové „Ze života důchodce v neokapitalismu“. Ta portrétuje lehce ironicky čtyři současné seniory a jejich mikrokosmos. „přeSmyčka“ Martina Toula přivádí posluchače do bizarního rodinného dramatu o návratu ztraceného syna. A text Tomáše Ráliše „20/21“ je záznamem pěti příběhů, které se stanou o poslední noci v roce. Další díla budou uveřejněna v nadcházejících měsících.

A studio Rubín si k divákovi nalezne cestu i při prázdném divadle (o baru nemluvě)

Rozhlasové skici vznikaly originální cestou, kterou režisér Frič popisuje následovně: „Zvuk mě baví. Mluvené slovo bez obrazu podněcuje fantazii, vyžaduje spoluúčast diváka, aby si ,vytvořil‘ svůj vlastní vizuální vjem. Tím možná obratněji napodobuje divákovu aktivitu při sledování divadelních představení než videozáznam. Když jsme přemýšleli, čím nahradit rychlé inscenované čtení, padla volba právě na toto médium. Cílem črt i oněch čtení je ověřit text, zjistit, co funguje a co nefunguje, když se z písmen na papíru (či v počítači) promění na herecký projev. Jsme limitováni rozpočtem, technikou i časem. Je to tedy velmi dobrodružné, a tak jsem si jako takový podúkol stanovil natočit každou črtu jiným způsobem. ,přeSmyčka´ je naživo ,zahraná‘ a až dokumentárně nasnímaná u Aleny Štréblové v kuchyni. Monology z ,Důchodce´ jsme natáčeli pokoutně v improvizovaném studiu v promrzlé herecké šatně A studia Rubín. ,20/21´ pak vznikalo převážně po bytech herců, kteří museli, aniž by se viděli, dodržovat stejný rytmus, aby na sebe navazovali.“

Samotný podcast „Fade in Rubín“ zatím nabízí tři dramaturgické linie. První v navazujících dílech představuje vznik a zákulisí autorských inscenací. Posluchači tak mohou slyšet rozhovory s tvůrci, herci, ale i odborníky na dané téma. Druhá se zaměřuje na rozhovory s důležitými tvůrčími a inspirativními osobnostmi, které jsou spojeny se samotným divadlem. Třetí tvoří rozhlasové skici, které jsou výstupem textů autorské dílny Autor v domě.

Podcast A studia Rubín vychází nepravidelně ve čtvrtek a k poslechu je na oficiálních webových stránkách divadla i na všech podcastových platformách, například Spotify, Apple music nebo Google Podcast.

Foto: archiv A studia Rubín

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Co řeší VIZE TANCE?

A jak vám může pomoci?

Chci se připojit k výzvě ITI!

Chci se přihlásit na seminář

VIZE TANCE

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

Ministr ANTONÍN STANĚK: „Více než 100 miliónů do živé kultury!“

Ministr kultury Antonín Staněk představil nové finanční injekce do živé kultury. Kam budou směřovat milióny?

Celkem 114,15 miliónů Kč si nově rozdělí programy na podporu živé kultury. Celkový schválený rozpočet se tak navýší o 15 % a na celkovou částku ze 743 miliónů. Kč na 857 miliónů Kč. Rozpočtové navýšení představil 6. 2. 2019 ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).

Největší část, 60 miliónů Kč, půjde do Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Jsem rád, že můžeme alespoň částečně uspokojit požadavky obcí a měst na zvýšení prostředků na platy pro zaměstnance v oblasti kultury, například členy orchestrů nebo sborů, které vychází z rozhodnutí vlády o zvýšení platů. V současné době fond disponuje částkou ve výši 160 miliónů korun, nově to bude 220 miliónů,komentuje rozpočtové změny ministr kultury Antonín Staněk. Na navýšení se podílí Ministerstvo kultury 9 milióny Kč, 51 miliónů Kč jde z rozpočtu Ministerstva financí.

Zbylých 54 miliónů Kč bude rozděleno do programů na podporu velkých festivalů (Program státní podpory festivalů profesionálního umění – 40 miliónů Kč), 14,1 miliónů Kč půjde do programů kulturních aktivit, kde největší část je určena na Program na podporu vydávání české literatury v překladu – 8,5 miliónů Kč. Chci, aby finance byly rozděleny systémově a transparentně, proto jsem zvolil formu programů, ve kterých je jasné komu a na jaké účely peníze směřují, říká ministr Staněk.

Navýšení rozpočtů pro tyto programy je v souladu s naplňováním strategického cíle postupného navyšování rozpočtu rezortu tak, aby v roce 2021 odpovídal 1% podílu na celkových výdajích státního rozpočtu. 

Ministr kultury Antonín Staněk (sedící vpravo) s hercem a moderátorem Vladimírem Hrabalem (představitelem prezidenta republiky Ludvíka Svobody v filmu DUBČEK) na besedě v Olomouci

I přesto, že jsem do vyjednávání o státním rozpočtu, respektive rozpočtu pro rezort kultury, vstoupil již v době, kdy byla navržena jeho podoba, podařilo se nám vyjednat navýšení rozpočtu na rok 2019 o 13,5 %. Pro příští rok budeme usilovat o další navýšení o 16 % oproti letošku,“ představil své cíle Antonín Staněk.

V roce 2019 se podařilo prosadit schválení výdajů kapitoly Ministerstva kultury ve výši 14,783 miliard Kč. Ve srovnání se schváleným rozpočtem roku 2019 bude Ministerstvo kultury požadovat pro rok 2020 navýšení rozpočtu o 2,376 miliard Kč na celkovou částku 17,160 miliard Kč. 

Rezort kultury vyžaduje řadu systémových změn, které stabilizují jeho financování. Jedná se nejen o platy a systém odměňování, ale také například o Státní fond kultury, který potřebuje transformaci. Můžeme se podívat například k našim sousedům na Slovensko, jak tam financování funguje. Čeká nás kolem toho ještě hodně debat, ale plán je, že ještě v letošním roce by měl vzniknout věcný záměr, v příštím roce by zákon mohla schválit sněmovna a v roce 2021 by vešel v platnost, přibližuje záměry ministr Staněk.

Cílem zákona o Státním fondu kultury je zabezpečit dlouhodobé financování živé kultury. Fond by měl pod sebou celou dotační a grantovou politiku a fungoval by nezávisle na ministerstvu, stejně tak jako je to dnes v případě Státního fondu kinematografie. 

V letošním roce ministerstvo také připravuje nový investiční program na výstavbu nové kulturní infrastruktury. Program bude připraven do června tohoto roku a předpokládám, že jej do konce roku schválí také vláda. Rozjet by se pak měl tedy od roku 2020. Bude založen na vícezdrojovém financování a bude určen na výstavbu koncertních sálů, divadel, knihoven, muzeí atd. Věřím, že se nám díky tomuto programu podaří obnovit kulturní služby tam, kde například v minulosti zanikly anebo stále chybí tak, aby k nim mělo přístup co nejvíce lidí, uzavírá ministr Staněk.

Věřme, že dost financí bude zbývat i na taneční projekty. 

TANEČNÍ MAGAZÍN