Místo plného sálu rozhlasové skici

Finální texty z projektu „Autor v domě“ pražského divadla A studio Rubín jsou dostupné ve zvukové podobě v režii Jana Friče.

A studio Rubín rozšířilo dramaturgický záměr svého podcastu „Fade in Rubín“. Pražské divadlo nově uvádí rozhlasové skici absolventů dílny „Autor v domě“. Pod taktovkou režiséra Jana Friče vznikly už tři rozhlasové črty: „Ze života důchodce v neokapitalismu“, „přeSmyčka“ a „20/21“. Posluchači se mohou těšit jak na hlasy známých rubínovských osobností jako Aleny Štréblové, Richarda Fialy, Miloslava Königa, Jakuba Gottwalda či Miroslava Mejzlíka, tak i speciálních hostů například Pavly Tomicové nebo Magdalény Sidonové. „Fade in Rubín“ je dostupný na všech podcastových platformách.

Za vznikem podcastu ,Fade in Rubín´ stojí tři podstatné věci. Tou první je zážitek z jarního uzavření divadel, kdy jsme náhle na několik dlouhých týdnů nemohli hrát. I být v bližším tvůrčím kontaktu s našimi diváky. Druhou byla touha naši práci a především inscenace představit divákům a fanouškům trochu jinak než jen na stránkách programu. Nebo v diskuzích s tvůrci,“ říká umělecká šéfka Rubínu Dagmar Fričová. Hned dodává: „A třetí podstatnou věcí byla svoboda, kterou nám podcastová forma nabízí. Její dramaturgickou linku můžeme rozšiřovat, podle stávajících potřeb divadla.“

Cílem ojedinělého projektu „Autor v domě“ je vytvářet ideální prostředí a podmínky pro kreativní autorské psaní a podporovat tím vznik nových divadelních textů. Závěrečná díla talentovaných autorů se obvykle uvádějí ve formách scénického čtení. To ovšem znemožňují současná pandemická koronavirová opatření. A studio Rubín proto oslovilo režiséra Jana Friče, který texty účastníků druhé edice projektu přetváří do rozhlasových skic. V jeho počinu mu pomáhají známé rubínovské herecké osobnosti jako Alena Štréblová, Richard Fiala, Miloslav König, Jakub Gottwald a Miroslav Mejzlík. Posluchači se také můžou tešit na speciální hosty, za všechny jmenujme Pavlu Tomicovou anebo Magdalénu Sidonovou.

Projekt ,Autor v domě´ považuji pro české divadlo za velmi záslužný. Mezi českou divadelní veřejností již léta koluje fáma, že čeští dramatici neexistují a že se u nás nepíše. Proto se neustále uvádějí buď díla klasická, a to především z provozní opatrnosti, anebo přeložené texty zahraničních autorů. Ti mají totiž schopné agentury, co je dokáží na náš trh prosadit. A když autoři neexistují, bude nejlepší si je prostě vyrobit. Tento projekt ukazuje, že psát pro divadlo lze,“ přibližuje svůj postoj režisér Jan Frič.

V současné době jsou uveřejněny tři podcastové črty. Text Jany Micenkové „Ze života důchodce v neokapitalismu“. Ta portrétuje lehce ironicky čtyři současné seniory a jejich mikrokosmos. „přeSmyčka“ Martina Toula přivádí posluchače do bizarního rodinného dramatu o návratu ztraceného syna. A text Tomáše Ráliše „20/21“ je záznamem pěti příběhů, které se stanou o poslední noci v roce. Další díla budou uveřejněna v nadcházejících měsících.

A studio Rubín si k divákovi nalezne cestu i při prázdném divadle (o baru nemluvě)

Rozhlasové skici vznikaly originální cestou, kterou režisér Frič popisuje následovně: „Zvuk mě baví. Mluvené slovo bez obrazu podněcuje fantazii, vyžaduje spoluúčast diváka, aby si ,vytvořil‘ svůj vlastní vizuální vjem. Tím možná obratněji napodobuje divákovu aktivitu při sledování divadelních představení než videozáznam. Když jsme přemýšleli, čím nahradit rychlé inscenované čtení, padla volba právě na toto médium. Cílem črt i oněch čtení je ověřit text, zjistit, co funguje a co nefunguje, když se z písmen na papíru (či v počítači) promění na herecký projev. Jsme limitováni rozpočtem, technikou i časem. Je to tedy velmi dobrodružné, a tak jsem si jako takový podúkol stanovil natočit každou črtu jiným způsobem. ,přeSmyčka´ je naživo ,zahraná‘ a až dokumentárně nasnímaná u Aleny Štréblové v kuchyni. Monology z ,Důchodce´ jsme natáčeli pokoutně v improvizovaném studiu v promrzlé herecké šatně A studia Rubín. ,20/21´ pak vznikalo převážně po bytech herců, kteří museli, aniž by se viděli, dodržovat stejný rytmus, aby na sebe navazovali.“

Samotný podcast „Fade in Rubín“ zatím nabízí tři dramaturgické linie. První v navazujících dílech představuje vznik a zákulisí autorských inscenací. Posluchači tak mohou slyšet rozhovory s tvůrci, herci, ale i odborníky na dané téma. Druhá se zaměřuje na rozhovory s důležitými tvůrčími a inspirativními osobnostmi, které jsou spojeny se samotným divadlem. Třetí tvoří rozhlasové skici, které jsou výstupem textů autorské dílny Autor v domě.

Podcast A studia Rubín vychází nepravidelně ve čtvrtek a k poslechu je na oficiálních webových stránkách divadla i na všech podcastových platformách, například Spotify, Apple music nebo Google Podcast.

Foto: archiv A studia Rubín

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Divadlo na cucky“ má novou ředitelku

A jmenuje se jako britská královna – Alžběta

Nezávislou olomouckou scénu „Divadla na cucky“ zřizuje organizace DW7, o. p. s.. Její správní rada schválila změnu na svém ředitelském postu a zároveň i na řídící pozici divadla.

Jana Žůrka, jednoho ze zakladatelů organizace i divadla, nahrazuje Alžběta Kvapilová, která dosud vykonávala pozici zástupkyně ředitele.

Předání funkce jsem zvažoval již delší dobu jako nezbytný krok a impuls k dalšímu rozvoji divadla. A to i vzhledem k mé ambici pomoci kultuře aktivně v komunální politice. Moje kolegyně Alžběta Kvapilová přebírá ,Divadlo na cucky´ sice v nelehké době, ale již jako respektovanou značku mezi olomouckými kulturními institucemi a také v kontextu české nezávislé scény,“ uvedl odcházející ředitel a čerstvě zvolený radní pro kulturu Olomouckého kraje Jan Žůrek. „Alžběta má mou plnou důvěru, kterou si získala v předchozích letech na pozici zástupkyně ředitele a věřím, že pod jejím vedením se bude Divadlo na cucky nadále dynamicky rozvíjet,“ dodal radní.

Nová ředitelka se na úvod svěřila, že bude vedení divadla výrazným způsobem sdílet v tandemu se současnou uměleckou šéfkou Silvií Vollmann. „K aktuální pandemické koronavirové situaci se hodláme postavit čelem a hledat nové cesty, jak dělat divadlo i při takovýchto nepříznivých podmínkách. Je to pro nás výzva, na kterou se těším. Máme ale samozřejmě připravenou i dlouhodobou vizi, která vychází ze stávajících aktivit divadla,“ uvedla Alžběta Kvapilová. A doplnila: „Tato vize přináší i nové ambice a velké akce. Už během tohoto léta například plánujeme celý blok cirkusových představení v areálu olomouckého Letního kina.

Kvapilová bude dohlížet také na chod Galerie XY, která je součástí společného kulturního prostoru na Dolním náměstí, nebo na projekt komunitního zahradničení Za()hrada. Tyto aktivity spadají rovněž do portfolia organizace DW7, o. p. s. „Alžběta Kvapilová se rozvoji DW7 věnuje dlouhodobě a všechny aktivity i technický chod zná do detailu. Jsem přesvědčen, že je kompetentní a kreativní nástupkyní Jana Žůrka. K oběma ze strany správní rady směřuje přání, aby jejich potenciál prospěl Olomouci a zdejší kultuře a komunitě,“ uzavřel předseda správní rady hory, pohyb a umění DW7, o. p. s., Petr Bilík..

ALŽBĚTA KVAPILOVÁ (* 1992)

Narodila se v Olomouci a po absolvování Gymnázia Olomouc–Hejčín studovala na CMTF Univerzity Palackého, ale záhy se začala angažovat v „Divadle na cucky“, na přípravách festivalu „Divadelní Flora“ a v mezinárodních projektech. Od drobné produkční práce se postupně dopracovala až do vedení organizace. Divadlo bylo vždy její zálibou, mezi ty další patří hory, pohyb a umění.

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

FysioART rozjíždí on-line MEMOfestival

A současně zahájil projekt »DIVADLO DO SCHRÁNKY«, který má ohlas i v Austrálii

Uskupení FysioART se od jara snaží flexibilně reagovat na „pandemická vlnění“ kolem koronaviru. Podzimní události jej pozastavili v den celorepublikové akce „Svícení pro kulturu“, jak TANEČNÍ MAGAZÍN informoval.

Od té doby jsme dozkoušeli představení ,Za zrcadlem´ a připravujeme on-line verzi MEMOfestivalu, který byl od roku 2017 přehlídkou forem divadla reminiscence. Současně jsme zahájili náš vlastní projekt ,DIVADLO DO SCHRÁNKY´,“ oznamuje režisérka a šéfka souboru Hana Strejčková.

Ze zahájení MEMOfestivalu (zcela vpravo režisérka a vedoucí FysioARTu Hana Strejčková)

O co se jedná? Divadlo do schránky“ stále sice pracuje s on-line uváděním divadelních představení, ale drží se důležitých témat:

1) komunikace s divákem

2) představení dle výběru, čili na přání (například: pro kolektivy školní družiny)

3) ve schránce může představení najít i osoba, která není aktivní na sociálních sítích nebo nevlastní PC (dodává se také na nosiči DVD do opravdické bytové poštovní schránky).

Úspěšné Divadlo do schránky“ se už „hraje“ i v Austrálii 🙂 .

Sbíráme zpětně ohlasy publika.Dialog s diváky je pro nás velmi důležitý,“ vyzývá Hana Strejčková.

Bližší informace naleznete zde: https://www.fysioart.cz/l/divadlo-do-schranky/>

Titulní foto z představení „Mezi námi“

Foto: Ivo Šafus

FysioART

pro TANEČNÍ MAGAZÍN