Konečně zase spolu!

ARENA Divadla bratří Formanů, festival divadla, nového cirkusu, hudby a současné vizuální tvorby – od 23. června do 3. července

Čtvrtý ročník open air festivalu ARENA Divadla bratří Formanů se uskuteční od 23. června do 3. července v Praze. Oproti minulým rokům se přesune o několik metrů dál a stane se součástí nově zrekonstruované Smíchovské náplavky, kde bude kotvit také loď „Tajemství“. Na festivalu se poprvé v České republice objeví katalánský soubor Los Galindos s představením „UduL“ odehrávajícím se v tradiční mongolské jurtě. Vstup do areálu je po celou dobu konání festivalu zdarma a za dodržení všech bezpečnostních a hygienických opatření. Vstupenky jsou v prodeji na portálu GOOUT. Pozor, vzhledem k tomu, že je letos možné zaplnit, kvůli koronavirovým opatřením, pouze 50 % kapacity, hrozí jejich rychlé vyprodání!

„UduL“

Za mne je letošní festival o tom být zase spolu. Už jen možnost se sejít a hrát představení, i když s omezenou kapacitou, je po tom náročném roce něco jako sen. Všichni nám vycházejí vstříc – soubory, herci, partneři, instituce, ministerstvo. Moc děkujeme, protože letos to není o tom mít nejlepší program, to vzhledem k situaci není možné, ale o touze hrát pro publikum. Samozřejmě ne za každou cenu, ale nám to teď smysluplné přijde,“ říká Petr Forman, umělecký ředitel festivalu ARENA.  

„UduL“

Jedenáctidenní festival nabídne kromě zahraniční novinky „UduL“ od katalánských Los Galindos především představení vzešlá ze spolupráce s Divadlem bratří Formanů. Diváci uvidí znovuobnovené „Obludárium“ speciálně pro ARENU či novou one-man show Vojty Švejdy „Iluzionista“ v režii Petra Formana. Nebude chybět ani oblíbená rodinná inscenace „Šťastný princ“ na motivy pohádky Oscara Wilda od Matěje Formana. Organizátoři se také snaží dodržet příslib podpory mladých umělců a studentů v podobě prostoru jim věnovaného na festivalu. V letošním ročníku se tak představí Holektiv & Cink Cink Cirk se svými „Vraky snů“, vznikajícími na míru pro unikátní prostory lodi „Tajemství“, a po vynikajících zkušenostech se studenty přijedou čerství absolventi francouzské cirkusové školy Ésacto’Lido z Toulouse.

Petr a Matěj Formanovi

Festival každoročně připravujeme i s ohledem na místo konání. Naším cílem bylo být opět u vody a nynější uspořádání, kdy park představuje jakousi terasu festivalu s krásným výhledem, jej splňuje. Festival je zároveň jednou z prvních akcí organizovaných na zrekonstruované Smíchovské náplavce. Za velkou podporu děkujeme i našemu generálnímu partnerovi, zdravotnické skupině EUC, díky němuž jsme schopni zabezpečit vše potřebné s ohledem na aktuální situaci. Prosím, sledujte opatření a chovejte se zodpovědně, abychom si všichni mohli festival užít,“ dodává Petr Forman.

„Iluzionista“

Pro všechny návštěvníky je připraven doprovodný program v podobě dílen, koncertů na souši i na lodi a průběžných výstupů účinkujících v areálu festivalu.

Festival ARENA podporujeme každý rok. Letos však nabylo partnerství nového rozměru. Samozřejmostí je zajištění nepřetržitého zdravotnického dohledu v areálu festivalu, ale provádíme také pravidelné testování herců a dalších organizátorů tak, aby byly dodrženy všechny podmínky a festival byl pro účastníky maximálně bezpečný. Věřím, že i přes určitá omezení si jej užijí jako v předchozích letech. Smíchovská náplavka a přilehlý park poslouží i jako místo k relaxaci s nabídkou dobrého jídla a pití. Po celou dobu konání festivalu sem mohou lidé zavítat zdarma, samozřejmě při dodržení všech aktuálních opatření, takže pokud chce někdo strávit hezké odpoledne ve festivalovém areálu na břehu Vltavy, je určitě vítán,“ říká Aziz Jahić, marketingový ředitel zdravotnické skupiny EUC.

Více informací o festivalu naleznete na: www.festivalARENA.cz a facebookovém profilu festivalu.

 

Foto: Jana Lábrová, Irena Vodáková a Manel Sala

Pavlína Čurdová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Velké ovace absolventům ve Stavovském divadle

Pro Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium i hosty. ֍ Pestrý a bohatý repertoár. ֍ Citlivá choreografie i dramaturgie. ֍ Kvalita a entuziasmus. ֍

Historií prodchnuté Stavovské divadlo v Praze bylo počátkem června hostitelem dvou Absolventských představení studentů Tanečního centra Praha i jeho hostů. Ta byla zároveň i symbolickou tečkou v působení této vzdělávací instituce v Praze 5, pod Dívčími hrady, na Žvahově. TCP i další nekomerční spolky a instituce se totiž brzy stěhují – na adresu zrekonstruovaných prostor někdejšího Branického pivovaru v Praze 4.

Úvodem přítomné v hledišti přivítal na forbíně manažer konzervatoře TPC inženýr Antonín Schneider. V civilním, informačně bohatém, proslovu poukázal na řadu složitých aspektů posledních dvou sezón, se kterými se (nejen tato) škola musela vyrovnat. Zároveň diváky informoval o programu večera, ale i programu školy. I když v závěru vyslovil několik bodů, týkajících se přímo rodičů žáků školy, určitě se nemuseli ti „méně zainteresovaní“ v hledišti cítit jako na SRPŠ. 🙂

Celý večer se skládal ze šestnácti samostatných čísel žáků a hostů. Nejvíce v nich byly zastoupeny sedmé a osmé ročníky školy a hned po nich třídy páté a šesté. Prostor však dostali i žáci třetích a čtvrtých ročníků.

Ke kladům celého večera – kromě výtečných výkonů mladých tanečnic a tanečníků – patřila i skvělá práce těch v zákulisí. Především zvukových mistrů a osvětlovačů. Ti druzí především dokázali na každé jednotlivé vystoupení dopřát divákům unikátní atmosféru.

K častým neduhům obdobných bilančních vystoupení patří povětšinou monotónnost, dramaturgické vršení jednotlivých čísel bez jakékoli myšlenky… A tím pádem časem, nebojím se říct, jistá nudnost. Zde tomu bylo právě naopak! Diváky neustále nechávala v napětí citlivá ruka dramaturga. Jednotlivá čísla si odpovídajícím způsobem kontrastovala. A především, celý večer měl patřičnou gradaci. K tomu zcela jistě přispěl pestrý výběr autorů choreografií. Od osvědčených choreografek Vlasty Schneiderové, Terezy Hlouškové, Pavly Königsmarkové, Lindy Svidró, přes Terezu Chladovou, Evu Plockovou, Ihora Bezdieniezhnykha až po legendy Maria Petipu a ikonu této školy Pavla Šmoka.

Právě nastudování Šmokovy choreografie „Musica Slovaca“ jeho význačnou tanečnicí i asistentkou Kateřinou Dedkovou  Frankovou,  v provedení současných členů Pražského komorního baletu Báry Müllerové a Dalibora Lekeše, významně symbolizovalo propojení tohoto tělesa se školou.

Vrcholem celého večera byly impozantní „Vzpomínky“ (v choreografii Vlasty Schneiderové) v taneční interpretaci sedmých a osmých ročníků školy. Byly postaveny na mistrnou koláž z děl Georga Friedricha Händela, Matteo Bocelliho i etnické budhistické hudby. Celé vyznění této silně působivé kreace podpořily verše Ivana Slavíka, jenž ze záznamu přednesl Jaromír Meduna.

Právě jeho recitační výkon dával vzpomenout na legendu jménem Radovan Lukavský. Ten  podstatnou část své kariéry zářil právě na stejných divadelních prknech…

Nespravedlivé by bylo opomenout i číslo „Musicality of step“ absolventa této školy z roku 2016 Ihora Bezdieniezhnykha. A celý večer obohatila jistě i nejen „Láska“ na hudbu módní Shakiry, „Střemhlav“, „Painted Rainbow“ či „Gruzie“. Dlužno podotknout, že všem vystoupením (beze zbytku) dodával, mimo nesporně zvládnutého baletního i tanečního umění, patřičnou gradaci elán a entuziasmus vystupujících. Ovace byly zasloužené. Prostě, mladá krev se nezapře…

Za zmínku jistě ještě stojí, sice útlý, ale nesmírně informačně bohatý program. Vkusně graficky řešený.

Zpravodajská slušnost velí, ještě před koncem, představit maturanty a absolventy TCP za školní rok 2020/2021. Jmenovitě a abecedně to jsou: Eliška Bílková, Jana Budařová, Evgeniia Efimová, Natálie Glembová, Adéla Hausleitnerová, Ester Hrubá, Albert Kaše, Markéta Kultová, Justýna Mašková, Andrea Medzanská, Simona Mejsnarová, Anna Němčoková, Oldřiška Neumannová, Monika Plachá, Nicole Popelková, Kim Sojeong a Barbora Travinská.

Úplným závěrem zbývá popřát TCP, ale i dalším nekomerčním institucím, konkrétně Pražskému komornímu baletu, Mezinárodnímu centru tance, Nadaci TCP, Nadačnímu centru Pavla Šmoka i komunitnímu centru Branický pivovar mnoho pohody a nových kulturních výzev v novém působišti. A jelikož se jedná o prostor bývalého pivovaru, tak osvědčeným pivovarským heslem – ZDAŘ BŮH!

Psáno ze druhého představení v pátek 4. června 2021.

Foto: archivní

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Místo plného sálu rozhlasové skici

Finální texty z projektu „Autor v domě“ pražského divadla A studio Rubín jsou dostupné ve zvukové podobě v režii Jana Friče.

A studio Rubín rozšířilo dramaturgický záměr svého podcastu „Fade in Rubín“. Pražské divadlo nově uvádí rozhlasové skici absolventů dílny „Autor v domě“. Pod taktovkou režiséra Jana Friče vznikly už tři rozhlasové črty: „Ze života důchodce v neokapitalismu“, „přeSmyčka“ a „20/21“. Posluchači se mohou těšit jak na hlasy známých rubínovských osobností jako Aleny Štréblové, Richarda Fialy, Miloslava Königa, Jakuba Gottwalda či Miroslava Mejzlíka, tak i speciálních hostů například Pavly Tomicové nebo Magdalény Sidonové. „Fade in Rubín“ je dostupný na všech podcastových platformách.

Za vznikem podcastu ,Fade in Rubín´ stojí tři podstatné věci. Tou první je zážitek z jarního uzavření divadel, kdy jsme náhle na několik dlouhých týdnů nemohli hrát. I být v bližším tvůrčím kontaktu s našimi diváky. Druhou byla touha naši práci a především inscenace představit divákům a fanouškům trochu jinak než jen na stránkách programu. Nebo v diskuzích s tvůrci,“ říká umělecká šéfka Rubínu Dagmar Fričová. Hned dodává: „A třetí podstatnou věcí byla svoboda, kterou nám podcastová forma nabízí. Její dramaturgickou linku můžeme rozšiřovat, podle stávajících potřeb divadla.“

Cílem ojedinělého projektu „Autor v domě“ je vytvářet ideální prostředí a podmínky pro kreativní autorské psaní a podporovat tím vznik nových divadelních textů. Závěrečná díla talentovaných autorů se obvykle uvádějí ve formách scénického čtení. To ovšem znemožňují současná pandemická koronavirová opatření. A studio Rubín proto oslovilo režiséra Jana Friče, který texty účastníků druhé edice projektu přetváří do rozhlasových skic. V jeho počinu mu pomáhají známé rubínovské herecké osobnosti jako Alena Štréblová, Richard Fiala, Miloslav König, Jakub Gottwald a Miroslav Mejzlík. Posluchači se také můžou tešit na speciální hosty, za všechny jmenujme Pavlu Tomicovou anebo Magdalénu Sidonovou.

Projekt ,Autor v domě´ považuji pro české divadlo za velmi záslužný. Mezi českou divadelní veřejností již léta koluje fáma, že čeští dramatici neexistují a že se u nás nepíše. Proto se neustále uvádějí buď díla klasická, a to především z provozní opatrnosti, anebo přeložené texty zahraničních autorů. Ti mají totiž schopné agentury, co je dokáží na náš trh prosadit. A když autoři neexistují, bude nejlepší si je prostě vyrobit. Tento projekt ukazuje, že psát pro divadlo lze,“ přibližuje svůj postoj režisér Jan Frič.

V současné době jsou uveřejněny tři podcastové črty. Text Jany Micenkové „Ze života důchodce v neokapitalismu“. Ta portrétuje lehce ironicky čtyři současné seniory a jejich mikrokosmos. „přeSmyčka“ Martina Toula přivádí posluchače do bizarního rodinného dramatu o návratu ztraceného syna. A text Tomáše Ráliše „20/21“ je záznamem pěti příběhů, které se stanou o poslední noci v roce. Další díla budou uveřejněna v nadcházejících měsících.

A studio Rubín si k divákovi nalezne cestu i při prázdném divadle (o baru nemluvě)

Rozhlasové skici vznikaly originální cestou, kterou režisér Frič popisuje následovně: „Zvuk mě baví. Mluvené slovo bez obrazu podněcuje fantazii, vyžaduje spoluúčast diváka, aby si ,vytvořil’ svůj vlastní vizuální vjem. Tím možná obratněji napodobuje divákovu aktivitu při sledování divadelních představení než videozáznam. Když jsme přemýšleli, čím nahradit rychlé inscenované čtení, padla volba právě na toto médium. Cílem črt i oněch čtení je ověřit text, zjistit, co funguje a co nefunguje, když se z písmen na papíru (či v počítači) promění na herecký projev. Jsme limitováni rozpočtem, technikou i časem. Je to tedy velmi dobrodružné, a tak jsem si jako takový podúkol stanovil natočit každou črtu jiným způsobem. ,přeSmyčka´ je naživo ,zahraná’ a až dokumentárně nasnímaná u Aleny Štréblové v kuchyni. Monology z ,Důchodce´ jsme natáčeli pokoutně v improvizovaném studiu v promrzlé herecké šatně A studia Rubín. ,20/21´ pak vznikalo převážně po bytech herců, kteří museli, aniž by se viděli, dodržovat stejný rytmus, aby na sebe navazovali.“

Samotný podcast „Fade in Rubín“ zatím nabízí tři dramaturgické linie. První v navazujících dílech představuje vznik a zákulisí autorských inscenací. Posluchači tak mohou slyšet rozhovory s tvůrci, herci, ale i odborníky na dané téma. Druhá se zaměřuje na rozhovory s důležitými tvůrčími a inspirativními osobnostmi, které jsou spojeny se samotným divadlem. Třetí tvoří rozhlasové skici, které jsou výstupem textů autorské dílny Autor v domě.

Podcast A studia Rubín vychází nepravidelně ve čtvrtek a k poslechu je na oficiálních webových stránkách divadla i na všech podcastových platformách, například Spotify, Apple music nebo Google Podcast.

Foto: archiv A studia Rubín

Pavla Umlaufová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

ZUŠ OPEN popáté

Celostátní festival základních uměleckých škol  ZUŠ Open proběhne i letos ve volném termínu. Startuje již zítra!

Letošní, v pořadí pátý, ročník celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open více než kdy jindy upozorňuje na přínos a význam uměleckého vzdělávání. Déle než rok trvající pandemie koronaviru citelně zasáhla i do oblasti základního uměleckého vzdělávání. Oproti loňskému roku, kdy se ZUŠ potýkaly se zaváděním distanční výuky a snažily se děti zapojit do nejrůznějších online projektů, čelí nyní mnohem závažnějšímu problému. A to udržení motivace svých žáku a zamezit jejich případnému odhlašování ze studia. Podporujme v dětech kreativitu a nadání, podporujme základní umělecké vzdělávání. Omezovat se jen na digitální technologie v umění dlouhodobě nelze, osobní kontakt žáků a pedagogů je nenahraditelný,“ vyzývá patronka ZUŠ Open pěvkyně Magdalena Kožená. Některé obory jako taneční, dramatický či sborový zpěv nebo orchestry ZUŠ je takřka nemožné vyučovat online. „Umění spojuje, boří hranice, pomáhá, je jazykem našich emocí, učí nás vnímat a rozvíjet smysl pro krásu. Umění a výchova k němu vedle mnoha nenahraditelných kompetencí především kultivuje mladou generaci, jejímž prostřednictvím je nositelem naděje. Naděje, kterou potřebujeme nejen v čase koronavirové pandemie,“ dodává hlavní koordinátorka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová.

Velkou část stávajícího školního roku byly základní umělecké školy zavřené. Proto letošní ročník ZUŠ Open, který pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené, ve spolupráci se základními uměleckými školami a dalšími institucemi, proběhne opět ve volném termínu od jara do konce roku. Stejně jako v minulém roce festival přináší sdílenou radost z umění, ale řídí se také mottem „ZUŠ Open pomáhá“. Ve spolupráci se školami vzniká řada projektů ve prospěch potřebných. Mnoho škol například průběžně aktivně pomáhá seniorům, kteří trpí izolací prostřednictvím online představení přenášených přímo do jejich domovů, na mnoha místech vznikají happeningy jako poděkování zdravotníkům za jejich obětavou službu.

Aktuální ročník ZUŠ Open 4. května symbolicky odstartuje online premiérou „Ódy na radost“ v provedení 130 žáků a 15 ředitelů ze 48 základních uměleckých škol z ČR i ze Slovenska. Autorské úpravy ikonicky známé Beethovenovy „Ódy na radost“ v čase pandemie se zhostila skladatelka, hudebnice a textařka Marie Sommerová. Skladba, jejíž nahrávka vznikla díky projektu „Hudební Všeználek“ a ZUŠ Open, je k dispozici na: www.zusopen.cz nebo na: https://youtu.be/Q3UgRTOctTM.  

6. května bude zahájena výstava výtvarných prací žáků pražských ZUŠ, která zaplní prostory pražské Novoměstské radnice. Ve spolupráci s Charitou ČR proběhne v ambitech františkánského kláštera na Jungmannově náměstí prodejní výstava výtvarných děl, která bude zahájena slavnostním streamovaným koncertem duchovní hudby 18. května v kostele Panny Marie Sněžné. Spolu s žáky a pedagogy dvou pražských ZUŠ vystoupí také Irena Pohl Houkalová. 25. května bude ZUŠ Open opět hostem programu festivalu Pražské jaro. V rámci koncertu s názvem Salon ZUŠ” se představí žáci ZUŠ a zároveň letošní absolventi Stipendijní Akademie MenART. Žáci vybraných škol a stipendisté MenART vystoupí díky ZUŠ Open například také na festivalu Americké jaro”, Smetanově Litomyšli a plánují společnou výstavu v rámci Smetanovy výtvarné Litomyšle.

Tanec nezůstává Popelkou…

Školy na závěr obtížného školního roku plánují komorní zahradní slavnosti a umělecká setkání v parcích, která mají být nositeli naděje a sdílení radosti prostřednictvím umění nejmladší generace a jejích pedagogů. 25. června chystají školy pardubického kraje společný happening na náměstí, který vyvrcholí koncertem komorní hudby absolventů, profesionálních umělců a hostů. Společné projekty ve veřejném prostoru, které mají sociální přesah podpory potřebných, připravují na poslední červnový týden školy na zámku v Nových hradech či v Hradci Králové. Pražské školy plánují společné vystoupení v parku Kajetánka.

V létě se po loňském úspěchu žáci ZUŠ vrátí na i na srpnový Maraton hudby Brno”, kde se mimo jiné zapojí do oblíbené piano štafety. S ohledem na současnou situaci se většina společných projektů ZUŠ v jednotlivých krajích uskuteční s velkou převahou až v druhé polovině roku.  V plánu jsou společná vystoupení a benefiční projekty na poutním místě Neratov, v Litni, na Vyšehradě, v Kroměříži, ve Zlíně a na mnoha dalších místech.

Již nyní ZUŠ Open prezentuje inspirativní ukázky z distanční výuky, online koncerty, výstavy či představení. Součástí letošního festivalu je mj. distanční interpretační soutěž pro žáky ZUŠ ve spolupráci s Pardubickou komorní filharmonií „Hraj on-line“. Finále soutěže a slavnostní koncert je plánován na druhou polovinu června v návaznosti na aktuální epidemiologickou situaci. Další soutěží, do které se zapojilo ZUŠ Open, je varhanní soutěžní přehlídka žáků ZUŠ „Organum Regium”, která v letošním roce probíhá mimořádně online a její výsledky budou oznámeny 6. května. 

Program jednotlivých škol je průběžně aktualizován na webových stránkách www.zusopen.cz.

Odkazy

Web: www.zusopen.cz

Facebook: www.facebook.com/zusopen

Youtube: www.youtube.com/channel/UC7PYdF5bSnh7nUh5qe6wzwA/featured

Instagram: https://www.instagram.com/zus_open

Tito dechaři jistě nejsou u konce s dechem… Naopak!

Význam uměleckého vzdělávání

Současný svět vyžaduje po dětech jiné dovednosti, než jaké potřebovaly dříve: umět vědomosti používat v praxi a vytvářet výsledky, které jsou inovativní a originální. V online světě, který je rychlý a stále aktuální, dobře vynikají „Soft Skills“ (měkké dovednosti), které základní umělecké školy bezpochyby nabízejí a které děti zúročí v dospělosti. Ať už se jedná o kreativitu, týmovou spolupráci, samostatnost a další sociální schopnosti a dovednosti i společenskou odpovědnost.Digitální a automatizovaná doba neoceňuje studenty za to, co vědí, ale za to, co mohou dělat s tím, co vědí,“ říká uznávaný britský pedagog Andreas Schleicher.

Řada výzkumů již prokázala, že hudební výuka je nepostradatelná pro správný rozvoj řeči a sluchu, hudební vzdělávání usnadňuje výuku cizích jazyků, pomáhá naučit se myslet dopředu i pěstovat představivost, dramatické umění zlepšuje verbální dovednosti, rozvíjí čtenářství a práci s textem, výuka tance rozvíjí vedle pohybových dovedností též prostorové vnímání. Umělecké vzdělávání, je pilířem sociálních dovedností, schopnosti empatie, sebepojetí a sebevyjádření. Posiluje schopnost lépe pochopit i jiné předměty, jako jsou například čtení nebo matematika. Nedílnou součástí uměleckých oborů a výchovy k umění je též psychohygiena, ale i rozvoj osobní disciplíny, vytrvalosti a hlubokého zájmu.

Kvalita, rozsáhlá síť i finanční dostupnost základních uměleckých škol v Česku je v porovnání se zahraničím mimořádná. Čechům sice přijdou jako samozřejmost, ale v řadě zemí je umělecké vzdělání mimo školní osnovy luxusní záležitostí. ZUŠ však potřebují zvýšit prestiž mezi širokou veřejností, aby byla obecně plně uznána a ohodnocena jejich svrchovaná důležitost pro správný vývoj dětí, fungování společnosti, spokojený a sebevědomý národ,“ říká patronka ZUŠ Open a zakladatelka nadačního fondu podporující ZUŠ Magdalena Kožená.

Foto: ZUŠ Open

Silvie Marková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN