Velké ovace absolventům ve Stavovském divadle

Pro Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium i hosty. ֍ Pestrý a bohatý repertoár. ֍ Citlivá choreografie i dramaturgie. ֍ Kvalita a entuziasmus. ֍

Historií prodchnuté Stavovské divadlo v Praze bylo počátkem června hostitelem dvou Absolventských představení studentů Tanečního centra Praha i jeho hostů. Ta byla zároveň i symbolickou tečkou v působení této vzdělávací instituce v Praze 5, pod Dívčími hrady, na Žvahově. TCP i další nekomerční spolky a instituce se totiž brzy stěhují – na adresu zrekonstruovaných prostor někdejšího Branického pivovaru v Praze 4.

Úvodem přítomné v hledišti přivítal na forbíně manažer konzervatoře TPC inženýr Antonín Schneider. V civilním, informačně bohatém, proslovu poukázal na řadu složitých aspektů posledních dvou sezón, se kterými se (nejen tato) škola musela vyrovnat. Zároveň diváky informoval o programu večera, ale i programu školy. I když v závěru vyslovil několik bodů, týkajících se přímo rodičů žáků školy, určitě se nemuseli ti „méně zainteresovaní“ v hledišti cítit jako na SRPŠ. 🙂

Celý večer se skládal ze šestnácti samostatných čísel žáků a hostů. Nejvíce v nich byly zastoupeny sedmé a osmé ročníky školy a hned po nich třídy páté a šesté. Prostor však dostali i žáci třetích a čtvrtých ročníků.

Ke kladům celého večera – kromě výtečných výkonů mladých tanečnic a tanečníků – patřila i skvělá práce těch v zákulisí. Především zvukových mistrů a osvětlovačů. Ti druzí především dokázali na každé jednotlivé vystoupení dopřát divákům unikátní atmosféru.

K častým neduhům obdobných bilančních vystoupení patří povětšinou monotónnost, dramaturgické vršení jednotlivých čísel bez jakékoli myšlenky… A tím pádem časem, nebojím se říct, jistá nudnost. Zde tomu bylo právě naopak! Diváky neustále nechávala v napětí citlivá ruka dramaturga. Jednotlivá čísla si odpovídajícím způsobem kontrastovala. A především, celý večer měl patřičnou gradaci. K tomu zcela jistě přispěl pestrý výběr autorů choreografií. Od osvědčených choreografek Vlasty Schneiderové, Terezy Hlouškové, Pavly Königsmarkové, Lindy Svidró, přes Terezu Chladovou, Evu Plockovou, Ihora Bezdieniezhnykha až po legendy Maria Petipu a ikonu této školy Pavla Šmoka.

Právě nastudování Šmokovy choreografie „Musica Slovaca“ jeho význačnou tanečnicí i asistentkou Kateřinou Dedkovou  Frankovou,  v provedení současných členů Pražského komorního baletu Báry Müllerové a Dalibora Lekeše, významně symbolizovalo propojení tohoto tělesa se školou.

Vrcholem celého večera byly impozantní „Vzpomínky“ (v choreografii Vlasty Schneiderové) v taneční interpretaci sedmých a osmých ročníků školy. Byly postaveny na mistrnou koláž z děl Georga Friedricha Händela, Matteo Bocelliho i etnické budhistické hudby. Celé vyznění této silně působivé kreace podpořily verše Ivana Slavíka, jenž ze záznamu přednesl Jaromír Meduna.

Právě jeho recitační výkon dával vzpomenout na legendu jménem Radovan Lukavský. Ten  podstatnou část své kariéry zářil právě na stejných divadelních prknech…

Nespravedlivé by bylo opomenout i číslo „Musicality of step“ absolventa této školy z roku 2016 Ihora Bezdieniezhnykha. A celý večer obohatila jistě i nejen „Láska“ na hudbu módní Shakiry, „Střemhlav“, „Painted Rainbow“ či „Gruzie“. Dlužno podotknout, že všem vystoupením (beze zbytku) dodával, mimo nesporně zvládnutého baletního i tanečního umění, patřičnou gradaci elán a entuziasmus vystupujících. Ovace byly zasloužené. Prostě, mladá krev se nezapře…

Za zmínku jistě ještě stojí, sice útlý, ale nesmírně informačně bohatý program. Vkusně graficky řešený.

Zpravodajská slušnost velí, ještě před koncem, představit maturanty a absolventy TCP za školní rok 2020/2021. Jmenovitě a abecedně to jsou: Eliška Bílková, Jana Budařová, Evgeniia Efimová, Natálie Glembová, Adéla Hausleitnerová, Ester Hrubá, Albert Kaše, Markéta Kultová, Justýna Mašková, Andrea Medzanská, Simona Mejsnarová, Anna Němčoková, Oldřiška Neumannová, Monika Plachá, Nicole Popelková, Kim Sojeong a Barbora Travinská.

Úplným závěrem zbývá popřát TCP, ale i dalším nekomerčním institucím, konkrétně Pražskému komornímu baletu, Mezinárodnímu centru tance, Nadaci TCP, Nadačnímu centru Pavla Šmoka i komunitnímu centru Branický pivovar mnoho pohody a nových kulturních výzev v novém působišti. A jelikož se jedná o prostor bývalého pivovaru, tak osvědčeným pivovarským heslem – ZDAŘ BŮH!

Psáno ze druhého představení v pátek 4. června 2021.

Foto: archivní

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Šípková Růženka – spící krasavice premiérově v Jihočeském divadle

Poslední premiéra sezóny v jihočeské metropoli – 3. 5. 2019 v DK Metropol. Na scéně i čerství držitelé jihočeské Thálie. Další premiéra v Českém Krumlově!

Sezónu 2018/2019 zakončí Jihočeské divadlo baletní pohádkou Šípková Růženka v choreografii a režii Jaroslava Slavického podle předlohy Maria Petipy na hudbu Petra I. Čajkovského. Tento klenot zlatého fondu klasického baletního odkazu 19. století uvádíme ve spolupráci s Taneční konzervatoří hl. m. Prahy a Bohemia Baletem. Ředitel konzervatoře a umělecký ředitel Bohemia Baletu Jaroslav Slavický doplňuje: „Jsem velmi rád, že se tento klasický balet par excellence vrátil na scénu Jihočeského divadla po třiapadesáti letech a že se tak podařilo splnit přání diváků, kteří po uvedení klasického baletu volali. Je mi velkou ctí a velmi se těším ze spolupráce s výjimečným českým divadelním výtvarníkem Josefem Jelínkem (nositelem Ceny Thálie za Celoživotní mistrovství), který se ujal kostýmní i scénické výpravy představení, a také ze spolupráce s orchestrem Jihočeského divadla, který představení doprovází.“   

Díky této významné spolupráci uvidí diváci na jevišti přes čtyřicet tanečníků. „Pevně věřím, že to jen umocní krásný umělecký zážitek. Domnívám se, že tento balet je ´prubířským´ kamenem pro všechny tanečníky a interprety. V každém případě vždy posouvá soubor kupředu,“ dodává umělecký šéf baletu Jihočeského divadla Lukáš Slavický.                                       

Kostýmy a scénu navrhl renomovaný český divadelní výtvarník Josef Jelínek, který si v mnohobarevném spektru současného divadla stále drží svou osobitou pozici. Je tvůrcem divadelní iluze a vytváří pro diváky obrazy v pravém slova smyslu – prostory pro emoce, údiv, krásu a fantazii. V našem i světovém kontextu je jedinečný. O svém výtvarném pojetí prozradil: „Čajkovskij napsal Šípkovou Růženku (Spíci krasavici) jako grand-balet. Pohádka plná nadpřirozených bytostí se zasazuje do baroka. Výprava by měla být opulentní až pompézní. Zadní prospekty jsou namalované podle principů barokního divadla, už na nich je namalovaná architektura, a aby to nebylo jen přetavením Galli-Bibieny, vnesl jsem do malby trochu snový, surreální charakter.”

Na páteční premiéře a podzimních reprízách se v rolích Růženky a prince Désiré představí hvězdy z Bavorského státního baletu v Mnichově Katherina Markowskaja a Maxim Chaschegorov. Dále se diváci mohou těšit na celý mezinárodní soubor baletu Jihočeského divadla a představí se i žáci baletní školy Jihočeského divadla. Nebudou chybět ani čerství držitelé Jihočeské Thálie za rok 2018 v oboru balet Petronela Bogdan a Magnum Phillipy.

Šípková Růženka se v létě objeví také před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově.

 »Šípková Růženka« / Petr Iljič Čajkovskij

baletní pohádka na špičkách

Choreografie, režie a dramaturgie / Jaroslav Slavický

Původní choreografie / Marius Petipa

Asistenti choreografa / Kateřina Slavická, Lukáš Slavický

Hudební nastudování a dirigent / Martin Peschík

Scéna a kostýmy / Josef Jelínek

Světelný design / Jaroslav Slavický / Petr Baštýř

Multimediální vizualizace/ Zdeňka Čechová
Technická spolupráce na multimediální vizualizaci / Filip Chalupa / Lukáš Chalupa
Představení řídí / Michaela Freudenschussová

Orchestr opery Jihočeského divadla

Koncertní mistři / Martin Červinka (housle) / Václav Žák (violoncello)

Premiérové uvedení 3. května 2019 v DK Metropol a 24. července 2019 před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově.

Délka představení 2 hodiny 20 minut včetně přestávky.

Obsazení:

Růženka / Alkisti Angelatou/ Katherina Markowskaja / Rosa Maria Pace

Princ Désiré / Maxim Chaschegorov / Magnum Phillipy / István Varga

Carabosse / Zdeněk Mládek / Diego Urdangarian Ferreira

Král / Béla Kéri Nagy

Královna / Petronela Bogdan

Catalabutte / Sotirios Panagoulias

Šeříková víla / Rosa Maria Pace / Jana Pelcová / Eleonora Romano

1. víla / Alkisti Angelatou / Jana Pelcová

2. víla / Ayano Nagamori / Tereza Szentpéteryová

3. víla / Shino Fujii / Mai Iwamoto

4. víla / Alkisti Angelatou / Shino Fujii

5. víla / Ayano Nagamori / Jana Pelcová

Víly (prolog), Přítelkyně (1. jednání), víly (2. jednání) / Jana Černá / Anna Herrmannová  / Aurora Kubelíková / Barbora Lahučká / Alžběta Mayerová / Marie – Anna Pavlíčková / Natálie Trešlová / Maria Vorochobina / Jana Zenkerová

Drahokamy / Aurora Kubelíková / Barbora Lahučká / Alžběta Mayerová / Marie – Anna Pavlíčková

Dvorní dámy – prolog / Maria Katalníková / Lucie Matějová

Valčíkdívky / Lucie Görnerová / Tereza Janečková / Maria Katalníková / Lucie Matějová / Markéta Vomáčková / Emma Zikmundová

Valčík chlapci / Ota Frühauf / Xavier Grevin / František Rezek / Radek Smieško / Richard Svoboda / František Vlček

Netopýři / Ota Frühauf / Xavier Grevin / Radek Smieško / Richard Svoboda

Dvorská a lovecká společnost – dívky / Laura Jiříková / Sandra Jiříková / Valentýna Mandíková / Lucie Matějová / Adriana Štefaňáková

Dvorská a lovecká společnost – chlapci / Matouš Bjolek / Michal Dembický / David Lampart/ Lorenzo Rufo / Samuel Štulpa

Lovčí / František Rezek / Richard Svoboda

Kavalíři / Aleš Hanzlík / Sebastiano Mazzia / Magnum Phillipy / Lorenzo Rufo / Diego Urdangarian Ferreira / István Varga

Dáma v lese / Jana Pelcová

Princezna Florina / Alkisti Angelatou / Shino Fujii / Mai Iwamoto

Modrý pták / Sebastiano Mazzia / Magnum Phillipy / István Varga

Kočka / Ayano Nagamori / Eleonora Romano / Tereza Szentpéteryová

Kocour / Aleš Hanzlík / Magnum Phillipy / István Varga

Karkulka / Alkisti Angelatou / Shino Fujii

Vlk / Lorenzo Rufo / Diego Urdangarian Ferreira

Chůva / Jana Prašničková

Žáci baletní školy Jihočeského divadla

Foto: Michal Hančovský

TANEČNÍ MAGAZÍN