CZECH DANCE TOUR 2022

Radostná atmosféra, hřmící hudba, dechberoucí choreografie

29.května 2022 proběhlo v Praze závěrečné taneční klání CZECH DANCE TOUR 2022. Hala Slavia Eden  byla plná diváků až k prasknutí, radostná atmosféra, tanečníci vydávali ze sebe opravdu to nejlepší, co uměli, celý den to hučelo a žilo, co jen to bylo možné. Dva roky pandemie nebyly vlastně vůbec nikde znát, skalní milovníci se vrátili ke své lásce – tedy k tanci a nic na světě je nezastavilo.

Napětí při vyhlašování cen

Šťastné tváře

Taneční magazín byl při tom všem a přenáší Vám čtenářům kus  energií sršící atmosféry, která na parketu a nejen tam, panovala. Tančilo všechno a všichni kolem….

Nutno říci, že choreografie Lidice nám vzala dech. Výkony mladých tanečníků si zaslouží poctu, ale právě tak i choreografové, kteří na tomto pracovali. A můžeme zmiňovat i dále, co bylo k vidění  – baletní prvky, akrobatické prvky atd. atd.   I junioři ukázali své – provazy a roznožky byly běžnou součástí show, takže smekáme malým umělcům!  Ale ani ty starší nemůžeme opomenout, to by bylo nespravedlivé.

Taneční kreace i během předávání cen

Jednou z cen pro choreografy byl unikátní stříbrný šperk, vyrobený právě a jen pro tuto příležitost, z dílny Jitky Kudláčkové (spolupracovala např. s Markem Dědíkem, známým ze StarDance).

Unikátní šperk Jitky Kudláčkové 

Inu, co dodat, kdo nebyl, o hodně přišel! 

Atmosféra  zúčastněných 2022

 Diplomy a medaile 

… a zase diplomy

 

Zeptali jsme se ……

Martin Hladík, organizátor Czech Dance Tour

TM: Jak se Vám rozbíhaly taneční lekce a show po pandemii?

„Štěstí nám přálo, navíc už v pandemii jsme si potvrdili, že díky vysoké připravenosti jsme schopni rychle a operativně reagovat. Díky tomu, že základní organizační velín rozhoduje v malém počtu lidí, je mnohem akce schopnější, než kdyby měl nesmyslné rozvětvené struktury. V roce 2020 jsme uspořádali první velkou soutěž sezóny (regionální kolo Czech Dance Tour pro Prahu) a tři dny poté přišel první lockdown. Na podzim 2021 jsme přesně mezi rozvolněním a vánoční stopkou všem sportovním akcím odtančili velké mistrovství ČR v Chrudimi. Letos bylo velmi znát, že tanečníci jsou natěšení a odhodlaní si soutěžní sezónu užít.

Covidové obstrukce přispěly k tomu, že u tance vydrželi ti, kdo ho opravdu milují. To je dobré. Bylo také znát, že skupiny se naučily trénovat v nových podmínkách online světa. V choreografiích, v pohybové úrovni a v taneční náročnosti jsme viděli méně kontaktních prvků. V tématech a konceptech se objevily reakce na pandemickou zkušenost. Jedna s choreografií využívala roušky jako rekvizitu a například skupina Hazard Jesenice si pro svoje představení na  téma “SYSTEM”, ve kterém zpracovala motiv “šíření viru” – proces, který platí pro nemoc, ale také třeba obdobně nakažlivou “lidskou pomluvu”.

TM: Bylo soutěžících více nebo méně než v předchozích letech?

„Tato otázka si zaslouží hlubší statistiku a také porovnání více věcí, které účast a návštěvnost ovlivňují.  Když se podíváme na statistiku prvoplánově, tak například v pražském regionálním kole máme vysoký nárůst ve všech sledovaných parametrech. V Brně máme nárůst počtu tanečních skupin, které na Czech Dance Tour vystupují a přitom se nepatrně snížil počet předvedených regionálních choreografií. Co se týká divácké účasti, je na tom Czech Dance Tour extrémně dobře. Jsme v době, kdy je běžné, že eventy propojují online a fyzické možnosti, a jsou tak “in” v reálném čase i v retrospektivě. Díky našim streamům na platformě  Twitch.tv máme například na sobotním Mistrovství ČR online life účast přes 11 000 diváků. Navíc streamy nebyly letos jedinou cestou, jak tanec již z regionálních kol dostat na obrazovky televizí.

Dalším faktorem je volba kvality, kterou soutěži dodáte, jde o poměr mezi cenou a poskytnutou službou. Je na každém, kterou cestu si zvolí, ať už je na straně pořadatele nebo návštěvníka. Na obou stranách by měl vládnout respekt k tomu, co si kdo vybere. My se přikláníme k tomu, že tanec je umění se sportovním výkonem a raději připlatíme za kvalitní hudební produkci, osvětlovací techniku, speciální taneční povrch baletizol a jednotné pozadí soutěže, které vytvoří dokonalou kompozici na každé soutěži, kterou jsme na finále MČR doplnili o efektní LED obrazovky.

Pro soutěžící už od regionálních kol jsme měli připravené  unikátní medaile, které cinkají,  a jak se “v kuloárech říká”, když je  máte na krku, opravu cítíte jejich hodnotu.“

TM: Co ještě ovlivňuje kvalitu soutěže?

„Bez ohledu na to, jak náročné jsou přípravy, soutěžní den velkou měrou stojí na moderátorech. v našem případě na moderátorkách – Adéle Rausové a Evě Sýkorové. Ono moderovat prakticky 12 hodin v kuse je velká nálož a holky jsou vždy skvěle připravené. Drží časový harmonogram, vědí, jak správně vyslovovat názvy tanečních skupin a jejich choreografií, nepletou si výslovnost názvů partnerů soutěže. Adéla je skvělá zpěvačka a na Mistrovství Czech Dance Tour pravidelně zpívá českou hymnu life.

Pečlivě připravovaný koncept a dobře vypadající soutěž potěší nejen tanečníky,  ale i oko diváka. Ten velmi citlivě vnímá, že je na akci, která něco znamená, má prestiž a ani je na to nemusíte neustále upozorňovat.“

TM: Jak hodnotíte připravenost soutěžících?  Byly ty dva roky lenošení znát nebo vůbec ne a všechno se dohnalo včas?

„Jakákoliv kritika by byla nepatřičná. Tanečníci, respektive choreografové a trenéři, udělali maximum. Dokázali dovést své svěřence do formy, kdy projdou celým turné a nominují se svými výkony na mistrovství světa. Na čem je ale do budoucna dobré zapracovat jsou třeba různá dechová cvičení, která nejen tanečníci mohou využívat v situacích, kdy je třeba rychlé sebekoncentrace, ochlazení organismu po výkonu a podobně. Máme na to školení, které nám zastavil covid, ale na chystaném Czech Dance Weekendu bude na toto téma praktický workshop.“

TM: Kolik asi diváků naplnilo halu na pražské Slavii?

„Plno bylo od rána a ještě více lidí sedělo u televizí, aby Mistrovství České republiky Czech Dance Tour sledovali z livestreamu, který pro naši soutěž zajišťoval tým profesionální televize Sport 5.“

TM: Obrovským překvapením byla choreografie na památku obětem Lidic. Jak se vůbec něco takového podařilo vytvořit?

„Ano, Lidice opravdu rezonují  napříč všemi, kdo tuto choreo viděli. Je to niterně vybrané téma, vystavěné v souladu s jeho závažností. Hudba nepotlačuje příběh, dává mu dramatickou oporu.  Výkony tanečníků jsou vynikající, je zřejmé, že tito protagonisté  umí zatančit i těžší věci. O to přirozeněji a odlehčeněji jejich vystoupení působí.

 V neposlední řadě, dost možná v řadě první, soubor tanečníků Diamonds z Nového Bydžova, se byl v Lidicích podívat. Znají děsivý příběh lidických dětí a umí jej tancem převyprávět.“

TM: Byla během show ještě jiná choreografie, která ohromila Vás a porotu?

„Ano, v každé taneční disciplíně. Nicméně, je spravedlivé říct, že právě juniorská kategorie art dance, kde zlato braly “Lidice”,  měla vysokou konkurenci. Na choreografie Jany Bálešové Media Nocte se dají  vyzdvihnout obdobné kvality, obdobně i bronzové vystoupení Hroch Pardubice “Alive”  je dechberoucí. Obě zmíněné choreografie získaly ceny našich partnerů,  se kterými dlouhodobě spolupracujeme.

Nejen “zlaté” vítěze se totiž snažíme ocenit i dalšími speciálními cenami, jako je pobyt v rekreačním středisku Český ráj, cena TV Óčko, cena TV Sport 5, Hard Rock Café Praha a Cena Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek. Nejde jen o ocenění samotné, ale jeho hlubší smysl – dostat moderní tanec do širší pozornosti médií a tedy i veřejnosti; v případě ceny řetězce Hard Rock Cafe se tanečníci  společně sejdou v jeho prostorách, kde jsou memorabilia známých osobností. To je samo o sobě inspirativní a motivační. Skupina v Hard Rock Cafe společně posnídá a poobědvá, mohou takto být spolu někde jinde než na soustředění nebo na tanečním sále. Užijí si také focení s profesionálním fotografem.“

Foto, video, text: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

 

 

„Pavel Šmok inspirující“

Beseda s Petrem Zuskou v rámci cyklu Toulky taneční historií

V branickém Domě tanečního umění proběhne ve čtvrtek 2. června 2022 od 15 hodin druhá beseda z cyklu Toulky taneční historií, kterou pořádá Studijní a vědecké centrum Pavla Šmoka. Hostem setkání s názvem „Pavel Šmok inspirující“ bude Petr Zuska, tanečník a choreograf, bývalý dlouholetý šéf Baletu Národního divadla, který je v současnosti rezidenčním choreografem Pražského komorního baletu. Právě v PKB uvedl Zuska před více než dvaceti lety jedny ze svých prvních choreografií.

Činnost Nadačního fondu a institutu Pavla Šmoka se zaměřuje na propagaci a oživení odkazu Pavla Šmoka, výrazné osobnosti české choreografie, který měl zásadní vliv na vývoj tanečního umění ve druhé polovině dvacátého století, a to mimo jiné formou veřejných projekcí a přednášek. „V rámci různých aktivit Institutu připravujeme také setkání a rozhovory s hosty, s pamětníky. Vesměs půjde o tanečníky či choreografy, kteří s Pavlem Šmokem spolupracovali, ať už to jsou členové Baletu Praha, Pražského komorního baletu nebo choreografové, na něž měl vliv jako kolega či pedagog,“ vysvětluje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Budeme střídat hosty i období. Petr Zuska zavzpomíná na Pavla Šmoka v éře Pražského komorního baletu, první zářijový týden pak budeme hovořit o Šmokově působení v basilejském angažmá s ředitelem Taneční konzervatoře hl.m.Prahy Jaroslavem Slavickým a jeho ženou Kateřinou.“

Jak setkání s Pavlem Šmokem ovlivnilo Zuskův pohled na tvorbu? Co na Šmokově díle považuje za nadčasové? Jak na jeho odkaz navazuje v současném souboru? Přijďte na čtvrteční setkání s výraznou osobností současného tanečního divadla. Prostor bude samozřejmě i pro dotazy diváků.

Cyklem přenášek, besed a projekcí o historii tanečních souborů Studio Balet Praha, Pražský komorní balet a zakládajících členech provází taneční historička Lucie Kocourková.

„Pavel Šmok inspirující“

Kdy: 2. června 2022 v 15:00

Kde: Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, Dům tanečního umění, Údolní 212/1, Praha 4 – Braník

Host: Petr Zuska

Vstupné: 50 Kč

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Letní škola na Konzervatoři Duncan centre

Objevujeme tancem

Vážení pedagogové, choreografové a tanečníci,

 

dovolte jménem Konzervatoře Duncan centre nabídnout možnost účastnit se akreditovaného semináře pro pedagogy taneční a pohybové výchovy Objevujeme tancem aneb Letní škola 2022, který proběhne od 20. 8. do 24. 8. 2022.

Hlavním cílem semináře je seznámit taneční pedagogy s výukou vedenou Duncan metodou a umožnit jim prakticky si vyzkoušet principy Duncan metody v nejrůznějších tanečních a pohybových situacích, a to prostřednictvím vlastního prožitku. Seminář je akreditovaný MŠMT č. j.: 7733/2021-1-268

Letní škola je určena všem tanečním pedagogům působícím nejen v základních uměleckých školách, ale i tanečních studiích, základních školách i všem zájemcům o taneční pedagogiku. 

Přihlášky přijímáme do 31. května 2022, kapacita LŠ je omezená, proto doporučuje přihlásit se co nejdříve na e-mail: produkce@duncancentre.cz

Bližší informace jsou k dispozici na webových stránkách KDC.

Barbora Laierová

Produkce Konzervatoře Duncan centre

pro Taneční magazín

Velké ovace absolventům ve Stavovském divadle

Pro Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium i hosty. ֍ Pestrý a bohatý repertoár. ֍ Citlivá choreografie i dramaturgie. ֍ Kvalita a entuziasmus. ֍

Historií prodchnuté Stavovské divadlo v Praze bylo počátkem června hostitelem dvou Absolventských představení studentů Tanečního centra Praha i jeho hostů. Ta byla zároveň i symbolickou tečkou v působení této vzdělávací instituce v Praze 5, pod Dívčími hrady, na Žvahově. TCP i další nekomerční spolky a instituce se totiž brzy stěhují – na adresu zrekonstruovaných prostor někdejšího Branického pivovaru v Praze 4.

Úvodem přítomné v hledišti přivítal na forbíně manažer konzervatoře TPC inženýr Antonín Schneider. V civilním, informačně bohatém, proslovu poukázal na řadu složitých aspektů posledních dvou sezón, se kterými se (nejen tato) škola musela vyrovnat. Zároveň diváky informoval o programu večera, ale i programu školy. I když v závěru vyslovil několik bodů, týkajících se přímo rodičů žáků školy, určitě se nemuseli ti „méně zainteresovaní“ v hledišti cítit jako na SRPŠ. 🙂

Celý večer se skládal ze šestnácti samostatných čísel žáků a hostů. Nejvíce v nich byly zastoupeny sedmé a osmé ročníky školy a hned po nich třídy páté a šesté. Prostor však dostali i žáci třetích a čtvrtých ročníků.

Ke kladům celého večera – kromě výtečných výkonů mladých tanečnic a tanečníků – patřila i skvělá práce těch v zákulisí. Především zvukových mistrů a osvětlovačů. Ti druzí především dokázali na každé jednotlivé vystoupení dopřát divákům unikátní atmosféru.

K častým neduhům obdobných bilančních vystoupení patří povětšinou monotónnost, dramaturgické vršení jednotlivých čísel bez jakékoli myšlenky… A tím pádem časem, nebojím se říct, jistá nudnost. Zde tomu bylo právě naopak! Diváky neustále nechávala v napětí citlivá ruka dramaturga. Jednotlivá čísla si odpovídajícím způsobem kontrastovala. A především, celý večer měl patřičnou gradaci. K tomu zcela jistě přispěl pestrý výběr autorů choreografií. Od osvědčených choreografek Vlasty Schneiderové, Terezy Hlouškové, Pavly Königsmarkové, Lindy Svidró, přes Terezu Chladovou, Evu Plockovou, Ihora Bezdieniezhnykha až po legendy Maria Petipu a ikonu této školy Pavla Šmoka.

Právě nastudování Šmokovy choreografie „Musica Slovaca“ jeho význačnou tanečnicí i asistentkou Kateřinou Dedkovou  Frankovou,  v provedení současných členů Pražského komorního baletu Báry Müllerové a Dalibora Lekeše, významně symbolizovalo propojení tohoto tělesa se školou.

Vrcholem celého večera byly impozantní „Vzpomínky“ (v choreografii Vlasty Schneiderové) v taneční interpretaci sedmých a osmých ročníků školy. Byly postaveny na mistrnou koláž z děl Georga Friedricha Händela, Matteo Bocelliho i etnické budhistické hudby. Celé vyznění této silně působivé kreace podpořily verše Ivana Slavíka, jenž ze záznamu přednesl Jaromír Meduna.

Právě jeho recitační výkon dával vzpomenout na legendu jménem Radovan Lukavský. Ten  podstatnou část své kariéry zářil právě na stejných divadelních prknech…

Nespravedlivé by bylo opomenout i číslo „Musicality of step“ absolventa této školy z roku 2016 Ihora Bezdieniezhnykha. A celý večer obohatila jistě i nejen „Láska“ na hudbu módní Shakiry, „Střemhlav“, „Painted Rainbow“ či „Gruzie“. Dlužno podotknout, že všem vystoupením (beze zbytku) dodával, mimo nesporně zvládnutého baletního i tanečního umění, patřičnou gradaci elán a entuziasmus vystupujících. Ovace byly zasloužené. Prostě, mladá krev se nezapře…

Za zmínku jistě ještě stojí, sice útlý, ale nesmírně informačně bohatý program. Vkusně graficky řešený.

Zpravodajská slušnost velí, ještě před koncem, představit maturanty a absolventy TCP za školní rok 2020/2021. Jmenovitě a abecedně to jsou: Eliška Bílková, Jana Budařová, Evgeniia Efimová, Natálie Glembová, Adéla Hausleitnerová, Ester Hrubá, Albert Kaše, Markéta Kultová, Justýna Mašková, Andrea Medzanská, Simona Mejsnarová, Anna Němčoková, Oldřiška Neumannová, Monika Plachá, Nicole Popelková, Kim Sojeong a Barbora Travinská.

Úplným závěrem zbývá popřát TCP, ale i dalším nekomerčním institucím, konkrétně Pražskému komornímu baletu, Mezinárodnímu centru tance, Nadaci TCP, Nadačnímu centru Pavla Šmoka i komunitnímu centru Branický pivovar mnoho pohody a nových kulturních výzev v novém působišti. A jelikož se jedná o prostor bývalého pivovaru, tak osvědčeným pivovarským heslem – ZDAŘ BŮH!

Psáno ze druhého představení v pátek 4. června 2021.

Foto: archivní

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN