TANEC PRAHA a jeho výzva pro choreografy

Choreografové, máte zájem o taneční dramaturgii? Rádi byste rozšířili své teoretické znalosti, získali odborné zkušenosti a sdíleli je s nejlepšími z oboru?

Tanec Praha je hlavním organizátorem projektu Micro and Macro Dramaturgies in Dance”, na kterém spolupracuje s pěti partnery ze čtyř evropských zemí.

Projekt poskytuje možnost umělcům z pěti partnerských zemí (Česká republika, Itálie, Nizozemí, Švédsko a Kypr) pracovat s předními evropskými tanečními dramaturgy, jejichž tým vede Guy Cools, a to v každém roce formou dvou desetidenních workshopů pro vybrané dvojice umělců z každé země. Projekt je otevřený také širší odborné veřejnosti.

Do projektu se mohou hlásit pouze profesionální umělci: choreografové, kteří již mají zkušenosti z tvůrčího procesu („mid-career choreographers”) a cítí potřebu dalšího profesního růstu, a potenciální taneční dramaturgové, kteří se chtějí perspektivně věnovat této profesi. Choreografové se mohou přihlásit s vybranou osobností dramaturga jako dvojice, ale také jednotlivě. Stejně tak zájemci o taneční dramaturgii. Důležitý je zájem o výměnu zkušeností v rámci evropské spolupráce a otevřenost novým impulzům.

Podmínky otevřené výzvy:

Zájemci o účast v projektu „Micro and Macro Dramaturgies in Dance” musí garantovat svou účast na obou workshopech v roce 2020 (15.–25. 4. a 1. polovina října 2020), stejně jako závěrečné akci projektu v Praze v polovině září 2021.

K vyplněné přihlášce je třeba přiložit stručný motivační dopis v angličtině.

Více informací o projektu, jeho podmínkách a přihlášku najdete zde:
https://tanecpraha.org/cs/micro-and-macro-dramaturgies-dance

Projekt je podpořen programem Evropské unie Kreativní Evropa – Kultura.

TANEC PRAHA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kreativní seminář »ŠKOLA TANČÍ« ve Žďáru nad Sázavou

Kurs akreditovaný MŠMT pro tanečníky a choreografy i pro pedagogy základních i středních škol. Seznámí s principy kreativních projektů Škola tančí, přinášejících do škol vzdělávání v pohybu? Hlaste se na tento kreativní seminář od 27. 10 do 30. 10. 2019,

Obracíme se na taneční tvůrce a choreografy s chutí pracovat v jiném prostředí, kteří chtějí tvořit společné projekty pro žáky, a na pedagogy základní nebo střední školy (či odborného učiliště) se zájmem obohatit výuku o nové prvky. Chcete-li vykročit ze zaběhnutého rámce, načerpat novou inspiraci a vytvořit nové profesní vazby, je pro vás seminář skvělou příležitostí. Seminář probíhá v nádherných a inspirativních prostorách zámeckého areálu Žďár nad Sázavou pod vedením lektorů, kteří v rámci projektu Škola tančí působí v České republice i v zahraničí, hlavní lektorkou bude letos Katherine Bader (DE). Seminář je akreditován Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy.

Principy projektu Škola tančí převzala SE.S.TA z francouzského „Dance au cour“, projektu, který ve Francii úspěšně funguje již 30 let s podporou Ministerstva kultury, školství a regionů a který byl dále aplikován v Belgii, Norsku či Anglii. V Česku realizuje SE.S.TA projekty v programu Škola tančí od roku 2006.

Pracujeme s metodami zaměřenými na uměleckou kreativitu žáků používáním „těla v pohybu“ jako nástroje poznávání, zapamatování a názornosti. Na semináři s vámi budou sdílet své poznatky choreografové, kteří mají mnohaleté praktické zkušenosti z lektorování projektů Škola tančí ve třídách. Z partnerské organizace Tanzplattrofm přijedou na seminář choreografové, kteří vedou obdobný projekt Tanz in Schulen v Německu. Celý seminář povede renomovaná choreografka Katharina Bader. Předpokládáme, že spolu s Vámi vytvoříme inspirativní, soustředěné prostředí.

Základní myšlenkou Vzdělávání v pohybu je, že pohyb – tanec může pomoci žákům při osvojování poznatků napříč učební látkou, při získávání dovedností daného předmětu, či může rozšířit rámec kompetencí, které dítě ve vzdělávacím systému používá. Hlavním principem je pak mezioborová spolupráce mezi tanečním tvůrcem a pedagogem – několikatýdenní intervence choreografa (který je dostatečně zkušený a má tvůrčí potenciál) do vzdělávacího procesu za podpory učitele. Taneční tvůrce při svém působení na škole v rámci kreativního projektu vtahuje do tvůrčího procesu nejen žáky, ale i učitele. Zkušenost pak ukazuje, že uskutečnění kreativního projektu na škole posiluje vazby nejen mezi dětmi, mezi učitelem a žáky, ale i mezi školou a životem dítěte a jeho rodinou.

Příprava na spolupráci zprostředkovává choreografům, co obnáší výuka a školní rámec, naopak učitele seznamuje s prací choreografa a kreativním procesem.

Seminář je vhodný i pro učitele, kteří uvažují o realizaci projektu Škola tančí na své škole i pro ty, kteří chtějí jen vyzkoušet moderní přístupy ke vzdělávání, obohatit se jimi a do své praxe přenést třeba jen část či základní dojmy a rámcové zkušenosti ze vzdělávání v pohybu.
Smyslem semináře je:

Sdílet v týmu zkušených účastníků semináře otázky, které řeší profesionální umělci, jež vstupují do role pedagogů při práci s amatérskými skupinami.  

Skrze praktická cvičení a analýzy si vyzkoušet a pojmenovat nejrůznější umělecko-vzdělávací metody.

Rozšířit tým umělců, kteří rozvíjí projekt Škola tančí.
Kontext:

Na semináři budou přítomní zkušení choreografové projektu Škola tančí a partnerského projektu Tanz in Schulen z Frankfurtu nad Mohanem.

Paralelně se seminářem bude probíhat i příměstský tábor pro děti. S touto skupinou budeme každý den občasně pracovat (ukázkové hodiny a další aktivity.

Do dětské táborové skupiny můžete přihlásit i svoje děti – doporučený věk je 8 –12 let.

Pro koho je seminář určen:

Pro profesionální choreografy nebo umělce z podobných odvětví jako například nový cirkus, performance a divadlo, kteří pracují s amatérskými skupinami, a to především s dětmi.

Pro učitele z formálního vzdělávání (ze státních a soukromých základních a středních škol), kteří chtějí spolupracovat nebo již spolupracují s umělcem ve své výuce.

Maximální počet účastníků je 20, jejich školitelé: 4 choreografové Škola tančí a 4 choreografové Tanz in Schulen.

Cena semináře je 2600 Kč.

Další podrobnosti na: www.se-s-ta.cz

SE.S.TA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Výměnný rezidenční program v Jeruzalémě

Láká vás exotika? A zajímavá zkušenost? Tak možná právě vám jsou určeny následující informace:

Taneční centrum Machol Schalem (MASH) v Jeruzalémě hledá partnerské instituce, které mají zájem o výměnný rezidenční program pro choreografy a tanečníky.

MASH působí v oblasti současného tance od roku 2002. Jeho cílem je podpora nekonvenčních tanečních představení a rozvoj spolupráce mezi institucemi a performativními umělci na mezinárodní úrovni. Součástí centra je sál s kapacitou 120 míst a studio určené pro nácvik představení či komunitní aktivity. Vedle dílčích představení centrum produkuje také mezinárodní taneční týden v Jeruzalémě, jehož součástí je i prestižní choreografická soutěž.

Umělecká ředitelka MASH Ofra Idel

Výzva je určená tanečním organizacím a institucím, které mají zájem o výměnný rezidenční program v roce 2020 a 2021, v jehož rámci budou mít zahraniční umělci možnost působit v Jeruzalémě a naopak izraelští umělci v partnerské instituci v zahraničí. V současné době MASH spolupracuje například s tanečním centrem DOCK 11 v Berlíně, Derida v Sofii či s festivalem M1 Contact v Singapuru.

Detailní podmínky a informace získáte kontaktováním kreativní ředitelky centra Ofra Idel 

na emailu: machol.shalem@mail.com

či na telefonním čísle: 972-54-7982211.

Foto: archiv

TANEČNÍ MAGAZÍN

NIKOLA NĚMCOVÁ jako „Motýlí žena“ v Pardubicích

Ve čtvrtek 21. února má svátek Lenka, ale také proběhne v DIVADLE 29 v ulici Svaté Anežky České v Pardubicích zajímavá taneční akce DUNCAN CENTRE. Začne o osmé hodině večerní. Jde o českou premiéru.

Večer věnovaný současnému tanci, jehož program bude složen z nejnovější choreografické tvorby studentů Konzervatoře DUNCAN CENTRE, včetně české premiéry představení „Motýlí žena“ Nikoly Němcové.

Nikola Němcová: „LA MARIPOSA (MOTÝLÍ ŽENA)“

Za symbolem ženské jemnosti a křehké slabosti se skrývá archetyp plodící síly. Ona je ta, která nese život, ta která přišla posílit slabé, ta která vyvstala z prachu, aby mohla ve svých prsou táhnout bouřlivý svět i podsvětí.

Představení je inspirováno knihou psychoanalytičky Clarissy P. Estés „Ženy, které běhaly s vlky“.

Námět, choreografie, kostým a tanec: Nikola Němcová / hudba: Mario Lavista – Canto del Alba, Julián Carrillo – Cromometrofonía (First part)

Vstupenky na: Ticketportal.cz , nebo v DIVADLE 29, Svaté Anežky České č. p. 29 .

Nikola Němcová na archivním snímku z festivalu v roce 2017

Konzervatoř Duncan centre je renomovaná a mezinárodně uznávaná škola, jediná svého zaměření ve střední Evropě (současný tanec a tvorba). Za téměř dvacet sedm let svojí existence konzervatoř prokázala vysoké odborné a umělecké kvality – drtivá většina umělců, choreografů, tanečníků a pedagogů na české taneční scéně jsou právě bývalí studenti nebo absolventi školy. Vytváří nivó současného tanečního oboru v rámci naší země i celé Evropy.

Foto: archiv divadla

TANEČNÍ MAGAZÍN

Je lepší seskočit, když jste na vrcholu!

Tamara Rojo odchází

 

 

 

 

Tamara Rojo strávila dvanáct let v Royal Balet coby prima balerina. Proč odešla na svém vrcholu? Jen proto, aby  vzala novou práci jako  umělecká ředitelka Anglického národního baletu? (English National Ballet, ENB)

Foto:  Camera Press

Celá má taneční  kariéra byla příprava na tuto roli. Nyní je čas.

Tamara se právě vrátila z Barcelony, kde si vyzvedla další ocenění do své sbírky. Spěchá do kanceláře Anglického národního baletu v Kensingtonu, kde je nyní uměleckou ředitelkou. |Je to jediný okamžik dne, kdy v deset hodin  začíná lekci  baletu.  Pak  přijde administrativní práce. Nová sezóna se zahajuje za méně než dva týdy a lidé čekají, zda nová umělecká ředitelka obstojí v těžké době. Druhý největší baletní soubor musí čelit škrtům v rozpočtu. ENB je soubor, která má ztrátu sto tisíc liber za týden a navíc je kritizován za užší, komerční repertoár, který vyhrává nad kreativitou. Navíc již dva umělečtí  ředitelé odešli během deseti let.

Rojo říká: “Celá má taneční kariéra byla příprava na tuto roli. Jsem šťastná, že jsem mohla tančit s úžasnými lidmi, ale  teď přišel moment pro tuto práci. Vaše činnost může mít dosah za Vás, důležitější  pro umění samotné a doufejme, že i pro společnost. Líbí se mi fakt, že měníme trošku svět, přinášíme ho více lidem. Tančíme pro lidi s parkinsonovou nemocí a pro děti.

“Spící krasavice”, která zahajuje novou sezónu a “Louskáček” jsou dvě hry, které by měly zaplatit účty. Ale Rojo se rozhodla vybrat ještě jiné zajímavé kusy, jako premiéru Petite Mort, současnou choreografii uznávaného českého tvůrce  Jiřího Kyliána.

“Doufám, že budu více pracovat s choreografy. Něco, co postrádám v mé kariéře je, že nebyly příležitosti  pracovat přímo s tvůrci. Bylo trochu frustrující vždy kopírovat  něco, co již bylo vytvořeno. “Labutí jezero” a “Spící krasavice” a další klasiky jsou dost staré, proto jste volní. Můžete je trošku interpretovat, jak chcete.”

“Ovšem problém s choreografiemi, které vznikly za posledních  dvacet let je, že lidé, kteří je vytvořili, jsou stále kolem, připoutáni k nim. Takže je obtížnější vložit do nich svůj  vlastní otisk. Chci dát více příležitostí  tanečníkům pracovat přímo s tvůrci a přinést cokoli, co  v sobě mají.”

Práce umělecké ředitelky přichází zřídka, takže Rojo ji musela popadnout. Tvrdí, že to bylo správné, i když mnozí nesouhlasí. V 38 letech je na vrcholu své síly coby tanečnice. A nyní odchází pryč.

“Je to nejlepší doba”,  připouští Rojo. Dosáhla jsem  technického maxima, ale hlavně emocionální zralosti. Skutečně vím, co dělám. Je to báječný pocit.”

Rojo bude stále  vystupovat s ENB,  vrátí se zpět k Royal ballet  příští rok, ale promeškají role, na které nejsou peníze.

“Ale život je plný výběru. Nemůžete lpět na nečem, musíte to nechat jít, aby nové věci mohly přijít. Nová dobrodružství. Byla jsem v Covent garden dvanáct let, vytvořila jsem mnoho fantastických rolí. Byla jsem na vrcholu a jediná cesta je dolů.

Je lepší seskočit, když jste na vrcholu  a skočit k další výzvě.

“Tohle není oběť, mělo se to stát jednoho dne a krásné je, že si to vybírám. Neodchází to ode mě, což se mohlo stát”, říká Rojo.

Podle diváků, Rojo byla ceněna  za techniku i emocionální hloubku, ale ona sama říká, že se začala  trošku nudit sama sebou.

“Nudila jsem se  tím, že jsem byla hodiny ve studiu, analyzovala jsem věci, které jsem už analyzovala stokrát před tím. Imitovala jsem sebe, předstírajíc, že mě to zajímá, ale měla jsem tolik jiných věcí na mysli.  Protože jsem dosáhla nejvyššího bodu a už nebylo kam jít? Ano.  Dosáhla jsem svého vlastního limitu, dosáhla jsem toho, co jsem mohla ve svých rolích udělat. Jak vystupovat a hrát, jak roli uzavřít, jaký názor vytvořit.  Věci, které dříve trvaly čtyři týdny, nyní trvaly dva týdny, nebo deset dní.”

“Stále miluji vystupování, ale skutečně dobrých vystoupení je jen pár. A možná bych mohla napočítat jen deset v mé celé kariéře. Většinou jsem odešla lehce zklamaná sebou.”

“Co je opravdu dobré vystoupení? Je to alchymie, něco co je nad vaší kontrolou. Je to jako bych vystoupila ze sebe, stala  se větší než jsem sama. Jsem navázaná na publikum, na partnera, na hudbu. Tyto velké show nebyly technicky ohromující, ale něco jiného převzalo vládu.”

Rojo vyrostla v Madridu. Její rodiče v ní probudili  zájem o balet.  Rojo říká: ”Nebyla jsem nejlepší balerina, ale nejzatvrzelejší.” Byla taková jako dítě?  “Jen v baletu. Byla jsem dosti líná na cokoliv jiného. Nešla bych. Moji rodiče mi říkali, že jsem soustavně žádala, abych byla nesená. Nenáviděla jsem fyzickou aktivitu jakéholiv druhu!” směje se.

“Nenáviděla jsem školu. Myslím, že kdybych nenašla balet, byla bych dosti líná osoba.”

“Co na něm miluji? Osvobozuje  mě. Myslím, že tanec je jediné místo, kde mohu být opravdu volná. Bylo to překvapení, když ji matka vzala na “Labutí jezero”. Rojo nevěděla, že by mohla být profesionální balerina, a vědomí, že balet byl veřejný, ji děsilo. “Vůbec se mi to nelíbilo.”

“Pro mě balet byla osobní zkušenost, něco, co jsem cítila, když jsem byla ve studiu, a myšlenka, že mě lidé sledují na mě působila dotěrně. Myslela jsem, že  tohle snad není to, co chci být. Nebyla jsem  dost sebevědomá, abych byla sledována během této mé osobní zkušenosti.”

Ale přišlo také na vystoupení. Coby teenager, Rojo dělala šest hodin baletu vedle školy. Ve dvaceti letech vyhrála prestižní soutěž, Paris Internacional Dance. “Uvědomila jsem si, že jsem možná o.k. a mohla bych to dělat profesionálně.” Jedna z porotkyň nabídla Rojo místo ve skotském baletu, kam přijela  s pramalou znalostí  angličtiny. Její dovednosti ovšem brzy rozeznaly i jiné soubory, ENB, Royal Ballet, kde zůstala 12 let, coby primabalerina a stala se hvězdou.

Rojo je  otevřená  vyjádřit se k tématu, jaké tlaky byly na ni vyvinuty. Někdy to bylo velmi  hořké. “Jsi příliš tlustá”, říkali jí. ” V té době to bylo bolestivé, věřila jsem těm slovům, protože byly od lidí, kteří teoreticky chtěli pro mě to nejlepší. A tak jsem někdy hladověla a v té době jsem si uvědomila, že ztrácím svou techniku, svou sílu. Nechci být falečný tanečník, který předstírá,že skáče, ale nepoužívá svaly, protože nemá žádnou energii. Přestalo mě těšit tančit. Tak jaký to mělo smysl?”

Je to klišé, že balerina musí vydržet velké trápení pro své umění. Jsou zde ale oběti. Rojo, která měla různá zranění, říká: “ Jsem v bolestech každý den. Vždy. Kdekoliv. Zvyknete si na to.  Je to jako hluk, někde, protože je to stálé, ignorujete to, ale naučíte se rozeznat, kdy se změní zvuk, a vy potřebujete pomoct.“

Je těžké pro někoho s takovou emocionální intenzitou najít vztah?

“Nemyslím, že je to těžší než kdekoliv jinde. Mít vztah je obtížné, z mnoha důvodů. Jsem štastná, měla jsem štěstí, byla to otázka nalezení někoho, kdo sdílí mé zájmy.” (Její partner je osvětlovač.)

Rojo má před sebou velkou roli, vizi, ale finanční situace je  nesmírně obtížná.  Jak dlouho baletní soubory vydrží?

“Umění dává naději”, říká s úsměvem, “a v tomto okamžiku, je to důležitější než kdykoliv předtím.”

Emine Saner
“The Sleeping Beauty” – Milton Keynes Theatre,  17.-20. října 2012
 “The Nutcracker”  – Southampton Mayflower, 22.-25.  listopadu 2012

 

Taneční magazín