Velké ovace absolventům ve Stavovském divadle

Pro Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium i hosty. ֍ Pestrý a bohatý repertoár. ֍ Citlivá choreografie i dramaturgie. ֍ Kvalita a entuziasmus. ֍

Historií prodchnuté Stavovské divadlo v Praze bylo počátkem června hostitelem dvou Absolventských představení studentů Tanečního centra Praha i jeho hostů. Ta byla zároveň i symbolickou tečkou v působení této vzdělávací instituce v Praze 5, pod Dívčími hrady, na Žvahově. TCP i další nekomerční spolky a instituce se totiž brzy stěhují – na adresu zrekonstruovaných prostor někdejšího Branického pivovaru v Praze 4.

Úvodem přítomné v hledišti přivítal na forbíně manažer konzervatoře TPC inženýr Antonín Schneider. V civilním, informačně bohatém, proslovu poukázal na řadu složitých aspektů posledních dvou sezón, se kterými se (nejen tato) škola musela vyrovnat. Zároveň diváky informoval o programu večera, ale i programu školy. I když v závěru vyslovil několik bodů, týkajících se přímo rodičů žáků školy, určitě se nemuseli ti „méně zainteresovaní“ v hledišti cítit jako na SRPŠ. 🙂

Celý večer se skládal ze šestnácti samostatných čísel žáků a hostů. Nejvíce v nich byly zastoupeny sedmé a osmé ročníky školy a hned po nich třídy páté a šesté. Prostor však dostali i žáci třetích a čtvrtých ročníků.

Ke kladům celého večera – kromě výtečných výkonů mladých tanečnic a tanečníků – patřila i skvělá práce těch v zákulisí. Především zvukových mistrů a osvětlovačů. Ti druzí především dokázali na každé jednotlivé vystoupení dopřát divákům unikátní atmosféru.

K častým neduhům obdobných bilančních vystoupení patří povětšinou monotónnost, dramaturgické vršení jednotlivých čísel bez jakékoli myšlenky… A tím pádem časem, nebojím se říct, jistá nudnost. Zde tomu bylo právě naopak! Diváky neustále nechávala v napětí citlivá ruka dramaturga. Jednotlivá čísla si odpovídajícím způsobem kontrastovala. A především, celý večer měl patřičnou gradaci. K tomu zcela jistě přispěl pestrý výběr autorů choreografií. Od osvědčených choreografek Vlasty Schneiderové, Terezy Hlouškové, Pavly Königsmarkové, Lindy Svidró, přes Terezu Chladovou, Evu Plockovou, Ihora Bezdieniezhnykha až po legendy Maria Petipu a ikonu této školy Pavla Šmoka.

Právě nastudování Šmokovy choreografie „Musica Slovaca“ jeho význačnou tanečnicí i asistentkou Kateřinou Dedkovou  Frankovou,  v provedení současných členů Pražského komorního baletu Báry Müllerové a Dalibora Lekeše, významně symbolizovalo propojení tohoto tělesa se školou.

Vrcholem celého večera byly impozantní „Vzpomínky“ (v choreografii Vlasty Schneiderové) v taneční interpretaci sedmých a osmých ročníků školy. Byly postaveny na mistrnou koláž z děl Georga Friedricha Händela, Matteo Bocelliho i etnické budhistické hudby. Celé vyznění této silně působivé kreace podpořily verše Ivana Slavíka, jenž ze záznamu přednesl Jaromír Meduna.

Právě jeho recitační výkon dával vzpomenout na legendu jménem Radovan Lukavský. Ten  podstatnou část své kariéry zářil právě na stejných divadelních prknech…

Nespravedlivé by bylo opomenout i číslo „Musicality of step“ absolventa této školy z roku 2016 Ihora Bezdieniezhnykha. A celý večer obohatila jistě i nejen „Láska“ na hudbu módní Shakiry, „Střemhlav“, „Painted Rainbow“ či „Gruzie“. Dlužno podotknout, že všem vystoupením (beze zbytku) dodával, mimo nesporně zvládnutého baletního i tanečního umění, patřičnou gradaci elán a entuziasmus vystupujících. Ovace byly zasloužené. Prostě, mladá krev se nezapře…

Za zmínku jistě ještě stojí, sice útlý, ale nesmírně informačně bohatý program. Vkusně graficky řešený.

Zpravodajská slušnost velí, ještě před koncem, představit maturanty a absolventy TCP za školní rok 2020/2021. Jmenovitě a abecedně to jsou: Eliška Bílková, Jana Budařová, Evgeniia Efimová, Natálie Glembová, Adéla Hausleitnerová, Ester Hrubá, Albert Kaše, Markéta Kultová, Justýna Mašková, Andrea Medzanská, Simona Mejsnarová, Anna Němčoková, Oldřiška Neumannová, Monika Plachá, Nicole Popelková, Kim Sojeong a Barbora Travinská.

Úplným závěrem zbývá popřát TCP, ale i dalším nekomerčním institucím, konkrétně Pražskému komornímu baletu, Mezinárodnímu centru tance, Nadaci TCP, Nadačnímu centru Pavla Šmoka i komunitnímu centru Branický pivovar mnoho pohody a nových kulturních výzev v novém působišti. A jelikož se jedná o prostor bývalého pivovaru, tak osvědčeným pivovarským heslem – ZDAŘ BŮH!

Psáno ze druhého představení v pátek 4. června 2021.

Foto: archivní

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Záhada nikoli zednářská

FysioART zraje jak víno z hroznů. ֍ Kai se tedy neztratil! ֍ Paní Kouzelná byla kouzelná. ֍ Skvělá obrazová stránka. ֍ Nabitých čtyřicet minut. ֍ Jmenovec fotbalového reprezentanta tahounem (nejen) na jevišti. ֍

Titul nového „filmově divadelního kousku“ FysioARTu – „Záhada lóže číslo 13“ – zcela jasně napovídá, že určitě nepůjde o lóži zednářskou. Nýbrž tu divadelní. A příznivcům tohoto souboru, či pravidelnému čtenáři recenzí TANEČNÍHO MAGAZÍNU, bude nad slunce jasnější, že se v tomto případě opět jedná o divadlo – ve Varnsdorfu.

Právě na prknech, ale i v zákulisí a ostatních zákoutích, tamějšího Městského divadla, totiž vznikla – stejně filmově snímanou formou – již úspěšná „Divadelní detektivka“. A celý útlý realizační tým, v čele s manželským duem Strejčkových, i tentokrát dokazuje, že má dokonale prozkoumán a zmapován varnsdorfský (nikoli pouze) divadelní terén. Avšak zejména potvrzuje fakt, jak ušel, od prvního filmově realizovaného představení „Za zrcadlem“, velký kus cesty. Nejen té divadelní a scenáristické, ale zejména ve filmovém umění.

Za nejsilnější motivy, ba vrcholy celé této inscenace, bych vyvýšil nesmírně silné motivy prázdnoty, nenaplněnosti až zoufalství. Ty však nikdy nejsou divákovi servírovány jednoznačně depresivní formou. Někdy zde stačí symbol, náznak a jindy celá scénka. Zavřené vchodové dveře, prázdná sedadla, vchodový závěs, coby symbol stažené opony… Vhodnými kontrasty je průběžně tento rys beznaděje kompenzován hravostí i humornou nadsázkou. Prostě, zrcadlo současné „koronavirové krize“, které je správně nastaveno. I náležitě vyleštěno…

Již tradičně kvalitní součástí i této hry v podání FysioARTu je výborná hudební stránka. Nevtíravá, leč spíše v druhém plánu naléhavě působící, muzika celou inscenaci určitě povyšuje. Občas je i určitým kontrastem dění na scéně. Ve vážných pasážích někdy odlehčuje a naopak.

Smutné pohádky Hanse Christiana Andersena, na  motivy jedné z nichž  je „Záhada“ napsána, jsou nostalgické. Inscenace Hany Strejčkové má však v sobě silný náboj naděje. A zcela jistě nespěje k andersenovskému, spíše bezvýchodně beznadějnému až komickému, tápání světem či tragickému konci.

Čas této divadelní i filmové produkce zároveň se o pouhých pět minut nekryje s nedávnou „Detektivkou“, jíž soubor připravil počátkem letošního února. Je, již na zběžný pohled, velmi patrné, že obzvláště kameraman a střihač tentokrát dokázali ještě větší kontinuity díla, přičemž se nikterak – v určitých momentech – nezpronevěřili ani módní klipovitosti.

Zcela bez mučení se přiznám, že jsem nejprve, při čtení osob a jejich obsazení, nějakým omylem přehlédl roli Kaie. Což se však snad (ani tím omylem) nemůže stát při filmovém sledování „Záhady“. Jmenovec fotbalového reprezentanta Filip Novák v této roli opět nezklamal. S touto postavou si poradil s patřičným prožitkem, ale zároveň nonšalancí, nadhledem i celkovou elegancí. Nadto se podílel i na kostýmní výpravě. Kouzelná je i Dana Bílková přímo v roli Paní Kouzelné. Tradičně nezklamala ani Hana Strejčková v roli Gerdy. Svým způsobem kouzelný je však i alchymistický „hokus-pokusář“ Václava Špičky. Vysoký standard drží, jako obvykle, Tereza Rauch, půvab i éteričnost dodává inscenaci naopak Víla s houslemi v interpretaci Štěpánky Křížové a Pan Pohádkář Miroslava Řebíčka zas tvrdí „muziku“ jinak. Divadelně. Na všech výkonech herců je znát, že již mají daleko více pod kůží hraní „pro“ a „na“ kameru.

Ke zdánlivě nenápadným, leč v chápání jevištního celku velice důležitým atributům, patří celé výtvarné řešení této filmově divadelní inscenace. Je dobré, že výtvarné prvky, ani umělecké líčení nikterak nepřebíjejí hlavní smysl a nosné linie představení. Naopak, snaží se mluvit stejnou řečí…

Hana Strejčková se tentokrát vyjádřila k současné zdravotně-politické situaci svým způsobem, svou divadelní poetikou. Určitě však nesmírně silně a působivě.

»Záhada lóže číslo 13«

Autor, režie: Hana Strejčková

Dramaturgická spolupráce: Filip Novák

Hudební dramaturgie: Hana Strejčková

Kostýmy: Hana Strejčková, Filip Novák

Kamera: Tomáš Strejček

Čas: 39 minut 46 vteřin

Premiéra: 8.4. v 18.00 Městské divadlo Varnsdorf – on-line.

Hrají:

Divadelník: Filip Karda

Pan Pohádkář: Miroslav Řebíček

Kai: Filip Novák

Gerda: Hana Strejčková

Královna: Tereza Rauch

Paní Kouzelná: Dana Bílková

Alchymista: Václav Špička

Víla s houslemi: Štěpánka Křížová

Tvůrčí tým:

Experimenty pro alchymistickou laboratoř: Dana Bílková a Václav Špička

Make-up ART, masky: Zuzana Maibaumová

Technická spolupráce: Petr Tůma

Střih: Terezie Kožová

Fotografie: Štěpánka Křížová, Šimon Tomko

Koprodukce: Městské divadlo Varnsdorf a FysioART

Poděkování: Zuzana Zajíčková, ZŠ Edisonova Varnsdorf, Ivo Šafus, Markéta Elblová

Umělecká činnost FysioART je v roce 2021 podpořena granty Ministerstva kultury ČR a Hlavního města Prahy.

Fotografie: Štěpánka Křížová a Šimon Tomko

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

FysioART nás zve

Na on-line premiéru napínavé pohádkové detektivky pro kameru již tento čtvrtek 8. dubna od 18 hodin

Zasíláme pozvánku do virtuálního světa fantazie.

Od čtvrtka 8. 4. od 18 hodin bude k vidění premiéra divadelní inscenace upravené pro objektiv kamery „Záhada lóže č. 13.“

Link (+ inspirativní listy pro děti):

http://divadlo.varnsdorf.cz/cs/zahada-loze-c-13-on-air

Záhada lóže č. 13“ oživuje pohádky, které už rok v divadle spí…

Jemně napínavý pohádkový příběh o záhadných obyvatelích varnsdorfského divadla rozvíjí otázku, co asi dělají pohádkové postavy, když se už dlouhé měsíce nehraje. Diváci se mohou vydat na společnou cestu s Kaiem a Gerdou, Ledovou královnou, Paní Kouzelnou, či Alchymistou a s dalšími bytostmi za tajemným světlem, které probouzí k životu pohádky. Stačí špetka prachu, pár kapek začarované tekutiny a je tu jiskra, jež zažehne život, o němž ani netušíme. Jen jeden jediný člověk, který najde lóži č. 13, prožije noc, o které se mu ani nesnilo. Divadlo nespí, divadlo žije.

»Záhada lóže č. 13«

Hrají:

Divadelník: Filip Karda

Pan Pohádkář: Miroslav Řebíček

Kai: Filip Novák

Gerda: Hana Strejčková

Královna: Tereza Rauch

Paní Kouzelná: Dana Bílková

Alchymista: Václav Špička

Múza s houslemi: Štěpánka Křížová

Fotografie: Štěpánka Křížová, Šimon Tomko

Poděkování: Zuzana Zajíčková, ZŠ Edisonova Varnsdorf, Ivo Šafus, Markéta Elblová

Koprodukce: Městské divadlo Varnsdorf a FysioART

Umělecká činnost FysioART je v roce 2021 podpořena granty Ministerstva kultury ČR a Hlavního města Prahy.

Premiéra 8. 4. v 18.00 Městské divadlo Varnsdorf – on-line.

Foto: Štěpánka Křížová

Hana Strejčková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Televize »NAŽIVO« hlásí:

Nabídneme „Osiřelý západ“ Spolku Kašpar, drive-in Mikuláše i noční novocirkusový kabaret. Nově spouštíme i Multikameru!  

Živá kultura! Pamatujete se na ni ještě?

I když to může vypadat, že dočista zmizela, jenom hledala nový domov.

Nová Televize „NAŽIVO, která od 20. listopadu vysílá živě divadelní představení, koncerty i pořady pro děti, připravila na tento týden bohatý program – svéráznou irskou komedii „Osiřelý západ“ Spolku Kašpar v režii Jakuba Špalka. Dále druhé pokračování strhujícího novocirkusového nočního kabaretu „Late Night Show“ Cirku La Putyka, tentokrát s předními zahraničními akrobaty. Nebo přenos ze speciálního drive-in Mikuláše v prostoru Jatek78. A taktéž talk-show „Kupé v lese“ divadla Vosto5 s Beatou Hlavenkovou. Anebo „berlínskou” inscenaci „Roots“ Cirku La Putyka. K tomu navíc pohádky či ranní rozcvičení pro děti. Nově mohou diváci některé pořady v archivu na platformě „filmnazivo.cz“ vidět z pohledu multikamery, to znamená, že mohou prostřihávat autorský záběr s pohledy dalších kamer, umístěných například na kostýmech herců či hudebníků.

Inscenace „Roots“ Cirku La Putyka

Večer 2. prosince od 20 hodin bude Televize „NAŽIVO“ patřit průlomovému formátu „Divadlo Naživo“ s inscenací „Osiřelý západ“ Spolku Kašpar z Divadla v Celetné. V této svérázné komedii Martina McDonagha, která se odehrává v irském městečku Leenane, v režii Jakuba Špalka herecky excelují Matouš Ruml, Petr Lněnička, Lukáš Jůza a Tereza Rumlová.

„Osiřelý západ“ Spolku Kašpar

3. prosince od 20 hodin odvysílá televize talk-show „Kupé v lese“ divadla Vosto5, tentokrát s Beatou Hlavenkovou.

V pátek 4. prosince od 22 hodin zavede Televize „NAŽIVO“ diváky do prostředí nočních tančíren, barů a kabaretů. Druhé pokračování „Late Night Show“ Cirku La Putyka nabídne v přímém přenosu v režii Ethana Law strhující spojení nového cirkusu, tance a hudby s výjimečnými zahraničními akrobaty, herci a tanečníky, které znají fanoušci z předchozích představení Cirku La Putyka – Lisa Matilda Angberg, Esmeralda Nikolajeff, Mira Leonard, Remi Martin, Mandi Orozco, Olivia Weinstein a Stefan Swoboda. „Těšte se také na krátký dokument o přírodě, speciální hudební číslo slavného perkusionisty Remi Martina a krátkou ukázku show ,L.I.A.R´,” líčí Ethan Law. Jako největší lákadlo ke sledování poslouží ohlas režiséra Rosti Nováka ml. po prvním díle Late Night Show: „Včerejší večer byl naprosto neskutečný. Pořad takto nabitý emocemi si podle nás zaslouží vidět každý! Je to totiž takový zážitek, že si přejeme ho sdílet s vámi znovu a znovu!

Každý rok 5. prosince obsadí Jatka78 létající andělé, skákající čerti a zářící Mikuláš v podání herců Cirku La Putyka a jejich hostů. Nejinak tomu bude i letos, i když z důvodu protikoronavirových opatření v netradiční podobě – od 18 hodin jako drive-in „Mikulášská Jatka“ pro malé i velké diváky v autech. “Že je něco ,jinak´, pociťujeme již od března. Důležité je však to nevzdávat a hlavně děti nepřipravit o Mikuláše. To vše zcela bezpečně,” vysvětluje ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta. Divadelní sál se zároveň promění na „Mikulášskou Ústřednu“! V rámci tradičního formátu Ústředny78 si budou moci nejen děti telefonicky popovídat s čerty, anděly a Mikulášem. Kdo se nedostane autem na Jatka78 (je nutné předem zakoupit vstupenku), můžete Mikulášskou sledovat právě v Televizi „NAŽIVO“, kde bude navíc následovat pohádka Ivany Bílkové „O dvanácti měsíčkách“. Ve stejný den již od 15 hodin uvidí diváci televize navíc „Vánoční příběh“ divadla Já to jsem.

Tradiční Mikulášská Jatka

Celý prosinec měl na Jatkách78 původně patřit inscenaci „Roots“ Cirku La Putyka. Ta vznikla jako druhá část trilogie „Family Roots in Black Black Woods“ režiséra Rosti Nováka ml. v berlínském divadle Chamäleon a vypráví skrze osobní příběhy poetickou i drsnou historii cirkusového umění. V pondělí 7. prosince od 20.00 ji Televize NAŽIVO uvede v přímém přenosu v unikátním formátu „Film Naživo“.

Brzká rána ve všední dny od 7.30 do 7.50 a v reprízách po celé odpoledne (14.00, 16.00, 18.00) budou na Televizi „NAŽIVO“ patřit tradičně „Domanéži“, kde si děti mohou protáhnout těla a procvičit cirkusové techniky.

Pro ty, kteří živé přenosy v prvních deseti dnech vysílání nestihli, vysílá nově Televize „NAŽIVO“ také reprízy jednotlivých pořadů, například: „Divadlo Naživo“ — Macbeth – Too Much Blood / Divadlo Na zábradlí, „Kabaret Pot a Lesk“ — Launch, „Film Naživo“ — Lenka Dusilová & Aid Kid nebo „Divadlo Naživo“ — Proton!!! / Vosto5.

MULTIKAMERA

Televize „NAŽIVO“ je vedle svého smyslu a obsahu výlučná svými vizuálními formáty, které vychází z tvorby režiséra Viktora Tauše a kameramana Martina Douby. Nová aplikace multikamera umožňuje divákúm, v odložené sledovanosti na www.filmnazivo.cz, prostříhávat autorský záběr s pohledy dalších kamer. V případě divadla, cirkusu a tance jde o kamery instalované v kostýmech herců. Divák tak může prožít akrobacii z pohledu performera nebo s hercem během představení odejít do šatny a čekat na další výstup. V případě koncertů jde o kamery snímající jednotlivé hudebníky.

Divák tak bude moci koncert sledovat skrze zvoleného hudebníka hrajícího na specifický nástroj a studovat jeho hru. „Fascinuje mě možnost prozkoumávat potenciál kinematografie coby součásti živé kultury. Je to čas počáteční hravosti, ve světě nesvázaném zkušeností a z ní vzešlými konvencemi. Věřím, že se nám právě díky kinematografickému pohledu na živou kulturu daří divákům zprostředkovat skutečně emocionální, sdílený prožitek a radost, kterou kinematografie i živá kultura jsou pro mne především,” říká Viktor Tauš.

O minulém víkendu také Televize „NAŽIVO“ uvedla v rámci svého přímého přenosu první naživo inscenovanou reklamu. Sehrálo ji 15 herců a jejich 10 psů v režii divadelníka Petra Formana reklamu pro českou značku psího krmiva „Brit“. Na netradiční reklamu se můžete ze záznamu podívat zde: https://www.facebook.com/filmnzv/videos/210588677355012.

Televize „NAŽIVO“ začala vysílat 20. listopadu 2020 v multiplexu č. 23 v reakci na vládní opatření zcela omezující uvádění živé kultury. Zakladateli jsou spřátelené soubory Cirk La Putyka, Jatka78 a společnost „HEAVEN’S GATE“ režiséra Viktora Tauše. Televize „NAŽIVO“ nabízí aktuální živou divadelní, hudební i dětskou tvorbu. Snaží se tak propojit živou kulturu s diváky u obrazovek. Unikátní formáty a specifický kinematografický jazyk definuje jedinečnost zážitku, jenž se stává alternativou živé kultury. Vše, co divák vidí, se odehrává naživo, teď a tady. Uvidí každý přešlap, přeřek, omyl, ale také pocítí adrenalin performerů, když dělají salto, dech zpěváků či společné štěstí po odehraném představení. Veškeré pořady je možné zhlédnout také v tzv. odložené sledovanosti za poplatek na platformě www.filmnazivo.cz, polovina příspěvku putuje jednotlivým souborům a polovina na vznik nových pořadů.

Více informací na www.nazivo.art.

Televize „NAŽIVO“ vysílá pod záštitou ministra kultury Lubomíra Zaorálka.

Děkujeme za podporu Ministerstvu kultury České republiky a za důvěru Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Ze srdce děkujeme všem, kteří nás celou dobu podporují!

Foto: Tomáš Třeštík, Jan Hromádko a Michal Hladík

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN