Rhythm of the Dance

Irsko na dosah! Do Česka přijíždí show Rhythm of the Dance, která oživuje tradiční irský tanec a keltskou hudbu

Z třítýdenního projektu se vyvinul jeden z nejstarších tanečních souborů, který přináší milionům fanoušků po celém světě tradici irského tance a hudby. Nyní show Rhythm of the Dance míří poprvé také do Česka. Divákům se představí ve třech termínech: 9. listopadu v Brně, 12. listopadu v Ostravě a 13. listopadu v Praze. Pořadatelem akce je společnost JVS Group.

Když se v roce 1994 organizátoři Eurovize, jež se konala v Irsku, rozhodli vyplnit přestávku vystoupením Riverdance, znamenalo to revoluci pro irský tanec. Jeho moderní podoba vychází z původních irských tanců obohacených o step dance. Také soubor Rhythm of the Dance, jenž vznikl v roce 1998, naskočil na populární vlnu moderních irských tanců. Na ty tradiční ovšem nezanevřel a jejich show je vyváženou kombinací obou. Původní i moderní irské tance jsou ostatně dodnes živou součástí kultury ostrovního národa.

Výlet časem

Dvouhodinová show provede publikum bohatou historií Irska a přenese jej do starodávné země druidů i současných dublinských uliček a pubů. Příběh začíná u mohylového monumentu Newgrange, kdy diváci zažijí magické období prastarých keltských kmenů. Dále se s irskými imigranty vydají na cestu do Ameriky a nakonec se vrátí zpět do energického Irska.

„Češi si irskou kulturu velmi oblíbili. Proto jsme se rozhodli přinést jim tradiční a autentickou show, kterou u nás ještě neměli možnost vidět. Rhythm of the Dance patří mezi nejstarší irské soubory reprezentující svoji rodnou zemi a svými vystoupeními okouzlují publikum po celém světě už čtvrt století. Věřím, že pro českého diváka to bude nezapomenutelný zážitek,“ říká Květa Havelková, mluvčí společnosti JVS Group.

Nositelé tradice

Kromě špičkových tanečníků se na pódiu objeví také hudebníci a zpěváci. Pro irskou hudbu, jež částečně vychází z keltské kultury, jsou typické dudy, housle, píšťala, akordeon a bodhrán, tradiční irský rámový buben.

Součástí představení bude též sean-nós. Termín znamená v překladu „po staru“ a může odkazovat k hudbě i tanci. Zpěv sean-nós je forma tradiční irské vokální hudby bez doprovou, zpravidla se jedná o silně emotivní písně. V případě tance se jedná o převážně sólovou formu založené na improvizaci. Diváci se zkrátka mají nač těšit.

Show Rhythm of the Dance se českému publiku poprvé představí letos v listopadu, a to ve třech termínech. Nejprve soubor zavítá do Brna, kde 9. listopadu vystoupí ve STAREZ Aréně Vodova, pokračovat bude 12. listopadu v ostravské Multifunkční hale Gong a svoji českou tour umělci zakončí 13. listopadu v pražském Kongresovém centru.

Vstupenky jsou nyní v prodeji v síti Ticketportal.cz

 

Soňa Hanušová

pro Taneční magazín

Akademie MenART otevírá přihlášky

Hledají se mladé talenty

Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART vstupuje do šestého ročníku. Opět nabízí talentovaným žákům a studentům uměleckých škol a jejich pedagogům možnost spolupracovat s předními osobnostmi české umělecké scény. Šestnáct předních umělců z oblasti klasické hudby i hudby jiných žánrů, tanečního, divadelního a výtvarného oboru bude po celý školní rok pracovat se studenty a jejich pedagogy, aby prohloubili tvůrčí dovednosti mladých a inspirovali jejich pedagogy k novým přístupům.

Ve školním roce 2023/2024 se rolí mentorů ujmou v oblasti klasické hudby klavíristé Ivo Kahánek a Karel Košárek, houslista Jan Fišer, violoncellistka Michaela Fukačová, flétnista Jan Ostrý, klarinetista Irvin Venyš a kytarista Pavel Steidl, specifika komorní hry objasní violista Jiří Kabát, souborům se bude věnovat Radek Baborák. V hudbě bez žánrových hranic a ve vlastní tvorbě obohatí stipendisty Beata Hlavenková a Radka Fišarová, taneční obor bude opět doménou Jana Kodeta. Výtvarníkům a fotografům se budou věnovat Čestmír Suška, Šimon Brejcha a Štěpánka Stein, do tajů divadla zasvětí stipendisty Karel František Tománek.

Do Akademie MenART se mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, 2. stupně ZŠ či studenti středních škol a gymnázií, kteří se chtějí zdokonalit díky spolupráci s uznávaným profesionálem. Dvojice student či skupina studentů a pedagog absolvují několik pracovních skupinových víkendových setkání s mentory. Skupiny pracují společně, důraz se však klade na individuální přístup a potřeby každé dvojice student – pedagog. Během uplynulých pěti ročníků prošlo Akademií MenART 666 studentů a 371 pedagogů. Řada stipendistů posléze uspěla v přijímacích řízeních na vyšší stupeň uměleckých škol u nás i v zahraničí.

Detailní informace mohou zájemci najít na stránkách www.menart.cz. Uzávěrka přihlášek je 31. 3. 2023.

Základní hesla Akademie MenART zní: Inspirativní setkání jsou v životě zásadní. Za každým úspěšným umělcem stojí osvícený pedagog. Tyto pilíře objasňuje zakladatelka a ředitelka Akademie MenART Dana Syrová: „Stipendijní Akademie MenART získává kredit jako vzdělávací instituce, která podporuje talenty a současně inspiruje jejich pedagogy. Ti jsou klíčoví pro další rozvoj mladé generace. Je skvělé, kolik profesionálů ochotných vést děti nad rámec svých povinností se nám hlásí, protože ti tento obor táhnou a předávají jiskru uměleckého zápalu.“

Stipendisté MenARTu mají vedle mimořádné příležitosti získávat zkušenosti od nejlepších mistrů svého oboru i možnost vystoupit na prestižních festivalech, které dlouhodobě a otevřeně mladé umělce podporují. Patří k nim největší přehlídka klasické hudby v ČR Pražské jaro a také Národní festival Smetanova Litomyšl či Americké jaro a Smetanova výtvarná Litomyšl. Stipendisté se rovněž účastní stěžejních projektů celostátního festivalu ZUŠ Open.

„U Stipendijní Akademie MenART stojím od jejího založení a s každým novým ročníkem s radostí sleduji, jak obrovskou základnu talentovaných mladých klavíristů v českých ZUŠkách máme. Během svých studií jsem potkal mnoho lidí, kteří mi zcela nezištně a s úsměvem pomohli na cestě k profesionalismu. Je mi velkou ctí a radostí, že nyní mohu již pošesté v rámci Stipendijní Akademie MenART posílat jejich dar dál svým mladým kolegům, říká zakládající mentor a klavírista Ivo Kahánek.

Podobný názor má i choreograf a tanečník Jan Kodet, který se do MenARTu vrací opakovaně: Jsem potěšen, že mohu být součástí tohoto skvělého projektu. Vím, a sám si dobře pamatuji, jak moc mne nejen v dětství, ale i později ovlivňovala setkání s inspirativními osobnostmi. Budu moc rád, když se i mně podaří podpořit, poradit či zapálit pro tanec další generaci a předat tak dále vášeň a radost, bez nichž se neobejde žádná umělecká disciplína.“

Podruhé se do Stipendijní Akademie MenART zapojuje uznávaná violoncellistka Michaela Fukačová. Ke svému angažmá v tomto programu přistupuje velmi zodpovědně: „Je mi velkou ctí být již podruhé součástí skvělého týmu umělců a pedagogů spolupracujících s Akademií MenART a raduji se z toho, že náš krásný obor – violoncello – je nyní v tomto unikátním přínosném projektu zastoupen. Doufám, že se mi podaří své žáky nadchnout a inspirovat, tak jako se to kdysi dařilo mým vynikajícím učitelům v čele s Mstislavem Rostropovičem. Právě ze zkušenosti s ním vím, že někdy stačí i relativně krátká setkání k tomu, aby se událo něco takřka zázračného.“

Akademie MenART je unikátní projekt. Být jeho součástí je úžasnou a dobrodružnou příležitostí pro sdílení zkušeností a probouzení nových vizí mezi žákem, učitelem a mentorem. Naše pozice se často stírají a otevíráme společně nové prostory, srdce, zájem, touhu, radost, odvahu…vše co k hudbě patří. Při našich prvních setkáních vlastně nikdo netuší, co vše s v nás skrývá…“ doplňuje Radka Fišarová, která v MenARTu vede muzikálový zpěv.

Podobný názor má i klavírista Karel Košárek: „Od dětství jsem měl velké štěstí na pedagogy a inspirující osobnosti. Tito lidé mi pomáhali najít si vlastní cestu v interpretaci, chápání hudby a v mnoha dalších směrech. S některými dokonce časem přerostl původní vztah učitel – žák do celoživotního přátelství. Akademie MenART je pro mě mimo jiné příležitostí, jak svým mentorům alespoň symbolicky poděkovat a být pro mladé talenty tím, čím oni byli pro mě.“

Stálou mentorkou Akademie je skladatelka a interpretka Beata Hlavenková. Ke své práci v MenARTu podotýká: „Jednou z věcí, kterou během svého mentorování velmi zdůrazňuji, je, že hudba má mnoho tváří a žádná není něčemu nadřazená ani podřazená. Sděluji mladým hudebním adeptům, že je dobré respektovat všechno, co zní a co je dobré. V tomto ohledu vítám i velkou podporu ředitelky MenARTu Dany Syrové, která vnímá tuto žánrovou rozmanitost.“

Akademie MenART – ohlédnutí

Akademie MenART vstoupila ve školním roce 2022/2023 do pátého ročníku. Studenti se hlásili do oborů operní a muzikálový zpěv, hra na klavír, housle, autorská tvorba, příčná flétna, violoncello, kytara, divadlo, tanec, malba a ilustrace. V srpnu strávili dva a půl dne v Kroměříži, poté se v pravidelných třech až šesti celodenních pracovních setkání scházeli ve složení mentor, student a pedagog. Mladí hudebníci představili svou práci na nejvyhledávanějších přehlídkách klasické hudby v Česku, jako jsou Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a multižánrový festival Americké jaro. Jejich kolegové prezentovali svou výtvarnou tvorbu na Smetanově výtvarné Litomyšli, doprovodné akci stejnojmenné národní hudební přehlídky.

MenART též nabízí webináře určené zejména pedagogům, rodičům i pokročilým studentům. Pilotní webináře mají téma Jak z trémy udělat svého pomocníka a Klavírní atletika a zlozvyky pianistů a připravil je klavírní virtuos a docent Hudební akademie múzických umění Ivo Kahánek. Webináře jsou dostupné na stránkách Akademie. S ohledem na vzrůstající zájem též Akademie připravuje jednodenní semináře MenART+ a stejně tak se věnuje setkávání s bývalými studenty v projektu

MenART Reunion

Akademie MenART soustavně obhajuje poslání uměleckého vzdělávání, v květnu 2022 uspořádala v Senátu Parlamentu ČR oborové setkání s názvem „Pozitivní zprávy o stavu uměleckého vzdělávání v ČR“ pod záštitou předsedy Senátu Miloše Vystrčila. „Chceme vyzdvihnout potenciál uměleckého vzdělávání. Nejde jen o podporu výchovy špičkových umělců, jde o vklad do rozvoje celé společnosti,“ komentuje vize Akademie Dana Syrová.

České centrum v Bruselu vyzvalo Stipendijní Akademii MenART a v prosinci 2022 společně uspořádaly slavnostní závěrečný koncert k českému předsednictví v Radě Evropské unie. Mentoři Beata Hlavenková, Marcel Bárta a Radek Baborák představili v bruselském kulturním centru Palais des beaux-arts de Bruxelles (BOZAR) svou nejnovější tvorbu a originálně zapojili mladou generaci talentovaných stipendistů do speciálně sestaveného programu. „Jako se předávala předsednická štafeta na úrovni Evropské unie, tak my považujeme za důležité, že starší a zkušenější generace hudebníků předává štafetu mladší generaci. Byla to příležitost představit ideu MenARTu v jiných souvislostech a zároveň to byla oslava myšlenky MenARTu a mezigeneračního sdílení,“ shrnuje ředitelka Akademie MenART Dana Syrová

Novinka roku 2023 – Hudební OdysseaNovým projektem MenART pro letošní rok je koncertní cyklus Hudební Odyssea. V pražském Atriu se v průběhu letošního roku uskuteční čtyři společné koncerty mentorů s jejich žáky. Koncertní řadu zahájí v pátek 27. ledna koncert Iva Kahánka, Jana Fišera a Jana Ostrého, kteří vystoupí se svými svěřenci. Večer se studenty Michaely Fukačové a Karla Košárka se uskuteční 14. dubna. Pavel Steidl a Karel Košárek uvedou své žáky v Atriu 6. října a cyklus zakončí 10. listopadu Beata Hlavenková a její žáci. Spolupráce mladých hudebníků s jejich mentory slibuje zajímavý a plnohodnotný umělecký zážitek.

 

Patron Akademie MenART: RSJ

Mecenáš: Julius Prüger

Za finanční podpory: Hlavní město Praha

Partneři a podporovatelé: Erste Premier, Aveton, Centrální depozitář cenných papírů, ČEPS, PVK, Ivana Janečková

Pořadatel závěrečného koncertu EU2022: České centrum v Brusel

Zvláštní poděkování za podporu mladých talentů: Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Americké jaro, Smetanova výtvarná Litomyšl, Bohemian Heritage Fund

Mediální partneři: Harmonie, KlasikaPlus

Spolupracující instituce: ZUŠ Kroměříž, UMPRUM, HAMU, DAMU, ZUŠ Jana Hanuše, Praha 6

Silvie Marková

pro Taneční magazín

Rozhovor s herečkou Kristýnou Hrušínskou

„Divadlo je můj druhý domov“

Kristýna Hrušínská pochází ze slavného hereckého rodu a s divadlem v krvi se narodila. Přesto nejdříve vystudovala hotelovou školu a až pak herectví na DAMU. Rodinné Divadlo Na Jezerce je pro ni druhým domovem. V současné době se s Kristýnou Hrušínskou setkáváme v nekonečném seriálu Ulice, kde hraje Vandu Veselou a před kamerou se setkává nejen se svoji maminkou Miluší Šplechtovou, ale také se svým strýcem hercem Rudolfem Hrušínským ml., a jak přizná, je za tuhle roli velice šťastná.

Váš herecký rod sahá až do první poloviny 19. století. S divadlem v krvi jste se již narodila a od mala Vás bavilo, přesto jste nejdříve vystudovala cestovní ruch a průvodcovství na Hotelové škole. Proč jste si vybrala tento obor?    

„Mě vždycky bavila historie a cestování. Po základce jsem byla ještě takové uťáplé jelítko a myslím, že na konzervatoři bych s tím měla problém. Tak jsem se nakonec rozhodla pro cestovní ruch. Každopádně herectví mě pořád lákalo, tak jsem to zkusila po maturitě na DAMU a ono to vyšlo. Myslím, že by mě strašně bavilo jezdit po světě a uvádět třeba cestopisy, nebo něco takového. Skloubit herectví s cestováním a historií.“

Díky znalosti jazyků jste byla na stáži ve Finsku a Tunisku. Jaká to byla pro Vás zkušenost?

„Bylo to parádní. Byla to vlastně taková neplacená brigáda v cizí zemi. Pracovala jsem za byt a stravu a zároveň jsem měla spoustu volného času na cestování a prozkoumávání okolí. Finsko je nádherná země. Trochu mi připomíná Jižní Čechy, možná proto se mi tam tak líbilo:-)

Máte staršího bratra Nikolu a sestru Báru a jen Vy jste se ze sourozenců vydala na hereckou dráhu a vystudovala herectví na DAMU. Co rozhodlo, že herectví je to pravé povolání pro Vás?

„Já nevím. Asi to, že mě přijali na DAMU.  Každopádně Bára si taky zahrála v televizním filmu Město bez dechu. Hrála tam malou houslistku. A na to, že na housle vůbec neumí, roli zahrála skvěle!“

z focení pro značku Fraise Kamily Jahodové

Jak vzpomínáte na své hostování ve zlaté kapličce v ND v roli Clarice ve hře Sluha dvou pánů (2010)?

„Tuhle roli mi kdysi nabídl Ivan Rajmont, který hru režíroval a byl tehdy naším vedoucím ročníku na DAMU. Byla jsem z toho nadšená. Vždyť Národní divadlo byla po generace meta všech herců. Nevím, jestli je tomu tak pořád, ale já jsem byla tehdy z té nabídky paf:-) Když se blížila moje premiéra v tomhle představení, tak se mi pokaždé, když jsem jela kolem ND tramvají, rozbušilo srdce.“

Řadu let jste členkou Divadla Na Jezerce, které založil Váš tatínek Jan Hrušínský. Někde jste řekla, že díky tomu, že Vaše rodina provozuje herectví několik generací, je pro vás chodit pracovat do divadla, jako chodit domů… Platí to stále, a co pro divadlo znamená?

„Ano, v případě Divadla Na Jezerce tomu tak je. Je to vlastně můj druhý domov. Divadlo a jeviště je takový zvláštní, magické místo. Necítíte se úplně fit, je vám ouvej, něco vás bolí, ale vlezete na jeviště a všechno to zmizí a jen si užíváte tu odezvu od diváků. Je to krásný povolání.“

Divadlo Na Jezerce – Naprostí cizinci – Kristýna s Janem Řezníčkem, Ondrou Kavanem, Bárou Kodetovou, Petrem Vackem, Patricií Pagáčovou a Radkem Švecem

Na scéně se setkáváte také se svými rodiči a s oběma jste si  zahrála také ve filmu Pánský klub, v němž si zahrál také Váš syn Vojtěch a režii měl Váš manžel Matěj Balcar. Jak se Vám pracovalo, je výhodou, že jste rodina a znáte se dobře, nebo to má i stinné stránky?

„Jojo, Matěj si nás tam obsadil všechny. Mne se s Matějem pracuje skvěle. Díky tomu, že si vlastně spoustu věcí, které pak režíruje, píše sám a já jsem jeho první čtenář i kritik, tak přesně vím, jak chce postavu i celou hru pojmout a já se pak snažím mu to na jevišti, potažmo před kamerou, nekazit. A hraní s rodiči si užívám. Je to tradice v našem rodě:-) To, že v Pánském klubu hraje i náš Vojtík je super. Byť mu v době natáčení byly necelé 4 roky, zvládl všechno naprosto skvěle. A ještě s úsměvem.“

Kristýna Hrušínská s manželem

Nejnověji máte také roli v nekonečném seriálu Ulice, kde hrajete Vandu Veselou, která se vrací do Čech z emigrace za svoji matkou, kterou hraje Vaše skutečná maminka Miluše Šplechtová. Jak se sžíváte s touto rolí? Je vám Vanda něčím blízka?

„Já jsem za tuhle roli strašně šťastná. Už proto, že se před kamerou setkáváme s maminkou, ale také se strejdou Rudolfem, se kterým hraji úplně poprvé. Tak z toho mám velkou radost. Vanda je takové přerostlé dítě, není moc praktická, spoustu věcí si bere osobně. A hlavně má opravdu moc ráda svojí maminku. A to právě máme společné:-)“

Jaké role ráda hrajete? Je Vám bližší komedie nebo drama a jak se kamarádíte s kamerou?

„Vlastně mám na role docela štěstí, hraji je všechny ráda. Každá má něco do sebe. Je nádherný pocit slyšet v hledišti smích a vědět, že se ti lidé smějí díky mně. A zároveň je pěkný, když je v hledišti hrobové ticho a po představení mi říkají, že i slza jim ukápla. Ne, že bych ráda lidi přiváděla k slzám, ale vlastně mě to vždycky tak potěší:-) S kamerou jsme se docela skamarádily. Uvidíme, jak dlouho nám to kamarádství vydrží, já ho rozhodně ukončovat nebudu:-)

z focení pro značku Fraise Kamily Jahodové

 A co chvíle volna, jak je ráda trávíte?

„Každou volnou chvilku jsem se svým synkem Vojtíkem a manželem Matějem. Moc rádi spolu jezdíme po výletech. Sem tam je ovšem potřeba mít takovou chvilku jen sama pro sebe. Mám to štěstí, že máme velkou rodinu, takže se stává, že když má Matěj práci, tak si babičky Vojtíka rozeberou a já mám třeba dva dny jen pro sebe. To pak sedím na terásce, piju kafíčko, plzínku, učím se texty, jdu si zaběhat, zaplavat a sem tam vlítnu na Instagram. To je jediná sociální síť, kterou jsem propojená se světem.“

Kristýna Hrušínská:

Narodila se 5. 3. 1985 v Praze – rodiče – herci Miluše Šplechtová a Jan Hrušínský. Dědeček Rudolf Hrušínský byl slavný herec, strýc Rudolf Hrušínský ml. a také bratranec Rudolf Hrušínský nejml. se také vydali na hereckou dráhu. Díky herci Hynkovi Muškovi je rod Hrušínských spřízněn s hereckým rodem Kostkových, který je jejich společný předek.

Vystudovala cestovní ruch a průvodcovství na Hotelové škole a herectví na DAMU. Je členkou Divadla Na Jezerce, které založil její otec, jehož je také principálem.

Film a TV – Hodina klavíru, Setkání v Praze s vraždou, Nemocnice na kraji města – nové osudy, Vyprávěj, Doktoři z Počátků, Vánoční kameňák, Modrý kód, Pánský klub, Ulice…

Manžel – režisér a scénárista Matěj Balcar a mají syna Vojtěcha (2017). 

Foto: Archiv K. Hrušínské 

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

BLATNÝ ve Werichově vile

Kromě něj i další umělci, jako básník Vladimír Holan, samozřejmě Voskovec i Werich, ale též Kateřina Macháčková anebo Rostislav Novák starší (na titulním snímku), o jehož synovi píše TANEČNÍ MAGAZÍN velice často

Milí přátelé, čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU,

počasí k nám není v posledních dnech úplně přívětivé, nám to však ve vile vadí pramálo. Především nás těší, že jsme mohli opět po dlouhé době o víkendech otevřít dveře návštěvníkům a vypadá to, že se budeme moci potkávat zase pravidelně.

A protože i pan Werich měl návštěvy a společnost velmi rád, srdečně Vás všechny zveme nejen na prohlídku expozice, ale také na program, který jsme pro Vás v minulých měsících pečlivě připravovali.

V červnu se zdi vily rozezní hudbou. Na začátku měsíce nás čeká koncert My Fair Lady z Kampy, na kterém uslyšíte muzikálové i filmové melodie v podání Karolíny Cingrošové Žmolíkové.

Karolína Cingrošová Žmolíková

Na hudebních notách se ponese i další akce A pořád je nám do zpěvu.

Šansoniérka Bára Grafnetrová a zpívající nakladatel Pavel Mészáros s novým pořadem „A pořád je nám do zpěvu…“

V druhé polovině měsíce se zahrada Werichovy vily stane jedním ze stanovišť multižánrového hudebního festivalu jednoho umělce Cool v plotě. O skvělý „coolturní“ zážitek jistě nouze nebude.

Také konec června bude pro milovníky hudby svátkem. Pod širým nebem na břehu Čertovky nás čeká první z pěti slavností „Klasika u Wericha“. Pět letních večerů s klasickou hudbou v podání výjimečných a talentovaných umělců odstartuje houslový koncert Jana Mráčka.

Jan Mráček (s houslemi) a klavírista Lukáš Klánský (bez klavíru)

A samozřejmě jsme nezapomněli ani na divadlo, to totiž k Werichově vile neodmyslitelně patří. Oblíbenou stálicí našeho podkroví je představení Chopin_Sandová: Milostné preludium. Poctu Ivanu Blatnému vzdá divadelní spolek ProArt v inscenaci Blatný.

Kateřina Macháčková (vpravo) a Martin Dvořák

Premiéra absolutně nového a neotřelého multižánrového scénického projektu Holan_Vanutí věnovaná významnému českému básníkovi a zároveň i obyvateli Werichovy vily se odehraje 28.6. A na Vladimíra Holana vzpomeneme také on-line pořadem Jsem smrtelnější než mé tělo, který v rámci cyklu Atonální harmonie připravila Asociace spisovatelů.

Někdejší obyvatel Werichovy vily – básník Vladimír Holan

V neposlední řadě Vás zveme na další přednášku ve spolupráci s Národním muzeem Voscovek a Wherrick: Calling Radio Prague.


A na co se můžete těšit v létě? Rozhodně se nemusíte bát, že si vila vezme prázdniny. Čeká Vás spousta divadelních představení a koncertů, ale o tom zase příště.

Moc se na Vás těšíme!

                                       

Tým Werichovy vily

pro TANEČNÍ MAGAZÍN